Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce, kde se jeho proklamace o vítězství začínají střetávat s neúprosnou realitou. Analýza webu CNN naznačuje, že ačkoliv Spojené státy disponují drtivou vojenskou převahou, Trump ztrácí kontrolu nad rozšiřujícím se válečným polem. Strategické a ekonomické důsledky případného stažení by přitom mohly být stejně katastrofální jako setrvání v boji, což prezidenta staví do podobně nebezpečné pozice, v jaké se v minulosti ocitli lídři během vleklých konfliktů ve Vietnamu či Iráku.
Klíčovým problémem, který podkopává Trumpův narativ o úspěchu, je situace v Hormuzském průlivu. Íránu se podařilo tuto strategickou tepnu pro export ropy fakticky zablokovat, což vede k drastickému nárůstu cen pohonných hmot po celém světě. Americké námořnictvo se zdráhá do oblasti plně vstoupit kvůli hrozbě levných dronů a protilodních střel, přičemž experti upozorňují, že pro otevření průlivu neexistuje čistě vojenské řešení bez politické dohody, kterou však Bílý dům odmítá.
Další trhlinu v příběhu o vítězství představuje přežití íránského režimu. Ačkoliv úvodní údery odstranily ajatolláha Alího Chameneího, jeho nástupce a syn Modžtaba představuje podle všeho ještě radikálnější křídlo teokracie. Trumpovy naděje, že válka vyvolá okamžité lidové povstání a pád režimu, se zatím nenaplnily. Místo toho Spojené státy čelí riziku, že se z operace „Epic Fury“ stane další nekonečný konflikt, v němž protivník vsadil na strategii vytrvalosti.
Situaci komplikují také rozdílné zájmy mezi Washingtonem a Izraelem. Zatímco Trump by si přál rychlý a mediálně vděčný konec, Izrael vnímá bezpečnostní hrozbu jako existenční a dlouhodobou, což dokazují jeho nálety na íránskou ropnou infrastrukturu. Tato provázanost omezuje prezidentův manévrovací prostor a vyvolává otázky, zda má vrchní velitel amerických sil skutečně pod kontrolou konečný scénář války, nebo zda je vlečen ambicemi svého spojence.
V samotných Spojených státech začíná konflikt vyvolávat neklid nejen kvůli ekonomickým dopadům, ale i kvůli bezpečnosti na domácí půdě. Nedávné násilné incidenty ve Virginii a Michiganu, které úřady vyšetřují v souvislosti s napětím na Blízkém východě, kontrastují s vládním ujišťováním o zvýšené bezpečnosti Američanů. Trump se tak ocitá v situaci, kdy potřebuje najít cestu ven dříve, než se počáteční operační úspěchy rozplynou v rostoucí domácí nespokojenosti a hrozící ekonomické recesi.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.