Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce, kde se jeho proklamace o vítězství začínají střetávat s neúprosnou realitou. Analýza webu CNN naznačuje, že ačkoliv Spojené státy disponují drtivou vojenskou převahou, Trump ztrácí kontrolu nad rozšiřujícím se válečným polem. Strategické a ekonomické důsledky případného stažení by přitom mohly být stejně katastrofální jako setrvání v boji, což prezidenta staví do podobně nebezpečné pozice, v jaké se v minulosti ocitli lídři během vleklých konfliktů ve Vietnamu či Iráku.
Klíčovým problémem, který podkopává Trumpův narativ o úspěchu, je situace v Hormuzském průlivu. Íránu se podařilo tuto strategickou tepnu pro export ropy fakticky zablokovat, což vede k drastickému nárůstu cen pohonných hmot po celém světě. Americké námořnictvo se zdráhá do oblasti plně vstoupit kvůli hrozbě levných dronů a protilodních střel, přičemž experti upozorňují, že pro otevření průlivu neexistuje čistě vojenské řešení bez politické dohody, kterou však Bílý dům odmítá.
Další trhlinu v příběhu o vítězství představuje přežití íránského režimu. Ačkoliv úvodní údery odstranily ajatolláha Alího Chameneího, jeho nástupce a syn Modžtaba představuje podle všeho ještě radikálnější křídlo teokracie. Trumpovy naděje, že válka vyvolá okamžité lidové povstání a pád režimu, se zatím nenaplnily. Místo toho Spojené státy čelí riziku, že se z operace „Epic Fury“ stane další nekonečný konflikt, v němž protivník vsadil na strategii vytrvalosti.
Situaci komplikují také rozdílné zájmy mezi Washingtonem a Izraelem. Zatímco Trump by si přál rychlý a mediálně vděčný konec, Izrael vnímá bezpečnostní hrozbu jako existenční a dlouhodobou, což dokazují jeho nálety na íránskou ropnou infrastrukturu. Tato provázanost omezuje prezidentův manévrovací prostor a vyvolává otázky, zda má vrchní velitel amerických sil skutečně pod kontrolou konečný scénář války, nebo zda je vlečen ambicemi svého spojence.
V samotných Spojených státech začíná konflikt vyvolávat neklid nejen kvůli ekonomickým dopadům, ale i kvůli bezpečnosti na domácí půdě. Nedávné násilné incidenty ve Virginii a Michiganu, které úřady vyšetřují v souvislosti s napětím na Blízkém východě, kontrastují s vládním ujišťováním o zvýšené bezpečnosti Američanů. Trump se tak ocitá v situaci, kdy potřebuje najít cestu ven dříve, než se počáteční operační úspěchy rozplynou v rostoucí domácí nespokojenosti a hrozící ekonomické recesi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.