Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Od zahájení společné vojenské kampaně USA a Izraele 28. února se na veřejnosti neobjevily žádné aktuální snímky ani videozáznamy nového vůdce. Modžtaba Chameneí se moci ujal poté, co při úvodním izraelském úderu zahynula velká část jeho rodiny, včetně jeho otce, bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a jeho manželky. Od té doby je jeho pobyt neznámý a spekulace o jeho zdravotním stavu sílí.
První veřejné známky života od nového vůdce přišly až tento čtvrtek, ovšem ve velmi omezené formě. Televizní moderátor pouze přečetl jeho písemné prohlášení, ve kterém Chameneí slibuje ponechat Hormuzský průliv uzavřený a vyzývá sousední země, aby zrušily americké základny na svém území. Pokud tak neučiní, hrozí jim Teherán přímým útokem. Podle Pentagonu však absence hlasového či obrazového záznamu mluví za vše.
Ministr Hegseth na briefingu nešetřil kritikou a situaci íránského vůdce popsal jako zoufalou. Poukázal na to, že Írán disponuje dostatkem techniky pro záznam zvuku i obrazu, a přesto se Chameneí omezil na psaný text. „Jeho otec je mrtvý, on sám je vyděšený, zraněný a na útěku. Postrádá jakoukoli legitimitu,“ uvedl šéf Pentagonu s tím, že prohlášení považuje za projev slabosti.
Zatímco íránští představitelé v uplynulých dnech připustili pouze lehké zranění a tvrdí, že vůdce dál úřaduje, americká strana vykresluje mnohem dramatičtější obraz. Hegseth se na tiskové konferenci otevřeně ptal, kdo v Íránu skutečně velí, a naznačoval, že centrální moc se pod tlakem spojeneckých úderů hroutí. Spojené státy podle něj nehodlají v tlaku polevit a budou pokračovat v ničení íránských raketových a dronových kapacit.
Navzdory masivním náletům, které mají ochromit íránské námořnictvo a letectvo, však hrozba stále trvá. Z regionu přicházejí zprávy o dalších íránských dronech, které byly spatřeny nad Kuvajtem, Irákem, Spojenými arabskými emiráty či Ománem. Konflikt si navíc vybírá daň i na americké straně. Od začátku operace 28. února zahynulo již jedenáct amerických vojáků, přičemž k poslední tragédii došlo tento pátek.
Poslední ztráty na životech v řadách americké armády souvisí s havárií tankovacího letadla v západním Iráku, při níž zahynuli čtyři vojáci. Ačkoliv se do incidentu zapletl další stroj, Pentagon zdůraznil, že nešlo o výsledek nepřátelské palby. I přes tyto ztráty americké velení trvá na pokračování ofenzivy s cílem definitivně eliminovat íránské vojenské hrozby v Perském zálivu.
V obsahu poselství zvolil Chameneí velmi agresivní rétoriku. Potvrdil trvající blokádu klíčového Hormuzského průlivu, kterou označil za nezbytný nástroj nátlaku na protivníky. Podle Teheránu je odříznutí této zásadní námořní cesty pro transport ropy oprávněnou odvetou za kroky Spojených států a jejich spojenců.
Vůdce adresoval varování také okolním arabským státům. Přestože zmínil snahu o dobré sousedské vztahy, jasně vzkázal, že íránské údery na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval, aby se co nejdříve odřízli od těch, které nazval vrahy íránského lidu.
Významná část textu byla věnována slibu odplaty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí, a označil pomstu za tyto oběti za posvátný úkol svého režimu.
Vůči USA nasadil Chameneí nekompromisní tón a požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. Pokud Washington na tyto nároky nepřistoupí, pohrozil Írán konfiskací či destrukcí amerického majetku v regionu. Cílem je podle něj způsobit nepříteli škody srovnatelné s těmi, které utrpěla íránská strana.
V celém projevu se vůdce důsledně vyhýbal přímému pojmenování Spojených států či Izraele. Místo toho o nich hovořil výhradně jako o „nepříteli“ či „okupantech“. Tato volba slov má zřejmě pomoci sjednotit obyvatelstvo v odporu proti vnější hrozbě v čase silného vojenského tlaku.
Analytici připomínají, že Modžtabova pozice se opírá především o jeho nadstandardní vztahy s revolučními gardami (IRGC). Právě tato složka je zodpovědná za praktické provádění blokády a útoků v Zálivu. Bez jejich loajality by nové vedení takto riskantní politiku prosazovalo jen stěží.
Absence Modžtaby na obrazovce nahrává verzím izraelských tajných služeb, podle nichž je vůdce po útocích upoután na lůžko. Čtení vzkazu moderátorem tak může být pouhou snahou udržet zdání funkčního státního aparátu. Režim se snaží chybějící vizuální kontakt nahradit o to tvrdšími slovy o ničení majetku odpůrců.
I když se Teherán snaží své operace prezentovat jako přesně mířené údery na vojenské cíle, realita v oblasti je jiná. Častým terčem se stávají i civilní plavidla a ropné tankery, což destabilizuje celý region a ohrožuje světový energetický trh.
I přes snahy vládních poradců na sociálních sítích přesvědčit veřejnost, že je hlava státu v pořádku, důvěra Íránců klesá. V ulicích Teheránu jsou místo lídra vidět hlavně ozbrojené patroly a všudypřítomná státní propaganda, což jen umocňuje pocit nejistoty.
Propagandistická mašinérie mezitím běží na maximum a snaží se vytvořit dojem plynulé kontinuity moci od zakladatele Chomejního až po současného vládce. Tato snaha má zakrýt fakt, že se země nachází v hluboké krizi a její vedení komunikuje pouze zprostředkovaně.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.