Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Od zahájení společné vojenské kampaně USA a Izraele 28. února se na veřejnosti neobjevily žádné aktuální snímky ani videozáznamy nového vůdce. Modžtaba Chameneí se moci ujal poté, co při úvodním izraelském úderu zahynula velká část jeho rodiny, včetně jeho otce, bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a jeho manželky. Od té doby je jeho pobyt neznámý a spekulace o jeho zdravotním stavu sílí.
První veřejné známky života od nového vůdce přišly až tento čtvrtek, ovšem ve velmi omezené formě. Televizní moderátor pouze přečetl jeho písemné prohlášení, ve kterém Chameneí slibuje ponechat Hormuzský průliv uzavřený a vyzývá sousední země, aby zrušily americké základny na svém území. Pokud tak neučiní, hrozí jim Teherán přímým útokem. Podle Pentagonu však absence hlasového či obrazového záznamu mluví za vše.
Ministr Hegseth na briefingu nešetřil kritikou a situaci íránského vůdce popsal jako zoufalou. Poukázal na to, že Írán disponuje dostatkem techniky pro záznam zvuku i obrazu, a přesto se Chameneí omezil na psaný text. „Jeho otec je mrtvý, on sám je vyděšený, zraněný a na útěku. Postrádá jakoukoli legitimitu,“ uvedl šéf Pentagonu s tím, že prohlášení považuje za projev slabosti.
Zatímco íránští představitelé v uplynulých dnech připustili pouze lehké zranění a tvrdí, že vůdce dál úřaduje, americká strana vykresluje mnohem dramatičtější obraz. Hegseth se na tiskové konferenci otevřeně ptal, kdo v Íránu skutečně velí, a naznačoval, že centrální moc se pod tlakem spojeneckých úderů hroutí. Spojené státy podle něj nehodlají v tlaku polevit a budou pokračovat v ničení íránských raketových a dronových kapacit.
Navzdory masivním náletům, které mají ochromit íránské námořnictvo a letectvo, však hrozba stále trvá. Z regionu přicházejí zprávy o dalších íránských dronech, které byly spatřeny nad Kuvajtem, Irákem, Spojenými arabskými emiráty či Ománem. Konflikt si navíc vybírá daň i na americké straně. Od začátku operace 28. února zahynulo již jedenáct amerických vojáků, přičemž k poslední tragédii došlo tento pátek.
Poslední ztráty na životech v řadách americké armády souvisí s havárií tankovacího letadla v západním Iráku, při níž zahynuli čtyři vojáci. Ačkoliv se do incidentu zapletl další stroj, Pentagon zdůraznil, že nešlo o výsledek nepřátelské palby. I přes tyto ztráty americké velení trvá na pokračování ofenzivy s cílem definitivně eliminovat íránské vojenské hrozby v Perském zálivu.
V obsahu poselství zvolil Chameneí velmi agresivní rétoriku. Potvrdil trvající blokádu klíčového Hormuzského průlivu, kterou označil za nezbytný nástroj nátlaku na protivníky. Podle Teheránu je odříznutí této zásadní námořní cesty pro transport ropy oprávněnou odvetou za kroky Spojených států a jejich spojenců.
Vůdce adresoval varování také okolním arabským státům. Přestože zmínil snahu o dobré sousedské vztahy, jasně vzkázal, že íránské údery na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval, aby se co nejdříve odřízli od těch, které nazval vrahy íránského lidu.
Významná část textu byla věnována slibu odplaty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí, a označil pomstu za tyto oběti za posvátný úkol svého režimu.
Vůči USA nasadil Chameneí nekompromisní tón a požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. Pokud Washington na tyto nároky nepřistoupí, pohrozil Írán konfiskací či destrukcí amerického majetku v regionu. Cílem je podle něj způsobit nepříteli škody srovnatelné s těmi, které utrpěla íránská strana.
V celém projevu se vůdce důsledně vyhýbal přímému pojmenování Spojených států či Izraele. Místo toho o nich hovořil výhradně jako o „nepříteli“ či „okupantech“. Tato volba slov má zřejmě pomoci sjednotit obyvatelstvo v odporu proti vnější hrozbě v čase silného vojenského tlaku.
Analytici připomínají, že Modžtabova pozice se opírá především o jeho nadstandardní vztahy s revolučními gardami (IRGC). Právě tato složka je zodpovědná za praktické provádění blokády a útoků v Zálivu. Bez jejich loajality by nové vedení takto riskantní politiku prosazovalo jen stěží.
Absence Modžtaby na obrazovce nahrává verzím izraelských tajných služeb, podle nichž je vůdce po útocích upoután na lůžko. Čtení vzkazu moderátorem tak může být pouhou snahou udržet zdání funkčního státního aparátu. Režim se snaží chybějící vizuální kontakt nahradit o to tvrdšími slovy o ničení majetku odpůrců.
I když se Teherán snaží své operace prezentovat jako přesně mířené údery na vojenské cíle, realita v oblasti je jiná. Častým terčem se stávají i civilní plavidla a ropné tankery, což destabilizuje celý region a ohrožuje světový energetický trh.
I přes snahy vládních poradců na sociálních sítích přesvědčit veřejnost, že je hlava státu v pořádku, důvěra Íránců klesá. V ulicích Teheránu jsou místo lídra vidět hlavně ozbrojené patroly a všudypřítomná státní propaganda, což jen umocňuje pocit nejistoty.
Propagandistická mašinérie mezitím běží na maximum a snaží se vytvořit dojem plynulé kontinuity moci od zakladatele Chomejního až po současného vládce. Tato snaha má zakrýt fakt, že se země nachází v hluboké krizi a její vedení komunikuje pouze zprostředkovaně.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.