Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Od zahájení společné vojenské kampaně USA a Izraele 28. února se na veřejnosti neobjevily žádné aktuální snímky ani videozáznamy nového vůdce. Modžtaba Chameneí se moci ujal poté, co při úvodním izraelském úderu zahynula velká část jeho rodiny, včetně jeho otce, bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a jeho manželky. Od té doby je jeho pobyt neznámý a spekulace o jeho zdravotním stavu sílí.
První veřejné známky života od nového vůdce přišly až tento čtvrtek, ovšem ve velmi omezené formě. Televizní moderátor pouze přečetl jeho písemné prohlášení, ve kterém Chameneí slibuje ponechat Hormuzský průliv uzavřený a vyzývá sousední země, aby zrušily americké základny na svém území. Pokud tak neučiní, hrozí jim Teherán přímým útokem. Podle Pentagonu však absence hlasového či obrazového záznamu mluví za vše.
Ministr Hegseth na briefingu nešetřil kritikou a situaci íránského vůdce popsal jako zoufalou. Poukázal na to, že Írán disponuje dostatkem techniky pro záznam zvuku i obrazu, a přesto se Chameneí omezil na psaný text. „Jeho otec je mrtvý, on sám je vyděšený, zraněný a na útěku. Postrádá jakoukoli legitimitu,“ uvedl šéf Pentagonu s tím, že prohlášení považuje za projev slabosti.
Zatímco íránští představitelé v uplynulých dnech připustili pouze lehké zranění a tvrdí, že vůdce dál úřaduje, americká strana vykresluje mnohem dramatičtější obraz. Hegseth se na tiskové konferenci otevřeně ptal, kdo v Íránu skutečně velí, a naznačoval, že centrální moc se pod tlakem spojeneckých úderů hroutí. Spojené státy podle něj nehodlají v tlaku polevit a budou pokračovat v ničení íránských raketových a dronových kapacit.
Navzdory masivním náletům, které mají ochromit íránské námořnictvo a letectvo, však hrozba stále trvá. Z regionu přicházejí zprávy o dalších íránských dronech, které byly spatřeny nad Kuvajtem, Irákem, Spojenými arabskými emiráty či Ománem. Konflikt si navíc vybírá daň i na americké straně. Od začátku operace 28. února zahynulo již jedenáct amerických vojáků, přičemž k poslední tragédii došlo tento pátek.
Poslední ztráty na životech v řadách americké armády souvisí s havárií tankovacího letadla v západním Iráku, při níž zahynuli čtyři vojáci. Ačkoliv se do incidentu zapletl další stroj, Pentagon zdůraznil, že nešlo o výsledek nepřátelské palby. I přes tyto ztráty americké velení trvá na pokračování ofenzivy s cílem definitivně eliminovat íránské vojenské hrozby v Perském zálivu.
V obsahu poselství zvolil Chameneí velmi agresivní rétoriku. Potvrdil trvající blokádu klíčového Hormuzského průlivu, kterou označil za nezbytný nástroj nátlaku na protivníky. Podle Teheránu je odříznutí této zásadní námořní cesty pro transport ropy oprávněnou odvetou za kroky Spojených států a jejich spojenců.
Vůdce adresoval varování také okolním arabským státům. Přestože zmínil snahu o dobré sousedské vztahy, jasně vzkázal, že íránské údery na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval, aby se co nejdříve odřízli od těch, které nazval vrahy íránského lidu.
Významná část textu byla věnována slibu odplaty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí, a označil pomstu za tyto oběti za posvátný úkol svého režimu.
Vůči USA nasadil Chameneí nekompromisní tón a požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. Pokud Washington na tyto nároky nepřistoupí, pohrozil Írán konfiskací či destrukcí amerického majetku v regionu. Cílem je podle něj způsobit nepříteli škody srovnatelné s těmi, které utrpěla íránská strana.
V celém projevu se vůdce důsledně vyhýbal přímému pojmenování Spojených států či Izraele. Místo toho o nich hovořil výhradně jako o „nepříteli“ či „okupantech“. Tato volba slov má zřejmě pomoci sjednotit obyvatelstvo v odporu proti vnější hrozbě v čase silného vojenského tlaku.
Analytici připomínají, že Modžtabova pozice se opírá především o jeho nadstandardní vztahy s revolučními gardami (IRGC). Právě tato složka je zodpovědná za praktické provádění blokády a útoků v Zálivu. Bez jejich loajality by nové vedení takto riskantní politiku prosazovalo jen stěží.
Absence Modžtaby na obrazovce nahrává verzím izraelských tajných služeb, podle nichž je vůdce po útocích upoután na lůžko. Čtení vzkazu moderátorem tak může být pouhou snahou udržet zdání funkčního státního aparátu. Režim se snaží chybějící vizuální kontakt nahradit o to tvrdšími slovy o ničení majetku odpůrců.
I když se Teherán snaží své operace prezentovat jako přesně mířené údery na vojenské cíle, realita v oblasti je jiná. Častým terčem se stávají i civilní plavidla a ropné tankery, což destabilizuje celý region a ohrožuje světový energetický trh.
I přes snahy vládních poradců na sociálních sítích přesvědčit veřejnost, že je hlava státu v pořádku, důvěra Íránců klesá. V ulicích Teheránu jsou místo lídra vidět hlavně ozbrojené patroly a všudypřítomná státní propaganda, což jen umocňuje pocit nejistoty.
Propagandistická mašinérie mezitím běží na maximum a snaží se vytvořit dojem plynulé kontinuity moci od zakladatele Chomejního až po současného vládce. Tato snaha má zakrýt fakt, že se země nachází v hluboké krizi a její vedení komunikuje pouze zprostředkovaně.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.