Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Od zahájení společné vojenské kampaně USA a Izraele 28. února se na veřejnosti neobjevily žádné aktuální snímky ani videozáznamy nového vůdce. Modžtaba Chameneí se moci ujal poté, co při úvodním izraelském úderu zahynula velká část jeho rodiny, včetně jeho otce, bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a jeho manželky. Od té doby je jeho pobyt neznámý a spekulace o jeho zdravotním stavu sílí.
První veřejné známky života od nového vůdce přišly až tento čtvrtek, ovšem ve velmi omezené formě. Televizní moderátor pouze přečetl jeho písemné prohlášení, ve kterém Chameneí slibuje ponechat Hormuzský průliv uzavřený a vyzývá sousední země, aby zrušily americké základny na svém území. Pokud tak neučiní, hrozí jim Teherán přímým útokem. Podle Pentagonu však absence hlasového či obrazového záznamu mluví za vše.
Ministr Hegseth na briefingu nešetřil kritikou a situaci íránského vůdce popsal jako zoufalou. Poukázal na to, že Írán disponuje dostatkem techniky pro záznam zvuku i obrazu, a přesto se Chameneí omezil na psaný text. „Jeho otec je mrtvý, on sám je vyděšený, zraněný a na útěku. Postrádá jakoukoli legitimitu,“ uvedl šéf Pentagonu s tím, že prohlášení považuje za projev slabosti.
Zatímco íránští představitelé v uplynulých dnech připustili pouze lehké zranění a tvrdí, že vůdce dál úřaduje, americká strana vykresluje mnohem dramatičtější obraz. Hegseth se na tiskové konferenci otevřeně ptal, kdo v Íránu skutečně velí, a naznačoval, že centrální moc se pod tlakem spojeneckých úderů hroutí. Spojené státy podle něj nehodlají v tlaku polevit a budou pokračovat v ničení íránských raketových a dronových kapacit.
Navzdory masivním náletům, které mají ochromit íránské námořnictvo a letectvo, však hrozba stále trvá. Z regionu přicházejí zprávy o dalších íránských dronech, které byly spatřeny nad Kuvajtem, Irákem, Spojenými arabskými emiráty či Ománem. Konflikt si navíc vybírá daň i na americké straně. Od začátku operace 28. února zahynulo již jedenáct amerických vojáků, přičemž k poslední tragédii došlo tento pátek.
Poslední ztráty na životech v řadách americké armády souvisí s havárií tankovacího letadla v západním Iráku, při níž zahynuli čtyři vojáci. Ačkoliv se do incidentu zapletl další stroj, Pentagon zdůraznil, že nešlo o výsledek nepřátelské palby. I přes tyto ztráty americké velení trvá na pokračování ofenzivy s cílem definitivně eliminovat íránské vojenské hrozby v Perském zálivu.
V obsahu poselství zvolil Chameneí velmi agresivní rétoriku. Potvrdil trvající blokádu klíčového Hormuzského průlivu, kterou označil za nezbytný nástroj nátlaku na protivníky. Podle Teheránu je odříznutí této zásadní námořní cesty pro transport ropy oprávněnou odvetou za kroky Spojených států a jejich spojenců.
Vůdce adresoval varování také okolním arabským státům. Přestože zmínil snahu o dobré sousedské vztahy, jasně vzkázal, že íránské údery na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval, aby se co nejdříve odřízli od těch, které nazval vrahy íránského lidu.
Významná část textu byla věnována slibu odplaty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí, a označil pomstu za tyto oběti za posvátný úkol svého režimu.
Vůči USA nasadil Chameneí nekompromisní tón a požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. Pokud Washington na tyto nároky nepřistoupí, pohrozil Írán konfiskací či destrukcí amerického majetku v regionu. Cílem je podle něj způsobit nepříteli škody srovnatelné s těmi, které utrpěla íránská strana.
V celém projevu se vůdce důsledně vyhýbal přímému pojmenování Spojených států či Izraele. Místo toho o nich hovořil výhradně jako o „nepříteli“ či „okupantech“. Tato volba slov má zřejmě pomoci sjednotit obyvatelstvo v odporu proti vnější hrozbě v čase silného vojenského tlaku.
Analytici připomínají, že Modžtabova pozice se opírá především o jeho nadstandardní vztahy s revolučními gardami (IRGC). Právě tato složka je zodpovědná za praktické provádění blokády a útoků v Zálivu. Bez jejich loajality by nové vedení takto riskantní politiku prosazovalo jen stěží.
Absence Modžtaby na obrazovce nahrává verzím izraelských tajných služeb, podle nichž je vůdce po útocích upoután na lůžko. Čtení vzkazu moderátorem tak může být pouhou snahou udržet zdání funkčního státního aparátu. Režim se snaží chybějící vizuální kontakt nahradit o to tvrdšími slovy o ničení majetku odpůrců.
I když se Teherán snaží své operace prezentovat jako přesně mířené údery na vojenské cíle, realita v oblasti je jiná. Častým terčem se stávají i civilní plavidla a ropné tankery, což destabilizuje celý region a ohrožuje světový energetický trh.
I přes snahy vládních poradců na sociálních sítích přesvědčit veřejnost, že je hlava státu v pořádku, důvěra Íránců klesá. V ulicích Teheránu jsou místo lídra vidět hlavně ozbrojené patroly a všudypřítomná státní propaganda, což jen umocňuje pocit nejistoty.
Propagandistická mašinérie mezitím běží na maximum a snaží se vytvořit dojem plynulé kontinuity moci od zakladatele Chomejního až po současného vládce. Tato snaha má zakrýt fakt, že se země nachází v hluboké krizi a její vedení komunikuje pouze zprostředkovaně.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.