Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Hegseth, který vystoupil po boku předsedy sboru náčelníků štábů, prohlásil, že po třinácti dnech náletů zůstal Írán bez funkčního letectva, námořnictva i sítě protivzdušné obrany. Podle jeho slov kombinovaná americko-izraelská letecká kampaň zasáhla od začátku války více než 15 000 cílů a americká armáda nyní likviduje íránský režim způsobem, jaký svět dosud neviděl.
Ministr obrany dále tvrdil, že schopnost Íránu vyrábět balistické rakety byla definitivně zničena a tamní vůdci se schovávají v podzemí. Toto tvrzení však narazilo na realitu, když se v íránských státních médiích objevily záběry prezidenta Masúda Pezeškjána a dalších vysokých představitelů, jak se v Teheránu účastní každoročního pochodu ke dni Al-Quds.
Kontroverzi vyvolalo také Hegsethovo prohlášení o novém nejvyšším vůdci Íránu, Modžtabu Chameneím, o kterém ministr bez nezávislého ověření tvrdil, že je zraněný a pravděpodobně znetvořený. Ačkoliv satelitní snímky potvrzují masivní škody na íránské vojenské infrastruktuře, útoky revolučních gard na americké instalace v Perském zálivu a na Izrael podle dostupných informací stále pokračují.
Hegseth musel během brífinku potvrdit, že probíhá vyšetřování náletu na dívčí školu v Íránu, při kterém zahynulo nejméně 175 lidí. Vyšetřování vede generál mimo centrální velení USA, přičemž předběžné závěry naznačují, že za bombardováním školy skutečně stojí americké síly. Ministr se však k podstatě těchto obvinění odmítl přímo vyjádřit.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na konferenci odhalil, že Spojené státy poprvé v historii nasadily v boji nové přesné střely dlouhého doletu určené k ničení lodí hluboko v nepřátelském území. Přesto Pentagon přiznal, že strategický Hormuzský průliv zůstává pro obchodní dopravu částečně uzavřen a americké námořnictvo zatím nezahájilo doprovodné operace pro civilní plavidla.
Ministr obrany opakovaně kritizoval televizní pokrytí války a dokonce navrhoval zpravodajským stanicím vlastní titulky, jako například „Írán je stále zoufalejší“. Práci novinářů v Pentagonu navíc zkomplikovalo rozhodnutí nevpustit na brífink píšící novináře a fotografy, údajně proto, že dříve zveřejněné fotografie ministra byly vyhodnoceny jako nelichotivé.
Hegseth jmenovitě napadl stanici CNN a vyjádřil naději, že ji brzy převezme spojenec Donalda Trumpa, David Ellison, který by v síti provedl radikální změny. Své vystoupení ministr zakončil výzvou k modlitbám za americké vojáky a prohlásil, že slouží Bohu, armádě, zemi, ústavě a prezidentovi, přičemž se zodpovídá výhradně jim.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.