Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Právě Evropská unie se nachází v mimořádně zranitelné pozici, neboť je na dovozu ropy a plynu kriticky závislá. Hlavním důvodem k obavám zůstává zablokovaný Hormuzský průliv, kterým protéká 20 % světové produkce ropy. Dokud nebude tato trasa zcela bezpečná, je návrat cen na únorovou úroveň v nedohlednu. Evropu tak čeká těžké rozhodování, jak zabránit hrozící hospodářské recesi, varují experti.
Ropný šok zasahuje ekonomiku okamžitě a ze dvou stran. Spotřebitelé pocítí zdražení u čerpacích stanic a na účtech za energie prakticky ihned. Výrobcům pak skokově narostou náklady na produkci a dopravu zboží, což se následně promítne do koncových cen. Nejvíce ohroženy jsou velké ekonomiky jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko, kde dominuje silná silniční doprava a energeticky náročný chemický či ocelářský průmysl.
Na rozdíl od ropné krize v 70. letech je však dnešní Evropa o něco lépe připravena. Celková spotřeba energie v EU setrvale klesá a produkce z obnovitelných zdrojů roste. Rozmach elektrických a hybridních vozů navíc část spotřebitelů chrání před přímým dopadem cen u pump. Přesto diverzita zdrojů sama o sobě k odvrácení krize stačit nemusí.
Evropská centrální banka (ECB) nyní stojí před klasickým dilematem. Pokud zvýší úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, riskuje nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu. V únoru 2026 byla inflace na úrovni 1,9 %, tedy těsně pod cílem banky, a úrokové sazby se pohybovaly kolem 2 %. ECB se tak musí rozhodnout, zda je v tuto chvíli větším rizikem drahota, nebo ztráta pracovních míst.
Kromě měnové politiky mají určité páky v rukou i národní vlády a Evropská komise. Zkušenosti z energetické krize po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ukazují, že účinným nástrojem mohou být cenové stropy nebo společné nákupy plynu. Komise může také opět vydat doporučení k minimalizaci spotřeby energie, což v minulosti pomohlo stabilizovat trh.
Možnosti vlád dotovat ceny energií jsou však dnes mnohem omezenější než před několika lety. Globální úrokové sazby jsou vyšší a dluhy mnoha zemí, včetně Francie, Itálie a Španělska, již přesahují 100 % jejich HDP. Další masivní zadlužování kvůli dotacím by mohlo vyděsit investory a vyvolat další finanční nestabilitu v celém bloku.
Aktuální situace tak staví EU před reálné riziko recese. Pokud válka v Íránu neustane tak rychle, jak slibuje americký prezident, budou muset evropské země jednat velmi koordinovaně. Jediným pozitivním vedlejším efektem může být zrychlený přechod na zelenou energii, který by snížil budoucí závislost na politicky nestabilních regionech.
Vše nyní závisí na tom, jak efektivně dokážou národní vlády v nadcházejících měsících zkombinovat úsporná opatření s podporou klíčových průmyslových odvětví. Evropa má sice více zkušeností než v minulosti, ale manévrovací prostor pro její ekonomiku se nebezpečně zmenšuje.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.