Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Právě Evropská unie se nachází v mimořádně zranitelné pozici, neboť je na dovozu ropy a plynu kriticky závislá. Hlavním důvodem k obavám zůstává zablokovaný Hormuzský průliv, kterým protéká 20 % světové produkce ropy. Dokud nebude tato trasa zcela bezpečná, je návrat cen na únorovou úroveň v nedohlednu. Evropu tak čeká těžké rozhodování, jak zabránit hrozící hospodářské recesi, varují experti.
Ropný šok zasahuje ekonomiku okamžitě a ze dvou stran. Spotřebitelé pocítí zdražení u čerpacích stanic a na účtech za energie prakticky ihned. Výrobcům pak skokově narostou náklady na produkci a dopravu zboží, což se následně promítne do koncových cen. Nejvíce ohroženy jsou velké ekonomiky jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko, kde dominuje silná silniční doprava a energeticky náročný chemický či ocelářský průmysl.
Na rozdíl od ropné krize v 70. letech je však dnešní Evropa o něco lépe připravena. Celková spotřeba energie v EU setrvale klesá a produkce z obnovitelných zdrojů roste. Rozmach elektrických a hybridních vozů navíc část spotřebitelů chrání před přímým dopadem cen u pump. Přesto diverzita zdrojů sama o sobě k odvrácení krize stačit nemusí.
Evropská centrální banka (ECB) nyní stojí před klasickým dilematem. Pokud zvýší úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, riskuje nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu. V únoru 2026 byla inflace na úrovni 1,9 %, tedy těsně pod cílem banky, a úrokové sazby se pohybovaly kolem 2 %. ECB se tak musí rozhodnout, zda je v tuto chvíli větším rizikem drahota, nebo ztráta pracovních míst.
Kromě měnové politiky mají určité páky v rukou i národní vlády a Evropská komise. Zkušenosti z energetické krize po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ukazují, že účinným nástrojem mohou být cenové stropy nebo společné nákupy plynu. Komise může také opět vydat doporučení k minimalizaci spotřeby energie, což v minulosti pomohlo stabilizovat trh.
Možnosti vlád dotovat ceny energií jsou však dnes mnohem omezenější než před několika lety. Globální úrokové sazby jsou vyšší a dluhy mnoha zemí, včetně Francie, Itálie a Španělska, již přesahují 100 % jejich HDP. Další masivní zadlužování kvůli dotacím by mohlo vyděsit investory a vyvolat další finanční nestabilitu v celém bloku.
Aktuální situace tak staví EU před reálné riziko recese. Pokud válka v Íránu neustane tak rychle, jak slibuje americký prezident, budou muset evropské země jednat velmi koordinovaně. Jediným pozitivním vedlejším efektem může být zrychlený přechod na zelenou energii, který by snížil budoucí závislost na politicky nestabilních regionech.
Vše nyní závisí na tom, jak efektivně dokážou národní vlády v nadcházejících měsících zkombinovat úsporná opatření s podporou klíčových průmyslových odvětví. Evropa má sice více zkušeností než v minulosti, ale manévrovací prostor pro její ekonomiku se nebezpečně zmenšuje.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.