Válka v Íránu uvrhla Evropskou unii do mimořádně zranitelné pozice

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 13. března 2026 21:32
Sdílej:

Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.

Právě Evropská unie se nachází v mimořádně zranitelné pozici, neboť je na dovozu ropy a plynu kriticky závislá. Hlavním důvodem k obavám zůstává zablokovaný Hormuzský průliv, kterým protéká 20 % světové produkce ropy. Dokud nebude tato trasa zcela bezpečná, je návrat cen na únorovou úroveň v nedohlednu. Evropu tak čeká těžké rozhodování, jak zabránit hrozící hospodářské recesi, varují experti.

Ropný šok zasahuje ekonomiku okamžitě a ze dvou stran. Spotřebitelé pocítí zdražení u čerpacích stanic a na účtech za energie prakticky ihned. Výrobcům pak skokově narostou náklady na produkci a dopravu zboží, což se následně promítne do koncových cen. Nejvíce ohroženy jsou velké ekonomiky jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko, kde dominuje silná silniční doprava a energeticky náročný chemický či ocelářský průmysl.

Na rozdíl od ropné krize v 70. letech je však dnešní Evropa o něco lépe připravena. Celková spotřeba energie v EU setrvale klesá a produkce z obnovitelných zdrojů roste. Rozmach elektrických a hybridních vozů navíc část spotřebitelů chrání před přímým dopadem cen u pump. Přesto diverzita zdrojů sama o sobě k odvrácení krize stačit nemusí.

Evropská centrální banka (ECB) nyní stojí před klasickým dilematem. Pokud zvýší úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, riskuje nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu. V únoru 2026 byla inflace na úrovni 1,9 %, tedy těsně pod cílem banky, a úrokové sazby se pohybovaly kolem 2 %. ECB se tak musí rozhodnout, zda je v tuto chvíli větším rizikem drahota, nebo ztráta pracovních míst.

Kromě měnové politiky mají určité páky v rukou i národní vlády a Evropská komise. Zkušenosti z energetické krize po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ukazují, že účinným nástrojem mohou být cenové stropy nebo společné nákupy plynu. Komise může také opět vydat doporučení k minimalizaci spotřeby energie, což v minulosti pomohlo stabilizovat trh.

Možnosti vlád dotovat ceny energií jsou však dnes mnohem omezenější než před několika lety. Globální úrokové sazby jsou vyšší a dluhy mnoha zemí, včetně Francie, Itálie a Španělska, již přesahují 100 % jejich HDP. Další masivní zadlužování kvůli dotacím by mohlo vyděsit investory a vyvolat další finanční nestabilitu v celém bloku.

Aktuální situace tak staví EU před reálné riziko recese. Pokud válka v Íránu neustane tak rychle, jak slibuje americký prezident, budou muset evropské země jednat velmi koordinovaně. Jediným pozitivním vedlejším efektem může být zrychlený přechod na zelenou energii, který by snížil budoucí závislost na politicky nestabilních regionech.

Vše nyní závisí na tom, jak efektivně dokážou národní vlády v nadcházejících měsících zkombinovat úsporná opatření s podporou klíčových průmyslových odvětví. Evropa má sice více zkušeností než v minulosti, ale manévrovací prostor pro její ekonomiku se nebezpečně zmenšuje.

Stalo se