Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Právě Evropská unie se nachází v mimořádně zranitelné pozici, neboť je na dovozu ropy a plynu kriticky závislá. Hlavním důvodem k obavám zůstává zablokovaný Hormuzský průliv, kterým protéká 20 % světové produkce ropy. Dokud nebude tato trasa zcela bezpečná, je návrat cen na únorovou úroveň v nedohlednu. Evropu tak čeká těžké rozhodování, jak zabránit hrozící hospodářské recesi, varují experti.
Ropný šok zasahuje ekonomiku okamžitě a ze dvou stran. Spotřebitelé pocítí zdražení u čerpacích stanic a na účtech za energie prakticky ihned. Výrobcům pak skokově narostou náklady na produkci a dopravu zboží, což se následně promítne do koncových cen. Nejvíce ohroženy jsou velké ekonomiky jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko, kde dominuje silná silniční doprava a energeticky náročný chemický či ocelářský průmysl.
Na rozdíl od ropné krize v 70. letech je však dnešní Evropa o něco lépe připravena. Celková spotřeba energie v EU setrvale klesá a produkce z obnovitelných zdrojů roste. Rozmach elektrických a hybridních vozů navíc část spotřebitelů chrání před přímým dopadem cen u pump. Přesto diverzita zdrojů sama o sobě k odvrácení krize stačit nemusí.
Evropská centrální banka (ECB) nyní stojí před klasickým dilematem. Pokud zvýší úrokové sazby, aby zkrotila inflaci, riskuje nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu. V únoru 2026 byla inflace na úrovni 1,9 %, tedy těsně pod cílem banky, a úrokové sazby se pohybovaly kolem 2 %. ECB se tak musí rozhodnout, zda je v tuto chvíli větším rizikem drahota, nebo ztráta pracovních míst.
Kromě měnové politiky mají určité páky v rukou i národní vlády a Evropská komise. Zkušenosti z energetické krize po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ukazují, že účinným nástrojem mohou být cenové stropy nebo společné nákupy plynu. Komise může také opět vydat doporučení k minimalizaci spotřeby energie, což v minulosti pomohlo stabilizovat trh.
Možnosti vlád dotovat ceny energií jsou však dnes mnohem omezenější než před několika lety. Globální úrokové sazby jsou vyšší a dluhy mnoha zemí, včetně Francie, Itálie a Španělska, již přesahují 100 % jejich HDP. Další masivní zadlužování kvůli dotacím by mohlo vyděsit investory a vyvolat další finanční nestabilitu v celém bloku.
Aktuální situace tak staví EU před reálné riziko recese. Pokud válka v Íránu neustane tak rychle, jak slibuje americký prezident, budou muset evropské země jednat velmi koordinovaně. Jediným pozitivním vedlejším efektem může být zrychlený přechod na zelenou energii, který by snížil budoucí závislost na politicky nestabilních regionech.
Vše nyní závisí na tom, jak efektivně dokážou národní vlády v nadcházejících měsících zkombinovat úsporná opatření s podporou klíčových průmyslových odvětví. Evropa má sice více zkušeností než v minulosti, ale manévrovací prostor pro její ekonomiku se nebezpečně zmenšuje.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.