Chameneí byl zraněn, ale v nějaké formě zřejmě stále žije, prohlásil Trump

Modžtaba Chámeneí
Modžtaba Chámeneí, foto: reprofoto X
Klára Marková 13. března 2026 09:55
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.

Tento neobvyklý formát vysílání jen posílil spekulace, že Chameneí mohl utrpět zranění během společných americko-izraelských náletů. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského představitele uvedla, že byl vůdce „lehce zraněn“, bližší podrobnosti však chybí. Podle izraelských tajných služeb by mohl být dokonce upoután na lůžko, což by vysvětlovalo jeho absenci na televizních obrazovkách.

V obsahu poselství, které bylo přečteno veřejnosti, zvolil Chameneí velmi agresivní tón. Potvrdil, že Írán hodlá i nadále využívat blokádu Hormuzského průlivu jako nástroj nátlaku na své odpůrce. Odříznutí této klíčové námořní cesty, kde ceny ropy aktuálně kolísají kolem 100 dolarů za barel, označil za oprávněnou odvetu za kroky Spojených států a jejich spojenců.

Donald Trump na tyto hrozby reagoval rázně a prohlásil, že Teherán bude muset svá slova obhájit činy. „Hodně mluví, tak se budou muset ukázat. Uvidíme, protože my je teď decimujeme,“ uvedl prezident v rozhovoru. Dodal také, že současné údery na Írán jsou nejtvrdší, jaké kdy jakákoliv země zažila od konce druhé světové války.

Íránský vůdce ve svém vzkazu adresoval varování i okolním arabským státům. Jasně vzkázal, že íránské útoky na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval k rychlému odloučení od sil, které označil za vrahy íránského lidu.

Významným motivem celého projevu byl slib pomsty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí. Pomstu za tyto oběti prohlásil za posvátný úkol svého režimu a od Washingtonu požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. V opačném případě pohrozil ničením amerického majetku v regionu.

Analytici upozorňují, že Modžtabova mocenská pozice je úzce spjata s revolučními gardami (IRGC), které zajišťují blokádu v Zálivu. Bez jejich loajality by režim jen stěží prosazoval takto riskantní politiku. Absence vizuálního kontaktu s vůdcem však vyvolává v Teheránu rostoucí nejistotu, kterou se státní propaganda snaží marně zakrýt.

Spojené státy mezitím oficiálně prošetřují okolnosti náletu v Minábu. Washington si je vědom, že civilní oběti využívá Teherán k ospravedlnění útoků na civilní dopravu a tankery. Mezinárodní pozorovatelé navíc poukazují na to, že Írán v taktice nasazování dronů čerpá z ruských zkušeností, aby ochromil americké obranné systémy.

Důvěra Íránců v režim i přes snahy vládních poradců klesá. V ulicích hlavního města jsou místo lídra vidět především ozbrojené patroly. Pokud by sousední státy podlehly tlaku a uzavřely americké základny, hrozil by regionu naprostý rozvrat bezpečnosti, což však pozorovatelé považují za nepravděpodobné.

Stalo se
Novinky
Čína

O katastrofě v Nepálu se v Číně nemluví. Režim nepustí ven ani fotku

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

Novinky
Posádka lodi Artemis II poslala na Zemi první snímky z vesmíru

ESA už nechce být závislá na NASA. Chce posílat do vesmíru vlastní astronauty

Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.

Novinky
Kyjev

Ruská armáda výrazně změnila taktiku. Soustředí se na terorizování Kyjeva

Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.

Novinky
COP30

Na klimatickém summitu COP31 se nebude řešit jeden z největších problémů současnosti

Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.