Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Tento neobvyklý formát vysílání jen posílil spekulace, že Chameneí mohl utrpět zranění během společných americko-izraelských náletů. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského představitele uvedla, že byl vůdce „lehce zraněn“, bližší podrobnosti však chybí. Podle izraelských tajných služeb by mohl být dokonce upoután na lůžko, což by vysvětlovalo jeho absenci na televizních obrazovkách.
V obsahu poselství, které bylo přečteno veřejnosti, zvolil Chameneí velmi agresivní tón. Potvrdil, že Írán hodlá i nadále využívat blokádu Hormuzského průlivu jako nástroj nátlaku na své odpůrce. Odříznutí této klíčové námořní cesty, kde ceny ropy aktuálně kolísají kolem 100 dolarů za barel, označil za oprávněnou odvetu za kroky Spojených států a jejich spojenců.
Donald Trump na tyto hrozby reagoval rázně a prohlásil, že Teherán bude muset svá slova obhájit činy. „Hodně mluví, tak se budou muset ukázat. Uvidíme, protože my je teď decimujeme,“ uvedl prezident v rozhovoru. Dodal také, že současné údery na Írán jsou nejtvrdší, jaké kdy jakákoliv země zažila od konce druhé světové války.
Íránský vůdce ve svém vzkazu adresoval varování i okolním arabským státům. Jasně vzkázal, že íránské útoky na vojenské objekty na jejich území neskončí, dokud tamní vlády nepřestanou hostit americké základny. Sousedy vyzval k rychlému odloučení od sil, které označil za vrahy íránského lidu.
Významným motivem celého projevu byl slib pomsty za životy Íránců ztracené v posledních týdnech. Chameneí vyzdvihl zejména tragédii v Minábu, kde po náletu zahynulo přes sto dětí. Pomstu za tyto oběti prohlásil za posvátný úkol svého režimu a od Washingtonu požaduje finanční odškodnění za válečné ztráty. V opačném případě pohrozil ničením amerického majetku v regionu.
Analytici upozorňují, že Modžtabova mocenská pozice je úzce spjata s revolučními gardami (IRGC), které zajišťují blokádu v Zálivu. Bez jejich loajality by režim jen stěží prosazoval takto riskantní politiku. Absence vizuálního kontaktu s vůdcem však vyvolává v Teheránu rostoucí nejistotu, kterou se státní propaganda snaží marně zakrýt.
Spojené státy mezitím oficiálně prošetřují okolnosti náletu v Minábu. Washington si je vědom, že civilní oběti využívá Teherán k ospravedlnění útoků na civilní dopravu a tankery. Mezinárodní pozorovatelé navíc poukazují na to, že Írán v taktice nasazování dronů čerpá z ruských zkušeností, aby ochromil americké obranné systémy.
Důvěra Íránců v režim i přes snahy vládních poradců klesá. V ulicích hlavního města jsou místo lídra vidět především ozbrojené patroly. Pokud by sousední státy podlehly tlaku a uzavřely americké základny, hrozil by regionu naprostý rozvrat bezpečnosti, což však pozorovatelé považují za nepravděpodobné.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.