Extrémní počasí letos zasáhlo západní Evropu dříve než obvykle. Vlna veder byla smrtící

Teploty na jihu Pyrenejského poloostrova v závěru měsíce překročily 40 °C – zejména v andaluských a extremadurských regionech, ale i v severnějších oblastech jako Ourense v Galicii nebo Girona v Katalánsku. Nejvyšší teploty byly naměřeny v portugalském městě Mora (46,6 °C) a španělském El Granado (45,8 °C).

Obzvláště těžké byly tropické noci, kdy teploty neklesly pod 25 °C. To znemožnilo klidný spánek ve městech Středomoří i na jihu Pyrenejského poloostrova. Barcelona na tom byla obzvlášť špatně – v centru města, konkrétně v čtvrti Raval, trvala tato „torridní“ noc každou noc posledních deseti červnových dnů a pokračovala i v prvních dnech července.

Výrazně nadprůměrně teplé jsou i vody Středozemního moře, které už nyní odpovídají rekordním teplotám z loňského a předloňského srpna. Teplo ve vodě zůstává déle než ve vzduchu, a tak je prakticky jisté, že mořská tepelná vlna bude pokračovat až do podzimu. V pobřežních oblastech lze tedy očekávat trvale zvýšené teploty.

Vlna veder se neomezila jen na jih Evropy. Červnové teplotní rekordy padly i v severním Německu, ve Francii a dokonce i v norské Arktidě. Hlavní příčinou byl silný výškový anticyklon, který s sebou přinesl horký saharský vzduch. Vznikla tak rozsáhlá kopule teplého vzduchu, která pokryla nejen Pyrenejský poloostrov, ale i velkou část západní Evropy. To vše se odehrálo během dní s nejdelším slunečním svitem v roce.

Předpovědi na červenec až září naznačují vysokou pravděpodobnost, že se teploty udrží nad průměrem – ve Španělsku i většině Evropy přesahuje tato pravděpodobnost 70 %. V posledních letech se opakující vlny veder stávají v jižní Evropě běžnou součástí letní sezóny.

Extrémní horko má přímý vliv na lidské zdraví – a to jak ve dne, tak v noci. Tělesná teplota člověka se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37 °C. Pokud je okolní teplota stejně vysoká nebo vyšší, tělo ztrácí schopnost odvádět přebytečné teplo pomocí zvýšeného průtoku krve kůže. Pokud je vzduch ještě teplejší než tělo, začne nám teplo dokonce přibývat.

Zůstává nám pak už jen jeden způsob, jak se ochladit: pot. Žádný jiný živočišný druh nemá tolik potních žláz ani takovou míru pocení jako lidé. Odpařování potu z povrchu kůže vede k ochlazení, ale za cenu ztráty tekutin a minerálů – ty je potřeba neustále doplňovat. Pomáhají nejen nápoje, ale i lehká a vodnatá jídla – gazpacho, saláty či meloun.

Pokud tělo přehřeje až na 40 °C, může dojít k úpalu – stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V extrémních případech může následovat kóma nebo nevratné poškození mozku.

Během této první letošní vlny veder bylo napříč Evropou zaznamenáno přibližně 2 300 přímých úmrtí v důsledku horka. Další úmrtí souvisela s tím, že vysoké teploty zhoršily chronická onemocnění.

Problém se netýká jen klimatologie, ale i veřejného zdraví – zejména starších lidí a nemocných, kteří často žijí v energetické chudobě. Bez klimatizace nelze v noci dobře spát, což vede k oslabení organismu, vyšší nemocnosti a většímu počtu hospitalizací i úmrtí.

Zatímco země jižní Evropy jsou na vysoké teploty do určité míry zvyklé, adaptační opatření by měla být prioritou i pro střední a severní Evropu. Tyto oblasti totiž nejsou na vlny veder připravené – chybí klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách, a životní styl je nastaven na mírnější klima.

Léto 2025 tak přináší jasný signál: Evropa se musí připravit na realitu horké budoucnosti – rychle a všestranně.