Už na konci června zasáhla západní Evropu první velká vlna veder letošního léta. Postihla Španělsko, Portugalsko, Francii, Itálii a Německo a podle dostupných informací přinesla historicky nejteplejší červen od začátku měření. Ve Španělsku dokonce šlo o nejteplejší červen od roku 1961, kdy země začala systematicky zaznamenávat teplotní odchylky.
Teploty na jihu Pyrenejského poloostrova v závěru měsíce překročily 40 °C – zejména v andaluských a extremadurských regionech, ale i v severnějších oblastech jako Ourense v Galicii nebo Girona v Katalánsku. Nejvyšší teploty byly naměřeny v portugalském městě Mora (46,6 °C) a španělském El Granado (45,8 °C).
Obzvláště těžké byly tropické noci, kdy teploty neklesly pod 25 °C. To znemožnilo klidný spánek ve městech Středomoří i na jihu Pyrenejského poloostrova. Barcelona na tom byla obzvlášť špatně – v centru města, konkrétně v čtvrti Raval, trvala tato „torridní“ noc každou noc posledních deseti červnových dnů a pokračovala i v prvních dnech července.
Výrazně nadprůměrně teplé jsou i vody Středozemního moře, které už nyní odpovídají rekordním teplotám z loňského a předloňského srpna. Teplo ve vodě zůstává déle než ve vzduchu, a tak je prakticky jisté, že mořská tepelná vlna bude pokračovat až do podzimu. V pobřežních oblastech lze tedy očekávat trvale zvýšené teploty.
Vlna veder se neomezila jen na jih Evropy. Červnové teplotní rekordy padly i v severním Německu, ve Francii a dokonce i v norské Arktidě. Hlavní příčinou byl silný výškový anticyklon, který s sebou přinesl horký saharský vzduch. Vznikla tak rozsáhlá kopule teplého vzduchu, která pokryla nejen Pyrenejský poloostrov, ale i velkou část západní Evropy. To vše se odehrálo během dní s nejdelším slunečním svitem v roce.
Předpovědi na červenec až září naznačují vysokou pravděpodobnost, že se teploty udrží nad průměrem – ve Španělsku i většině Evropy přesahuje tato pravděpodobnost 70 %. V posledních letech se opakující vlny veder stávají v jižní Evropě běžnou součástí letní sezóny.
Extrémní horko má přímý vliv na lidské zdraví – a to jak ve dne, tak v noci. Tělesná teplota člověka se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37 °C. Pokud je okolní teplota stejně vysoká nebo vyšší, tělo ztrácí schopnost odvádět přebytečné teplo pomocí zvýšeného průtoku krve kůže. Pokud je vzduch ještě teplejší než tělo, začne nám teplo dokonce přibývat.
Zůstává nám pak už jen jeden způsob, jak se ochladit: pot. Žádný jiný živočišný druh nemá tolik potních žláz ani takovou míru pocení jako lidé. Odpařování potu z povrchu kůže vede k ochlazení, ale za cenu ztráty tekutin a minerálů – ty je potřeba neustále doplňovat. Pomáhají nejen nápoje, ale i lehká a vodnatá jídla – gazpacho, saláty či meloun.
Pokud tělo přehřeje až na 40 °C, může dojít k úpalu – stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V extrémních případech může následovat kóma nebo nevratné poškození mozku.
Během této první letošní vlny veder bylo napříč Evropou zaznamenáno přibližně 2 300 přímých úmrtí v důsledku horka. Další úmrtí souvisela s tím, že vysoké teploty zhoršily chronická onemocnění.
Problém se netýká jen klimatologie, ale i veřejného zdraví – zejména starších lidí a nemocných, kteří často žijí v energetické chudobě. Bez klimatizace nelze v noci dobře spát, což vede k oslabení organismu, vyšší nemocnosti a většímu počtu hospitalizací i úmrtí.
Zatímco země jižní Evropy jsou na vysoké teploty do určité míry zvyklé, adaptační opatření by měla být prioritou i pro střední a severní Evropu. Tyto oblasti totiž nejsou na vlny veder připravené – chybí klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách, a životní styl je nastaven na mírnější klima.
Léto 2025 tak přináší jasný signál: Evropa se musí připravit na realitu horké budoucnosti – rychle a všestranně.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
