Už na konci června zasáhla západní Evropu první velká vlna veder letošního léta. Postihla Španělsko, Portugalsko, Francii, Itálii a Německo a podle dostupných informací přinesla historicky nejteplejší červen od začátku měření. Ve Španělsku dokonce šlo o nejteplejší červen od roku 1961, kdy země začala systematicky zaznamenávat teplotní odchylky.
Teploty na jihu Pyrenejského poloostrova v závěru měsíce překročily 40 °C – zejména v andaluských a extremadurských regionech, ale i v severnějších oblastech jako Ourense v Galicii nebo Girona v Katalánsku. Nejvyšší teploty byly naměřeny v portugalském městě Mora (46,6 °C) a španělském El Granado (45,8 °C).
Obzvláště těžké byly tropické noci, kdy teploty neklesly pod 25 °C. To znemožnilo klidný spánek ve městech Středomoří i na jihu Pyrenejského poloostrova. Barcelona na tom byla obzvlášť špatně – v centru města, konkrétně v čtvrti Raval, trvala tato „torridní“ noc každou noc posledních deseti červnových dnů a pokračovala i v prvních dnech července.
Výrazně nadprůměrně teplé jsou i vody Středozemního moře, které už nyní odpovídají rekordním teplotám z loňského a předloňského srpna. Teplo ve vodě zůstává déle než ve vzduchu, a tak je prakticky jisté, že mořská tepelná vlna bude pokračovat až do podzimu. V pobřežních oblastech lze tedy očekávat trvale zvýšené teploty.
Vlna veder se neomezila jen na jih Evropy. Červnové teplotní rekordy padly i v severním Německu, ve Francii a dokonce i v norské Arktidě. Hlavní příčinou byl silný výškový anticyklon, který s sebou přinesl horký saharský vzduch. Vznikla tak rozsáhlá kopule teplého vzduchu, která pokryla nejen Pyrenejský poloostrov, ale i velkou část západní Evropy. To vše se odehrálo během dní s nejdelším slunečním svitem v roce.
Předpovědi na červenec až září naznačují vysokou pravděpodobnost, že se teploty udrží nad průměrem – ve Španělsku i většině Evropy přesahuje tato pravděpodobnost 70 %. V posledních letech se opakující vlny veder stávají v jižní Evropě běžnou součástí letní sezóny.
Extrémní horko má přímý vliv na lidské zdraví – a to jak ve dne, tak v noci. Tělesná teplota člověka se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37 °C. Pokud je okolní teplota stejně vysoká nebo vyšší, tělo ztrácí schopnost odvádět přebytečné teplo pomocí zvýšeného průtoku krve kůže. Pokud je vzduch ještě teplejší než tělo, začne nám teplo dokonce přibývat.
Zůstává nám pak už jen jeden způsob, jak se ochladit: pot. Žádný jiný živočišný druh nemá tolik potních žláz ani takovou míru pocení jako lidé. Odpařování potu z povrchu kůže vede k ochlazení, ale za cenu ztráty tekutin a minerálů – ty je potřeba neustále doplňovat. Pomáhají nejen nápoje, ale i lehká a vodnatá jídla – gazpacho, saláty či meloun.
Pokud tělo přehřeje až na 40 °C, může dojít k úpalu – stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V extrémních případech může následovat kóma nebo nevratné poškození mozku.
Během této první letošní vlny veder bylo napříč Evropou zaznamenáno přibližně 2 300 přímých úmrtí v důsledku horka. Další úmrtí souvisela s tím, že vysoké teploty zhoršily chronická onemocnění.
Problém se netýká jen klimatologie, ale i veřejného zdraví – zejména starších lidí a nemocných, kteří často žijí v energetické chudobě. Bez klimatizace nelze v noci dobře spát, což vede k oslabení organismu, vyšší nemocnosti a většímu počtu hospitalizací i úmrtí.
Zatímco země jižní Evropy jsou na vysoké teploty do určité míry zvyklé, adaptační opatření by měla být prioritou i pro střední a severní Evropu. Tyto oblasti totiž nejsou na vlny veder připravené – chybí klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách, a životní styl je nastaven na mírnější klima.
Léto 2025 tak přináší jasný signál: Evropa se musí připravit na realitu horké budoucnosti – rychle a všestranně.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
