Už na konci června zasáhla západní Evropu první velká vlna veder letošního léta. Postihla Španělsko, Portugalsko, Francii, Itálii a Německo a podle dostupných informací přinesla historicky nejteplejší červen od začátku měření. Ve Španělsku dokonce šlo o nejteplejší červen od roku 1961, kdy země začala systematicky zaznamenávat teplotní odchylky.
Teploty na jihu Pyrenejského poloostrova v závěru měsíce překročily 40 °C – zejména v andaluských a extremadurských regionech, ale i v severnějších oblastech jako Ourense v Galicii nebo Girona v Katalánsku. Nejvyšší teploty byly naměřeny v portugalském městě Mora (46,6 °C) a španělském El Granado (45,8 °C).
Obzvláště těžké byly tropické noci, kdy teploty neklesly pod 25 °C. To znemožnilo klidný spánek ve městech Středomoří i na jihu Pyrenejského poloostrova. Barcelona na tom byla obzvlášť špatně – v centru města, konkrétně v čtvrti Raval, trvala tato „torridní“ noc každou noc posledních deseti červnových dnů a pokračovala i v prvních dnech července.
Výrazně nadprůměrně teplé jsou i vody Středozemního moře, které už nyní odpovídají rekordním teplotám z loňského a předloňského srpna. Teplo ve vodě zůstává déle než ve vzduchu, a tak je prakticky jisté, že mořská tepelná vlna bude pokračovat až do podzimu. V pobřežních oblastech lze tedy očekávat trvale zvýšené teploty.
Vlna veder se neomezila jen na jih Evropy. Červnové teplotní rekordy padly i v severním Německu, ve Francii a dokonce i v norské Arktidě. Hlavní příčinou byl silný výškový anticyklon, který s sebou přinesl horký saharský vzduch. Vznikla tak rozsáhlá kopule teplého vzduchu, která pokryla nejen Pyrenejský poloostrov, ale i velkou část západní Evropy. To vše se odehrálo během dní s nejdelším slunečním svitem v roce.
Předpovědi na červenec až září naznačují vysokou pravděpodobnost, že se teploty udrží nad průměrem – ve Španělsku i většině Evropy přesahuje tato pravděpodobnost 70 %. V posledních letech se opakující vlny veder stávají v jižní Evropě běžnou součástí letní sezóny.
Extrémní horko má přímý vliv na lidské zdraví – a to jak ve dne, tak v noci. Tělesná teplota člověka se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37 °C. Pokud je okolní teplota stejně vysoká nebo vyšší, tělo ztrácí schopnost odvádět přebytečné teplo pomocí zvýšeného průtoku krve kůže. Pokud je vzduch ještě teplejší než tělo, začne nám teplo dokonce přibývat.
Zůstává nám pak už jen jeden způsob, jak se ochladit: pot. Žádný jiný živočišný druh nemá tolik potních žláz ani takovou míru pocení jako lidé. Odpařování potu z povrchu kůže vede k ochlazení, ale za cenu ztráty tekutin a minerálů – ty je potřeba neustále doplňovat. Pomáhají nejen nápoje, ale i lehká a vodnatá jídla – gazpacho, saláty či meloun.
Pokud tělo přehřeje až na 40 °C, může dojít k úpalu – stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V extrémních případech může následovat kóma nebo nevratné poškození mozku.
Během této první letošní vlny veder bylo napříč Evropou zaznamenáno přibližně 2 300 přímých úmrtí v důsledku horka. Další úmrtí souvisela s tím, že vysoké teploty zhoršily chronická onemocnění.
Problém se netýká jen klimatologie, ale i veřejného zdraví – zejména starších lidí a nemocných, kteří často žijí v energetické chudobě. Bez klimatizace nelze v noci dobře spát, což vede k oslabení organismu, vyšší nemocnosti a většímu počtu hospitalizací i úmrtí.
Zatímco země jižní Evropy jsou na vysoké teploty do určité míry zvyklé, adaptační opatření by měla být prioritou i pro střední a severní Evropu. Tyto oblasti totiž nejsou na vlny veder připravené – chybí klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách, a životní styl je nastaven na mírnější klima.
Léto 2025 tak přináší jasný signál: Evropa se musí připravit na realitu horké budoucnosti – rychle a všestranně.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
