Už na konci června zasáhla západní Evropu první velká vlna veder letošního léta. Postihla Španělsko, Portugalsko, Francii, Itálii a Německo a podle dostupných informací přinesla historicky nejteplejší červen od začátku měření. Ve Španělsku dokonce šlo o nejteplejší červen od roku 1961, kdy země začala systematicky zaznamenávat teplotní odchylky.
Teploty na jihu Pyrenejského poloostrova v závěru měsíce překročily 40 °C – zejména v andaluských a extremadurských regionech, ale i v severnějších oblastech jako Ourense v Galicii nebo Girona v Katalánsku. Nejvyšší teploty byly naměřeny v portugalském městě Mora (46,6 °C) a španělském El Granado (45,8 °C).
Obzvláště těžké byly tropické noci, kdy teploty neklesly pod 25 °C. To znemožnilo klidný spánek ve městech Středomoří i na jihu Pyrenejského poloostrova. Barcelona na tom byla obzvlášť špatně – v centru města, konkrétně v čtvrti Raval, trvala tato „torridní“ noc každou noc posledních deseti červnových dnů a pokračovala i v prvních dnech července.
Výrazně nadprůměrně teplé jsou i vody Středozemního moře, které už nyní odpovídají rekordním teplotám z loňského a předloňského srpna. Teplo ve vodě zůstává déle než ve vzduchu, a tak je prakticky jisté, že mořská tepelná vlna bude pokračovat až do podzimu. V pobřežních oblastech lze tedy očekávat trvale zvýšené teploty.
Vlna veder se neomezila jen na jih Evropy. Červnové teplotní rekordy padly i v severním Německu, ve Francii a dokonce i v norské Arktidě. Hlavní příčinou byl silný výškový anticyklon, který s sebou přinesl horký saharský vzduch. Vznikla tak rozsáhlá kopule teplého vzduchu, která pokryla nejen Pyrenejský poloostrov, ale i velkou část západní Evropy. To vše se odehrálo během dní s nejdelším slunečním svitem v roce.
Předpovědi na červenec až září naznačují vysokou pravděpodobnost, že se teploty udrží nad průměrem – ve Španělsku i většině Evropy přesahuje tato pravděpodobnost 70 %. V posledních letech se opakující vlny veder stávají v jižní Evropě běžnou součástí letní sezóny.
Extrémní horko má přímý vliv na lidské zdraví – a to jak ve dne, tak v noci. Tělesná teplota člověka se běžně pohybuje mezi 36,5 a 37 °C. Pokud je okolní teplota stejně vysoká nebo vyšší, tělo ztrácí schopnost odvádět přebytečné teplo pomocí zvýšeného průtoku krve kůže. Pokud je vzduch ještě teplejší než tělo, začne nám teplo dokonce přibývat.
Zůstává nám pak už jen jeden způsob, jak se ochladit: pot. Žádný jiný živočišný druh nemá tolik potních žláz ani takovou míru pocení jako lidé. Odpařování potu z povrchu kůže vede k ochlazení, ale za cenu ztráty tekutin a minerálů – ty je potřeba neustále doplňovat. Pomáhají nejen nápoje, ale i lehká a vodnatá jídla – gazpacho, saláty či meloun.
Pokud tělo přehřeje až na 40 °C, může dojít k úpalu – stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V extrémních případech může následovat kóma nebo nevratné poškození mozku.
Během této první letošní vlny veder bylo napříč Evropou zaznamenáno přibližně 2 300 přímých úmrtí v důsledku horka. Další úmrtí souvisela s tím, že vysoké teploty zhoršily chronická onemocnění.
Problém se netýká jen klimatologie, ale i veřejného zdraví – zejména starších lidí a nemocných, kteří často žijí v energetické chudobě. Bez klimatizace nelze v noci dobře spát, což vede k oslabení organismu, vyšší nemocnosti a většímu počtu hospitalizací i úmrtí.
Zatímco země jižní Evropy jsou na vysoké teploty do určité míry zvyklé, adaptační opatření by měla být prioritou i pro střední a severní Evropu. Tyto oblasti totiž nejsou na vlny veder připravené – chybí klimatizace v domácnostech a veřejných prostorách, a životní styl je nastaven na mírnější klima.
Léto 2025 tak přináší jasný signál: Evropa se musí připravit na realitu horké budoucnosti – rychle a všestranně.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
