Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Tým pod vedením docenta Andrea Marinoniho se zaměřil na dosud opomíjený aspekt – odpadní teplo, které vzniká při náročných výpočetních procesech a provozu chladicích systémů. Odborníci analyzovali data z dálkových senzorů za posledních 20 let a porovnávali je s lokalitami takzvaných „hyperscalers“. Jde o masivní komplexy s tisíci servery, které často zabírají plochu přesahující 90 tisíc metrů čtverečních a většina z nich vyrostla v posledním desetiletí.
Aby vědci získali co nejpřesnější výsledky, zkoumali více než 6 000 datových center umístěných mimo hustě obydlené městské oblasti. Tím eliminovali vliv jiných faktorů, jako je průmyslová výroba nebo vytápění domů. Z analýzy rovněž odfiltrovali sezónní výkyvy a obecné trendy globálního oteplování. Výsledek byl jednoznačný: po spuštění datového centra se teplota povrchu v jeho okolí prokazatelně zvýšila.
Tento jev byl zaznamenán konzistentně po celém světě. Například v mexickém regionu Bajío, který se stal centrem pro ukládání dat, vědci objevili nevysvětlitelný nárůst teploty o 2 stupně Celsia za poslední dvě desetiletí. Podobná situace nastala ve španělském Aragonu, kde byl zaznamenán stejný teplotní skok, který se však neprojevil v žádné z přímo sousedících provincií, kde se tato obří centra nenacházejí.
Zneklidňující je především dosah tohoto tepelného vlivu. Podle studie se zvýšení teploty neomezuje pouze na bezprostřední blízkost budov, ale ovlivňuje oblasti až do vzdálenosti 10 kilometrů. To znamená, že vedlejšími účinky technologického pokroku v oblasti AI je v současnosti přímo ovlivněno více než 340 milionů lidí po celém světě, kterým se vlivem datových center prokazatelně oteplilo životní prostředí.
Vědci varují, že tato zjištění přicházejí v době, kdy emise skleníkových plynů už tak činí vlny veder po celém světě extrémnějšími. Plánovaná masivní výstavba dalších center by mohla mít dramatické dopady na společnost, lidský blahobyt i ekonomiku. Podle profesorky Deborah Andrews z London South Bank University se zdá, že současná „zlatá horečka AI“ zcela přehlíží osvědčené postupy a systémové myšlení v oblasti udržitelnosti.
Ačkoliv někteří odborníci, jako například Ralph Hintemann z institutu Borderstep, považují naměřené hodnoty za překvapivě vysoké a volají po dalším ověření, shoda panuje v tom, že jde o alarmující aspekt digitální transformace. Dosud se diskuse o klimatu v souvislosti s IT soustředila primárně na emise z výroby elektřiny, ale přímé tepelné znečištění krajiny představuje nový, hmatatelný problém.
Cílem výzkumu není zastavit rozvoj umělé inteligence, ale vyvolat diskusi o jejích dopadech a hledání jiných cest. Marinoni věří, že stále existuje čas na přehodnocení způsobu, jakým tuto infrastrukturu budujeme. Pokrok lidstva by neměl probíhat za cenu tak drastických zásahů do místního klimatu, které by v budoucnu mohly učinit některé oblasti v okolí technologických center obtížně obyvatelnými.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
