Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Tým pod vedením docenta Andrea Marinoniho se zaměřil na dosud opomíjený aspekt – odpadní teplo, které vzniká při náročných výpočetních procesech a provozu chladicích systémů. Odborníci analyzovali data z dálkových senzorů za posledních 20 let a porovnávali je s lokalitami takzvaných „hyperscalers“. Jde o masivní komplexy s tisíci servery, které často zabírají plochu přesahující 90 tisíc metrů čtverečních a většina z nich vyrostla v posledním desetiletí.
Aby vědci získali co nejpřesnější výsledky, zkoumali více než 6 000 datových center umístěných mimo hustě obydlené městské oblasti. Tím eliminovali vliv jiných faktorů, jako je průmyslová výroba nebo vytápění domů. Z analýzy rovněž odfiltrovali sezónní výkyvy a obecné trendy globálního oteplování. Výsledek byl jednoznačný: po spuštění datového centra se teplota povrchu v jeho okolí prokazatelně zvýšila.
Tento jev byl zaznamenán konzistentně po celém světě. Například v mexickém regionu Bajío, který se stal centrem pro ukládání dat, vědci objevili nevysvětlitelný nárůst teploty o 2 stupně Celsia za poslední dvě desetiletí. Podobná situace nastala ve španělském Aragonu, kde byl zaznamenán stejný teplotní skok, který se však neprojevil v žádné z přímo sousedících provincií, kde se tato obří centra nenacházejí.
Zneklidňující je především dosah tohoto tepelného vlivu. Podle studie se zvýšení teploty neomezuje pouze na bezprostřední blízkost budov, ale ovlivňuje oblasti až do vzdálenosti 10 kilometrů. To znamená, že vedlejšími účinky technologického pokroku v oblasti AI je v současnosti přímo ovlivněno více než 340 milionů lidí po celém světě, kterým se vlivem datových center prokazatelně oteplilo životní prostředí.
Vědci varují, že tato zjištění přicházejí v době, kdy emise skleníkových plynů už tak činí vlny veder po celém světě extrémnějšími. Plánovaná masivní výstavba dalších center by mohla mít dramatické dopady na společnost, lidský blahobyt i ekonomiku. Podle profesorky Deborah Andrews z London South Bank University se zdá, že současná „zlatá horečka AI“ zcela přehlíží osvědčené postupy a systémové myšlení v oblasti udržitelnosti.
Ačkoliv někteří odborníci, jako například Ralph Hintemann z institutu Borderstep, považují naměřené hodnoty za překvapivě vysoké a volají po dalším ověření, shoda panuje v tom, že jde o alarmující aspekt digitální transformace. Dosud se diskuse o klimatu v souvislosti s IT soustředila primárně na emise z výroby elektřiny, ale přímé tepelné znečištění krajiny představuje nový, hmatatelný problém.
Cílem výzkumu není zastavit rozvoj umělé inteligence, ale vyvolat diskusi o jejích dopadech a hledání jiných cest. Marinoni věří, že stále existuje čas na přehodnocení způsobu, jakým tuto infrastrukturu budujeme. Pokrok lidstva by neměl probíhat za cenu tak drastických zásahů do místního klimatu, které by v budoucnu mohly učinit některé oblasti v okolí technologických center obtížně obyvatelnými.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
