Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Tým pod vedením docenta Andrea Marinoniho se zaměřil na dosud opomíjený aspekt – odpadní teplo, které vzniká při náročných výpočetních procesech a provozu chladicích systémů. Odborníci analyzovali data z dálkových senzorů za posledních 20 let a porovnávali je s lokalitami takzvaných „hyperscalers“. Jde o masivní komplexy s tisíci servery, které často zabírají plochu přesahující 90 tisíc metrů čtverečních a většina z nich vyrostla v posledním desetiletí.
Aby vědci získali co nejpřesnější výsledky, zkoumali více než 6 000 datových center umístěných mimo hustě obydlené městské oblasti. Tím eliminovali vliv jiných faktorů, jako je průmyslová výroba nebo vytápění domů. Z analýzy rovněž odfiltrovali sezónní výkyvy a obecné trendy globálního oteplování. Výsledek byl jednoznačný: po spuštění datového centra se teplota povrchu v jeho okolí prokazatelně zvýšila.
Tento jev byl zaznamenán konzistentně po celém světě. Například v mexickém regionu Bajío, který se stal centrem pro ukládání dat, vědci objevili nevysvětlitelný nárůst teploty o 2 stupně Celsia za poslední dvě desetiletí. Podobná situace nastala ve španělském Aragonu, kde byl zaznamenán stejný teplotní skok, který se však neprojevil v žádné z přímo sousedících provincií, kde se tato obří centra nenacházejí.
Zneklidňující je především dosah tohoto tepelného vlivu. Podle studie se zvýšení teploty neomezuje pouze na bezprostřední blízkost budov, ale ovlivňuje oblasti až do vzdálenosti 10 kilometrů. To znamená, že vedlejšími účinky technologického pokroku v oblasti AI je v současnosti přímo ovlivněno více než 340 milionů lidí po celém světě, kterým se vlivem datových center prokazatelně oteplilo životní prostředí.
Vědci varují, že tato zjištění přicházejí v době, kdy emise skleníkových plynů už tak činí vlny veder po celém světě extrémnějšími. Plánovaná masivní výstavba dalších center by mohla mít dramatické dopady na společnost, lidský blahobyt i ekonomiku. Podle profesorky Deborah Andrews z London South Bank University se zdá, že současná „zlatá horečka AI“ zcela přehlíží osvědčené postupy a systémové myšlení v oblasti udržitelnosti.
Ačkoliv někteří odborníci, jako například Ralph Hintemann z institutu Borderstep, považují naměřené hodnoty za překvapivě vysoké a volají po dalším ověření, shoda panuje v tom, že jde o alarmující aspekt digitální transformace. Dosud se diskuse o klimatu v souvislosti s IT soustředila primárně na emise z výroby elektřiny, ale přímé tepelné znečištění krajiny představuje nový, hmatatelný problém.
Cílem výzkumu není zastavit rozvoj umělé inteligence, ale vyvolat diskusi o jejích dopadech a hledání jiných cest. Marinoni věří, že stále existuje čas na přehodnocení způsobu, jakým tuto infrastrukturu budujeme. Pokrok lidstva by neměl probíhat za cenu tak drastických zásahů do místního klimatu, které by v budoucnu mohly učinit některé oblasti v okolí technologických center obtížně obyvatelnými.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
