Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Tým pod vedením docenta Andrea Marinoniho se zaměřil na dosud opomíjený aspekt – odpadní teplo, které vzniká při náročných výpočetních procesech a provozu chladicích systémů. Odborníci analyzovali data z dálkových senzorů za posledních 20 let a porovnávali je s lokalitami takzvaných „hyperscalers“. Jde o masivní komplexy s tisíci servery, které často zabírají plochu přesahující 90 tisíc metrů čtverečních a většina z nich vyrostla v posledním desetiletí.
Aby vědci získali co nejpřesnější výsledky, zkoumali více než 6 000 datových center umístěných mimo hustě obydlené městské oblasti. Tím eliminovali vliv jiných faktorů, jako je průmyslová výroba nebo vytápění domů. Z analýzy rovněž odfiltrovali sezónní výkyvy a obecné trendy globálního oteplování. Výsledek byl jednoznačný: po spuštění datového centra se teplota povrchu v jeho okolí prokazatelně zvýšila.
Tento jev byl zaznamenán konzistentně po celém světě. Například v mexickém regionu Bajío, který se stal centrem pro ukládání dat, vědci objevili nevysvětlitelný nárůst teploty o 2 stupně Celsia za poslední dvě desetiletí. Podobná situace nastala ve španělském Aragonu, kde byl zaznamenán stejný teplotní skok, který se však neprojevil v žádné z přímo sousedících provincií, kde se tato obří centra nenacházejí.
Zneklidňující je především dosah tohoto tepelného vlivu. Podle studie se zvýšení teploty neomezuje pouze na bezprostřední blízkost budov, ale ovlivňuje oblasti až do vzdálenosti 10 kilometrů. To znamená, že vedlejšími účinky technologického pokroku v oblasti AI je v současnosti přímo ovlivněno více než 340 milionů lidí po celém světě, kterým se vlivem datových center prokazatelně oteplilo životní prostředí.
Vědci varují, že tato zjištění přicházejí v době, kdy emise skleníkových plynů už tak činí vlny veder po celém světě extrémnějšími. Plánovaná masivní výstavba dalších center by mohla mít dramatické dopady na společnost, lidský blahobyt i ekonomiku. Podle profesorky Deborah Andrews z London South Bank University se zdá, že současná „zlatá horečka AI“ zcela přehlíží osvědčené postupy a systémové myšlení v oblasti udržitelnosti.
Ačkoliv někteří odborníci, jako například Ralph Hintemann z institutu Borderstep, považují naměřené hodnoty za překvapivě vysoké a volají po dalším ověření, shoda panuje v tom, že jde o alarmující aspekt digitální transformace. Dosud se diskuse o klimatu v souvislosti s IT soustředila primárně na emise z výroby elektřiny, ale přímé tepelné znečištění krajiny představuje nový, hmatatelný problém.
Cílem výzkumu není zastavit rozvoj umělé inteligence, ale vyvolat diskusi o jejích dopadech a hledání jiných cest. Marinoni věří, že stále existuje čas na přehodnocení způsobu, jakým tuto infrastrukturu budujeme. Pokrok lidstva by neměl probíhat za cenu tak drastických zásahů do místního klimatu, které by v budoucnu mohly učinit některé oblasti v okolí technologických center obtížně obyvatelnými.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
