Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Tým pod vedením docenta Andrea Marinoniho se zaměřil na dosud opomíjený aspekt – odpadní teplo, které vzniká při náročných výpočetních procesech a provozu chladicích systémů. Odborníci analyzovali data z dálkových senzorů za posledních 20 let a porovnávali je s lokalitami takzvaných „hyperscalers“. Jde o masivní komplexy s tisíci servery, které často zabírají plochu přesahující 90 tisíc metrů čtverečních a většina z nich vyrostla v posledním desetiletí.
Aby vědci získali co nejpřesnější výsledky, zkoumali více než 6 000 datových center umístěných mimo hustě obydlené městské oblasti. Tím eliminovali vliv jiných faktorů, jako je průmyslová výroba nebo vytápění domů. Z analýzy rovněž odfiltrovali sezónní výkyvy a obecné trendy globálního oteplování. Výsledek byl jednoznačný: po spuštění datového centra se teplota povrchu v jeho okolí prokazatelně zvýšila.
Tento jev byl zaznamenán konzistentně po celém světě. Například v mexickém regionu Bajío, který se stal centrem pro ukládání dat, vědci objevili nevysvětlitelný nárůst teploty o 2 stupně Celsia za poslední dvě desetiletí. Podobná situace nastala ve španělském Aragonu, kde byl zaznamenán stejný teplotní skok, který se však neprojevil v žádné z přímo sousedících provincií, kde se tato obří centra nenacházejí.
Zneklidňující je především dosah tohoto tepelného vlivu. Podle studie se zvýšení teploty neomezuje pouze na bezprostřední blízkost budov, ale ovlivňuje oblasti až do vzdálenosti 10 kilometrů. To znamená, že vedlejšími účinky technologického pokroku v oblasti AI je v současnosti přímo ovlivněno více než 340 milionů lidí po celém světě, kterým se vlivem datových center prokazatelně oteplilo životní prostředí.
Vědci varují, že tato zjištění přicházejí v době, kdy emise skleníkových plynů už tak činí vlny veder po celém světě extrémnějšími. Plánovaná masivní výstavba dalších center by mohla mít dramatické dopady na společnost, lidský blahobyt i ekonomiku. Podle profesorky Deborah Andrews z London South Bank University se zdá, že současná „zlatá horečka AI“ zcela přehlíží osvědčené postupy a systémové myšlení v oblasti udržitelnosti.
Ačkoliv někteří odborníci, jako například Ralph Hintemann z institutu Borderstep, považují naměřené hodnoty za překvapivě vysoké a volají po dalším ověření, shoda panuje v tom, že jde o alarmující aspekt digitální transformace. Dosud se diskuse o klimatu v souvislosti s IT soustředila primárně na emise z výroby elektřiny, ale přímé tepelné znečištění krajiny představuje nový, hmatatelný problém.
Cílem výzkumu není zastavit rozvoj umělé inteligence, ale vyvolat diskusi o jejích dopadech a hledání jiných cest. Marinoni věří, že stále existuje čas na přehodnocení způsobu, jakým tuto infrastrukturu budujeme. Pokrok lidstva by neměl probíhat za cenu tak drastických zásahů do místního klimatu, které by v budoucnu mohly učinit některé oblasti v okolí technologických center obtížně obyvatelnými.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
