Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Když s patrolou pátral po mužích vyhýbajících se odvodu, dva muži odmítli ukázat doklady a začali utíkat. Při následném pronásledování Krupycha brutálně zbili páčidlem. S přeraženým žebrem a nemožností se nadechnout skončil na šest týdnů v nemocnici a nyní se s hořkostí ptá, za co vlastně bojoval, když vojáci čelí napadání přímo doma.
Ombudsmanka ukrajinské armády pro BBC potvrzuje, že podobné útoky se staly pravidelným a zásadním problémem. Země se totiž v pátém roce vyčerpávající ruské invaze potýká s obrovskými obtížemi při mobilizaci nových sil. Místní obyvatelé o tomto tématu hovoří neradi, neboť se obávají, že tím budou nahrávat ruské propagandě. Zpráva Národní policie však již eviduje přes 600 útoků na náborové důstojníky a varuje, že agrese nabývá stále nebezpečnějších rozměrů.
Krizový stav se naplno projevil v dubnu, kdy byl jeden náborář ubodán k smrti. Napětí vyvrcholilo v červenci ve Lvově, kde na dvě stě protestujících obklíčilo důstojníky pokoušející se zadržet podezřelého muže. Dav jejich vozidlo zcela zničil a převrátil na střechu.
Událost vyvolala vlnu pobouření a prezident Volodymyr Zelenskyj násilnosti vůči sloužícím vojákům ostrým způsobem odsoudil. Následné odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova kvůli sporům s hlavním velitelem armády však veškeré snahy o řešení mobilizační krize dočasně zastavilo.
Důvody k odporu veřejnosti sahají od ryzího strachu z první linie až po neochotu narukovat do války, která nemá jasný konec. Podle opozičního poslance Oleksandra Hončarenka nastala nejobtížnější fáze poté, co opadla první vlna dobrovolnictví a armáda přešla k agresivnějším metodám. Náboráři začali pořádat lovy na lidi v ulicích a používali při tom násilí, což vyvolalo zpětnou reakci veřejnosti.
Vojenský analytik Ivan Stupak vysvětluje, že nedostatkem mužstva na bojišti a neustálými ztrátami bylo velení nuceno sáhnout k takzvané „busifikaci“. Tímto termínem Ukrajinci označují mobilní patroly, které muže nedobrovolně natlačí do autobusů a odvezou do služby. Zákroky odvodových orgánů v ulicích se tak v případě odporu zadržených často mění v otevřené pěstní souboje.
S rostoucím počtem napadených důstojníků však přibývá i případů, kdy násilí páchají sami náboráři. Úřad komisaře pro lidská práva zaznamenal za minulý rok přes 6 000 stížností na nezákonné zadržení, špatné zacházení či podmínky v náborových centrech, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Své o tom ví i univerzitní profesor Kyrylo Ogdanskyj z Dnipra, kterého přes nárok na výjimku z odvodu napadli v ulici muži v civilu. Když požadoval přítomnost policie, zbili ho, natlačili do autobusu a vyhrožovali mu okamžitým odjezdem na frontu k Pokrovsku. Profesor strávil dva týdny v nemocnici s poraněním krku a těžkými pohmožděninami v obličeji.
Bývalý kulometčík Vasyl Krupych, který má na krku vytetované heslo Sláva Ozbrojeným silám Ukrajiny, prožívá zranění ze služby i současnou situaci velmi těžce. Samostatně v minulosti zachránil zasaženého spolubojovníka a viděl dva další uhořet za živa.
Mezi tím, co sám na frontě vytrpěl, a chováním lidí, kteří se službě stůj co stůj vyhýbají, vidí propastný rozdíl. Podle něj plní vojáci svou povinnost při obraně vlasti, ale lidé na ně místo vděku útočí. Ačkoliv přiznává, že na frontě je potřeba muže vystřídat, dobrovolně už dnes nikdo nejde, protože všichni mají strach ze smrti.
Odvolaný ministr obrany Mychajlo Fedorov se během svého šestiměsíčního působení pokoušel krizovou situaci řešit reformami. Navrhoval smlouvy na dobu určitou s možností odkladu další služby či zvýšení platů pro nejrizikovější pozice, aby byla služba atraktivnější.
Mezi dalšími návrhy bylo předání odvodových patrol do rukou policie nebo zavedení psychologických prověrek a řádného výcviku pro náboráře. Země si sice existenci tohoto problému otevřeně přiznává, po odvolání ministra však zůstává bez jasného řešení a má pouze prozatímního šéfa resortu.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.