Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Když s patrolou pátral po mužích vyhýbajících se odvodu, dva muži odmítli ukázat doklady a začali utíkat. Při následném pronásledování Krupycha brutálně zbili páčidlem. S přeraženým žebrem a nemožností se nadechnout skončil na šest týdnů v nemocnici a nyní se s hořkostí ptá, za co vlastně bojoval, když vojáci čelí napadání přímo doma.
Ombudsmanka ukrajinské armády pro BBC potvrzuje, že podobné útoky se staly pravidelným a zásadním problémem. Země se totiž v pátém roce vyčerpávající ruské invaze potýká s obrovskými obtížemi při mobilizaci nových sil. Místní obyvatelé o tomto tématu hovoří neradi, neboť se obávají, že tím budou nahrávat ruské propagandě. Zpráva Národní policie však již eviduje přes 600 útoků na náborové důstojníky a varuje, že agrese nabývá stále nebezpečnějších rozměrů.
Krizový stav se naplno projevil v dubnu, kdy byl jeden náborář ubodán k smrti. Napětí vyvrcholilo v červenci ve Lvově, kde na dvě stě protestujících obklíčilo důstojníky pokoušející se zadržet podezřelého muže. Dav jejich vozidlo zcela zničil a převrátil na střechu.
Událost vyvolala vlnu pobouření a prezident Volodymyr Zelenskyj násilnosti vůči sloužícím vojákům ostrým způsobem odsoudil. Následné odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova kvůli sporům s hlavním velitelem armády však veškeré snahy o řešení mobilizační krize dočasně zastavilo.
Důvody k odporu veřejnosti sahají od ryzího strachu z první linie až po neochotu narukovat do války, která nemá jasný konec. Podle opozičního poslance Oleksandra Hončarenka nastala nejobtížnější fáze poté, co opadla první vlna dobrovolnictví a armáda přešla k agresivnějším metodám. Náboráři začali pořádat lovy na lidi v ulicích a používali při tom násilí, což vyvolalo zpětnou reakci veřejnosti.
Vojenský analytik Ivan Stupak vysvětluje, že nedostatkem mužstva na bojišti a neustálými ztrátami bylo velení nuceno sáhnout k takzvané „busifikaci“. Tímto termínem Ukrajinci označují mobilní patroly, které muže nedobrovolně natlačí do autobusů a odvezou do služby. Zákroky odvodových orgánů v ulicích se tak v případě odporu zadržených často mění v otevřené pěstní souboje.
S rostoucím počtem napadených důstojníků však přibývá i případů, kdy násilí páchají sami náboráři. Úřad komisaře pro lidská práva zaznamenal za minulý rok přes 6 000 stížností na nezákonné zadržení, špatné zacházení či podmínky v náborových centrech, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Své o tom ví i univerzitní profesor Kyrylo Ogdanskyj z Dnipra, kterého přes nárok na výjimku z odvodu napadli v ulici muži v civilu. Když požadoval přítomnost policie, zbili ho, natlačili do autobusu a vyhrožovali mu okamžitým odjezdem na frontu k Pokrovsku. Profesor strávil dva týdny v nemocnici s poraněním krku a těžkými pohmožděninami v obličeji.
Bývalý kulometčík Vasyl Krupych, který má na krku vytetované heslo Sláva Ozbrojeným silám Ukrajiny, prožívá zranění ze služby i současnou situaci velmi těžce. Samostatně v minulosti zachránil zasaženého spolubojovníka a viděl dva další uhořet za živa.
Mezi tím, co sám na frontě vytrpěl, a chováním lidí, kteří se službě stůj co stůj vyhýbají, vidí propastný rozdíl. Podle něj plní vojáci svou povinnost při obraně vlasti, ale lidé na ně místo vděku útočí. Ačkoliv přiznává, že na frontě je potřeba muže vystřídat, dobrovolně už dnes nikdo nejde, protože všichni mají strach ze smrti.
Odvolaný ministr obrany Mychajlo Fedorov se během svého šestiměsíčního působení pokoušel krizovou situaci řešit reformami. Navrhoval smlouvy na dobu určitou s možností odkladu další služby či zvýšení platů pro nejrizikovější pozice, aby byla služba atraktivnější.
Mezi dalšími návrhy bylo předání odvodových patrol do rukou policie nebo zavedení psychologických prověrek a řádného výcviku pro náboráře. Země si sice existenci tohoto problému otevřeně přiznává, po odvolání ministra však zůstává bez jasného řešení a má pouze prozatímního šéfa resortu.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.