Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Válka se pro mnohé stává novou, děsivou normou. Zatímco ve středu v noci osvětlovaly oblohu nad hlavním městem výbuchy po čerstvých izraelských náletech, ráno už v rozlehlém parku Pardisan opět cvičili běžci. Přestože školy a univerzity zůstávají od začátku bojů uzavřené, obchody, restaurace a kavárny se pomalu znovu otevírají lidem, kteří už jsou z napětí unavení a touží po míru.
Život v Teheránu se nyní odehrává v bizarních kontrastech. Devětatřicetiletá Aylar, která pracuje v oblasti lidských práv, popsala, jak se snaží pomocí drahého softwaru obejít vládní blokádu internetu, aby mohla mluvit s příbuznými v cizině. „Ten samý den jsem pak šla s přáteli na kávu a čokoládový dort. Bylo slunečné jaro, ale tyhle dvě reality vedle sebe jsou prostě šílené,“ uvedla.
Oficiální údaje o obětech se již několik dní zastavily na čísle 1 500, ale nezávislé organizace odhadují, že skutečný počet mrtvých může přesahovat 3 000. Mnoho lidí navíc zažilo násilí z bezprostřední blízkosti. Šestačtyřicetiletá Azadeh popsala okamžik, kdy dopadla střela jen 200 metrů od ní a její těhotné sestry. Od té doby žije v neustálém strachu, ale cítí odpovědnost ochránit svou rodinu a starou babičku.
Kvůli zavřeným školám zemi opouští velké množství zahraničních studentů. Šestadvacetiletá afghánská medička Hasina popsala náročnou cestu vlakem a autobusem zpět do vlasti. Paradoxně pro ni bylo v tuto chvíli lepší čelit problémům s Tálibánem v Herátu než se v Teheránu schovávat před bombami. Doufá však, že se do Íránu bude moci brzy vrátit a dokončit studia.
Budoucnost země zůstává nejistá a společnost v Teheránu je hluboce polarizovaná. Většina Íránců s válkou nesouhlasí, ale existuje i skupina lidí, která v násilí vidí šanci na pád islámské republiky. Zatímco někteří po oznámení smrti ajatolláha Chameneího volali ze střech po svobodě, příznivci vlády se každý večer scházejí v ulicích k modlitbám a skandování hesel proti Americe a Izraeli.
Rozdělení společnosti potvrzují i názory na možný výsledek konfliktu. Část lidí věří, že by válka mohla vést k nastolení demokracie s podporou USA, jiní však s poukazem na minulé americké neúspěchy v regionu zůstávají skeptičtí. Společným jmenovatelem pro všechny je však utrpení a pocit, že se o jejich osud zbytek světa příliš nezajímá.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.