Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Válka se pro mnohé stává novou, děsivou normou. Zatímco ve středu v noci osvětlovaly oblohu nad hlavním městem výbuchy po čerstvých izraelských náletech, ráno už v rozlehlém parku Pardisan opět cvičili běžci. Přestože školy a univerzity zůstávají od začátku bojů uzavřené, obchody, restaurace a kavárny se pomalu znovu otevírají lidem, kteří už jsou z napětí unavení a touží po míru.
Život v Teheránu se nyní odehrává v bizarních kontrastech. Devětatřicetiletá Aylar, která pracuje v oblasti lidských práv, popsala, jak se snaží pomocí drahého softwaru obejít vládní blokádu internetu, aby mohla mluvit s příbuznými v cizině. „Ten samý den jsem pak šla s přáteli na kávu a čokoládový dort. Bylo slunečné jaro, ale tyhle dvě reality vedle sebe jsou prostě šílené,“ uvedla.
Oficiální údaje o obětech se již několik dní zastavily na čísle 1 500, ale nezávislé organizace odhadují, že skutečný počet mrtvých může přesahovat 3 000. Mnoho lidí navíc zažilo násilí z bezprostřední blízkosti. Šestačtyřicetiletá Azadeh popsala okamžik, kdy dopadla střela jen 200 metrů od ní a její těhotné sestry. Od té doby žije v neustálém strachu, ale cítí odpovědnost ochránit svou rodinu a starou babičku.
Kvůli zavřeným školám zemi opouští velké množství zahraničních studentů. Šestadvacetiletá afghánská medička Hasina popsala náročnou cestu vlakem a autobusem zpět do vlasti. Paradoxně pro ni bylo v tuto chvíli lepší čelit problémům s Tálibánem v Herátu než se v Teheránu schovávat před bombami. Doufá však, že se do Íránu bude moci brzy vrátit a dokončit studia.
Budoucnost země zůstává nejistá a společnost v Teheránu je hluboce polarizovaná. Většina Íránců s válkou nesouhlasí, ale existuje i skupina lidí, která v násilí vidí šanci na pád islámské republiky. Zatímco někteří po oznámení smrti ajatolláha Chameneího volali ze střech po svobodě, příznivci vlády se každý večer scházejí v ulicích k modlitbám a skandování hesel proti Americe a Izraeli.
Rozdělení společnosti potvrzují i názory na možný výsledek konfliktu. Část lidí věří, že by válka mohla vést k nastolení demokracie s podporou USA, jiní však s poukazem na minulé americké neúspěchy v regionu zůstávají skeptičtí. Společným jmenovatelem pro všechny je však utrpení a pocit, že se o jejich osud zbytek světa příliš nezajímá.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.