Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Válka se pro mnohé stává novou, děsivou normou. Zatímco ve středu v noci osvětlovaly oblohu nad hlavním městem výbuchy po čerstvých izraelských náletech, ráno už v rozlehlém parku Pardisan opět cvičili běžci. Přestože školy a univerzity zůstávají od začátku bojů uzavřené, obchody, restaurace a kavárny se pomalu znovu otevírají lidem, kteří už jsou z napětí unavení a touží po míru.
Život v Teheránu se nyní odehrává v bizarních kontrastech. Devětatřicetiletá Aylar, která pracuje v oblasti lidských práv, popsala, jak se snaží pomocí drahého softwaru obejít vládní blokádu internetu, aby mohla mluvit s příbuznými v cizině. „Ten samý den jsem pak šla s přáteli na kávu a čokoládový dort. Bylo slunečné jaro, ale tyhle dvě reality vedle sebe jsou prostě šílené,“ uvedla.
Oficiální údaje o obětech se již několik dní zastavily na čísle 1 500, ale nezávislé organizace odhadují, že skutečný počet mrtvých může přesahovat 3 000. Mnoho lidí navíc zažilo násilí z bezprostřední blízkosti. Šestačtyřicetiletá Azadeh popsala okamžik, kdy dopadla střela jen 200 metrů od ní a její těhotné sestry. Od té doby žije v neustálém strachu, ale cítí odpovědnost ochránit svou rodinu a starou babičku.
Kvůli zavřeným školám zemi opouští velké množství zahraničních studentů. Šestadvacetiletá afghánská medička Hasina popsala náročnou cestu vlakem a autobusem zpět do vlasti. Paradoxně pro ni bylo v tuto chvíli lepší čelit problémům s Tálibánem v Herátu než se v Teheránu schovávat před bombami. Doufá však, že se do Íránu bude moci brzy vrátit a dokončit studia.
Budoucnost země zůstává nejistá a společnost v Teheránu je hluboce polarizovaná. Většina Íránců s válkou nesouhlasí, ale existuje i skupina lidí, která v násilí vidí šanci na pád islámské republiky. Zatímco někteří po oznámení smrti ajatolláha Chameneího volali ze střech po svobodě, příznivci vlády se každý večer scházejí v ulicích k modlitbám a skandování hesel proti Americe a Izraeli.
Rozdělení společnosti potvrzují i názory na možný výsledek konfliktu. Část lidí věří, že by válka mohla vést k nastolení demokracie s podporou USA, jiní však s poukazem na minulé americké neúspěchy v regionu zůstávají skeptičtí. Společným jmenovatelem pro všechny je však utrpení a pocit, že se o jejich osud zbytek světa příliš nezajímá.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.