Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Válka se pro mnohé stává novou, děsivou normou. Zatímco ve středu v noci osvětlovaly oblohu nad hlavním městem výbuchy po čerstvých izraelských náletech, ráno už v rozlehlém parku Pardisan opět cvičili běžci. Přestože školy a univerzity zůstávají od začátku bojů uzavřené, obchody, restaurace a kavárny se pomalu znovu otevírají lidem, kteří už jsou z napětí unavení a touží po míru.
Život v Teheránu se nyní odehrává v bizarních kontrastech. Devětatřicetiletá Aylar, která pracuje v oblasti lidských práv, popsala, jak se snaží pomocí drahého softwaru obejít vládní blokádu internetu, aby mohla mluvit s příbuznými v cizině. „Ten samý den jsem pak šla s přáteli na kávu a čokoládový dort. Bylo slunečné jaro, ale tyhle dvě reality vedle sebe jsou prostě šílené,“ uvedla.
Oficiální údaje o obětech se již několik dní zastavily na čísle 1 500, ale nezávislé organizace odhadují, že skutečný počet mrtvých může přesahovat 3 000. Mnoho lidí navíc zažilo násilí z bezprostřední blízkosti. Šestačtyřicetiletá Azadeh popsala okamžik, kdy dopadla střela jen 200 metrů od ní a její těhotné sestry. Od té doby žije v neustálém strachu, ale cítí odpovědnost ochránit svou rodinu a starou babičku.
Kvůli zavřeným školám zemi opouští velké množství zahraničních studentů. Šestadvacetiletá afghánská medička Hasina popsala náročnou cestu vlakem a autobusem zpět do vlasti. Paradoxně pro ni bylo v tuto chvíli lepší čelit problémům s Tálibánem v Herátu než se v Teheránu schovávat před bombami. Doufá však, že se do Íránu bude moci brzy vrátit a dokončit studia.
Budoucnost země zůstává nejistá a společnost v Teheránu je hluboce polarizovaná. Většina Íránců s válkou nesouhlasí, ale existuje i skupina lidí, která v násilí vidí šanci na pád islámské republiky. Zatímco někteří po oznámení smrti ajatolláha Chameneího volali ze střech po svobodě, příznivci vlády se každý večer scházejí v ulicích k modlitbám a skandování hesel proti Americe a Izraeli.
Rozdělení společnosti potvrzují i názory na možný výsledek konfliktu. Část lidí věří, že by válka mohla vést k nastolení demokracie s podporou USA, jiní však s poukazem na minulé americké neúspěchy v regionu zůstávají skeptičtí. Společným jmenovatelem pro všechny je však utrpení a pocit, že se o jejich osud zbytek světa příliš nezajímá.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.