Zelenskyj: V nejpalčivějších otázkách shoda nepanuje. Rusko se snaží mírovou dohodu záměrně protahovat

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 18. února 2026 19:25
Sdílej:

Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po skončení schůzky ve Švýcarsku prohlásil, že v nejpalčivějších otázkách nebylo dosaženo žádné shody. Přímo přitom obvinil Moskvu, že se proces snaží záměrně „protahovat“. Přestože připustil existenci určitých základních podkladů, pozice obou stran se podle něj nadále zásadně liší a vyjednávání popsal jako velmi obtížná.

Mezi nejspornější body patří podle Zelenského status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, která je stále pod kontrolou ruských sil. Diskuse probíhaly ve vojenské i politické rovině, přičemž vojenský kanál označil prezident za konstruktivní. Armádní představitelé podle něj rozumí mechanismům monitorování případného příměří, pokud k němu bude existovat politická vůle.

Druhý den jednání trval pouhé dvě hodiny, což podle analytiků naznačuje minimální pokrok. Tato skutečnost podtrhuje, jak vzdálená je reálná dohoda, a to i přes předvolební sliby Donalda Trumpa, že válku ukončí hned první den svého prezidentování. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij označil rozhovory za náročné, ale věcné, a potvrdil, že se plánují další kola.

Hlavním kamenem úrazu zůstává osud území na východě Ukrajiny. Moskva požaduje jejich úplné postoupení jako podmínku pro zastavení bojů, což Kyjev odmítá. Zelenskyj sice připustil možnost kompromisů, jako je zřízení demilitarizované zóny, ale zdůraznil, že ukrajinská veřejnost by nikdy neodpustila jednostranné stažení z Donbasu.

Dalším nevyřešeným problémem jsou bezpečnostní záruky. Zelenskyj trvá na tom, že jakýkoli územní ústupek musí následovat až poté, co Ukrajina získá pevné závazky od západních spojenců včetně Washingtonu. Trumpova administrativa však tlačí na opačný postup – nejprve územní ústupky ze strany Kyjeva a teprve poté poskytnutí bezpečnostních záruk.

Evropští lídři se domnívají, že Vladimir Putin pravděpodobně neudělá smysluplné ústupky, dokud se situace na frontě nebo v ruské ekonomice dramaticky nezhorší. Ačkoliv západní rozvědky naznačují rostoucí potíže Ruska s náborem nových vojáků a stagnaci jeho ekonomiky, analytici se shodují, že tento tlak zatím není dostatečný k tomu, aby změnil chování Kremlu.

Podle ruské politoložky Taťány Stanovajové bude válka pokračovat, dokud bude Putin u moci, v zemi nevypuknou masové protesty a v rozpočtu zbudou peníze na zbraně.  

Stalo se