Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s probíhajícími rozhovory v Ženevě uvedl, že Donald Trump na jeho zemi vyvíjí nepřiměřený nátlak. Zelenskyj vyjádřil naději, že nedávná Trumpova prohlášení jsou pouze součástí jeho taktiky, a nikoliv konečným rozhodnutím. Podle ukrajinské hlavy státu není spravedlivé, že americký prezident veřejně vyzývá k ústupkům pouze Kyjev, zatímco vůči Rusku podobné požadavky nevznáší.
Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zdůraznil, že jakýkoli mírový plán vyžadující vzdání se neobsazených území v Donbasu by Ukrajinci v referendu odmítli. Reagoval tak na Trumpova slova z paluby Air Force One, kde prohlásil, že by Ukrajina měla k jednacímu stolu zasednout velmi rychle. Zelenskyj varoval, že trvalého míru nelze dosáhnout tím, že bude vítězství Rusku jednoduše darováno.
První den třístranných jednání v Ženevě se podle ukrajinského vyjednavače Rustema Umerova zaměřil na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Ruské tiskové agentury s odkazem na své zdroje popsaly atmosféru šestihodinových rozhovorů jako velmi napjatou. Jednání probíhala v různých formátech a obě strany se dohodly na jejich pokračování během středy.
Na bojišti mezitím pokračují intenzivní dronové operace, přičemž ukrajinská služba SBU potvrdila noční údery na cíle hluboko v ruském týlu. Zasažen byl ropný terminál Tamaň v Krasnodarském kraji a chemický závod Metafrax Chemicals v Permské oblasti, vzdálený přibližně 1600 kilometrů od hranic. Tento závod patří k největším výrobcům metanolu v Rusku i v Evropě.
Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi oznámil, že od začátku roku se podařilo zasáhnout již devět ropných rafinérií po celém Rusku. Celkově mělo být podle jeho vyjádření zasaženo 240 objektů na ruském území nebo v okupovaných oblastech. Útoky na energetickou infrastrukturu mají za cíl omezit ekonomické zdroje, které Moskva využívá k financování válečného tažení.
Incidenty se nevyhýbají ani sousedním zemím, o čemž svědčí dočasné uzavření letiště v litevském Vilniusu. Důvodem byl průnik meteorologických balónů z Běloruska do litevského vzdušného prostoru, což si vyžádalo 75minutové omezení provozu. Letiště, které se nachází pouhých 30 kilometrů od běloruských hranic, muselo od října 2025 kvůli podobným rizikům přerušit provoz již více než desetkrát.
Zároveň se objevily informace o ruských problémech s využíváním terminálů Starlink, které jsou podle ruského ministerstva obrany již dva týdny nefunkční. Zatímco ruská strana tvrdí, že výpadek nemá vliv na efektivitu jejich dronů, ukrajinský ministr Mychajlo Fedorov hovoří o opaku. Analýza dat naznačuje, že Ukrajina využila tohoto výpadku k opětovnému dobytí 201 kilometrů čtverečních území během uplynulého týdne.
Švédská vojenská rozvědka MUST ve své výroční zprávě varovala před rostoucími hybridními hrozbami ze strany Ruska v oblasti kolem Švédska. Podle šéfa rozvědky Thomase Nilssona je Moskva ochotna podstupovat větší rizika a využívat širokou škálu metod od dezinformací po kybernetické útoky. Tyto aktivity mají podle něj pokračovat bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí konflikt na Ukrajině.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.