Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s probíhajícími rozhovory v Ženevě uvedl, že Donald Trump na jeho zemi vyvíjí nepřiměřený nátlak. Zelenskyj vyjádřil naději, že nedávná Trumpova prohlášení jsou pouze součástí jeho taktiky, a nikoliv konečným rozhodnutím. Podle ukrajinské hlavy státu není spravedlivé, že americký prezident veřejně vyzývá k ústupkům pouze Kyjev, zatímco vůči Rusku podobné požadavky nevznáší.
Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zdůraznil, že jakýkoli mírový plán vyžadující vzdání se neobsazených území v Donbasu by Ukrajinci v referendu odmítli. Reagoval tak na Trumpova slova z paluby Air Force One, kde prohlásil, že by Ukrajina měla k jednacímu stolu zasednout velmi rychle. Zelenskyj varoval, že trvalého míru nelze dosáhnout tím, že bude vítězství Rusku jednoduše darováno.
První den třístranných jednání v Ženevě se podle ukrajinského vyjednavače Rustema Umerova zaměřil na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Ruské tiskové agentury s odkazem na své zdroje popsaly atmosféru šestihodinových rozhovorů jako velmi napjatou. Jednání probíhala v různých formátech a obě strany se dohodly na jejich pokračování během středy.
Na bojišti mezitím pokračují intenzivní dronové operace, přičemž ukrajinská služba SBU potvrdila noční údery na cíle hluboko v ruském týlu. Zasažen byl ropný terminál Tamaň v Krasnodarském kraji a chemický závod Metafrax Chemicals v Permské oblasti, vzdálený přibližně 1600 kilometrů od hranic. Tento závod patří k největším výrobcům metanolu v Rusku i v Evropě.
Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi oznámil, že od začátku roku se podařilo zasáhnout již devět ropných rafinérií po celém Rusku. Celkově mělo být podle jeho vyjádření zasaženo 240 objektů na ruském území nebo v okupovaných oblastech. Útoky na energetickou infrastrukturu mají za cíl omezit ekonomické zdroje, které Moskva využívá k financování válečného tažení.
Incidenty se nevyhýbají ani sousedním zemím, o čemž svědčí dočasné uzavření letiště v litevském Vilniusu. Důvodem byl průnik meteorologických balónů z Běloruska do litevského vzdušného prostoru, což si vyžádalo 75minutové omezení provozu. Letiště, které se nachází pouhých 30 kilometrů od běloruských hranic, muselo od října 2025 kvůli podobným rizikům přerušit provoz již více než desetkrát.
Zároveň se objevily informace o ruských problémech s využíváním terminálů Starlink, které jsou podle ruského ministerstva obrany již dva týdny nefunkční. Zatímco ruská strana tvrdí, že výpadek nemá vliv na efektivitu jejich dronů, ukrajinský ministr Mychajlo Fedorov hovoří o opaku. Analýza dat naznačuje, že Ukrajina využila tohoto výpadku k opětovnému dobytí 201 kilometrů čtverečních území během uplynulého týdne.
Švédská vojenská rozvědka MUST ve své výroční zprávě varovala před rostoucími hybridními hrozbami ze strany Ruska v oblasti kolem Švédska. Podle šéfa rozvědky Thomase Nilssona je Moskva ochotna podstupovat větší rizika a využívat širokou škálu metod od dezinformací po kybernetické útoky. Tyto aktivity mají podle něj pokračovat bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí konflikt na Ukrajině.
Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Pokud pro vytváření svých hesel používáte umělou inteligenci, měli byste je co nejdříve změnit. Výzkum kyberbezpečnostní firmy Irregular, který ověřila stanice Sky News, totiž odhalil, že populární modely jako ChatGPT, Claude nebo Gemini generují hesla, která jsou vysoce předvídatelná. Přestože se na první pohled zdají být silná, ve skutečnosti obsahují opakující se vzorce, které mohou kyberzločinci snadno odhalit pomocí automatizovaných nástrojů.
Miliony dokumentů souvisejících s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem naznačují existenci globálního kriminálního podniku. Skupina nezávislých expertů jmenovaných Radou OSN pro lidská práva uvedla, že činy popsané v těchto spisech dosahují zákonné hranice pro zločiny proti lidskosti. Podle odborníků byly tyto zločiny páchány v prostředí ovlivněném rasismem, korupcí a extrémním misogynstvím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s probíhajícími rozhovory v Ženevě uvedl, že Donald Trump na jeho zemi vyvíjí nepřiměřený nátlak. Zelenskyj vyjádřil naději, že nedávná Trumpova prohlášení jsou pouze součástí jeho taktiky, a nikoliv konečným rozhodnutím. Podle ukrajinské hlavy státu není spravedlivé, že americký prezident veřejně vyzývá k ústupkům pouze Kyjev, zatímco vůči Rusku podobné požadavky nevznáší.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.