Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s probíhajícími rozhovory v Ženevě uvedl, že Donald Trump na jeho zemi vyvíjí nepřiměřený nátlak. Zelenskyj vyjádřil naději, že nedávná Trumpova prohlášení jsou pouze součástí jeho taktiky, a nikoliv konečným rozhodnutím. Podle ukrajinské hlavy státu není spravedlivé, že americký prezident veřejně vyzývá k ústupkům pouze Kyjev, zatímco vůči Rusku podobné požadavky nevznáší.
Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zdůraznil, že jakýkoli mírový plán vyžadující vzdání se neobsazených území v Donbasu by Ukrajinci v referendu odmítli. Reagoval tak na Trumpova slova z paluby Air Force One, kde prohlásil, že by Ukrajina měla k jednacímu stolu zasednout velmi rychle. Zelenskyj varoval, že trvalého míru nelze dosáhnout tím, že bude vítězství Rusku jednoduše darováno.
První den třístranných jednání v Ženevě se podle ukrajinského vyjednavače Rustema Umerova zaměřil na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Ruské tiskové agentury s odkazem na své zdroje popsaly atmosféru šestihodinových rozhovorů jako velmi napjatou. Jednání probíhala v různých formátech a obě strany se dohodly na jejich pokračování během středy.
Na bojišti mezitím pokračují intenzivní dronové operace, přičemž ukrajinská služba SBU potvrdila noční údery na cíle hluboko v ruském týlu. Zasažen byl ropný terminál Tamaň v Krasnodarském kraji a chemický závod Metafrax Chemicals v Permské oblasti, vzdálený přibližně 1600 kilometrů od hranic. Tento závod patří k největším výrobcům metanolu v Rusku i v Evropě.
Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi oznámil, že od začátku roku se podařilo zasáhnout již devět ropných rafinérií po celém Rusku. Celkově mělo být podle jeho vyjádření zasaženo 240 objektů na ruském území nebo v okupovaných oblastech. Útoky na energetickou infrastrukturu mají za cíl omezit ekonomické zdroje, které Moskva využívá k financování válečného tažení.
Incidenty se nevyhýbají ani sousedním zemím, o čemž svědčí dočasné uzavření letiště v litevském Vilniusu. Důvodem byl průnik meteorologických balónů z Běloruska do litevského vzdušného prostoru, což si vyžádalo 75minutové omezení provozu. Letiště, které se nachází pouhých 30 kilometrů od běloruských hranic, muselo od října 2025 kvůli podobným rizikům přerušit provoz již více než desetkrát.
Zároveň se objevily informace o ruských problémech s využíváním terminálů Starlink, které jsou podle ruského ministerstva obrany již dva týdny nefunkční. Zatímco ruská strana tvrdí, že výpadek nemá vliv na efektivitu jejich dronů, ukrajinský ministr Mychajlo Fedorov hovoří o opaku. Analýza dat naznačuje, že Ukrajina využila tohoto výpadku k opětovnému dobytí 201 kilometrů čtverečních území během uplynulého týdne.
Švédská vojenská rozvědka MUST ve své výroční zprávě varovala před rostoucími hybridními hrozbami ze strany Ruska v oblasti kolem Švédska. Podle šéfa rozvědky Thomase Nilssona je Moskva ochotna podstupovat větší rizika a využívat širokou škálu metod od dezinformací po kybernetické útoky. Tyto aktivity mají podle něj pokračovat bez ohledu na to, jakým výsledkem skončí konflikt na Ukrajině.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.