Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během summitu NATO v Haagu, kde se lídři aliance shodli na výrazném navýšení obranných výdajů. Uvedl to server The Independent.
Summit, který byl podle některých pozorovatelů připraven na míru Trumpovým požadavkům, vyústil v přijetí cíle zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. Jde o zásadní ústupek ze strany spojenců, který vychází vstříc dřívější kritice současného amerického prezidenta vůči nízkému podílu evropských členů na společné obraně.
Zelenskyj se během summitu snažil přesvědčit spojence, aby podpořili ukrajinský obranný průmysl. V pondělí před summitem také podepsal dohodu o bilaterální spolupráci s novým britským premiérem Keirem Starmerem. S Trumpem jednal ukrajinský prezident především o možnosti nákupu amerických zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany Patriot, a o dalším zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Na okraji summitu se však rozhořel diplomatický spor kvůli jazykovému znění závěrečné deklarace NATO. Některé zprávy naznačují, že aliance záměrně zjemnila svůj postoj vůči Rusku, aby nepopudila Trumpa, který dlouhodobě prosazuje realističtější přístup k Moskvě a je skeptický k otevřeným slibům Ukrajině o budoucím členství v NATO.
Komuniké, které aliance vydala ve středu, potvrzuje jednotu NATO „tváří v tvář hlubokým bezpečnostním hrozbám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost.“ Dokument rovněž znovu potvrzuje podporu Ukrajině, ale výslovně neodsuzuje ruskou invazi, což vzbudilo kritiku některých členských států i expertů.
Britský premiér Keir Starmer, který se summitu účastní jako čerstvý předseda vlády, však podobné výtky odmítl. „Postoj NATO se nezměnil, stejně jako se nezměnil můj postoj,“ prohlásil s tím, že i nadále považuje ruský útok na Ukrajinu za nelegitimní a hrozivý akt agrese.
Trump se dosud k Ukrajině vyjadřoval zdrženlivěji než jeho předchůdce Joe Biden a opakovaně zdůrazňoval potřebu mírového řešení, které by podle kritiků mohlo znamenat územní ústupky ze strany Kyjeva.
Přesto dnes Trump na summitu v Haagu potvrdil podporu Spojených států základnímu principu NATO – článku 5 o společné obraně. Na dotaz novinářů jednoduše odpověděl: „Jsme s nimi naplno.“ Touto větou rozptýlil pochybnosti, které v posledních dnech vyvolal svým vyhýbavým postojem k tomuto závazku.
Trump rovněž vyjádřil spokojenost s novou dohodou o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. „O tohle jsem žádal už dlouho. Původně jsme mluvili o dvou procentech, ale spousta zemí nedodržovala ani to. Pět procent, to je opravdu velký krok,“ poznamenal. Nizozemský premiér Mark Rutte, který summit hostí, Trumpovi veřejně poděkoval: „Bez něj bychom této dohody nedosáhli.“
Překvapivě se opět vyjádřil i k ruskému prezidentovi Putinovi: „Mluvil jsem s ním mnohokrát a musím říct, že byl vlastně velmi příjemný.“ Tato poznámka vyvolala otázky, jak vnímá Trump ruskou hrozbu v době, kdy NATO řeší právě posílení obrany proti ruské agresi.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.