Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během summitu NATO v Haagu, kde se lídři aliance shodli na výrazném navýšení obranných výdajů. Uvedl to server The Independent.
Summit, který byl podle některých pozorovatelů připraven na míru Trumpovým požadavkům, vyústil v přijetí cíle zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. Jde o zásadní ústupek ze strany spojenců, který vychází vstříc dřívější kritice současného amerického prezidenta vůči nízkému podílu evropských členů na společné obraně.
Zelenskyj se během summitu snažil přesvědčit spojence, aby podpořili ukrajinský obranný průmysl. V pondělí před summitem také podepsal dohodu o bilaterální spolupráci s novým britským premiérem Keirem Starmerem. S Trumpem jednal ukrajinský prezident především o možnosti nákupu amerických zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany Patriot, a o dalším zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Na okraji summitu se však rozhořel diplomatický spor kvůli jazykovému znění závěrečné deklarace NATO. Některé zprávy naznačují, že aliance záměrně zjemnila svůj postoj vůči Rusku, aby nepopudila Trumpa, který dlouhodobě prosazuje realističtější přístup k Moskvě a je skeptický k otevřeným slibům Ukrajině o budoucím členství v NATO.
Komuniké, které aliance vydala ve středu, potvrzuje jednotu NATO „tváří v tvář hlubokým bezpečnostním hrozbám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost.“ Dokument rovněž znovu potvrzuje podporu Ukrajině, ale výslovně neodsuzuje ruskou invazi, což vzbudilo kritiku některých členských států i expertů.
Britský premiér Keir Starmer, který se summitu účastní jako čerstvý předseda vlády, však podobné výtky odmítl. „Postoj NATO se nezměnil, stejně jako se nezměnil můj postoj,“ prohlásil s tím, že i nadále považuje ruský útok na Ukrajinu za nelegitimní a hrozivý akt agrese.
Trump se dosud k Ukrajině vyjadřoval zdrženlivěji než jeho předchůdce Joe Biden a opakovaně zdůrazňoval potřebu mírového řešení, které by podle kritiků mohlo znamenat územní ústupky ze strany Kyjeva.
Přesto dnes Trump na summitu v Haagu potvrdil podporu Spojených států základnímu principu NATO – článku 5 o společné obraně. Na dotaz novinářů jednoduše odpověděl: „Jsme s nimi naplno.“ Touto větou rozptýlil pochybnosti, které v posledních dnech vyvolal svým vyhýbavým postojem k tomuto závazku.
Trump rovněž vyjádřil spokojenost s novou dohodou o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. „O tohle jsem žádal už dlouho. Původně jsme mluvili o dvou procentech, ale spousta zemí nedodržovala ani to. Pět procent, to je opravdu velký krok,“ poznamenal. Nizozemský premiér Mark Rutte, který summit hostí, Trumpovi veřejně poděkoval: „Bez něj bychom této dohody nedosáhli.“
Překvapivě se opět vyjádřil i k ruskému prezidentovi Putinovi: „Mluvil jsem s ním mnohokrát a musím říct, že byl vlastně velmi příjemný.“ Tato poznámka vyvolala otázky, jak vnímá Trump ruskou hrozbu v době, kdy NATO řeší právě posílení obrany proti ruské agresi.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
