Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během summitu NATO v Haagu, kde se lídři aliance shodli na výrazném navýšení obranných výdajů. Uvedl to server The Independent.
Summit, který byl podle některých pozorovatelů připraven na míru Trumpovým požadavkům, vyústil v přijetí cíle zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. Jde o zásadní ústupek ze strany spojenců, který vychází vstříc dřívější kritice současného amerického prezidenta vůči nízkému podílu evropských členů na společné obraně.
Zelenskyj se během summitu snažil přesvědčit spojence, aby podpořili ukrajinský obranný průmysl. V pondělí před summitem také podepsal dohodu o bilaterální spolupráci s novým britským premiérem Keirem Starmerem. S Trumpem jednal ukrajinský prezident především o možnosti nákupu amerických zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany Patriot, a o dalším zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Na okraji summitu se však rozhořel diplomatický spor kvůli jazykovému znění závěrečné deklarace NATO. Některé zprávy naznačují, že aliance záměrně zjemnila svůj postoj vůči Rusku, aby nepopudila Trumpa, který dlouhodobě prosazuje realističtější přístup k Moskvě a je skeptický k otevřeným slibům Ukrajině o budoucím členství v NATO.
Komuniké, které aliance vydala ve středu, potvrzuje jednotu NATO „tváří v tvář hlubokým bezpečnostním hrozbám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost.“ Dokument rovněž znovu potvrzuje podporu Ukrajině, ale výslovně neodsuzuje ruskou invazi, což vzbudilo kritiku některých členských států i expertů.
Britský premiér Keir Starmer, který se summitu účastní jako čerstvý předseda vlády, však podobné výtky odmítl. „Postoj NATO se nezměnil, stejně jako se nezměnil můj postoj,“ prohlásil s tím, že i nadále považuje ruský útok na Ukrajinu za nelegitimní a hrozivý akt agrese.
Trump se dosud k Ukrajině vyjadřoval zdrženlivěji než jeho předchůdce Joe Biden a opakovaně zdůrazňoval potřebu mírového řešení, které by podle kritiků mohlo znamenat územní ústupky ze strany Kyjeva.
Přesto dnes Trump na summitu v Haagu potvrdil podporu Spojených států základnímu principu NATO – článku 5 o společné obraně. Na dotaz novinářů jednoduše odpověděl: „Jsme s nimi naplno.“ Touto větou rozptýlil pochybnosti, které v posledních dnech vyvolal svým vyhýbavým postojem k tomuto závazku.
Trump rovněž vyjádřil spokojenost s novou dohodou o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. „O tohle jsem žádal už dlouho. Původně jsme mluvili o dvou procentech, ale spousta zemí nedodržovala ani to. Pět procent, to je opravdu velký krok,“ poznamenal. Nizozemský premiér Mark Rutte, který summit hostí, Trumpovi veřejně poděkoval: „Bez něj bychom této dohody nedosáhli.“
Překvapivě se opět vyjádřil i k ruskému prezidentovi Putinovi: „Mluvil jsem s ním mnohokrát a musím říct, že byl vlastně velmi příjemný.“ Tato poznámka vyvolala otázky, jak vnímá Trump ruskou hrozbu v době, kdy NATO řeší právě posílení obrany proti ruské agresi.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.