Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během summitu NATO v Haagu, kde se lídři aliance shodli na výrazném navýšení obranných výdajů. Uvedl to server The Independent.
Summit, který byl podle některých pozorovatelů připraven na míru Trumpovým požadavkům, vyústil v přijetí cíle zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. Jde o zásadní ústupek ze strany spojenců, který vychází vstříc dřívější kritice současného amerického prezidenta vůči nízkému podílu evropských členů na společné obraně.
Zelenskyj se během summitu snažil přesvědčit spojence, aby podpořili ukrajinský obranný průmysl. V pondělí před summitem také podepsal dohodu o bilaterální spolupráci s novým britským premiérem Keirem Starmerem. S Trumpem jednal ukrajinský prezident především o možnosti nákupu amerických zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany Patriot, a o dalším zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Na okraji summitu se však rozhořel diplomatický spor kvůli jazykovému znění závěrečné deklarace NATO. Některé zprávy naznačují, že aliance záměrně zjemnila svůj postoj vůči Rusku, aby nepopudila Trumpa, který dlouhodobě prosazuje realističtější přístup k Moskvě a je skeptický k otevřeným slibům Ukrajině o budoucím členství v NATO.
Komuniké, které aliance vydala ve středu, potvrzuje jednotu NATO „tváří v tvář hlubokým bezpečnostním hrozbám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost.“ Dokument rovněž znovu potvrzuje podporu Ukrajině, ale výslovně neodsuzuje ruskou invazi, což vzbudilo kritiku některých členských států i expertů.
Britský premiér Keir Starmer, který se summitu účastní jako čerstvý předseda vlády, však podobné výtky odmítl. „Postoj NATO se nezměnil, stejně jako se nezměnil můj postoj,“ prohlásil s tím, že i nadále považuje ruský útok na Ukrajinu za nelegitimní a hrozivý akt agrese.
Trump se dosud k Ukrajině vyjadřoval zdrženlivěji než jeho předchůdce Joe Biden a opakovaně zdůrazňoval potřebu mírového řešení, které by podle kritiků mohlo znamenat územní ústupky ze strany Kyjeva.
Přesto dnes Trump na summitu v Haagu potvrdil podporu Spojených států základnímu principu NATO – článku 5 o společné obraně. Na dotaz novinářů jednoduše odpověděl: „Jsme s nimi naplno.“ Touto větou rozptýlil pochybnosti, které v posledních dnech vyvolal svým vyhýbavým postojem k tomuto závazku.
Trump rovněž vyjádřil spokojenost s novou dohodou o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. „O tohle jsem žádal už dlouho. Původně jsme mluvili o dvou procentech, ale spousta zemí nedodržovala ani to. Pět procent, to je opravdu velký krok,“ poznamenal. Nizozemský premiér Mark Rutte, který summit hostí, Trumpovi veřejně poděkoval: „Bez něj bychom této dohody nedosáhli.“
Překvapivě se opět vyjádřil i k ruskému prezidentovi Putinovi: „Mluvil jsem s ním mnohokrát a musím říct, že byl vlastně velmi příjemný.“ Tato poznámka vyvolala otázky, jak vnímá Trump ruskou hrozbu v době, kdy NATO řeší právě posílení obrany proti ruské agresi.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
