Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Sedmdesátiletý Sarkozy, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012, se tak stal prvním bývalým vůdcem země Evropské unie, který nastoupil do vězení. Zároveň jde o prvního francouzského poválečného lídra, který putuje za mříže.
Sarkozy, který se proti svému odsouzení odvolal, se chtěl vyhnout tomu, aby byl fotografován u bran věznice La Santé na jihu Paříže. Namísto toho zorganizoval velmi režírovaný odchod ze svého domova na západě hlavního města. Společně se svou manželkou Carlou Bruni vyšel pozdravit desítky příznivců, kteří se shromáždili na ulici.
Nejprve se s přítomnými přišly pozdravit jeho děti, v čele se čtrnáctiletou dcerou Giulií, kterou má s Bruni. Jeden ze Sarkozyho synů, Louis Sarkozy, vyzval příznivce k demonstraci na ulici. Někteří z nich skandovali "Svobodu pro Nicolase!" a nesli zarámované fotografie. Ve stejné chvíli se na Sarkozyho účtu na sociálních sítích objevila zpráva. V ní tvrdil, že je „nevinný“ a že jeho uvěznění je „justiční skandál“.
Sarkozy se před televizními kamerami a svými příznivci objal s manželkou. Poté byl v doprovodu svých právníků odvezen do věznice La Santé. Vůz vjel do vězení bránou, aby se zamezilo fotografům pořídit snímky. Když se dveře věznice zavřely, reportéři venku slyšeli, jak někteří vězni hvízdají. Jeden z nich zakřičel: „Sarkozy je tady.“ Další volal: „Vítej, Sarkozy!“
Vedoucí soudkyně Nathalie Gavarino odůvodnila pětiletý trest odnětí svobody tím, že fakta případu mají "výjimečnou závažnost" a "pravděpodobně podkopávají důvěru občanů". Sarkozyho právníci podali návrh na jeho propuštění hned po jeho nástupu do vězení. Odvolací soud má nyní dva měsíce na to, aby žádost přezkoumal. Může rozhodnout o propuštění pod soudním dohledem, případně o domácím vězení s elektronickým náramkem.
Během tříměsíčního procesu státní zástupce soudu řekl, že Sarkozy uzavřel „faustovský pakt korupce s jedním z nejodpornějších diktátorů posledních 30 let“. Sarkozy byl nicméně zproštěn tří samostatných obvinění: z korupce, zneužití libyjských veřejných prostředků a nezákonného financování volební kampaně.
Sarkozy si s sebou zabalil rodinné fotografie a tři knihy. Mezi nimi je i životopis Ježíše a román Hrabě Monte Christo od Alexandra Dumase, ve kterém je nevinný muž odsouzen, ale uprchne, aby se pomstil. Sarkozy uvedl, že svůj čas ve vězení využije k psaní knihy.
Očekává se, že bude z bezpečnostních důvodů držen na samotce v individuální cele o rozloze zhruba 9 metrů čtverečních s vlastním sprchovým koutem a toaletou. Nebude mít mobilní telefon, ale bude mít malou televizi a bezpečnou linku pro kontakt s právníky a rodinou. Má mít právo na dvě návštěvy týdně od rodiny. Bylo mu doporučeno vzít si špunty do uší. "V noci slyšíte spoustu hluku, křiku, ječení," svěřil se deníku Le Figaro.
Sarkozy je prvním francouzským lídrem uvězněným od dob Philippa Pétaina, šéfa vichistického režimu kolaborujícího s nacisty, který byl uvězněn po druhé světové válce. Podle průzkumu veřejného mínění považuje šest z deseti Francouzů trest za „spravedlivý“.
Navzdory tomu se mu dostává podpory v některých kruzích. Někteří příznivci, kteří se v úterý shromáždili před jeho domem, zpívali při jeho odjezdu státní hymnu. Prezident Emmanuel Macron Sarkozyho přijal v pátek v Elysejském paláci, což vyvolalo kritiku. Šéf Socialistické strany Olivier Faure to označil za nátlak na justici a vytváření pocitu, že někteří obvinění se liší od ostatních. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, Sarkozyho politický chráněnec, uvedl, že Sarkozyho ve vězení navštíví ve své ministerské roli.
Ve věznici La Santé si odpykával trest například venezuelský militant Ilich Ramírez Sánchez, známý jako Carlos Šakal. V roce 2022 zde byl nalezen mrtvý francouzský modelový agent Jean-Luc Brunel, blízký spolupracovník odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.