Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Sedmdesátiletý Sarkozy, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012, se tak stal prvním bývalým vůdcem země Evropské unie, který nastoupil do vězení. Zároveň jde o prvního francouzského poválečného lídra, který putuje za mříže.
Sarkozy, který se proti svému odsouzení odvolal, se chtěl vyhnout tomu, aby byl fotografován u bran věznice La Santé na jihu Paříže. Namísto toho zorganizoval velmi režírovaný odchod ze svého domova na západě hlavního města. Společně se svou manželkou Carlou Bruni vyšel pozdravit desítky příznivců, kteří se shromáždili na ulici.
Nejprve se s přítomnými přišly pozdravit jeho děti, v čele se čtrnáctiletou dcerou Giulií, kterou má s Bruni. Jeden ze Sarkozyho synů, Louis Sarkozy, vyzval příznivce k demonstraci na ulici. Někteří z nich skandovali "Svobodu pro Nicolase!" a nesli zarámované fotografie. Ve stejné chvíli se na Sarkozyho účtu na sociálních sítích objevila zpráva. V ní tvrdil, že je „nevinný“ a že jeho uvěznění je „justiční skandál“.
Sarkozy se před televizními kamerami a svými příznivci objal s manželkou. Poté byl v doprovodu svých právníků odvezen do věznice La Santé. Vůz vjel do vězení bránou, aby se zamezilo fotografům pořídit snímky. Když se dveře věznice zavřely, reportéři venku slyšeli, jak někteří vězni hvízdají. Jeden z nich zakřičel: „Sarkozy je tady.“ Další volal: „Vítej, Sarkozy!“
Vedoucí soudkyně Nathalie Gavarino odůvodnila pětiletý trest odnětí svobody tím, že fakta případu mají "výjimečnou závažnost" a "pravděpodobně podkopávají důvěru občanů". Sarkozyho právníci podali návrh na jeho propuštění hned po jeho nástupu do vězení. Odvolací soud má nyní dva měsíce na to, aby žádost přezkoumal. Může rozhodnout o propuštění pod soudním dohledem, případně o domácím vězení s elektronickým náramkem.
Během tříměsíčního procesu státní zástupce soudu řekl, že Sarkozy uzavřel „faustovský pakt korupce s jedním z nejodpornějších diktátorů posledních 30 let“. Sarkozy byl nicméně zproštěn tří samostatných obvinění: z korupce, zneužití libyjských veřejných prostředků a nezákonného financování volební kampaně.
Sarkozy si s sebou zabalil rodinné fotografie a tři knihy. Mezi nimi je i životopis Ježíše a román Hrabě Monte Christo od Alexandra Dumase, ve kterém je nevinný muž odsouzen, ale uprchne, aby se pomstil. Sarkozy uvedl, že svůj čas ve vězení využije k psaní knihy.
Očekává se, že bude z bezpečnostních důvodů držen na samotce v individuální cele o rozloze zhruba 9 metrů čtverečních s vlastním sprchovým koutem a toaletou. Nebude mít mobilní telefon, ale bude mít malou televizi a bezpečnou linku pro kontakt s právníky a rodinou. Má mít právo na dvě návštěvy týdně od rodiny. Bylo mu doporučeno vzít si špunty do uší. "V noci slyšíte spoustu hluku, křiku, ječení," svěřil se deníku Le Figaro.
Sarkozy je prvním francouzským lídrem uvězněným od dob Philippa Pétaina, šéfa vichistického režimu kolaborujícího s nacisty, který byl uvězněn po druhé světové válce. Podle průzkumu veřejného mínění považuje šest z deseti Francouzů trest za „spravedlivý“.
Navzdory tomu se mu dostává podpory v některých kruzích. Někteří příznivci, kteří se v úterý shromáždili před jeho domem, zpívali při jeho odjezdu státní hymnu. Prezident Emmanuel Macron Sarkozyho přijal v pátek v Elysejském paláci, což vyvolalo kritiku. Šéf Socialistické strany Olivier Faure to označil za nátlak na justici a vytváření pocitu, že někteří obvinění se liší od ostatních. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, Sarkozyho politický chráněnec, uvedl, že Sarkozyho ve vězení navštíví ve své ministerské roli.
Ve věznici La Santé si odpykával trest například venezuelský militant Ilich Ramírez Sánchez, známý jako Carlos Šakal. V roce 2022 zde byl nalezen mrtvý francouzský modelový agent Jean-Luc Brunel, blízký spolupracovník odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.