Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
K tomuto rozhodnutí došlo poté, co Trump ve čtvrtek ohlásil, že se oba lídři sejdou v Budapešti do dvou týdnů. Klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír se tento týden začaly projevovat s rostoucí jasností, což zřejmě zhatilo šance na summit. Bílý dům se odložením plánů na druhé setkání Trumpa s Putinem patrně snažil vyhnout opakování scénáře z jejich srpnového summitu na Aljašce, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
"Domnívám se, že Rusové chtěli příliš, a pro Američany se stalo zřejmým, že v Budapešti nebude pro Trumpa žádná dohoda," řekl agentuře Reuters jeden z vysokých evropských diplomatů. Tento týden se měla konat přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marciem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům však uvedl, že oba měli "produktivní" telefonát a schůzka již není "nutná."
Trump se v pondělí přiklonil k návrhu na příměří, který podporuje Kyjev a evropští lídři, a to k zmrazení konfliktu na současné frontové linii. Prezident prohlásil: "Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte to a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi." Rusko však opakovaně odmítlo zmrazení stávající linie dotyku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že tato myšlenka byla Rusům předložena již mnohokrát, ale "konzistence ruského postoje se nemění." Moskva trvá na úplném stažení ukrajinských vojsk z válkou postižených východních regionů. Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Rusko má zájem pouze o "dlouhodobý, udržitelný mír," čímž naznačil, že zmrazení frontové linie by znamenalo jen dočasné příměří. Lavrov dodal, že je nutné řešit "hluboké příčiny konfliktu," což je kódové označení Kremlu pro řadu maximalistických požadavků. Ty zahrnují uznání plné ruské suverenity nad Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny, což je pro Kyjev a jeho evropské partnery nepřijatelné.
Evropští lídři ve společném úterním prohlášení se Zelenským uvedli, že jakákoli jednání o ukončení války na Ukrajině by měla začít právě zmrazením současné frontové linie. Zároveň obvinili Rusko, že o mír nejedná "vážně." Zelenskyj zdůraznil, že diskuse o frontové linii jsou "začátkem diplomacie," čemuž se Rusko snaží všemi prostředky vyhnout. Jediným tématem, které by mohlo přimět Moskvu k "pozornosti," jsou podle něj dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu.
Trump projednával summit v maďarské metropoli s Putinem telefonicky den před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Některé zprávy naznačují, že tyto rozhovory se Zelenským byly "hádka," přičemž zdroje naznačily, že Trump tlačil na Zelenského, aby postoupil rozsáhlá území ve východních regionech Doněck a Luhansk (souhrnně označovaných jako Donbas), jako součást dohody s Ruskem.
Zelenskyj nicméně vždy trval na tom, že se Ukrajina nemůže vzdát částí Donbasu, které stále drží, protože Rusko by je mohlo později využít jako odrazový můstek pro další útoky. Putinův neplánovaný telefonát s Trumpem minulý čtvrtek následoval po spekulacích, že se USA chystají poslat Kyjevu rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by mohly potenciálně zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Zelenskyj potvrdil, že právě otázka Tomahawků donutila Rusko zapojit se do diskuse, a dodal, že rozhovor o raketách se ukázal být "silnou investicí do diplomacie," i když z Bílého domu odešel s prázdnýma rukama.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.