Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
K tomuto rozhodnutí došlo poté, co Trump ve čtvrtek ohlásil, že se oba lídři sejdou v Budapešti do dvou týdnů. Klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír se tento týden začaly projevovat s rostoucí jasností, což zřejmě zhatilo šance na summit. Bílý dům se odložením plánů na druhé setkání Trumpa s Putinem patrně snažil vyhnout opakování scénáře z jejich srpnového summitu na Aljašce, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
"Domnívám se, že Rusové chtěli příliš, a pro Američany se stalo zřejmým, že v Budapešti nebude pro Trumpa žádná dohoda," řekl agentuře Reuters jeden z vysokých evropských diplomatů. Tento týden se měla konat přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marciem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům však uvedl, že oba měli "produktivní" telefonát a schůzka již není "nutná."
Trump se v pondělí přiklonil k návrhu na příměří, který podporuje Kyjev a evropští lídři, a to k zmrazení konfliktu na současné frontové linii. Prezident prohlásil: "Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte to a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi." Rusko však opakovaně odmítlo zmrazení stávající linie dotyku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že tato myšlenka byla Rusům předložena již mnohokrát, ale "konzistence ruského postoje se nemění." Moskva trvá na úplném stažení ukrajinských vojsk z válkou postižených východních regionů. Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Rusko má zájem pouze o "dlouhodobý, udržitelný mír," čímž naznačil, že zmrazení frontové linie by znamenalo jen dočasné příměří. Lavrov dodal, že je nutné řešit "hluboké příčiny konfliktu," což je kódové označení Kremlu pro řadu maximalistických požadavků. Ty zahrnují uznání plné ruské suverenity nad Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny, což je pro Kyjev a jeho evropské partnery nepřijatelné.
Evropští lídři ve společném úterním prohlášení se Zelenským uvedli, že jakákoli jednání o ukončení války na Ukrajině by měla začít právě zmrazením současné frontové linie. Zároveň obvinili Rusko, že o mír nejedná "vážně." Zelenskyj zdůraznil, že diskuse o frontové linii jsou "začátkem diplomacie," čemuž se Rusko snaží všemi prostředky vyhnout. Jediným tématem, které by mohlo přimět Moskvu k "pozornosti," jsou podle něj dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu.
Trump projednával summit v maďarské metropoli s Putinem telefonicky den před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Některé zprávy naznačují, že tyto rozhovory se Zelenským byly "hádka," přičemž zdroje naznačily, že Trump tlačil na Zelenského, aby postoupil rozsáhlá území ve východních regionech Doněck a Luhansk (souhrnně označovaných jako Donbas), jako součást dohody s Ruskem.
Zelenskyj nicméně vždy trval na tom, že se Ukrajina nemůže vzdát částí Donbasu, které stále drží, protože Rusko by je mohlo později využít jako odrazový můstek pro další útoky. Putinův neplánovaný telefonát s Trumpem minulý čtvrtek následoval po spekulacích, že se USA chystají poslat Kyjevu rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by mohly potenciálně zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Zelenskyj potvrdil, že právě otázka Tomahawků donutila Rusko zapojit se do diskuse, a dodal, že rozhovor o raketách se ukázal být "silnou investicí do diplomacie," i když z Bílého domu odešel s prázdnýma rukama.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.