Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
K tomuto rozhodnutí došlo poté, co Trump ve čtvrtek ohlásil, že se oba lídři sejdou v Budapešti do dvou týdnů. Klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír se tento týden začaly projevovat s rostoucí jasností, což zřejmě zhatilo šance na summit. Bílý dům se odložením plánů na druhé setkání Trumpa s Putinem patrně snažil vyhnout opakování scénáře z jejich srpnového summitu na Aljašce, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
"Domnívám se, že Rusové chtěli příliš, a pro Američany se stalo zřejmým, že v Budapešti nebude pro Trumpa žádná dohoda," řekl agentuře Reuters jeden z vysokých evropských diplomatů. Tento týden se měla konat přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marciem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům však uvedl, že oba měli "produktivní" telefonát a schůzka již není "nutná."
Trump se v pondělí přiklonil k návrhu na příměří, který podporuje Kyjev a evropští lídři, a to k zmrazení konfliktu na současné frontové linii. Prezident prohlásil: "Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte to a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi." Rusko však opakovaně odmítlo zmrazení stávající linie dotyku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že tato myšlenka byla Rusům předložena již mnohokrát, ale "konzistence ruského postoje se nemění." Moskva trvá na úplném stažení ukrajinských vojsk z válkou postižených východních regionů. Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Rusko má zájem pouze o "dlouhodobý, udržitelný mír," čímž naznačil, že zmrazení frontové linie by znamenalo jen dočasné příměří. Lavrov dodal, že je nutné řešit "hluboké příčiny konfliktu," což je kódové označení Kremlu pro řadu maximalistických požadavků. Ty zahrnují uznání plné ruské suverenity nad Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny, což je pro Kyjev a jeho evropské partnery nepřijatelné.
Evropští lídři ve společném úterním prohlášení se Zelenským uvedli, že jakákoli jednání o ukončení války na Ukrajině by měla začít právě zmrazením současné frontové linie. Zároveň obvinili Rusko, že o mír nejedná "vážně." Zelenskyj zdůraznil, že diskuse o frontové linii jsou "začátkem diplomacie," čemuž se Rusko snaží všemi prostředky vyhnout. Jediným tématem, které by mohlo přimět Moskvu k "pozornosti," jsou podle něj dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu.
Trump projednával summit v maďarské metropoli s Putinem telefonicky den před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Některé zprávy naznačují, že tyto rozhovory se Zelenským byly "hádka," přičemž zdroje naznačily, že Trump tlačil na Zelenského, aby postoupil rozsáhlá území ve východních regionech Doněck a Luhansk (souhrnně označovaných jako Donbas), jako součást dohody s Ruskem.
Zelenskyj nicméně vždy trval na tom, že se Ukrajina nemůže vzdát částí Donbasu, které stále drží, protože Rusko by je mohlo později využít jako odrazový můstek pro další útoky. Putinův neplánovaný telefonát s Trumpem minulý čtvrtek následoval po spekulacích, že se USA chystají poslat Kyjevu rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by mohly potenciálně zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Zelenskyj potvrdil, že právě otázka Tomahawků donutila Rusko zapojit se do diskuse, a dodal, že rozhovor o raketách se ukázal být "silnou investicí do diplomacie," i když z Bílého domu odešel s prázdnýma rukama.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.