Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
K tomuto rozhodnutí došlo poté, co Trump ve čtvrtek ohlásil, že se oba lídři sejdou v Budapešti do dvou týdnů. Klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír se tento týden začaly projevovat s rostoucí jasností, což zřejmě zhatilo šance na summit. Bílý dům se odložením plánů na druhé setkání Trumpa s Putinem patrně snažil vyhnout opakování scénáře z jejich srpnového summitu na Aljašce, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
"Domnívám se, že Rusové chtěli příliš, a pro Američany se stalo zřejmým, že v Budapešti nebude pro Trumpa žádná dohoda," řekl agentuře Reuters jeden z vysokých evropských diplomatů. Tento týden se měla konat přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marciem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům však uvedl, že oba měli "produktivní" telefonát a schůzka již není "nutná."
Trump se v pondělí přiklonil k návrhu na příměří, který podporuje Kyjev a evropští lídři, a to k zmrazení konfliktu na současné frontové linii. Prezident prohlásil: "Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte to a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi." Rusko však opakovaně odmítlo zmrazení stávající linie dotyku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že tato myšlenka byla Rusům předložena již mnohokrát, ale "konzistence ruského postoje se nemění." Moskva trvá na úplném stažení ukrajinských vojsk z válkou postižených východních regionů. Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Rusko má zájem pouze o "dlouhodobý, udržitelný mír," čímž naznačil, že zmrazení frontové linie by znamenalo jen dočasné příměří. Lavrov dodal, že je nutné řešit "hluboké příčiny konfliktu," což je kódové označení Kremlu pro řadu maximalistických požadavků. Ty zahrnují uznání plné ruské suverenity nad Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny, což je pro Kyjev a jeho evropské partnery nepřijatelné.
Evropští lídři ve společném úterním prohlášení se Zelenským uvedli, že jakákoli jednání o ukončení války na Ukrajině by měla začít právě zmrazením současné frontové linie. Zároveň obvinili Rusko, že o mír nejedná "vážně." Zelenskyj zdůraznil, že diskuse o frontové linii jsou "začátkem diplomacie," čemuž se Rusko snaží všemi prostředky vyhnout. Jediným tématem, které by mohlo přimět Moskvu k "pozornosti," jsou podle něj dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu.
Trump projednával summit v maďarské metropoli s Putinem telefonicky den před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Některé zprávy naznačují, že tyto rozhovory se Zelenským byly "hádka," přičemž zdroje naznačily, že Trump tlačil na Zelenského, aby postoupil rozsáhlá území ve východních regionech Doněck a Luhansk (souhrnně označovaných jako Donbas), jako součást dohody s Ruskem.
Zelenskyj nicméně vždy trval na tom, že se Ukrajina nemůže vzdát částí Donbasu, které stále drží, protože Rusko by je mohlo později využít jako odrazový můstek pro další útoky. Putinův neplánovaný telefonát s Trumpem minulý čtvrtek následoval po spekulacích, že se USA chystají poslat Kyjevu rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by mohly potenciálně zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Zelenskyj potvrdil, že právě otázka Tomahawků donutila Rusko zapojit se do diskuse, a dodal, že rozhovor o raketách se ukázal být "silnou investicí do diplomacie," i když z Bílého domu odešel s prázdnýma rukama.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.