Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
K tomuto rozhodnutí došlo poté, co Trump ve čtvrtek ohlásil, že se oba lídři sejdou v Budapešti do dvou týdnů. Klíčové rozdíly mezi americkými a ruskými návrhy na mír se tento týden začaly projevovat s rostoucí jasností, což zřejmě zhatilo šance na summit. Bílý dům se odložením plánů na druhé setkání Trumpa s Putinem patrně snažil vyhnout opakování scénáře z jejich srpnového summitu na Aljašce, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
"Domnívám se, že Rusové chtěli příliš, a pro Američany se stalo zřejmým, že v Budapešti nebude pro Trumpa žádná dohoda," řekl agentuře Reuters jeden z vysokých evropských diplomatů. Tento týden se měla konat přípravná schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Marciem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Bílý dům však uvedl, že oba měli "produktivní" telefonát a schůzka již není "nutná."
Trump se v pondělí přiklonil k návrhu na příměří, který podporuje Kyjev a evropští lídři, a to k zmrazení konfliktu na současné frontové linii. Prezident prohlásil: "Ať se to uřízne tak, jak to je. Řekl jsem: uřízněte to a zastavte na bitevní linii. Jděte domů. Přestaňte bojovat, přestaňte zabíjet lidi." Rusko však opakovaně odmítlo zmrazení stávající linie dotyku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že tato myšlenka byla Rusům předložena již mnohokrát, ale "konzistence ruského postoje se nemění." Moskva trvá na úplném stažení ukrajinských vojsk z válkou postižených východních regionů. Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Rusko má zájem pouze o "dlouhodobý, udržitelný mír," čímž naznačil, že zmrazení frontové linie by znamenalo jen dočasné příměří. Lavrov dodal, že je nutné řešit "hluboké příčiny konfliktu," což je kódové označení Kremlu pro řadu maximalistických požadavků. Ty zahrnují uznání plné ruské suverenity nad Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny, což je pro Kyjev a jeho evropské partnery nepřijatelné.
Evropští lídři ve společném úterním prohlášení se Zelenským uvedli, že jakákoli jednání o ukončení války na Ukrajině by měla začít právě zmrazením současné frontové linie. Zároveň obvinili Rusko, že o mír nejedná "vážně." Zelenskyj zdůraznil, že diskuse o frontové linii jsou "začátkem diplomacie," čemuž se Rusko snaží všemi prostředky vyhnout. Jediným tématem, které by mohlo přimět Moskvu k "pozornosti," jsou podle něj dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu.
Trump projednával summit v maďarské metropoli s Putinem telefonicky den před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Některé zprávy naznačují, že tyto rozhovory se Zelenským byly "hádka," přičemž zdroje naznačily, že Trump tlačil na Zelenského, aby postoupil rozsáhlá území ve východních regionech Doněck a Luhansk (souhrnně označovaných jako Donbas), jako součást dohody s Ruskem.
Zelenskyj nicméně vždy trval na tom, že se Ukrajina nemůže vzdát částí Donbasu, které stále drží, protože Rusko by je mohlo později využít jako odrazový můstek pro další útoky. Putinův neplánovaný telefonát s Trumpem minulý čtvrtek následoval po spekulacích, že se USA chystají poslat Kyjevu rakety Tomahawk dlouhého doletu, které by mohly potenciálně zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Zelenskyj potvrdil, že právě otázka Tomahawků donutila Rusko zapojit se do diskuse, a dodal, že rozhovor o raketách se ukázal být "silnou investicí do diplomacie," i když z Bílého domu odešel s prázdnýma rukama.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.