Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Ačkoli podíl uhlí na výrobě elektrické energie klesl díky prudkému nástupu obnovitelných zdrojů, celkový nárůst poptávky po elektřině vedl k tomu, že bylo spotřebováno více uhlí než kdy dříve. Zpráva vykresluje temný obrázek šancí světa vyhnout se stále vážnějším dopadům klimatické krize. Země zaostávají za svými cíli pro snižování emisí, které sice rostou pomaleji, ale stále se zvyšují.
Clea Schumer z think-tanku World Resources Institute, který zprávu vedl, prohlásila, že svět dělá z velké části správné věci, ale nepostupuje dostatečně rychle. Jedním z největších problémů je, že snahy o postupné ukončování těžby a využívání uhlí jsou pátým rokem po sobě značně mimo stanovený plán. Aby svět dosáhl nulových čistých emisí do roku 2050 a omezil globální oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská klimatická dohoda, musí více sektorů přejít z fosilních paliv na elektřinu.
Tento přechod je však závislý na nízkouhlíkové dodávce elektřiny. Schumer varovala, že energetický systém spoléhající na fosilní paliva má obrovské negativní dopady. Poselství je tak naprosto jasné: bez přestání lámání rekordů ve spotřebě uhlí nebude možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Zatímco většina vlád se zavázala k postupnému omezování spotřeby uhlí, některé země naopak prosazují využívání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Například indický premiér Narendra Modi letos oslavoval překonání hranice jedné miliardy tun vytěženého uhlí. Ve Spojených státech zase Donald Trump vyjádřil podporu uhlí a dalším fosilním palivům. Trumpova snaha zastavit projekty obnovitelné energie a zrušit pobídky pro přechod na nízkouhlíkové zdroje se zatím na vyšších emisích neprojevila, ale zpráva naznačuje, že v budoucnu by se tento vliv mohl projevit. Čína a EU by však mohly tento dopad zmírnit, pokud budou nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje.
Pozitivní zprávou je, že výroba energie z obnovitelných zdrojů roste "exponenciálně," přičemž solární energie je označována za "nejrychleji rostoucí zdroj energie v historii." I přes tento pokrok však roční tempo růstu solární a větrné energie musí být dvojnásobné, aby svět dosáhl potřebného snížení emisí do konce tohoto desetiletí.
Sophie Boehm, hlavní autorka zprávy, uvedla, že ačkoliv snahy USA omezovat čistou energii ztěžují splnění cíle Pařížské dohody, celková transformace je mnohem větší než jakákoli jednotlivá země. Momentum pro čistou energii sílí na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Svět je také příliš pomalý v zlepšování energetické účinnosti, zejména při snižování emisí uhlíku spojených s vytápěním budov. Znepokojení vyvolávají i průmyslové emise, například v ocelářském sektoru, kde se navzdory snahám některých zemí o přechod na nízkouhlíkové metody zvyšuje uhlíková náročnost (množství uhlíku vyprodukovaného na jednotku vyrobené oceli).
Rychleji se naopak elektrifikuje silniční doprava, kdy v loňském roce tvořila elektrická vozidla více než pětinu všech nově prodaných vozů. V Číně se tento podíl blížil dokonce polovině.
Zpráva také varovala před stavem přírodních úložišť uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště a oceány. Přestože se státy opakovaně zavazují k ochraně svých lesů, k jejich kácení stále dochází. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů lesa. Ačkoli je to méně než maximum z roku 2017 (téměř 11 milionů hektarů), je to horší výsledek než ztráta 7,8 milionu hektarů v roce 2021. Pro zastavení odlesňování je potřeba postupovat devětkrát rychleji, než se vládám daří. O dalším postupu, který by měl dostat svět zpět na trať udržení oteplení do 1,5 °C, budou světoví lídři jednat příští měsíc v Brazílii na klimatickém summitu Cop30 OSN.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.