Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Ačkoli podíl uhlí na výrobě elektrické energie klesl díky prudkému nástupu obnovitelných zdrojů, celkový nárůst poptávky po elektřině vedl k tomu, že bylo spotřebováno více uhlí než kdy dříve. Zpráva vykresluje temný obrázek šancí světa vyhnout se stále vážnějším dopadům klimatické krize. Země zaostávají za svými cíli pro snižování emisí, které sice rostou pomaleji, ale stále se zvyšují.
Clea Schumer z think-tanku World Resources Institute, který zprávu vedl, prohlásila, že svět dělá z velké části správné věci, ale nepostupuje dostatečně rychle. Jedním z největších problémů je, že snahy o postupné ukončování těžby a využívání uhlí jsou pátým rokem po sobě značně mimo stanovený plán. Aby svět dosáhl nulových čistých emisí do roku 2050 a omezil globální oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská klimatická dohoda, musí více sektorů přejít z fosilních paliv na elektřinu.
Tento přechod je však závislý na nízkouhlíkové dodávce elektřiny. Schumer varovala, že energetický systém spoléhající na fosilní paliva má obrovské negativní dopady. Poselství je tak naprosto jasné: bez přestání lámání rekordů ve spotřebě uhlí nebude možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Zatímco většina vlád se zavázala k postupnému omezování spotřeby uhlí, některé země naopak prosazují využívání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Například indický premiér Narendra Modi letos oslavoval překonání hranice jedné miliardy tun vytěženého uhlí. Ve Spojených státech zase Donald Trump vyjádřil podporu uhlí a dalším fosilním palivům. Trumpova snaha zastavit projekty obnovitelné energie a zrušit pobídky pro přechod na nízkouhlíkové zdroje se zatím na vyšších emisích neprojevila, ale zpráva naznačuje, že v budoucnu by se tento vliv mohl projevit. Čína a EU by však mohly tento dopad zmírnit, pokud budou nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje.
Pozitivní zprávou je, že výroba energie z obnovitelných zdrojů roste "exponenciálně," přičemž solární energie je označována za "nejrychleji rostoucí zdroj energie v historii." I přes tento pokrok však roční tempo růstu solární a větrné energie musí být dvojnásobné, aby svět dosáhl potřebného snížení emisí do konce tohoto desetiletí.
Sophie Boehm, hlavní autorka zprávy, uvedla, že ačkoliv snahy USA omezovat čistou energii ztěžují splnění cíle Pařížské dohody, celková transformace je mnohem větší než jakákoli jednotlivá země. Momentum pro čistou energii sílí na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Svět je také příliš pomalý v zlepšování energetické účinnosti, zejména při snižování emisí uhlíku spojených s vytápěním budov. Znepokojení vyvolávají i průmyslové emise, například v ocelářském sektoru, kde se navzdory snahám některých zemí o přechod na nízkouhlíkové metody zvyšuje uhlíková náročnost (množství uhlíku vyprodukovaného na jednotku vyrobené oceli).
Rychleji se naopak elektrifikuje silniční doprava, kdy v loňském roce tvořila elektrická vozidla více než pětinu všech nově prodaných vozů. V Číně se tento podíl blížil dokonce polovině.
Zpráva také varovala před stavem přírodních úložišť uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště a oceány. Přestože se státy opakovaně zavazují k ochraně svých lesů, k jejich kácení stále dochází. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů lesa. Ačkoli je to méně než maximum z roku 2017 (téměř 11 milionů hektarů), je to horší výsledek než ztráta 7,8 milionu hektarů v roce 2021. Pro zastavení odlesňování je potřeba postupovat devětkrát rychleji, než se vládám daří. O dalším postupu, který by měl dostat svět zpět na trať udržení oteplení do 1,5 °C, budou světoví lídři jednat příští měsíc v Brazílii na klimatickém summitu Cop30 OSN.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.