Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Ačkoli podíl uhlí na výrobě elektrické energie klesl díky prudkému nástupu obnovitelných zdrojů, celkový nárůst poptávky po elektřině vedl k tomu, že bylo spotřebováno více uhlí než kdy dříve. Zpráva vykresluje temný obrázek šancí světa vyhnout se stále vážnějším dopadům klimatické krize. Země zaostávají za svými cíli pro snižování emisí, které sice rostou pomaleji, ale stále se zvyšují.
Clea Schumer z think-tanku World Resources Institute, který zprávu vedl, prohlásila, že svět dělá z velké části správné věci, ale nepostupuje dostatečně rychle. Jedním z největších problémů je, že snahy o postupné ukončování těžby a využívání uhlí jsou pátým rokem po sobě značně mimo stanovený plán. Aby svět dosáhl nulových čistých emisí do roku 2050 a omezil globální oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská klimatická dohoda, musí více sektorů přejít z fosilních paliv na elektřinu.
Tento přechod je však závislý na nízkouhlíkové dodávce elektřiny. Schumer varovala, že energetický systém spoléhající na fosilní paliva má obrovské negativní dopady. Poselství je tak naprosto jasné: bez přestání lámání rekordů ve spotřebě uhlí nebude možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Zatímco většina vlád se zavázala k postupnému omezování spotřeby uhlí, některé země naopak prosazují využívání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Například indický premiér Narendra Modi letos oslavoval překonání hranice jedné miliardy tun vytěženého uhlí. Ve Spojených státech zase Donald Trump vyjádřil podporu uhlí a dalším fosilním palivům. Trumpova snaha zastavit projekty obnovitelné energie a zrušit pobídky pro přechod na nízkouhlíkové zdroje se zatím na vyšších emisích neprojevila, ale zpráva naznačuje, že v budoucnu by se tento vliv mohl projevit. Čína a EU by však mohly tento dopad zmírnit, pokud budou nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje.
Pozitivní zprávou je, že výroba energie z obnovitelných zdrojů roste "exponenciálně," přičemž solární energie je označována za "nejrychleji rostoucí zdroj energie v historii." I přes tento pokrok však roční tempo růstu solární a větrné energie musí být dvojnásobné, aby svět dosáhl potřebného snížení emisí do konce tohoto desetiletí.
Sophie Boehm, hlavní autorka zprávy, uvedla, že ačkoliv snahy USA omezovat čistou energii ztěžují splnění cíle Pařížské dohody, celková transformace je mnohem větší než jakákoli jednotlivá země. Momentum pro čistou energii sílí na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Svět je také příliš pomalý v zlepšování energetické účinnosti, zejména při snižování emisí uhlíku spojených s vytápěním budov. Znepokojení vyvolávají i průmyslové emise, například v ocelářském sektoru, kde se navzdory snahám některých zemí o přechod na nízkouhlíkové metody zvyšuje uhlíková náročnost (množství uhlíku vyprodukovaného na jednotku vyrobené oceli).
Rychleji se naopak elektrifikuje silniční doprava, kdy v loňském roce tvořila elektrická vozidla více než pětinu všech nově prodaných vozů. V Číně se tento podíl blížil dokonce polovině.
Zpráva také varovala před stavem přírodních úložišť uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště a oceány. Přestože se státy opakovaně zavazují k ochraně svých lesů, k jejich kácení stále dochází. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů lesa. Ačkoli je to méně než maximum z roku 2017 (téměř 11 milionů hektarů), je to horší výsledek než ztráta 7,8 milionu hektarů v roce 2021. Pro zastavení odlesňování je potřeba postupovat devětkrát rychleji, než se vládám daří. O dalším postupu, který by měl dostat svět zpět na trať udržení oteplení do 1,5 °C, budou světoví lídři jednat příští měsíc v Brazílii na klimatickém summitu Cop30 OSN.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.