Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Ačkoli podíl uhlí na výrobě elektrické energie klesl díky prudkému nástupu obnovitelných zdrojů, celkový nárůst poptávky po elektřině vedl k tomu, že bylo spotřebováno více uhlí než kdy dříve. Zpráva vykresluje temný obrázek šancí světa vyhnout se stále vážnějším dopadům klimatické krize. Země zaostávají za svými cíli pro snižování emisí, které sice rostou pomaleji, ale stále se zvyšují.
Clea Schumer z think-tanku World Resources Institute, který zprávu vedl, prohlásila, že svět dělá z velké části správné věci, ale nepostupuje dostatečně rychle. Jedním z největších problémů je, že snahy o postupné ukončování těžby a využívání uhlí jsou pátým rokem po sobě značně mimo stanovený plán. Aby svět dosáhl nulových čistých emisí do roku 2050 a omezil globální oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská klimatická dohoda, musí více sektorů přejít z fosilních paliv na elektřinu.
Tento přechod je však závislý na nízkouhlíkové dodávce elektřiny. Schumer varovala, že energetický systém spoléhající na fosilní paliva má obrovské negativní dopady. Poselství je tak naprosto jasné: bez přestání lámání rekordů ve spotřebě uhlí nebude možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Zatímco většina vlád se zavázala k postupnému omezování spotřeby uhlí, některé země naopak prosazují využívání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Například indický premiér Narendra Modi letos oslavoval překonání hranice jedné miliardy tun vytěženého uhlí. Ve Spojených státech zase Donald Trump vyjádřil podporu uhlí a dalším fosilním palivům. Trumpova snaha zastavit projekty obnovitelné energie a zrušit pobídky pro přechod na nízkouhlíkové zdroje se zatím na vyšších emisích neprojevila, ale zpráva naznačuje, že v budoucnu by se tento vliv mohl projevit. Čína a EU by však mohly tento dopad zmírnit, pokud budou nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje.
Pozitivní zprávou je, že výroba energie z obnovitelných zdrojů roste "exponenciálně," přičemž solární energie je označována za "nejrychleji rostoucí zdroj energie v historii." I přes tento pokrok však roční tempo růstu solární a větrné energie musí být dvojnásobné, aby svět dosáhl potřebného snížení emisí do konce tohoto desetiletí.
Sophie Boehm, hlavní autorka zprávy, uvedla, že ačkoliv snahy USA omezovat čistou energii ztěžují splnění cíle Pařížské dohody, celková transformace je mnohem větší než jakákoli jednotlivá země. Momentum pro čistou energii sílí na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Svět je také příliš pomalý v zlepšování energetické účinnosti, zejména při snižování emisí uhlíku spojených s vytápěním budov. Znepokojení vyvolávají i průmyslové emise, například v ocelářském sektoru, kde se navzdory snahám některých zemí o přechod na nízkouhlíkové metody zvyšuje uhlíková náročnost (množství uhlíku vyprodukovaného na jednotku vyrobené oceli).
Rychleji se naopak elektrifikuje silniční doprava, kdy v loňském roce tvořila elektrická vozidla více než pětinu všech nově prodaných vozů. V Číně se tento podíl blížil dokonce polovině.
Zpráva také varovala před stavem přírodních úložišť uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště a oceány. Přestože se státy opakovaně zavazují k ochraně svých lesů, k jejich kácení stále dochází. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů lesa. Ačkoli je to méně než maximum z roku 2017 (téměř 11 milionů hektarů), je to horší výsledek než ztráta 7,8 milionu hektarů v roce 2021. Pro zastavení odlesňování je potřeba postupovat devětkrát rychleji, než se vládám daří. O dalším postupu, který by měl dostat svět zpět na trať udržení oteplení do 1,5 °C, budou světoví lídři jednat příští měsíc v Brazílii na klimatickém summitu Cop30 OSN.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.