Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Ačkoli podíl uhlí na výrobě elektrické energie klesl díky prudkému nástupu obnovitelných zdrojů, celkový nárůst poptávky po elektřině vedl k tomu, že bylo spotřebováno více uhlí než kdy dříve. Zpráva vykresluje temný obrázek šancí světa vyhnout se stále vážnějším dopadům klimatické krize. Země zaostávají za svými cíli pro snižování emisí, které sice rostou pomaleji, ale stále se zvyšují.
Clea Schumer z think-tanku World Resources Institute, který zprávu vedl, prohlásila, že svět dělá z velké části správné věci, ale nepostupuje dostatečně rychle. Jedním z největších problémů je, že snahy o postupné ukončování těžby a využívání uhlí jsou pátým rokem po sobě značně mimo stanovený plán. Aby svět dosáhl nulových čistých emisí do roku 2050 a omezil globální oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská klimatická dohoda, musí více sektorů přejít z fosilních paliv na elektřinu.
Tento přechod je však závislý na nízkouhlíkové dodávce elektřiny. Schumer varovala, že energetický systém spoléhající na fosilní paliva má obrovské negativní dopady. Poselství je tak naprosto jasné: bez přestání lámání rekordů ve spotřebě uhlí nebude možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Zatímco většina vlád se zavázala k postupnému omezování spotřeby uhlí, některé země naopak prosazují využívání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Například indický premiér Narendra Modi letos oslavoval překonání hranice jedné miliardy tun vytěženého uhlí. Ve Spojených státech zase Donald Trump vyjádřil podporu uhlí a dalším fosilním palivům. Trumpova snaha zastavit projekty obnovitelné energie a zrušit pobídky pro přechod na nízkouhlíkové zdroje se zatím na vyšších emisích neprojevila, ale zpráva naznačuje, že v budoucnu by se tento vliv mohl projevit. Čína a EU by však mohly tento dopad zmírnit, pokud budou nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje.
Pozitivní zprávou je, že výroba energie z obnovitelných zdrojů roste "exponenciálně," přičemž solární energie je označována za "nejrychleji rostoucí zdroj energie v historii." I přes tento pokrok však roční tempo růstu solární a větrné energie musí být dvojnásobné, aby svět dosáhl potřebného snížení emisí do konce tohoto desetiletí.
Sophie Boehm, hlavní autorka zprávy, uvedla, že ačkoliv snahy USA omezovat čistou energii ztěžují splnění cíle Pařížské dohody, celková transformace je mnohem větší než jakákoli jednotlivá země. Momentum pro čistou energii sílí na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.
Svět je také příliš pomalý v zlepšování energetické účinnosti, zejména při snižování emisí uhlíku spojených s vytápěním budov. Znepokojení vyvolávají i průmyslové emise, například v ocelářském sektoru, kde se navzdory snahám některých zemí o přechod na nízkouhlíkové metody zvyšuje uhlíková náročnost (množství uhlíku vyprodukovaného na jednotku vyrobené oceli).
Rychleji se naopak elektrifikuje silniční doprava, kdy v loňském roce tvořila elektrická vozidla více než pětinu všech nově prodaných vozů. V Číně se tento podíl blížil dokonce polovině.
Zpráva také varovala před stavem přírodních úložišť uhlíku, jako jsou lesy, rašeliniště a oceány. Přestože se státy opakovaně zavazují k ochraně svých lesů, k jejich kácení stále dochází. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů lesa. Ačkoli je to méně než maximum z roku 2017 (téměř 11 milionů hektarů), je to horší výsledek než ztráta 7,8 milionu hektarů v roce 2021. Pro zastavení odlesňování je potřeba postupovat devětkrát rychleji, než se vládám daří. O dalším postupu, který by měl dostat svět zpět na trať udržení oteplení do 1,5 °C, budou světoví lídři jednat příští měsíc v Brazílii na klimatickém summitu Cop30 OSN.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.