Americký prezident Donald Trump dnes na summitu v Haagu potvrdil podporu Spojených států základnímu principu NATO – článku 5 o společné obraně. Na dotaz novinářů jednoduše odpověděl: „Jsme s nimi naplno.“ Touto větou rozptýlil pochybnosti, které v posledních dnech vyvolal svým vyhýbavým postojem k tomuto závazku.
Trump rovněž vyjádřil spokojenost s novou dohodou o navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP. „O tohle jsem žádal už dlouho. Původně jsme mluvili o dvou procentech, ale spousta zemí nedodržovala ani to. Pět procent, to je opravdu velký krok,“ poznamenal. Nizozemský premiér Mark Rutte, který summit hostí, Trumpovi veřejně poděkoval: „Bez něj bychom této dohody nedosáhli.“
Rutte zdůraznil, že zvýšené výdaje neznamenají vyšší náklady pro Američany, ale naopak větší odpovědnost Evropanů a Kanaďanů: „Není to o americkém daňovém poplatníkovi. Je to o tom, že ostatní spojenci konečně berou obranu vážně.“
Prezident Trump se dnes také plánuje sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Novinářům na to řekl: „Budeme mluvit o věcech, které jsou jasné. Má určité problémy. Je to sympatický člověk. Předpokládám, že se naše setkání bude točit hlavně kolem Ukrajiny.“
Překvapivě se opět vyjádřil i k ruskému prezidentovi Putinovi: „Mluvil jsem s ním mnohokrát a musím říct, že byl vlastně velmi příjemný.“ Tato poznámka vyvolala otázky, jak vnímá Trump ruskou hrozbu v době, kdy NATO řeší právě posílení obrany proti ruské agresi.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém vystoupení zdůraznil, že navýšení obranných rozpočtů není žádným ústupkem Trumpovi, ale odpovědí na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě: „Nejde o to, že bychom to dělali kvůli někomu jinému. Děláme to, protože Rusko se změnilo. A Evropa musí přispět větším dílem.“
Podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha se jedná o zásadní a historický krok, na kterém se spojenci shodli. Jak popsal jeho britský protějšek John Healey, Hegseth během večerního setkání vystoupil až na závěr, aby vyjádřil uznání všem zúčastněným: „Řekl, že NATO udělalo důležitý krok vpřed. Teď je na čase, aby sliby přešly v konkrétní činy.“
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.