Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
V neděli Izrael oznámil totožnost jednoho ze dvou těl mrtvých rukojmích, které Hamás vrátil předchozí den – jednalo se o Ronena Engela, starého 54 let. Úřad premiéra uvedl, že armáda informovala rodinu Ronena Engela, že jejich blízký byl navrácen do Izraele a byla dokončena jeho identifikace. Izrael podle prohlášení nešetří žádné úsilí, "dokud nebudou repatriováni všichni padlí rukojmí".
Otázka těl mrtvých rukojmích, která jsou stále v Gaze, se stala překážkou v implementaci první fáze příměří. Izrael podmínil znovuzprovoznění klíčového hraničního přechodu Rafah návratem ostatků rukojmích.
Netanjahu upozornil, že dokončení druhé fáze příměří je nezbytné pro ukončení války. Ta zahrnuje odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. "Jakmile to bude úspěšně dokončeno – doufejme, že snadnou cestou, ale pokud ne, tak tvrdou cestou – pak válka skončí," dodal v televizi. Hamás dosud takovou myšlenku odmítá a od zastavení bojů usiluje o znovunastolení kontroly nad Gazou.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze. Varovalo, že by to představovalo "porušení příměří". Prohlášení dále uvádělo, že "pokud by Hamás v tomto útoku pokračoval, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří." Ministerstvo neupřesnilo povahu ani cíl takového útoku.
Podle dohody o příměří, kterou zprostředkoval prezident Donald Trump, Hamás dosud propustil všech 20 živých rukojmích, spolu s ostatky devíti Izraelců a jednoho Nepálce. Izrael na oplátku propustil téměř 2 000 palestinských vězňů a 135 těl Palestinců od doby, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a technickou pomoc k vyzvednutí zbývajících těl, která jsou podle něj pohřbena pod troskami Gazy.
Úřad premiéra Netanjahua uvedl, že nařídil, aby hraniční přechod Rafah zůstal uzavřen do odvolání. "Jeho znovuzprovoznění bude zváženo na základě toho, jak Hamás splní svou část dohody o vrácení rukojmích a těl zesnulých a o implementaci dohodnutého rámce," stálo v prohlášení. Hamás v sobotu večer varoval, že uzavření přechodu Rafah způsobí "značné zpoždění při získávání a přepravě ostatků".
Další zpoždění při znovuzprovoznění by také mohlo zkomplikovat úkol pro Toma Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, který byl v sobotu v severní Gaze. "Vidět tu devastaci – je to obrovská část města, jen pustina – a je to naprosto zničující pohled," řekl Fletcher.
Uvedl, že úkol, který stojí před OSN a humanitárními agenturami, je "obrovská, obrovská práce". Setkal se s obyvateli vracejícími se do zničených domovů, kteří se snažili kopat latríny v ruinách. "Máme nyní masivní šedesátidenní plán, abychom dodali potraviny, distribuovali milion jídel denně, začali obnovovat sektor zdravotnictví, přivezli stany na zimu a dostali stovky tisíc dětí zpět do školy."
I přes příměří přetrvává v Gaze určitá míra násilí. Agentura civilní obrany Gazy, která spadá pod autoritu Hamásu, uvedla, že v sobotu vyzvedla těla devíti Palestinců z rodiny Šaabánových – dvou mužů, tří žen a čtyř dětí – poté, co izraelské jednotky vystřelily dva tankové granáty na autobus. Další dvě oběti byly roztrhány výbuchem a jejich ostatky dosud nebyly nalezeny. Babička Umm Muhammad Šaabán u těl svých příbuzných, vystavených v bílých plachtách, požadovala: "Moje dcera, její děti a její manžel; můj syn, jeho děti a jeho žena byli zabiti. Co udělali špatně?"
Izraelská armáda uvedla, že střílela na vozidlo, které se přiblížilo k takzvané "žluté linii", kam se její síly stáhly podle podmínek příměří. Armáda neposkytla odhad obětí.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.