Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
V neděli Izrael oznámil totožnost jednoho ze dvou těl mrtvých rukojmích, které Hamás vrátil předchozí den – jednalo se o Ronena Engela, starého 54 let. Úřad premiéra uvedl, že armáda informovala rodinu Ronena Engela, že jejich blízký byl navrácen do Izraele a byla dokončena jeho identifikace. Izrael podle prohlášení nešetří žádné úsilí, "dokud nebudou repatriováni všichni padlí rukojmí".
Otázka těl mrtvých rukojmích, která jsou stále v Gaze, se stala překážkou v implementaci první fáze příměří. Izrael podmínil znovuzprovoznění klíčového hraničního přechodu Rafah návratem ostatků rukojmích.
Netanjahu upozornil, že dokončení druhé fáze příměří je nezbytné pro ukončení války. Ta zahrnuje odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. "Jakmile to bude úspěšně dokončeno – doufejme, že snadnou cestou, ale pokud ne, tak tvrdou cestou – pak válka skončí," dodal v televizi. Hamás dosud takovou myšlenku odmítá a od zastavení bojů usiluje o znovunastolení kontroly nad Gazou.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze. Varovalo, že by to představovalo "porušení příměří". Prohlášení dále uvádělo, že "pokud by Hamás v tomto útoku pokračoval, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří." Ministerstvo neupřesnilo povahu ani cíl takového útoku.
Podle dohody o příměří, kterou zprostředkoval prezident Donald Trump, Hamás dosud propustil všech 20 živých rukojmích, spolu s ostatky devíti Izraelců a jednoho Nepálce. Izrael na oplátku propustil téměř 2 000 palestinských vězňů a 135 těl Palestinců od doby, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a technickou pomoc k vyzvednutí zbývajících těl, která jsou podle něj pohřbena pod troskami Gazy.
Úřad premiéra Netanjahua uvedl, že nařídil, aby hraniční přechod Rafah zůstal uzavřen do odvolání. "Jeho znovuzprovoznění bude zváženo na základě toho, jak Hamás splní svou část dohody o vrácení rukojmích a těl zesnulých a o implementaci dohodnutého rámce," stálo v prohlášení. Hamás v sobotu večer varoval, že uzavření přechodu Rafah způsobí "značné zpoždění při získávání a přepravě ostatků".
Další zpoždění při znovuzprovoznění by také mohlo zkomplikovat úkol pro Toma Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, který byl v sobotu v severní Gaze. "Vidět tu devastaci – je to obrovská část města, jen pustina – a je to naprosto zničující pohled," řekl Fletcher.
Uvedl, že úkol, který stojí před OSN a humanitárními agenturami, je "obrovská, obrovská práce". Setkal se s obyvateli vracejícími se do zničených domovů, kteří se snažili kopat latríny v ruinách. "Máme nyní masivní šedesátidenní plán, abychom dodali potraviny, distribuovali milion jídel denně, začali obnovovat sektor zdravotnictví, přivezli stany na zimu a dostali stovky tisíc dětí zpět do školy."
I přes příměří přetrvává v Gaze určitá míra násilí. Agentura civilní obrany Gazy, která spadá pod autoritu Hamásu, uvedla, že v sobotu vyzvedla těla devíti Palestinců z rodiny Šaabánových – dvou mužů, tří žen a čtyř dětí – poté, co izraelské jednotky vystřelily dva tankové granáty na autobus. Další dvě oběti byly roztrhány výbuchem a jejich ostatky dosud nebyly nalezeny. Babička Umm Muhammad Šaabán u těl svých příbuzných, vystavených v bílých plachtách, požadovala: "Moje dcera, její děti a její manžel; můj syn, jeho děti a jeho žena byli zabiti. Co udělali špatně?"
Izraelská armáda uvedla, že střílela na vozidlo, které se přiblížilo k takzvané "žluté linii", kam se její síly stáhly podle podmínek příměří. Armáda neposkytla odhad obětí.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.