Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
V neděli Izrael oznámil totožnost jednoho ze dvou těl mrtvých rukojmích, které Hamás vrátil předchozí den – jednalo se o Ronena Engela, starého 54 let. Úřad premiéra uvedl, že armáda informovala rodinu Ronena Engela, že jejich blízký byl navrácen do Izraele a byla dokončena jeho identifikace. Izrael podle prohlášení nešetří žádné úsilí, "dokud nebudou repatriováni všichni padlí rukojmí".
Otázka těl mrtvých rukojmích, která jsou stále v Gaze, se stala překážkou v implementaci první fáze příměří. Izrael podmínil znovuzprovoznění klíčového hraničního přechodu Rafah návratem ostatků rukojmích.
Netanjahu upozornil, že dokončení druhé fáze příměří je nezbytné pro ukončení války. Ta zahrnuje odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. "Jakmile to bude úspěšně dokončeno – doufejme, že snadnou cestou, ale pokud ne, tak tvrdou cestou – pak válka skončí," dodal v televizi. Hamás dosud takovou myšlenku odmítá a od zastavení bojů usiluje o znovunastolení kontroly nad Gazou.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze. Varovalo, že by to představovalo "porušení příměří". Prohlášení dále uvádělo, že "pokud by Hamás v tomto útoku pokračoval, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří." Ministerstvo neupřesnilo povahu ani cíl takového útoku.
Podle dohody o příměří, kterou zprostředkoval prezident Donald Trump, Hamás dosud propustil všech 20 živých rukojmích, spolu s ostatky devíti Izraelců a jednoho Nepálce. Izrael na oplátku propustil téměř 2 000 palestinských vězňů a 135 těl Palestinců od doby, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a technickou pomoc k vyzvednutí zbývajících těl, která jsou podle něj pohřbena pod troskami Gazy.
Úřad premiéra Netanjahua uvedl, že nařídil, aby hraniční přechod Rafah zůstal uzavřen do odvolání. "Jeho znovuzprovoznění bude zváženo na základě toho, jak Hamás splní svou část dohody o vrácení rukojmích a těl zesnulých a o implementaci dohodnutého rámce," stálo v prohlášení. Hamás v sobotu večer varoval, že uzavření přechodu Rafah způsobí "značné zpoždění při získávání a přepravě ostatků".
Další zpoždění při znovuzprovoznění by také mohlo zkomplikovat úkol pro Toma Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, který byl v sobotu v severní Gaze. "Vidět tu devastaci – je to obrovská část města, jen pustina – a je to naprosto zničující pohled," řekl Fletcher.
Uvedl, že úkol, který stojí před OSN a humanitárními agenturami, je "obrovská, obrovská práce". Setkal se s obyvateli vracejícími se do zničených domovů, kteří se snažili kopat latríny v ruinách. "Máme nyní masivní šedesátidenní plán, abychom dodali potraviny, distribuovali milion jídel denně, začali obnovovat sektor zdravotnictví, přivezli stany na zimu a dostali stovky tisíc dětí zpět do školy."
I přes příměří přetrvává v Gaze určitá míra násilí. Agentura civilní obrany Gazy, která spadá pod autoritu Hamásu, uvedla, že v sobotu vyzvedla těla devíti Palestinců z rodiny Šaabánových – dvou mužů, tří žen a čtyř dětí – poté, co izraelské jednotky vystřelily dva tankové granáty na autobus. Další dvě oběti byly roztrhány výbuchem a jejich ostatky dosud nebyly nalezeny. Babička Umm Muhammad Šaabán u těl svých příbuzných, vystavených v bílých plachtách, požadovala: "Moje dcera, její děti a její manžel; můj syn, jeho děti a jeho žena byli zabiti. Co udělali špatně?"
Izraelská armáda uvedla, že střílela na vozidlo, které se přiblížilo k takzvané "žluté linii", kam se její síly stáhly podle podmínek příměří. Armáda neposkytla odhad obětí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.