Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
V neděli Izrael oznámil totožnost jednoho ze dvou těl mrtvých rukojmích, které Hamás vrátil předchozí den – jednalo se o Ronena Engela, starého 54 let. Úřad premiéra uvedl, že armáda informovala rodinu Ronena Engela, že jejich blízký byl navrácen do Izraele a byla dokončena jeho identifikace. Izrael podle prohlášení nešetří žádné úsilí, "dokud nebudou repatriováni všichni padlí rukojmí".
Otázka těl mrtvých rukojmích, která jsou stále v Gaze, se stala překážkou v implementaci první fáze příměří. Izrael podmínil znovuzprovoznění klíčového hraničního přechodu Rafah návratem ostatků rukojmích.
Netanjahu upozornil, že dokončení druhé fáze příměří je nezbytné pro ukončení války. Ta zahrnuje odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. "Jakmile to bude úspěšně dokončeno – doufejme, že snadnou cestou, ale pokud ne, tak tvrdou cestou – pak válka skončí," dodal v televizi. Hamás dosud takovou myšlenku odmítá a od zastavení bojů usiluje o znovunastolení kontroly nad Gazou.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze. Varovalo, že by to představovalo "porušení příměří". Prohlášení dále uvádělo, že "pokud by Hamás v tomto útoku pokračoval, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří." Ministerstvo neupřesnilo povahu ani cíl takového útoku.
Podle dohody o příměří, kterou zprostředkoval prezident Donald Trump, Hamás dosud propustil všech 20 živých rukojmích, spolu s ostatky devíti Izraelců a jednoho Nepálce. Izrael na oplátku propustil téměř 2 000 palestinských vězňů a 135 těl Palestinců od doby, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a technickou pomoc k vyzvednutí zbývajících těl, která jsou podle něj pohřbena pod troskami Gazy.
Úřad premiéra Netanjahua uvedl, že nařídil, aby hraniční přechod Rafah zůstal uzavřen do odvolání. "Jeho znovuzprovoznění bude zváženo na základě toho, jak Hamás splní svou část dohody o vrácení rukojmích a těl zesnulých a o implementaci dohodnutého rámce," stálo v prohlášení. Hamás v sobotu večer varoval, že uzavření přechodu Rafah způsobí "značné zpoždění při získávání a přepravě ostatků".
Další zpoždění při znovuzprovoznění by také mohlo zkomplikovat úkol pro Toma Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, který byl v sobotu v severní Gaze. "Vidět tu devastaci – je to obrovská část města, jen pustina – a je to naprosto zničující pohled," řekl Fletcher.
Uvedl, že úkol, který stojí před OSN a humanitárními agenturami, je "obrovská, obrovská práce". Setkal se s obyvateli vracejícími se do zničených domovů, kteří se snažili kopat latríny v ruinách. "Máme nyní masivní šedesátidenní plán, abychom dodali potraviny, distribuovali milion jídel denně, začali obnovovat sektor zdravotnictví, přivezli stany na zimu a dostali stovky tisíc dětí zpět do školy."
I přes příměří přetrvává v Gaze určitá míra násilí. Agentura civilní obrany Gazy, která spadá pod autoritu Hamásu, uvedla, že v sobotu vyzvedla těla devíti Palestinců z rodiny Šaabánových – dvou mužů, tří žen a čtyř dětí – poté, co izraelské jednotky vystřelily dva tankové granáty na autobus. Další dvě oběti byly roztrhány výbuchem a jejich ostatky dosud nebyly nalezeny. Babička Umm Muhammad Šaabán u těl svých příbuzných, vystavených v bílých plachtách, požadovala: "Moje dcera, její děti a její manžel; můj syn, jeho děti a jeho žena byli zabiti. Co udělali špatně?"
Izraelská armáda uvedla, že střílela na vozidlo, které se přiblížilo k takzvané "žluté linii", kam se její síly stáhly podle podmínek příměří. Armáda neposkytla odhad obětí.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.