Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
V neděli Izrael oznámil totožnost jednoho ze dvou těl mrtvých rukojmích, které Hamás vrátil předchozí den – jednalo se o Ronena Engela, starého 54 let. Úřad premiéra uvedl, že armáda informovala rodinu Ronena Engela, že jejich blízký byl navrácen do Izraele a byla dokončena jeho identifikace. Izrael podle prohlášení nešetří žádné úsilí, "dokud nebudou repatriováni všichni padlí rukojmí".
Otázka těl mrtvých rukojmích, která jsou stále v Gaze, se stala překážkou v implementaci první fáze příměří. Izrael podmínil znovuzprovoznění klíčového hraničního přechodu Rafah návratem ostatků rukojmích.
Netanjahu upozornil, že dokončení druhé fáze příměří je nezbytné pro ukončení války. Ta zahrnuje odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. "Jakmile to bude úspěšně dokončeno – doufejme, že snadnou cestou, ale pokud ne, tak tvrdou cestou – pak válka skončí," dodal v televizi. Hamás dosud takovou myšlenku odmítá a od zastavení bojů usiluje o znovunastolení kontroly nad Gazou.
Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze. Varovalo, že by to představovalo "porušení příměří". Prohlášení dále uvádělo, že "pokud by Hamás v tomto útoku pokračoval, budou přijata opatření k ochraně obyvatel Gazy a zachování integrity příměří." Ministerstvo neupřesnilo povahu ani cíl takového útoku.
Podle dohody o příměří, kterou zprostředkoval prezident Donald Trump, Hamás dosud propustil všech 20 živých rukojmích, spolu s ostatky devíti Izraelců a jednoho Nepálce. Izrael na oplátku propustil téměř 2 000 palestinských vězňů a 135 těl Palestinců od doby, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a technickou pomoc k vyzvednutí zbývajících těl, která jsou podle něj pohřbena pod troskami Gazy.
Úřad premiéra Netanjahua uvedl, že nařídil, aby hraniční přechod Rafah zůstal uzavřen do odvolání. "Jeho znovuzprovoznění bude zváženo na základě toho, jak Hamás splní svou část dohody o vrácení rukojmích a těl zesnulých a o implementaci dohodnutého rámce," stálo v prohlášení. Hamás v sobotu večer varoval, že uzavření přechodu Rafah způsobí "značné zpoždění při získávání a přepravě ostatků".
Další zpoždění při znovuzprovoznění by také mohlo zkomplikovat úkol pro Toma Fletchera, šéfa humanitární pomoci OSN, který byl v sobotu v severní Gaze. "Vidět tu devastaci – je to obrovská část města, jen pustina – a je to naprosto zničující pohled," řekl Fletcher.
Uvedl, že úkol, který stojí před OSN a humanitárními agenturami, je "obrovská, obrovská práce". Setkal se s obyvateli vracejícími se do zničených domovů, kteří se snažili kopat latríny v ruinách. "Máme nyní masivní šedesátidenní plán, abychom dodali potraviny, distribuovali milion jídel denně, začali obnovovat sektor zdravotnictví, přivezli stany na zimu a dostali stovky tisíc dětí zpět do školy."
I přes příměří přetrvává v Gaze určitá míra násilí. Agentura civilní obrany Gazy, která spadá pod autoritu Hamásu, uvedla, že v sobotu vyzvedla těla devíti Palestinců z rodiny Šaabánových – dvou mužů, tří žen a čtyř dětí – poté, co izraelské jednotky vystřelily dva tankové granáty na autobus. Další dvě oběti byly roztrhány výbuchem a jejich ostatky dosud nebyly nalezeny. Babička Umm Muhammad Šaabán u těl svých příbuzných, vystavených v bílých plachtách, požadovala: "Moje dcera, její děti a její manžel; můj syn, jeho děti a jeho žena byli zabiti. Co udělali špatně?"
Izraelská armáda uvedla, že střílela na vozidlo, které se přiblížilo k takzvané "žluté linii", kam se její síly stáhly podle podmínek příměří. Armáda neposkytla odhad obětí.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.