V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Oficiální místa potvrdila, že nedávný telefonický rozhovor mezi ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem byl "produktivní". Z tohoto důvodu není "nutná" další osobní schůzka mezi těmito vyslanci.
Toto prohlášení přichází poté, co Trump po svém rozhovoru s kremelským vůdcem z minulého týdne oznámil, že se s Putinem sejde na dosud nespecifikovaném summitu v maďarské Budapešti.
Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová pro CNN zdůraznila, že prezident Trump soustavně pracuje na diplomatickém a mírovém řešení s cílem zastavit tuto nesmyslnou válku a ukončit ztráty na životech. Prezident prý s odvahou jedná se všemi zúčastněnými stranami a vynaloží veškeré úsilí k dosažení míru.
Rubio a Lavrov již v pondělí uskutečnili telefonický rozhovor, během něhož projednali "následující kroky" navazující na minulý týdenní hovor jejich prezidentů o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. V krátkém prohlášení amerického ministerstva zahraničí se uvádí, že Rubio "zdůraznil, že nadcházející jednání představují důležitou příležitost pro spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem na dosažení trvalého řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa".
Kreml mezitím popsal hovor jako "konstruktivní debatu", která se zaměřila na "možné konkrétní kroky k realizaci dohod", ke kterým dospěli Trump s Putinem během jejich telefonátu. Nicméně zdroj obeznámený s touto problematikou sdělil CNN, že po rozhovoru Rubia a Lavrova měli představitelé pocit, že se ruský postoj stále neposunul z původního maximalistického stanoviska.
Zmíněný zdroj dodal, že ministr zahraničí Rubio prozatím pravděpodobně nedoporučí, aby se schůzka Putina a Trumpa konala příští týden, ačkoliv je možné, že se Rubio a Lavrov spojí ještě tento týden. Od posledního osobního setkání Trumpa s Putinem, které se odehrálo před více než dvěma měsíci v Anchorage na Aljašce a trvalo bezmála tři hodiny, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, přestože oba lídři hovořili o dosaženém pokroku.
Prezident Trump od té doby veřejně vyzval Kyjev a Moskvu, aby "okamžitě zastavily boje". V sobotu novinářům sdělil, že by se mělo jednat podle existující bojové linie, ať už je kdekoli. Tvrdil, že jiný postup by byl příliš komplikovaný a nevyřešitelný, a proto je nutné se zastavit tam, kde se právě bojuje.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.