V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Oficiální místa potvrdila, že nedávný telefonický rozhovor mezi ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem byl "produktivní". Z tohoto důvodu není "nutná" další osobní schůzka mezi těmito vyslanci.
Toto prohlášení přichází poté, co Trump po svém rozhovoru s kremelským vůdcem z minulého týdne oznámil, že se s Putinem sejde na dosud nespecifikovaném summitu v maďarské Budapešti.
Zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Anna Kellyová pro CNN zdůraznila, že prezident Trump soustavně pracuje na diplomatickém a mírovém řešení s cílem zastavit tuto nesmyslnou válku a ukončit ztráty na životech. Prezident prý s odvahou jedná se všemi zúčastněnými stranami a vynaloží veškeré úsilí k dosažení míru.
Rubio a Lavrov již v pondělí uskutečnili telefonický rozhovor, během něhož projednali "následující kroky" navazující na minulý týdenní hovor jejich prezidentů o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. V krátkém prohlášení amerického ministerstva zahraničí se uvádí, že Rubio "zdůraznil, že nadcházející jednání představují důležitou příležitost pro spolupráci mezi Moskvou a Washingtonem na dosažení trvalého řešení rusko-ukrajinské války v souladu s vizí prezidenta Trumpa".
Kreml mezitím popsal hovor jako "konstruktivní debatu", která se zaměřila na "možné konkrétní kroky k realizaci dohod", ke kterým dospěli Trump s Putinem během jejich telefonátu. Nicméně zdroj obeznámený s touto problematikou sdělil CNN, že po rozhovoru Rubia a Lavrova měli představitelé pocit, že se ruský postoj stále neposunul z původního maximalistického stanoviska.
Zmíněný zdroj dodal, že ministr zahraničí Rubio prozatím pravděpodobně nedoporučí, aby se schůzka Putina a Trumpa konala příští týden, ačkoliv je možné, že se Rubio a Lavrov spojí ještě tento týden. Od posledního osobního setkání Trumpa s Putinem, které se odehrálo před více než dvěma měsíci v Anchorage na Aljašce a trvalo bezmála tři hodiny, nebylo dosaženo žádné konkrétní dohody, přestože oba lídři hovořili o dosaženém pokroku.
Prezident Trump od té doby veřejně vyzval Kyjev a Moskvu, aby "okamžitě zastavily boje". V sobotu novinářům sdělil, že by se mělo jednat podle existující bojové linie, ať už je kdekoli. Tvrdil, že jiný postup by byl příliš komplikovaný a nevyřešitelný, a proto je nutné se zastavit tam, kde se právě bojuje.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.