Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
„Nemáme tolik času. Potřeboval jsem konkrétní rozhodnutí. Šlo o otázky života a smrti mé země,“ řekl Zelenskyj z Oděsy.
Přesto podle něj došlo později ke zlepšení – druhé osobní setkání s Trumpem při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu označil za „mnohem lepší“. Popisoval Trumpa jako „přátelského“ a dodal, že se jim podařilo probrat mnohem víc věcí než v Bílém domě.
Navzdory počátečním neshodám Ukrajina a USA nakonec podepsaly ekonomickou dohodu o společném využití ukrajinských vzácných nerostů po válce. Jednání o smlouvě byla v únoru pozastavena právě kvůli napjaté schůzce.
„Vztahy našich zemí nebyly vyvážené, ale to je minulost,“ prohlásil Zelenskyj. „Musíme udělat vše pro to, aby příští setkání v Oválné pracovně bylo úspěšné. Na tom závisí životy mnoha lidí. A také mír.“
Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že další americké sankce vůči Rusku by mohly přinutit Vladimira Putina k jednání o příměří. Vyjádřil naději, že Trump nechá projít legislativu o novém balíku sankcí, který v Senátu podporuje většina zákonodárců, ale prezident zatím váhá.
„Neměli bychom hrát podle Putinových pravidel,“ řekl. „Je důležité uvalit sankce a donutit Putina souhlasit s příměřím, abychom mohli jednat o konci války.“
Zelenskyj dostane další šanci apelovat na Trumpa příští týden na summitu G7 v Kanadě, kde se oba znovu osobně setkají.
Podle zákulisních informací Trump začíná ustupovat od svého dlouhodobého tlaku na Ukrajinu, aby akceptovala mír výměnou za územní ústupky. Důvodem je neochota Kremlu přistoupit na jakékoli smysluplné ústupky. Trump údajně během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem řekl, že „čas, kdy musí být na Putina tvrdší, má v hlavě“.
Zelenskyj reagoval s opatrnou nadějí: „Doufám, že prezident Trump to myslí vážně. Nemluvím ani tak o tom, že to slíbil během kampaně. Ale vzhledem k jeho věku i postavení věřím, že mu záleží na tom, aby válku skutečně ukončil.“
V rozhovoru také potvrdil, že Ukrajina stojí za Operací Pavučina, tajnou operací, při níž se podařilo dopravit drony hluboko do Ruska a zničit přibližně třetinu Putinovy flotily dálkových bombardérů. Zelenskyj označil tento útok za „novou fázi války“ a připustil, že Kyjev je připraven na další eskalaci, pokud mírová jednání selžou.
Trump údajně nedostal před útokem varování, a přesto reagoval pouze mírným rozladěním. Putin mu podle informací sdělil, že „plánuje odvetu“.
„Musíme udělat vše pro to, aby tato válka skončila. Jinak budeme čelit novým fázím, které mohou být ještě horší,“ uzavřel Zelenskyj.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.