Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
„Nemáme tolik času. Potřeboval jsem konkrétní rozhodnutí. Šlo o otázky života a smrti mé země,“ řekl Zelenskyj z Oděsy.
Přesto podle něj došlo později ke zlepšení – druhé osobní setkání s Trumpem při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu označil za „mnohem lepší“. Popisoval Trumpa jako „přátelského“ a dodal, že se jim podařilo probrat mnohem víc věcí než v Bílém domě.
Navzdory počátečním neshodám Ukrajina a USA nakonec podepsaly ekonomickou dohodu o společném využití ukrajinských vzácných nerostů po válce. Jednání o smlouvě byla v únoru pozastavena právě kvůli napjaté schůzce.
„Vztahy našich zemí nebyly vyvážené, ale to je minulost,“ prohlásil Zelenskyj. „Musíme udělat vše pro to, aby příští setkání v Oválné pracovně bylo úspěšné. Na tom závisí životy mnoha lidí. A také mír.“
Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že další americké sankce vůči Rusku by mohly přinutit Vladimira Putina k jednání o příměří. Vyjádřil naději, že Trump nechá projít legislativu o novém balíku sankcí, který v Senátu podporuje většina zákonodárců, ale prezident zatím váhá.
„Neměli bychom hrát podle Putinových pravidel,“ řekl. „Je důležité uvalit sankce a donutit Putina souhlasit s příměřím, abychom mohli jednat o konci války.“
Zelenskyj dostane další šanci apelovat na Trumpa příští týden na summitu G7 v Kanadě, kde se oba znovu osobně setkají.
Podle zákulisních informací Trump začíná ustupovat od svého dlouhodobého tlaku na Ukrajinu, aby akceptovala mír výměnou za územní ústupky. Důvodem je neochota Kremlu přistoupit na jakékoli smysluplné ústupky. Trump údajně během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem řekl, že „čas, kdy musí být na Putina tvrdší, má v hlavě“.
Zelenskyj reagoval s opatrnou nadějí: „Doufám, že prezident Trump to myslí vážně. Nemluvím ani tak o tom, že to slíbil během kampaně. Ale vzhledem k jeho věku i postavení věřím, že mu záleží na tom, aby válku skutečně ukončil.“
V rozhovoru také potvrdil, že Ukrajina stojí za Operací Pavučina, tajnou operací, při níž se podařilo dopravit drony hluboko do Ruska a zničit přibližně třetinu Putinovy flotily dálkových bombardérů. Zelenskyj označil tento útok za „novou fázi války“ a připustil, že Kyjev je připraven na další eskalaci, pokud mírová jednání selžou.
Trump údajně nedostal před útokem varování, a přesto reagoval pouze mírným rozladěním. Putin mu podle informací sdělil, že „plánuje odvetu“.
„Musíme udělat vše pro to, aby tato válka skončila. Jinak budeme čelit novým fázím, které mohou být ještě horší,“ uzavřel Zelenskyj.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.