Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
„Nemáme tolik času. Potřeboval jsem konkrétní rozhodnutí. Šlo o otázky života a smrti mé země,“ řekl Zelenskyj z Oděsy.
Přesto podle něj došlo později ke zlepšení – druhé osobní setkání s Trumpem při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu označil za „mnohem lepší“. Popisoval Trumpa jako „přátelského“ a dodal, že se jim podařilo probrat mnohem víc věcí než v Bílém domě.
Navzdory počátečním neshodám Ukrajina a USA nakonec podepsaly ekonomickou dohodu o společném využití ukrajinských vzácných nerostů po válce. Jednání o smlouvě byla v únoru pozastavena právě kvůli napjaté schůzce.
„Vztahy našich zemí nebyly vyvážené, ale to je minulost,“ prohlásil Zelenskyj. „Musíme udělat vše pro to, aby příští setkání v Oválné pracovně bylo úspěšné. Na tom závisí životy mnoha lidí. A také mír.“
Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že další americké sankce vůči Rusku by mohly přinutit Vladimira Putina k jednání o příměří. Vyjádřil naději, že Trump nechá projít legislativu o novém balíku sankcí, který v Senátu podporuje většina zákonodárců, ale prezident zatím váhá.
„Neměli bychom hrát podle Putinových pravidel,“ řekl. „Je důležité uvalit sankce a donutit Putina souhlasit s příměřím, abychom mohli jednat o konci války.“
Zelenskyj dostane další šanci apelovat na Trumpa příští týden na summitu G7 v Kanadě, kde se oba znovu osobně setkají.
Podle zákulisních informací Trump začíná ustupovat od svého dlouhodobého tlaku na Ukrajinu, aby akceptovala mír výměnou za územní ústupky. Důvodem je neochota Kremlu přistoupit na jakékoli smysluplné ústupky. Trump údajně během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem řekl, že „čas, kdy musí být na Putina tvrdší, má v hlavě“.
Zelenskyj reagoval s opatrnou nadějí: „Doufám, že prezident Trump to myslí vážně. Nemluvím ani tak o tom, že to slíbil během kampaně. Ale vzhledem k jeho věku i postavení věřím, že mu záleží na tom, aby válku skutečně ukončil.“
V rozhovoru také potvrdil, že Ukrajina stojí za Operací Pavučina, tajnou operací, při níž se podařilo dopravit drony hluboko do Ruska a zničit přibližně třetinu Putinovy flotily dálkových bombardérů. Zelenskyj označil tento útok za „novou fázi války“ a připustil, že Kyjev je připraven na další eskalaci, pokud mírová jednání selžou.
Trump údajně nedostal před útokem varování, a přesto reagoval pouze mírným rozladěním. Putin mu podle informací sdělil, že „plánuje odvetu“.
„Musíme udělat vše pro to, aby tato válka skončila. Jinak budeme čelit novým fázím, které mohou být ještě horší,“ uzavřel Zelenskyj.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.