Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
„Nemáme tolik času. Potřeboval jsem konkrétní rozhodnutí. Šlo o otázky života a smrti mé země,“ řekl Zelenskyj z Oděsy.
Přesto podle něj došlo později ke zlepšení – druhé osobní setkání s Trumpem při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu označil za „mnohem lepší“. Popisoval Trumpa jako „přátelského“ a dodal, že se jim podařilo probrat mnohem víc věcí než v Bílém domě.
Navzdory počátečním neshodám Ukrajina a USA nakonec podepsaly ekonomickou dohodu o společném využití ukrajinských vzácných nerostů po válce. Jednání o smlouvě byla v únoru pozastavena právě kvůli napjaté schůzce.
„Vztahy našich zemí nebyly vyvážené, ale to je minulost,“ prohlásil Zelenskyj. „Musíme udělat vše pro to, aby příští setkání v Oválné pracovně bylo úspěšné. Na tom závisí životy mnoha lidí. A také mír.“
Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že další americké sankce vůči Rusku by mohly přinutit Vladimira Putina k jednání o příměří. Vyjádřil naději, že Trump nechá projít legislativu o novém balíku sankcí, který v Senátu podporuje většina zákonodárců, ale prezident zatím váhá.
„Neměli bychom hrát podle Putinových pravidel,“ řekl. „Je důležité uvalit sankce a donutit Putina souhlasit s příměřím, abychom mohli jednat o konci války.“
Zelenskyj dostane další šanci apelovat na Trumpa příští týden na summitu G7 v Kanadě, kde se oba znovu osobně setkají.
Podle zákulisních informací Trump začíná ustupovat od svého dlouhodobého tlaku na Ukrajinu, aby akceptovala mír výměnou za územní ústupky. Důvodem je neochota Kremlu přistoupit na jakékoli smysluplné ústupky. Trump údajně během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem řekl, že „čas, kdy musí být na Putina tvrdší, má v hlavě“.
Zelenskyj reagoval s opatrnou nadějí: „Doufám, že prezident Trump to myslí vážně. Nemluvím ani tak o tom, že to slíbil během kampaně. Ale vzhledem k jeho věku i postavení věřím, že mu záleží na tom, aby válku skutečně ukončil.“
V rozhovoru také potvrdil, že Ukrajina stojí za Operací Pavučina, tajnou operací, při níž se podařilo dopravit drony hluboko do Ruska a zničit přibližně třetinu Putinovy flotily dálkových bombardérů. Zelenskyj označil tento útok za „novou fázi války“ a připustil, že Kyjev je připraven na další eskalaci, pokud mírová jednání selžou.
Trump údajně nedostal před útokem varování, a přesto reagoval pouze mírným rozladěním. Putin mu podle informací sdělil, že „plánuje odvetu“.
„Musíme udělat vše pro to, aby tato válka skončila. Jinak budeme čelit novým fázím, které mohou být ještě horší,“ uzavřel Zelenskyj.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.