Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
„Nemáme tolik času. Potřeboval jsem konkrétní rozhodnutí. Šlo o otázky života a smrti mé země,“ řekl Zelenskyj z Oděsy.
Přesto podle něj došlo později ke zlepšení – druhé osobní setkání s Trumpem při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu označil za „mnohem lepší“. Popisoval Trumpa jako „přátelského“ a dodal, že se jim podařilo probrat mnohem víc věcí než v Bílém domě.
Navzdory počátečním neshodám Ukrajina a USA nakonec podepsaly ekonomickou dohodu o společném využití ukrajinských vzácných nerostů po válce. Jednání o smlouvě byla v únoru pozastavena právě kvůli napjaté schůzce.
„Vztahy našich zemí nebyly vyvážené, ale to je minulost,“ prohlásil Zelenskyj. „Musíme udělat vše pro to, aby příští setkání v Oválné pracovně bylo úspěšné. Na tom závisí životy mnoha lidí. A také mír.“
Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že další americké sankce vůči Rusku by mohly přinutit Vladimira Putina k jednání o příměří. Vyjádřil naději, že Trump nechá projít legislativu o novém balíku sankcí, který v Senátu podporuje většina zákonodárců, ale prezident zatím váhá.
„Neměli bychom hrát podle Putinových pravidel,“ řekl. „Je důležité uvalit sankce a donutit Putina souhlasit s příměřím, abychom mohli jednat o konci války.“
Zelenskyj dostane další šanci apelovat na Trumpa příští týden na summitu G7 v Kanadě, kde se oba znovu osobně setkají.
Podle zákulisních informací Trump začíná ustupovat od svého dlouhodobého tlaku na Ukrajinu, aby akceptovala mír výměnou za územní ústupky. Důvodem je neochota Kremlu přistoupit na jakékoli smysluplné ústupky. Trump údajně během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem řekl, že „čas, kdy musí být na Putina tvrdší, má v hlavě“.
Zelenskyj reagoval s opatrnou nadějí: „Doufám, že prezident Trump to myslí vážně. Nemluvím ani tak o tom, že to slíbil během kampaně. Ale vzhledem k jeho věku i postavení věřím, že mu záleží na tom, aby válku skutečně ukončil.“
V rozhovoru také potvrdil, že Ukrajina stojí za Operací Pavučina, tajnou operací, při níž se podařilo dopravit drony hluboko do Ruska a zničit přibližně třetinu Putinovy flotily dálkových bombardérů. Zelenskyj označil tento útok za „novou fázi války“ a připustil, že Kyjev je připraven na další eskalaci, pokud mírová jednání selžou.
Trump údajně nedostal před útokem varování, a přesto reagoval pouze mírným rozladěním. Putin mu podle informací sdělil, že „plánuje odvetu“.
„Musíme udělat vše pro to, aby tato válka skončila. Jinak budeme čelit novým fázím, které mohou být ještě horší,“ uzavřel Zelenskyj.
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.