Páteční jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla na neutrální půdě v Turecku, sice nepřinesla zásadní průlom, nicméně potvrdila, že diplomatická komunikace mezi oběma válčícími stranami je stále možná. Přítomnost oficiálních delegací v jedné místnosti byla sama o sobě významným posunem, neboť od prvních týdnů ruské invaze k takovému setkání nedošlo.
Jednání trvalo necelé dvě hodiny a moderoval je turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Ukrajinu zastupoval tým vedený ministrem obrany Rustemem Umerovem, zatímco ruskou delegaci vedl blízký spolupracovník prezidenta Putina, Vladimir Medinskij.
Podle zdrojů obeznámených s jednáním vyvstaly zásadní neshody ohledně ruských požadavků. Moskva požadovala, aby Ukrajina postoupila části svého území, které zůstávají pod její kontrolou. Tato pozice byla okamžitě označena za nepřijatelnou jak ukrajinskou stranou, tak západními spojenci – lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska ruské požadavky jednoznačně odmítli.
Navzdory těmto neshodám se obě strany shodly na dalším postupu. Jak uvedl Medinskij, Ukrajina i Rusko nyní připraví vlastní písemné návrhy podoby možného příměří, které si následně vzájemně předloží. Teprve poté by mělo dojít k dalšímu kolu vyjednávání. Zazněl i návrh na přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina – možnost, která však zatím zůstává otevřená a nebyla potvrzena.
Výraznější posun byl zaznamenán alespoň v otázce humanitárních opatření. Obě země potvrdily dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců – 1 000 vězňů z každé strany by mělo být v nejbližších dnech propuštěno. Tato výměna má nejen symbolický, ale i praktický význam a může přispět k budování důvěry před dalšími koly vyjednávání.
Zatímco v Istanbulu probíhala jednání, ukrajinský prezident Zelenskyj se nacházel na evropském summitu v albánské Tiraně. Právě odtud koordinoval další postup s partnery z EU a následně spolu s nimi uskutečnil telefonický hovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během hovoru, kterého se účastnili také lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska, znovu zopakoval klíčový požadavek: „Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude připraveno ukončit válku.“
Ukrajinská diplomacie po jednání v Turecku zdůraznila, že je připravena podniknout nejrychlejší možné kroky k dosažení skutečného a trvalého míru. Nicméně jakékoli územní ústupky vylučuje. Tento postoj nadále rezonuje i v pozici západních partnerů, kteří jednoznačně podporují teritoriální integritu Ukrajiny.
Zatím není jasné, kdy a kde by se mohlo uskutečnit další kolo vyjednávání. Obě strany však potvrdily, že jsou připraveny pokračovat v dialogu, jakmile budou hotové návrhy na příměří. Turecko, jako hostitelská země, nabídlo svou půdu i pro případná další kola jednání.
I když konkrétní dohoda o ukončení války zatím nevznikla, samotné setkání obou delegací za jednacím stolem je signálem, že prostor pro diplomatické řešení přetrvává. Výměna zajatců může být prvním hmatatelným krokem k deeskalaci. Klíčovým momentem příštích týdnů však bude, zda bude nalezen společný jazyk ohledně podmínek příměří – a zda Putin a Zelenskyj usednou k přímému jednání.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
