Páteční jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla na neutrální půdě v Turecku, sice nepřinesla zásadní průlom, nicméně potvrdila, že diplomatická komunikace mezi oběma válčícími stranami je stále možná. Přítomnost oficiálních delegací v jedné místnosti byla sama o sobě významným posunem, neboť od prvních týdnů ruské invaze k takovému setkání nedošlo.
Jednání trvalo necelé dvě hodiny a moderoval je turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Ukrajinu zastupoval tým vedený ministrem obrany Rustemem Umerovem, zatímco ruskou delegaci vedl blízký spolupracovník prezidenta Putina, Vladimir Medinskij.
Podle zdrojů obeznámených s jednáním vyvstaly zásadní neshody ohledně ruských požadavků. Moskva požadovala, aby Ukrajina postoupila části svého území, které zůstávají pod její kontrolou. Tato pozice byla okamžitě označena za nepřijatelnou jak ukrajinskou stranou, tak západními spojenci – lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska ruské požadavky jednoznačně odmítli.
Navzdory těmto neshodám se obě strany shodly na dalším postupu. Jak uvedl Medinskij, Ukrajina i Rusko nyní připraví vlastní písemné návrhy podoby možného příměří, které si následně vzájemně předloží. Teprve poté by mělo dojít k dalšímu kolu vyjednávání. Zazněl i návrh na přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina – možnost, která však zatím zůstává otevřená a nebyla potvrzena.
Výraznější posun byl zaznamenán alespoň v otázce humanitárních opatření. Obě země potvrdily dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců – 1 000 vězňů z každé strany by mělo být v nejbližších dnech propuštěno. Tato výměna má nejen symbolický, ale i praktický význam a může přispět k budování důvěry před dalšími koly vyjednávání.
Zatímco v Istanbulu probíhala jednání, ukrajinský prezident Zelenskyj se nacházel na evropském summitu v albánské Tiraně. Právě odtud koordinoval další postup s partnery z EU a následně spolu s nimi uskutečnil telefonický hovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během hovoru, kterého se účastnili také lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska, znovu zopakoval klíčový požadavek: „Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude připraveno ukončit válku.“
Ukrajinská diplomacie po jednání v Turecku zdůraznila, že je připravena podniknout nejrychlejší možné kroky k dosažení skutečného a trvalého míru. Nicméně jakékoli územní ústupky vylučuje. Tento postoj nadále rezonuje i v pozici západních partnerů, kteří jednoznačně podporují teritoriální integritu Ukrajiny.
Zatím není jasné, kdy a kde by se mohlo uskutečnit další kolo vyjednávání. Obě strany však potvrdily, že jsou připraveny pokračovat v dialogu, jakmile budou hotové návrhy na příměří. Turecko, jako hostitelská země, nabídlo svou půdu i pro případná další kola jednání.
I když konkrétní dohoda o ukončení války zatím nevznikla, samotné setkání obou delegací za jednacím stolem je signálem, že prostor pro diplomatické řešení přetrvává. Výměna zajatců může být prvním hmatatelným krokem k deeskalaci. Klíčovým momentem příštích týdnů však bude, zda bude nalezen společný jazyk ohledně podmínek příměří – a zda Putin a Zelenskyj usednou k přímému jednání.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
