Páteční jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla na neutrální půdě v Turecku, sice nepřinesla zásadní průlom, nicméně potvrdila, že diplomatická komunikace mezi oběma válčícími stranami je stále možná. Přítomnost oficiálních delegací v jedné místnosti byla sama o sobě významným posunem, neboť od prvních týdnů ruské invaze k takovému setkání nedošlo.
Jednání trvalo necelé dvě hodiny a moderoval je turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Ukrajinu zastupoval tým vedený ministrem obrany Rustemem Umerovem, zatímco ruskou delegaci vedl blízký spolupracovník prezidenta Putina, Vladimir Medinskij.
Podle zdrojů obeznámených s jednáním vyvstaly zásadní neshody ohledně ruských požadavků. Moskva požadovala, aby Ukrajina postoupila části svého území, které zůstávají pod její kontrolou. Tato pozice byla okamžitě označena za nepřijatelnou jak ukrajinskou stranou, tak západními spojenci – lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska ruské požadavky jednoznačně odmítli.
Navzdory těmto neshodám se obě strany shodly na dalším postupu. Jak uvedl Medinskij, Ukrajina i Rusko nyní připraví vlastní písemné návrhy podoby možného příměří, které si následně vzájemně předloží. Teprve poté by mělo dojít k dalšímu kolu vyjednávání. Zazněl i návrh na přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina – možnost, která však zatím zůstává otevřená a nebyla potvrzena.
Výraznější posun byl zaznamenán alespoň v otázce humanitárních opatření. Obě země potvrdily dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců – 1 000 vězňů z každé strany by mělo být v nejbližších dnech propuštěno. Tato výměna má nejen symbolický, ale i praktický význam a může přispět k budování důvěry před dalšími koly vyjednávání.
Zatímco v Istanbulu probíhala jednání, ukrajinský prezident Zelenskyj se nacházel na evropském summitu v albánské Tiraně. Právě odtud koordinoval další postup s partnery z EU a následně spolu s nimi uskutečnil telefonický hovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během hovoru, kterého se účastnili také lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska, znovu zopakoval klíčový požadavek: „Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude připraveno ukončit válku.“
Ukrajinská diplomacie po jednání v Turecku zdůraznila, že je připravena podniknout nejrychlejší možné kroky k dosažení skutečného a trvalého míru. Nicméně jakékoli územní ústupky vylučuje. Tento postoj nadále rezonuje i v pozici západních partnerů, kteří jednoznačně podporují teritoriální integritu Ukrajiny.
Zatím není jasné, kdy a kde by se mohlo uskutečnit další kolo vyjednávání. Obě strany však potvrdily, že jsou připraveny pokračovat v dialogu, jakmile budou hotové návrhy na příměří. Turecko, jako hostitelská země, nabídlo svou půdu i pro případná další kola jednání.
I když konkrétní dohoda o ukončení války zatím nevznikla, samotné setkání obou delegací za jednacím stolem je signálem, že prostor pro diplomatické řešení přetrvává. Výměna zajatců může být prvním hmatatelným krokem k deeskalaci. Klíčovým momentem příštích týdnů však bude, zda bude nalezen společný jazyk ohledně podmínek příměří – a zda Putin a Zelenskyj usednou k přímému jednání.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
