Páteční jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla na neutrální půdě v Turecku, sice nepřinesla zásadní průlom, nicméně potvrdila, že diplomatická komunikace mezi oběma válčícími stranami je stále možná. Přítomnost oficiálních delegací v jedné místnosti byla sama o sobě významným posunem, neboť od prvních týdnů ruské invaze k takovému setkání nedošlo.
Jednání trvalo necelé dvě hodiny a moderoval je turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Ukrajinu zastupoval tým vedený ministrem obrany Rustemem Umerovem, zatímco ruskou delegaci vedl blízký spolupracovník prezidenta Putina, Vladimir Medinskij.
Podle zdrojů obeznámených s jednáním vyvstaly zásadní neshody ohledně ruských požadavků. Moskva požadovala, aby Ukrajina postoupila části svého území, které zůstávají pod její kontrolou. Tato pozice byla okamžitě označena za nepřijatelnou jak ukrajinskou stranou, tak západními spojenci – lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska ruské požadavky jednoznačně odmítli.
Navzdory těmto neshodám se obě strany shodly na dalším postupu. Jak uvedl Medinskij, Ukrajina i Rusko nyní připraví vlastní písemné návrhy podoby možného příměří, které si následně vzájemně předloží. Teprve poté by mělo dojít k dalšímu kolu vyjednávání. Zazněl i návrh na přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina – možnost, která však zatím zůstává otevřená a nebyla potvrzena.
Výraznější posun byl zaznamenán alespoň v otázce humanitárních opatření. Obě země potvrdily dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců – 1 000 vězňů z každé strany by mělo být v nejbližších dnech propuštěno. Tato výměna má nejen symbolický, ale i praktický význam a může přispět k budování důvěry před dalšími koly vyjednávání.
Zatímco v Istanbulu probíhala jednání, ukrajinský prezident Zelenskyj se nacházel na evropském summitu v albánské Tiraně. Právě odtud koordinoval další postup s partnery z EU a následně spolu s nimi uskutečnil telefonický hovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během hovoru, kterého se účastnili také lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska, znovu zopakoval klíčový požadavek: „Tlak na Rusko musí být udržován, dokud nebude připraveno ukončit válku.“
Ukrajinská diplomacie po jednání v Turecku zdůraznila, že je připravena podniknout nejrychlejší možné kroky k dosažení skutečného a trvalého míru. Nicméně jakékoli územní ústupky vylučuje. Tento postoj nadále rezonuje i v pozici západních partnerů, kteří jednoznačně podporují teritoriální integritu Ukrajiny.
Zatím není jasné, kdy a kde by se mohlo uskutečnit další kolo vyjednávání. Obě strany však potvrdily, že jsou připraveny pokračovat v dialogu, jakmile budou hotové návrhy na příměří. Turecko, jako hostitelská země, nabídlo svou půdu i pro případná další kola jednání.
I když konkrétní dohoda o ukončení války zatím nevznikla, samotné setkání obou delegací za jednacím stolem je signálem, že prostor pro diplomatické řešení přetrvává. Výměna zajatců může být prvním hmatatelným krokem k deeskalaci. Klíčovým momentem příštích týdnů však bude, zda bude nalezen společný jazyk ohledně podmínek příměří – a zda Putin a Zelenskyj usednou k přímému jednání.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
