Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Nárůst výdajů vysvětlil finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst III. zvýšenými náklady na opravy a výměnu poškozené techniky. Do celkové sumy se promítají také běžné provozní výdaje spojené s udržením vojáků přímo v dějišti konfliktu. Hurst zdůraznil, že expertní týmy odhady neustále aktualizují podle reálného vývoje situace.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelil dotazům ohledně termínu, kdy bude Kongresu předloženo formální vyúčtování válečných nákladů. Hegseth přislíbil, že úřad bude sdílet veškeré relevantní a vyžadované informace v momentě, kdy to bude možné. Zároveň se musel vyjádřit k obavám zákonodárců ohledně tenčících se zásob munice.
Někteří kritici z řad politiků upozorňují, že americká armáda má potíže s doplňováním bomb a raket použitých v boji. Demokratický senátor Mark Kelly v této souvislosti varoval, že zásoby střel s plochou dráhou letu Tomahawk nebo systémů Patriot jsou kriticky vyčerpány. Podle něj by obnova těchto zásob mohla trvat roky, což by USA mohlo oslabit v případném budoucím střetu s Čínou.
Ministr Hegseth však tyto obavy odmítl a označil je za pošetilé a nadsazené. Ujistil výbor, že Pentagon má přesný přehled o svém arzenálu a disponuje dostatkem všeho, co je k vedení operací potřeba. Podle něj armáda situaci plně zvládá a není důvod k šíření poplašných zpráv o nedostatku výzbroje.
Nejasnosti kolem financování kritizovala Rosa DeLauro, přední demokratka ve výboru pro rozpočtové prostředky. Poukázala na to, že původně měl konflikt trvat pouze šest týdnů. Podle jejích slov je stále obtížné získat spolehlivé informace o skutečných nákladech a o tom, co všechno uváděné miliardové částky vlastně zahrnují.
Během slyšení padl také dotaz na existenci záložního plánu pro případ, že by Kongres neschválil další pokračování vojenských operací. Zákonodárce zajímalo, zda je armáda připravena na případné stažení jednotek nebo ochranu klíčových aktiv v regionu. Hegseth potvrdil, že ozbrojené síly jsou připraveny na všechny scénáře.
Podle ministra obrany existují plány pro eskalaci konfliktu i pro případný ústup či přesun techniky. Konkrétní kroky však odmítl specifikovat s ohledem na citlivost mise, jejímž hlavním cílem je podle prezidenta zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Pentagon tak dává najevo, že je připraven operovat v regionu tak dlouho, jak bude potřeba.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.