Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Nárůst výdajů vysvětlil finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst III. zvýšenými náklady na opravy a výměnu poškozené techniky. Do celkové sumy se promítají také běžné provozní výdaje spojené s udržením vojáků přímo v dějišti konfliktu. Hurst zdůraznil, že expertní týmy odhady neustále aktualizují podle reálného vývoje situace.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelil dotazům ohledně termínu, kdy bude Kongresu předloženo formální vyúčtování válečných nákladů. Hegseth přislíbil, že úřad bude sdílet veškeré relevantní a vyžadované informace v momentě, kdy to bude možné. Zároveň se musel vyjádřit k obavám zákonodárců ohledně tenčících se zásob munice.
Někteří kritici z řad politiků upozorňují, že americká armáda má potíže s doplňováním bomb a raket použitých v boji. Demokratický senátor Mark Kelly v této souvislosti varoval, že zásoby střel s plochou dráhou letu Tomahawk nebo systémů Patriot jsou kriticky vyčerpány. Podle něj by obnova těchto zásob mohla trvat roky, což by USA mohlo oslabit v případném budoucím střetu s Čínou.
Ministr Hegseth však tyto obavy odmítl a označil je za pošetilé a nadsazené. Ujistil výbor, že Pentagon má přesný přehled o svém arzenálu a disponuje dostatkem všeho, co je k vedení operací potřeba. Podle něj armáda situaci plně zvládá a není důvod k šíření poplašných zpráv o nedostatku výzbroje.
Nejasnosti kolem financování kritizovala Rosa DeLauro, přední demokratka ve výboru pro rozpočtové prostředky. Poukázala na to, že původně měl konflikt trvat pouze šest týdnů. Podle jejích slov je stále obtížné získat spolehlivé informace o skutečných nákladech a o tom, co všechno uváděné miliardové částky vlastně zahrnují.
Během slyšení padl také dotaz na existenci záložního plánu pro případ, že by Kongres neschválil další pokračování vojenských operací. Zákonodárce zajímalo, zda je armáda připravena na případné stažení jednotek nebo ochranu klíčových aktiv v regionu. Hegseth potvrdil, že ozbrojené síly jsou připraveny na všechny scénáře.
Podle ministra obrany existují plány pro eskalaci konfliktu i pro případný ústup či přesun techniky. Konkrétní kroky však odmítl specifikovat s ohledem na citlivost mise, jejímž hlavním cílem je podle prezidenta zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Pentagon tak dává najevo, že je připraven operovat v regionu tak dlouho, jak bude potřeba.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.