Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Hlavním důvodem k tomuto kroku byla zavádějící povaha původního názvu. Termín „polycystický“ totiž dlouhá léta způsoboval zmatky u pacientek i lékařů. Mnohé ženy, u nichž se symptomy projevily, neměly na vaječnících žádné skutečné cysty, a naopak ženy s cystami, které mohou praskat a vyžadovat operaci, byly mylně spojovány s touto hormonální poruchou. Ve skutečnosti to, co se na ultrazvuku jevilo jako cysty, byla pouze vajíčka v zastaveném stádiu vývoje v důsledku hormonální nerovnováhy.
Přejmenování na PMOS má lépe odrážet komplexnost onemocnění. Nejde totiž pouze o gynekologický problém, ale o celkový metabolický a endokrinní rozvrat. Ženy s touto diagnózou čelí výrazně vyššímu riziku vzniku cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění a potýkají se s inzulinovou rezistencí. Nový název tak jasně zdůrazňuje, že se jedná o hormonální a metabolickou poruchu, nikoliv jen o záležitost vaječníků.
Iniciativa za změnu názvu vzešla do značné míry od samotných pacientek. Ty si často stěžovaly na nekvalitní péči a opožděné diagnózy způsobené právě nepochopením podstaty nemoci. Mnoho žen sdílelo zkušenosti, kdy jim lékaři v raném věku chybně tvrdili, že nikdy nebudou moci mít děti, nebo jejich potíže redukovali pouze na otázku plodnosti a tělesné hmotnosti. Pacientky se tak často cítily osamělé a frustrované nedostatkem informací o tom, jak nemoc ovlivňuje jejich celé tělo.
Do celého procesu se zapojilo 56 lékařských a pacientských společností z celého světa. Podle profesorky Heleny Teedeové, která proces vedla, jde o bezprecedentní úsilí, do kterého byly hlasy pacientek zahrnuty v dosud nevídané míře. Odborníci věří, že tento krok zvýší povědomí o nuancích tohoto onemocnění a povede k vývoji lepších léčebných postupů, které se nebudou soustředit jen na potlačení příznaků, ale na komplexní péči o zdraví ženy.
Nová terminologie bude plně zavedena do mezinárodních klinických doporučení do roku 2028. Pro miliony žen po celém světě však tato změna znamená naději už nyní. Přijetí názvu PMOS je vnímáno jako signál, že medicína začíná brát tuto diagnózu vážně a přestává ji vnímat pouze přes prizma ultrazvukového nálezu na vaječnících. Podle samotných pacientek je to důkaz, že se věda konečně začala věnovat jejich systému jako celku.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.