Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Hlavním důvodem k tomuto kroku byla zavádějící povaha původního názvu. Termín „polycystický“ totiž dlouhá léta způsoboval zmatky u pacientek i lékařů. Mnohé ženy, u nichž se symptomy projevily, neměly na vaječnících žádné skutečné cysty, a naopak ženy s cystami, které mohou praskat a vyžadovat operaci, byly mylně spojovány s touto hormonální poruchou. Ve skutečnosti to, co se na ultrazvuku jevilo jako cysty, byla pouze vajíčka v zastaveném stádiu vývoje v důsledku hormonální nerovnováhy.
Přejmenování na PMOS má lépe odrážet komplexnost onemocnění. Nejde totiž pouze o gynekologický problém, ale o celkový metabolický a endokrinní rozvrat. Ženy s touto diagnózou čelí výrazně vyššímu riziku vzniku cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění a potýkají se s inzulinovou rezistencí. Nový název tak jasně zdůrazňuje, že se jedná o hormonální a metabolickou poruchu, nikoliv jen o záležitost vaječníků.
Iniciativa za změnu názvu vzešla do značné míry od samotných pacientek. Ty si často stěžovaly na nekvalitní péči a opožděné diagnózy způsobené právě nepochopením podstaty nemoci. Mnoho žen sdílelo zkušenosti, kdy jim lékaři v raném věku chybně tvrdili, že nikdy nebudou moci mít děti, nebo jejich potíže redukovali pouze na otázku plodnosti a tělesné hmotnosti. Pacientky se tak často cítily osamělé a frustrované nedostatkem informací o tom, jak nemoc ovlivňuje jejich celé tělo.
Do celého procesu se zapojilo 56 lékařských a pacientských společností z celého světa. Podle profesorky Heleny Teedeové, která proces vedla, jde o bezprecedentní úsilí, do kterého byly hlasy pacientek zahrnuty v dosud nevídané míře. Odborníci věří, že tento krok zvýší povědomí o nuancích tohoto onemocnění a povede k vývoji lepších léčebných postupů, které se nebudou soustředit jen na potlačení příznaků, ale na komplexní péči o zdraví ženy.
Nová terminologie bude plně zavedena do mezinárodních klinických doporučení do roku 2028. Pro miliony žen po celém světě však tato změna znamená naději už nyní. Přijetí názvu PMOS je vnímáno jako signál, že medicína začíná brát tuto diagnózu vážně a přestává ji vnímat pouze přes prizma ultrazvukového nálezu na vaječnících. Podle samotných pacientek je to důkaz, že se věda konečně začala věnovat jejich systému jako celku.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.