Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Trumpova zahraniční politika v jeho druhém funkčním období představuje ostrý rozchod s tradicí nastolenou už Richardem Nixonem v 70. letech. Zatímco minulé summity usilovaly o stabilitu nejdůležitějšího diplomatického vztahu světa, Trump se stal jedním z hlavních zdrojů nepředvídatelnosti. Odklonem od volného obchodu a tradičních spojenectví sice deklaruje americkou sílu, kritici však varují, že se USA tímto způsobem dobrovolně zbavují svých strategických výhod v momentě, kdy Čína usiluje o pozici světové supervelmoci.
Válka s Íránem, kterou se Trumpovi nedaří ukončit, nabízí Číně unikátní příležitost k nátlaku. Peking sice formálně vyzývá k uvolnění napětí, ale zároveň může těžit z toho, že jsou Spojené státy opět vázány na Blízkém východě. Jakákoliv čínská pomoc při vyjednávání s Teheránem bude mít pravděpodobně svou cenu – ať už v podobě ústupků v obchodní válce, nebo v otázce suverenity Tchaj-wanu, kterou Čína považuje za svou existenční prioritu.
Íránská strana navíc dává Trumpovi pocítit jeho zranitelnost. Alí Akbar Velájatí, poradce nejvyššího vůdce, prezidenta otevřeně varoval, aby si nepředstavoval, že do Pekingu vstoupí jako vítěz. Tato vzdorovitost menší mocnosti tváří v tvář americké síle staví Trumpa do nepříjemné pozice právě ve chvíli, kdy se chystá jednat s globálním rivalem. V pondělí večer se sice prezident sešel se svým bezpečnostním týmem, aby zvážil další vojenské kroky, ale Teherán dál sází na ekonomickou páku v podobě uzavření Hormuzského průlivu.
Tato blokáda klíčové námořní tepny způsobila celosvětovou energetickou krizi a citelně zasáhla i americké spojence v jihovýchodní Asii. Například Thajsko, dlouholetý spojenec USA, se cítí být nuceno přehodnotit svou zahraniční politiku, protože Washington neudělal nic pro zmírnění ekonomických dopadů války. Pro Čínu je toto ochlazení vztahů mezi USA a jejich regionálními partnery vítaným dárkem, který jí umožňuje posílit vlastní vliv v oblasti.
Peking navíc vnímá Trumpovu nepředvídatelnost jako slabinu, kterou lze využít. Už v loňském roce Čína dokázala prezidenta vymanévrovat v obchodní válce, když využila svou kontrolu nad vzácnými kovy k vynucení drastického snížení cel. Nyní čínští lídři sledují, jak Trumpova improvizační diplomacie naráží na limity v íránském konfliktu. Skutečnost, že nejsilnější námořnictvo světa dosud neotevřelo Hormuzský průliv, vyvolává v regionu pochybnosti o tom, jak dalece by USA byly ochotny bránit například právě Tchaj-wan.
Si Ťin-pching se na rozdíl od Trumpa může opřít o výhodu dlouhodobé strategie. Zatímco Trump musí počítat s koncem svého mandátu v lednu 2029, čínský vůdce může plánovat v řádu desetiletí. Přesto mají oba státníci mnoho společného: oba jsou zapřisáhlými nacionalisty, oba opovrhují mezinárodním řádem založeným na pravidlech a oba si libují v obrazech setkání dvou nejmocnějších mužů planety.
Trump se často odvolává na svůj „skvělý vztah“ se Siem a věří, že osobní diplomacie a lichotky mohou přinést výsledky. Analytici jsou však skeptičtí. Číně vyhovuje, když je pozornost USA odkloněna od Asie směrem k Perskému zálivu. Pokud Si Ťin-pching v íránské otázce nakonec zasáhne, bude to jen proto, aby ulevil vlastní ekonomice trpící vysokými cenami energií, nikoliv aby zachránil Trumpovu pověst.
Státní návštěva amerického prezidenta v Číně je vždy kritickým momentem pro celý svět. V tomto případě však bude největší ironií, pokud výsledky Trumpových vlastních rozhodnutí v Pekingu neukáží jeho dominanci, ale spíše limity a omezení jeho moci, které se svou politikou nevědomky sám vytvořil.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.