Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Trumpova zahraniční politika v jeho druhém funkčním období představuje ostrý rozchod s tradicí nastolenou už Richardem Nixonem v 70. letech. Zatímco minulé summity usilovaly o stabilitu nejdůležitějšího diplomatického vztahu světa, Trump se stal jedním z hlavních zdrojů nepředvídatelnosti. Odklonem od volného obchodu a tradičních spojenectví sice deklaruje americkou sílu, kritici však varují, že se USA tímto způsobem dobrovolně zbavují svých strategických výhod v momentě, kdy Čína usiluje o pozici světové supervelmoci.
Válka s Íránem, kterou se Trumpovi nedaří ukončit, nabízí Číně unikátní příležitost k nátlaku. Peking sice formálně vyzývá k uvolnění napětí, ale zároveň může těžit z toho, že jsou Spojené státy opět vázány na Blízkém východě. Jakákoliv čínská pomoc při vyjednávání s Teheránem bude mít pravděpodobně svou cenu – ať už v podobě ústupků v obchodní válce, nebo v otázce suverenity Tchaj-wanu, kterou Čína považuje za svou existenční prioritu.
Íránská strana navíc dává Trumpovi pocítit jeho zranitelnost. Alí Akbar Velájatí, poradce nejvyššího vůdce, prezidenta otevřeně varoval, aby si nepředstavoval, že do Pekingu vstoupí jako vítěz. Tato vzdorovitost menší mocnosti tváří v tvář americké síle staví Trumpa do nepříjemné pozice právě ve chvíli, kdy se chystá jednat s globálním rivalem. V pondělí večer se sice prezident sešel se svým bezpečnostním týmem, aby zvážil další vojenské kroky, ale Teherán dál sází na ekonomickou páku v podobě uzavření Hormuzského průlivu.
Tato blokáda klíčové námořní tepny způsobila celosvětovou energetickou krizi a citelně zasáhla i americké spojence v jihovýchodní Asii. Například Thajsko, dlouholetý spojenec USA, se cítí být nuceno přehodnotit svou zahraniční politiku, protože Washington neudělal nic pro zmírnění ekonomických dopadů války. Pro Čínu je toto ochlazení vztahů mezi USA a jejich regionálními partnery vítaným dárkem, který jí umožňuje posílit vlastní vliv v oblasti.
Peking navíc vnímá Trumpovu nepředvídatelnost jako slabinu, kterou lze využít. Už v loňském roce Čína dokázala prezidenta vymanévrovat v obchodní válce, když využila svou kontrolu nad vzácnými kovy k vynucení drastického snížení cel. Nyní čínští lídři sledují, jak Trumpova improvizační diplomacie naráží na limity v íránském konfliktu. Skutečnost, že nejsilnější námořnictvo světa dosud neotevřelo Hormuzský průliv, vyvolává v regionu pochybnosti o tom, jak dalece by USA byly ochotny bránit například právě Tchaj-wan.
Si Ťin-pching se na rozdíl od Trumpa může opřít o výhodu dlouhodobé strategie. Zatímco Trump musí počítat s koncem svého mandátu v lednu 2029, čínský vůdce může plánovat v řádu desetiletí. Přesto mají oba státníci mnoho společného: oba jsou zapřisáhlými nacionalisty, oba opovrhují mezinárodním řádem založeným na pravidlech a oba si libují v obrazech setkání dvou nejmocnějších mužů planety.
Trump se často odvolává na svůj „skvělý vztah“ se Siem a věří, že osobní diplomacie a lichotky mohou přinést výsledky. Analytici jsou však skeptičtí. Číně vyhovuje, když je pozornost USA odkloněna od Asie směrem k Perskému zálivu. Pokud Si Ťin-pching v íránské otázce nakonec zasáhne, bude to jen proto, aby ulevil vlastní ekonomice trpící vysokými cenami energií, nikoliv aby zachránil Trumpovu pověst.
Státní návštěva amerického prezidenta v Číně je vždy kritickým momentem pro celý svět. V tomto případě však bude největší ironií, pokud výsledky Trumpových vlastních rozhodnutí v Pekingu neukáží jeho dominanci, ale spíše limity a omezení jeho moci, které se svou politikou nevědomky sám vytvořil.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.