Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
Podle politických analytiků webu Politico se nyní rýsuje několik cest, jak by mohl být Starmer sesazen. První možností je tlak poslanců na stanovení pevného harmonogramu jeho odchodu. Ačkoliv poslankyně Catherine West nakonec nepodala přímou výzvu k hlasování o nedůvěře, navrhla kolegům plán, podle kterého by měl premiér odstoupit v září. Tento scénář by umožnil „poklidnější“ předání moci, i když by ve straně nepochybně vyvolal hluboké příkopy.
Mnohem bezprostřednější hrozbu však představuje samotný kabinet, který se sejde v úterý. Veřejně sice ministři premiéra podporují, v soukromí se však množí zprávy o jejich nespokojenosti. Ministryně vnitra Shabana Mahmood již údajně Starmerovi naznačila, že by měl zvážit svou rezignaci. Klíčovou roli může sehrát také ministr energetiky Ed Miliband, který je považován za vlivného hráče levicového křídla strany a jehož případný odklon by pro Starmera znamenal definitivní konec.
Situaci komplikuje i fakt, že potenciální nástupci jsou v tuto chvíli z různých důvodů oslabeni nebo zablokováni. Ministr zdravotnictví Wes Streeting sice patří k favoritům, ale jeho vazby na kontroverzního Petera Mandelsona a příslušnost k pravému křídlu strany mu u členské základny škodí. Angela Rayner se pro změnu potýká s nedořešenými daňovými záležitostmi ohledně prodeje svého bytu, což pošramotilo její pověst u veřejnosti.
Velká pozornost se upírá k manželskému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Ten se sice těší široké podpoře napříč stranou, ale jako starosta není členem parlamentu, což je pro vedení strany nezbytná podmínka. Pokud by se chtěl o post lídra ucházet, musel by nejprve přesvědčit některého z poslanců k rezignaci a následně vyhrát doplňovací volby, což je v současné atmosféře nízkých preferencí labouristů riskantní podnik.
Celý proces případné volby nového lídra je navíc administrativně náročný. Vyzyvatel musí získat podporu pětiny labouristických poslanců, následně zajistit nominace od místních stranických buněk nebo přidružených organizací, jako jsou odbory. Teprve poté by o novém předsedovi a zároveň britském premiérovi rozhodovali řadoví členové strany.
Bez ohledu na to, který scénář nakonec převáží, je zřejmé, že Starmerova autorita byla fatálně narušena. Odchod poradců z úřadu vlády a otevřená rebelie v poslaneckých lavicích naznačují, že úterní jednání kabinetu bude jedním z nejdůležitějších momentů jeho politické kariéry. Britská politika se tak dostává do další fáze extrémní nestability.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.