Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Hlavním důvodem prezidentovy netrpělivosti je pokračující uzavření Hormuzského průlivu, které má drtivý dopad na globální trhy. Trump rovněž vnímá nejednotu v íránském vedení jako zásadní překážku, která Teheránu brání v přijetí ústupků v rámci jaderných rozhovorů. Poslední íránský protinávrh označil šéf Bílého domu za naprosto nepřijatelný a hloupý, což vyvolalo pochybnosti o ochotě Íránu brát diplomatický proces vážně.
Uvnitř americké administrativy se nyní formují dva odlišné tábory ohledně dalšího postupu. Část představitelů Pentagonu prosazuje agresivnější přístup, včetně cílených vojenských úderů, které by měly oslabit pozici Teheránu a donutit ho k návratu k jednacímu stolu. Naproti tomu druhá skupina poradců stále apeluje na to, aby dostala prostor diplomacie, dokud je to alespoň částečně možné.
Důležitou roli v celém procesu hrají pákistánští zprostředkovatelé, k jejichž práci má Trumpovo okolí značné výhrady. Někteří američtí představitelé zpochybňují, zda Pákistán tlumočí íránské straně americkou nespokojenost dostatečně důrazně. Existují dokonce obavy, že pákistánští diplomaté prezentují Spojeným státům íránské postoje v příliš optimistickém světle, které neodpovídá realitě.
Regionální lídři i pákistánští vyjednavači se snaží Íránu vysvětlit, že Trumpova trpělivost je u konce a jde o poslední šanci na seriózní diplomatické zapojení. Podle zdrojů z regionu se však zdá, že Teherán tyto varovné signály ignoruje. Írán je totiž historicky zvyklý odolávat ekonomickému tlaku po celá desetiletí a operuje s jiným časovým horizontem než Washington.
Situace má i závažný ekonomický rozměr v podobě hrozící ropné krize. Saúdskoarabský ropný gigant varoval, že pokud se Hormuzský průliv brzy neotevře, trh se v letošním roce k normálu nevrátí. Spojené státy již v rámci globálního úsilí o stabilizaci cen uvolnily 53,3 milionu barelů ropy ze strategických rezerv, které zapůjčily energetickým společnostem.
Navzdory napjaté atmosféře a pondělnímu setkání národního bezpečnostního týmu v Bílém domě se zásadní rozhodnutí v nejbližších hodinách neočekává. Podle informovaných zdrojů je nepravděpodobné, že by prezident učinil finální krok před svým úterním odletem na plánovanou cestu do Číny.
Před odletem do Pekingu však zaznělo varování i z druhé strany. Poradce íránského nejvyššího vůdce vzkázal Trumpovi, aby si současný klid zbraní nepletl s vítězstvím.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.