Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Hlavním důvodem prezidentovy netrpělivosti je pokračující uzavření Hormuzského průlivu, které má drtivý dopad na globální trhy. Trump rovněž vnímá nejednotu v íránském vedení jako zásadní překážku, která Teheránu brání v přijetí ústupků v rámci jaderných rozhovorů. Poslední íránský protinávrh označil šéf Bílého domu za naprosto nepřijatelný a hloupý, což vyvolalo pochybnosti o ochotě Íránu brát diplomatický proces vážně.
Uvnitř americké administrativy se nyní formují dva odlišné tábory ohledně dalšího postupu. Část představitelů Pentagonu prosazuje agresivnější přístup, včetně cílených vojenských úderů, které by měly oslabit pozici Teheránu a donutit ho k návratu k jednacímu stolu. Naproti tomu druhá skupina poradců stále apeluje na to, aby dostala prostor diplomacie, dokud je to alespoň částečně možné.
Důležitou roli v celém procesu hrají pákistánští zprostředkovatelé, k jejichž práci má Trumpovo okolí značné výhrady. Někteří američtí představitelé zpochybňují, zda Pákistán tlumočí íránské straně americkou nespokojenost dostatečně důrazně. Existují dokonce obavy, že pákistánští diplomaté prezentují Spojeným státům íránské postoje v příliš optimistickém světle, které neodpovídá realitě.
Regionální lídři i pákistánští vyjednavači se snaží Íránu vysvětlit, že Trumpova trpělivost je u konce a jde o poslední šanci na seriózní diplomatické zapojení. Podle zdrojů z regionu se však zdá, že Teherán tyto varovné signály ignoruje. Írán je totiž historicky zvyklý odolávat ekonomickému tlaku po celá desetiletí a operuje s jiným časovým horizontem než Washington.
Situace má i závažný ekonomický rozměr v podobě hrozící ropné krize. Saúdskoarabský ropný gigant varoval, že pokud se Hormuzský průliv brzy neotevře, trh se v letošním roce k normálu nevrátí. Spojené státy již v rámci globálního úsilí o stabilizaci cen uvolnily 53,3 milionu barelů ropy ze strategických rezerv, které zapůjčily energetickým společnostem.
Navzdory napjaté atmosféře a pondělnímu setkání národního bezpečnostního týmu v Bílém domě se zásadní rozhodnutí v nejbližších hodinách neočekává. Podle informovaných zdrojů je nepravděpodobné, že by prezident učinil finální krok před svým úterním odletem na plánovanou cestu do Číny.
Před odletem do Pekingu však zaznělo varování i z druhé strany. Poradce íránského nejvyššího vůdce vzkázal Trumpovi, aby si současný klid zbraní nepletl s vítězstvím.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.