Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Ukrajinské úsilí o oslabení ruského vlivu na poloostrově výrazně zintenzivnilo po útoku na Kerčský most v říjnu 2022, který zbořil mýtus o jeho nezranitelnosti. Od té doby Kyjev pravidelně zasahuje klíčovou infrastrukturu a námořní cíle. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo do začátku roku 2026 zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 30 % ruské Černomořské flotily, což donutilo Moskvu stáhnout svá nejdůležitější plavidla z krymských přístavů dál od dosahu ukrajinských zbraní.
Klíčovou roli v této kampani hraje ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Její drony se zaměřují především na neutralizaci ruské protivzdušné obrany napříč celým poloostrovem. Cílem není jen ničení jednotlivých baterií, ale postupné vytváření „bezpečných koridorů“ pro údery středního a dlouhého doletu hlouběji v ruském týlu. Mezi nejčastější terče patří radary a systémy jako S-300 či Buk, jejichž nahrazení je pro Rusko nákladné a časově náročné.
Podle analytiků se ukrajinská taktika postupem času výrazně zdokonalila. Zatímco první útoky byly často odraženy, nyní Kyjev používá kombinaci různých systémů a metod, které dokáží proniknout i vrstvenou obranou. Data z března a dubna 2026 ukazují dramatický nárůst úderů na ruské radary a systémy elektronického boje – v porovnání s koncem roku 2025 jde o nárůst o zhruba 300 %. Jen v Krymu bylo během těchto dvou měsíců zaznamenáno na 100 potvrzených ukrajinských útoků.
Ukrajina těží také z rychlé adaptace svých výrobců dronů, kteří dokáží pružně reagovat na vývoj na frontě. Nasazení nových typů bezpilotních letounů, jako je Hornet AI, umožňuje Kyjevu zasahovat logistické trasy hluboko za frontovou linií. To ohrožuje i nové zásobovací koridory, které se Rusko pokusilo vybudovat kolem Mariupolu, aby snížilo svou závislost na Kerčském mostě.
Zatímco Ukrajina metodicky ničí obrannou architekturu Krymu, Rusko musí řešit ochranu vlastního území. Útoky na energetickou a přístavní infrastrukturu v Leningradské oblasti, vzdálené přes 1 000 kilometrů od ukrajinských hranic, ukazují, že Rusko je příliš rozlehlé na to, aby bylo chráněno všude. Každý systém protivzdušné obrany přesunutý k ochraně ropných terminálů nebo Moskvy oslabuje obranu jinde.
Systematický tlak na Krym dává Ukrajině silnou kartu pro případná budoucí mírová jednání. Pokud se poloostrov stane pro ruskou armádu dlouhodobě neudržitelným útočištěm, získá Kyjev významnější strategickou pádu než držením malých částí ruského území v pohraničních oblastech. Pro Kreml tak zůstává otázka bez snadné odpovědi: posílit obranu hlavního města, nebo riskovat ztrátu Krymu jako strategického centra.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.