Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Ukrajinské úsilí o oslabení ruského vlivu na poloostrově výrazně zintenzivnilo po útoku na Kerčský most v říjnu 2022, který zbořil mýtus o jeho nezranitelnosti. Od té doby Kyjev pravidelně zasahuje klíčovou infrastrukturu a námořní cíle. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo do začátku roku 2026 zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 30 % ruské Černomořské flotily, což donutilo Moskvu stáhnout svá nejdůležitější plavidla z krymských přístavů dál od dosahu ukrajinských zbraní.
Klíčovou roli v této kampani hraje ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Její drony se zaměřují především na neutralizaci ruské protivzdušné obrany napříč celým poloostrovem. Cílem není jen ničení jednotlivých baterií, ale postupné vytváření „bezpečných koridorů“ pro údery středního a dlouhého doletu hlouběji v ruském týlu. Mezi nejčastější terče patří radary a systémy jako S-300 či Buk, jejichž nahrazení je pro Rusko nákladné a časově náročné.
Podle analytiků se ukrajinská taktika postupem času výrazně zdokonalila. Zatímco první útoky byly často odraženy, nyní Kyjev používá kombinaci různých systémů a metod, které dokáží proniknout i vrstvenou obranou. Data z března a dubna 2026 ukazují dramatický nárůst úderů na ruské radary a systémy elektronického boje – v porovnání s koncem roku 2025 jde o nárůst o zhruba 300 %. Jen v Krymu bylo během těchto dvou měsíců zaznamenáno na 100 potvrzených ukrajinských útoků.
Ukrajina těží také z rychlé adaptace svých výrobců dronů, kteří dokáží pružně reagovat na vývoj na frontě. Nasazení nových typů bezpilotních letounů, jako je Hornet AI, umožňuje Kyjevu zasahovat logistické trasy hluboko za frontovou linií. To ohrožuje i nové zásobovací koridory, které se Rusko pokusilo vybudovat kolem Mariupolu, aby snížilo svou závislost na Kerčském mostě.
Zatímco Ukrajina metodicky ničí obrannou architekturu Krymu, Rusko musí řešit ochranu vlastního území. Útoky na energetickou a přístavní infrastrukturu v Leningradské oblasti, vzdálené přes 1 000 kilometrů od ukrajinských hranic, ukazují, že Rusko je příliš rozlehlé na to, aby bylo chráněno všude. Každý systém protivzdušné obrany přesunutý k ochraně ropných terminálů nebo Moskvy oslabuje obranu jinde.
Systematický tlak na Krym dává Ukrajině silnou kartu pro případná budoucí mírová jednání. Pokud se poloostrov stane pro ruskou armádu dlouhodobě neudržitelným útočištěm, získá Kyjev významnější strategickou pádu než držením malých částí ruského území v pohraničních oblastech. Pro Kreml tak zůstává otázka bez snadné odpovědi: posílit obranu hlavního města, nebo riskovat ztrátu Krymu jako strategického centra.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.