Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Ukrajinské úsilí o oslabení ruského vlivu na poloostrově výrazně zintenzivnilo po útoku na Kerčský most v říjnu 2022, který zbořil mýtus o jeho nezranitelnosti. Od té doby Kyjev pravidelně zasahuje klíčovou infrastrukturu a námořní cíle. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo do začátku roku 2026 zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 30 % ruské Černomořské flotily, což donutilo Moskvu stáhnout svá nejdůležitější plavidla z krymských přístavů dál od dosahu ukrajinských zbraní.
Klíčovou roli v této kampani hraje ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Její drony se zaměřují především na neutralizaci ruské protivzdušné obrany napříč celým poloostrovem. Cílem není jen ničení jednotlivých baterií, ale postupné vytváření „bezpečných koridorů“ pro údery středního a dlouhého doletu hlouběji v ruském týlu. Mezi nejčastější terče patří radary a systémy jako S-300 či Buk, jejichž nahrazení je pro Rusko nákladné a časově náročné.
Podle analytiků se ukrajinská taktika postupem času výrazně zdokonalila. Zatímco první útoky byly často odraženy, nyní Kyjev používá kombinaci různých systémů a metod, které dokáží proniknout i vrstvenou obranou. Data z března a dubna 2026 ukazují dramatický nárůst úderů na ruské radary a systémy elektronického boje – v porovnání s koncem roku 2025 jde o nárůst o zhruba 300 %. Jen v Krymu bylo během těchto dvou měsíců zaznamenáno na 100 potvrzených ukrajinských útoků.
Ukrajina těží také z rychlé adaptace svých výrobců dronů, kteří dokáží pružně reagovat na vývoj na frontě. Nasazení nových typů bezpilotních letounů, jako je Hornet AI, umožňuje Kyjevu zasahovat logistické trasy hluboko za frontovou linií. To ohrožuje i nové zásobovací koridory, které se Rusko pokusilo vybudovat kolem Mariupolu, aby snížilo svou závislost na Kerčském mostě.
Zatímco Ukrajina metodicky ničí obrannou architekturu Krymu, Rusko musí řešit ochranu vlastního území. Útoky na energetickou a přístavní infrastrukturu v Leningradské oblasti, vzdálené přes 1 000 kilometrů od ukrajinských hranic, ukazují, že Rusko je příliš rozlehlé na to, aby bylo chráněno všude. Každý systém protivzdušné obrany přesunutý k ochraně ropných terminálů nebo Moskvy oslabuje obranu jinde.
Systematický tlak na Krym dává Ukrajině silnou kartu pro případná budoucí mírová jednání. Pokud se poloostrov stane pro ruskou armádu dlouhodobě neudržitelným útočištěm, získá Kyjev významnější strategickou pádu než držením malých částí ruského území v pohraničních oblastech. Pro Kreml tak zůstává otázka bez snadné odpovědi: posílit obranu hlavního města, nebo riskovat ztrátu Krymu jako strategického centra.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.