Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Ukrajinské úsilí o oslabení ruského vlivu na poloostrově výrazně zintenzivnilo po útoku na Kerčský most v říjnu 2022, který zbořil mýtus o jeho nezranitelnosti. Od té doby Kyjev pravidelně zasahuje klíčovou infrastrukturu a námořní cíle. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo do začátku roku 2026 zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 30 % ruské Černomořské flotily, což donutilo Moskvu stáhnout svá nejdůležitější plavidla z krymských přístavů dál od dosahu ukrajinských zbraní.
Klíčovou roli v této kampani hraje ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Její drony se zaměřují především na neutralizaci ruské protivzdušné obrany napříč celým poloostrovem. Cílem není jen ničení jednotlivých baterií, ale postupné vytváření „bezpečných koridorů“ pro údery středního a dlouhého doletu hlouběji v ruském týlu. Mezi nejčastější terče patří radary a systémy jako S-300 či Buk, jejichž nahrazení je pro Rusko nákladné a časově náročné.
Podle analytiků se ukrajinská taktika postupem času výrazně zdokonalila. Zatímco první útoky byly často odraženy, nyní Kyjev používá kombinaci různých systémů a metod, které dokáží proniknout i vrstvenou obranou. Data z března a dubna 2026 ukazují dramatický nárůst úderů na ruské radary a systémy elektronického boje – v porovnání s koncem roku 2025 jde o nárůst o zhruba 300 %. Jen v Krymu bylo během těchto dvou měsíců zaznamenáno na 100 potvrzených ukrajinských útoků.
Ukrajina těží také z rychlé adaptace svých výrobců dronů, kteří dokáží pružně reagovat na vývoj na frontě. Nasazení nových typů bezpilotních letounů, jako je Hornet AI, umožňuje Kyjevu zasahovat logistické trasy hluboko za frontovou linií. To ohrožuje i nové zásobovací koridory, které se Rusko pokusilo vybudovat kolem Mariupolu, aby snížilo svou závislost na Kerčském mostě.
Zatímco Ukrajina metodicky ničí obrannou architekturu Krymu, Rusko musí řešit ochranu vlastního území. Útoky na energetickou a přístavní infrastrukturu v Leningradské oblasti, vzdálené přes 1 000 kilometrů od ukrajinských hranic, ukazují, že Rusko je příliš rozlehlé na to, aby bylo chráněno všude. Každý systém protivzdušné obrany přesunutý k ochraně ropných terminálů nebo Moskvy oslabuje obranu jinde.
Systematický tlak na Krym dává Ukrajině silnou kartu pro případná budoucí mírová jednání. Pokud se poloostrov stane pro ruskou armádu dlouhodobě neudržitelným útočištěm, získá Kyjev významnější strategickou pádu než držením malých částí ruského území v pohraničních oblastech. Pro Kreml tak zůstává otázka bez snadné odpovědi: posílit obranu hlavního města, nebo riskovat ztrátu Krymu jako strategického centra.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.