Dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla v pátek v tureckém Istanbulu, skončila fiaskem již po necelých dvou hodinách. Přestože setkání představovalo první přímý kontakt vyjednávacích týmů obou zemí po více než třech letech, podle diplomatických zdrojů a světových agentur nepřineslo žádný posun v řešení války, která trvá už přes dva roky. Ruská strana sice formálně deklarovala „spokojenost“ s výsledkem jednání a oznámila úmysl v rozhovorech pokračovat, avšak ukrajinská i západní vyjádření mluví jednoznačně o neúspěchu.
Podle agentury Reuters samotné rozhovory skončily po méně než dvou hodinách. Zdroje z ukrajinské strany označily požadavky, které na setkání přednesla Moskva, za „naprosto nepřijatelné“ a „nerealistické“. Zároveň poukázaly na to, že ruská delegace neměla reálné pravomoci k přijímání zásadních rozhodnutí, což podle nich podtrhuje nedostatek vůle Kremlu skutečně jednat o ukončení války. Jedním z nejkontroverznějších bodů byla údajně ruská výzva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – jejichž anexi Rusko oznámilo v roce 2022, avšak nad nimiž dosud nemá plnou kontrolu.
Zásadní zklamání v Kyjevě vyvolal fakt, že ruský prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení přímých jednání, nakonec do Istanbulu vůbec nevyslal žádného vysoce postaveného představitele vlády, nýbrž pouze delegaci vedenou poradcem Vladimirem Medinským. Ukrajinský vyjednávací tým tak přišel s návrhem na přímé jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, nicméně podle aktuálních signálů z Moskvy tento krok zatím není reálně na stole.
Přestože ruská delegace po skončení rozhovorů oznámila dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 a uvedla, že obě strany nyní připraví vlastní návrhy na příměří, většina komentátorů tyto výstupy označuje spíše za snahu vytvořit iluzi diplomacie než skutečný průlom. Západní diplomaté i ukrajinští představitelé se shodují, že Moskva pouze zdržuje a nadále trvá na maximalistických požadavcích, které nemají šanci na přijetí.
Vývoj v Istanbulu okamžitě vyvolal mezinárodní reakce. Britský premiér Keir Starmer, který se aktuálně nachází na setkání evropských lídrů v albánské Tiraně, uvedl, že bezprostředně po skončení jednání proběhla společná schůzka s prezidentem Zelenským, po níž následoval telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hovoru byli zapojeni i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Podle Starmera bylo hlavním tématem právě selhání istanbulských rozhovorů a potřeba koordinovat další diplomatický i vojenský postup.
„Ruská pozice je zcela nepřijatelná – a není to poprvé,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci v Tiraně. „Na základě dnešní schůzky s prezidentem Zelenským a následného hovoru s prezidentem Trumpem jsme se rozhodli koordinovat naše další kroky ještě těsněji než dosud.“
Zelenského kancelář potvrdila, že prezident telefonicky informoval prezidenta Trumpa o výsledku jednání a zopakoval, že Ukrajina zůstává otevřená mírovému řešení, ovšem za předpokladu respektování své suverenity a územní celistvosti. Návrhy na ústup ze čtyř východních oblastí označil prezident za „pokus o legitimizaci okupace“.
Páteční jednání probíhala pod patronací tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří právě zmiňovaní evropští státníci. Ti předložili Rusku návrh na třicetidenní příměří, které mělo vytvořit prostor pro humanitární pomoc a další kolo seriózních diplomatických rozhovorů. Tento návrh byl Ruskem v podstatě smeten ze stolu.
Mezinárodní společenství s rostoucími obavami sleduje, že navzdory diplomatickým gestům Moskva nejeví žádnou skutečnou snahu konflikt ukončit. Jak uvedl jeden z nejmenovaných ukrajinských diplomatů, „Putin volá po rozhovorech, ale pak vyšle delegaci, která není schopná rozhodovat, a zároveň vznáší požadavky, které by žádná suverénní země nikdy nemohla přijmout.“
Zatím není známo, kdy by se mělo uskutečnit další kolo jednání, pokud vůbec. Ukrajinská strana trvá na tom, že pokračování má smysl jen tehdy, pokud bude ruský prezident ochoten jednat přímo a především pokud Moskva přehodnotí své válečné cíle. Zelenskyj zároveň varoval, že jakákoli dohoda, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, by byla nejen nelegitimní, ale i neudržitelná.
Zatímco se na diplomatické frontě hraje o každý den, situace na bojišti zůstává i nadále napjatá. Ukrajina pokračuje v obranných operacích v Donbasu i na jihu země, zatímco Rusko nadále ostřeluje civilní infrastrukturu a mobilizuje nové jednotky. Západní lídři v Tiraně zdůraznili, že podpora Ukrajině bude pokračovat bez omezení a že se nyní více než kdy dřív počítá s jednotným postupem celé demokratické koalice.
První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času.
Dobré zprávy před prvním ryze listopadovým víkendem, od kterého nás dělí poslední pracovní den, mají meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Konkrétně nám slibují slunečné počasí.
Určitou nejistotu mezi zákazníky mohla vyvolat nedávná zpráva o prodeji tuzemského podnikání obchodního řetězce Tesco firmě, která v Česku provozuje prodejny Albert. Experti v té souvislosti upozorňují, že zatím zůstává všechno při starém. Změna proběhne až v řádu měsíců.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
