Dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla v pátek v tureckém Istanbulu, skončila fiaskem již po necelých dvou hodinách. Přestože setkání představovalo první přímý kontakt vyjednávacích týmů obou zemí po více než třech letech, podle diplomatických zdrojů a světových agentur nepřineslo žádný posun v řešení války, která trvá už přes dva roky. Ruská strana sice formálně deklarovala „spokojenost“ s výsledkem jednání a oznámila úmysl v rozhovorech pokračovat, avšak ukrajinská i západní vyjádření mluví jednoznačně o neúspěchu.
Podle agentury Reuters samotné rozhovory skončily po méně než dvou hodinách. Zdroje z ukrajinské strany označily požadavky, které na setkání přednesla Moskva, za „naprosto nepřijatelné“ a „nerealistické“. Zároveň poukázaly na to, že ruská delegace neměla reálné pravomoci k přijímání zásadních rozhodnutí, což podle nich podtrhuje nedostatek vůle Kremlu skutečně jednat o ukončení války. Jedním z nejkontroverznějších bodů byla údajně ruská výzva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – jejichž anexi Rusko oznámilo v roce 2022, avšak nad nimiž dosud nemá plnou kontrolu.
Zásadní zklamání v Kyjevě vyvolal fakt, že ruský prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení přímých jednání, nakonec do Istanbulu vůbec nevyslal žádného vysoce postaveného představitele vlády, nýbrž pouze delegaci vedenou poradcem Vladimirem Medinským. Ukrajinský vyjednávací tým tak přišel s návrhem na přímé jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, nicméně podle aktuálních signálů z Moskvy tento krok zatím není reálně na stole.
Přestože ruská delegace po skončení rozhovorů oznámila dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 a uvedla, že obě strany nyní připraví vlastní návrhy na příměří, většina komentátorů tyto výstupy označuje spíše za snahu vytvořit iluzi diplomacie než skutečný průlom. Západní diplomaté i ukrajinští představitelé se shodují, že Moskva pouze zdržuje a nadále trvá na maximalistických požadavcích, které nemají šanci na přijetí.
Vývoj v Istanbulu okamžitě vyvolal mezinárodní reakce. Britský premiér Keir Starmer, který se aktuálně nachází na setkání evropských lídrů v albánské Tiraně, uvedl, že bezprostředně po skončení jednání proběhla společná schůzka s prezidentem Zelenským, po níž následoval telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hovoru byli zapojeni i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Podle Starmera bylo hlavním tématem právě selhání istanbulských rozhovorů a potřeba koordinovat další diplomatický i vojenský postup.
„Ruská pozice je zcela nepřijatelná – a není to poprvé,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci v Tiraně. „Na základě dnešní schůzky s prezidentem Zelenským a následného hovoru s prezidentem Trumpem jsme se rozhodli koordinovat naše další kroky ještě těsněji než dosud.“
Zelenského kancelář potvrdila, že prezident telefonicky informoval prezidenta Trumpa o výsledku jednání a zopakoval, že Ukrajina zůstává otevřená mírovému řešení, ovšem za předpokladu respektování své suverenity a územní celistvosti. Návrhy na ústup ze čtyř východních oblastí označil prezident za „pokus o legitimizaci okupace“.
Páteční jednání probíhala pod patronací tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří právě zmiňovaní evropští státníci. Ti předložili Rusku návrh na třicetidenní příměří, které mělo vytvořit prostor pro humanitární pomoc a další kolo seriózních diplomatických rozhovorů. Tento návrh byl Ruskem v podstatě smeten ze stolu.
Mezinárodní společenství s rostoucími obavami sleduje, že navzdory diplomatickým gestům Moskva nejeví žádnou skutečnou snahu konflikt ukončit. Jak uvedl jeden z nejmenovaných ukrajinských diplomatů, „Putin volá po rozhovorech, ale pak vyšle delegaci, která není schopná rozhodovat, a zároveň vznáší požadavky, které by žádná suverénní země nikdy nemohla přijmout.“
Zatím není známo, kdy by se mělo uskutečnit další kolo jednání, pokud vůbec. Ukrajinská strana trvá na tom, že pokračování má smysl jen tehdy, pokud bude ruský prezident ochoten jednat přímo a především pokud Moskva přehodnotí své válečné cíle. Zelenskyj zároveň varoval, že jakákoli dohoda, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, by byla nejen nelegitimní, ale i neudržitelná.
Zatímco se na diplomatické frontě hraje o každý den, situace na bojišti zůstává i nadále napjatá. Ukrajina pokračuje v obranných operacích v Donbasu i na jihu země, zatímco Rusko nadále ostřeluje civilní infrastrukturu a mobilizuje nové jednotky. Západní lídři v Tiraně zdůraznili, že podpora Ukrajině bude pokračovat bez omezení a že se nyní více než kdy dřív počítá s jednotným postupem celé demokratické koalice.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
