Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skončily fiaskem. Západ řeší další kroky s Trumpem

Podle agentury Reuters samotné rozhovory skončily po méně než dvou hodinách. Zdroje z ukrajinské strany označily požadavky, které na setkání přednesla Moskva, za „naprosto nepřijatelné“ a „nerealistické“. Zároveň poukázaly na to, že ruská delegace neměla reálné pravomoci k přijímání zásadních rozhodnutí, což podle nich podtrhuje nedostatek vůle Kremlu skutečně jednat o ukončení války. Jedním z nejkontroverznějších bodů byla údajně ruská výzva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – jejichž anexi Rusko oznámilo v roce 2022, avšak nad nimiž dosud nemá plnou kontrolu.

Zásadní zklamání v Kyjevě vyvolal fakt, že ruský prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení přímých jednání, nakonec do Istanbulu vůbec nevyslal žádného vysoce postaveného představitele vlády, nýbrž pouze delegaci vedenou poradcem Vladimirem Medinským. Ukrajinský vyjednávací tým tak přišel s návrhem na přímé jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, nicméně podle aktuálních signálů z Moskvy tento krok zatím není reálně na stole.

Přestože ruská delegace po skončení rozhovorů oznámila dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 a uvedla, že obě strany nyní připraví vlastní návrhy na příměří, většina komentátorů tyto výstupy označuje spíše za snahu vytvořit iluzi diplomacie než skutečný průlom. Západní diplomaté i ukrajinští představitelé se shodují, že Moskva pouze zdržuje a nadále trvá na maximalistických požadavcích, které nemají šanci na přijetí.

Vývoj v Istanbulu okamžitě vyvolal mezinárodní reakce. Britský premiér Keir Starmer, který se aktuálně nachází na setkání evropských lídrů v albánské Tiraně, uvedl, že bezprostředně po skončení jednání proběhla společná schůzka s prezidentem Zelenským, po níž následoval telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hovoru byli zapojeni i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Podle Starmera bylo hlavním tématem právě selhání istanbulských rozhovorů a potřeba koordinovat další diplomatický i vojenský postup.

„Ruská pozice je zcela nepřijatelná – a není to poprvé,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci v Tiraně. „Na základě dnešní schůzky s prezidentem Zelenským a následného hovoru s prezidentem Trumpem jsme se rozhodli koordinovat naše další kroky ještě těsněji než dosud.“

Zelenského kancelář potvrdila, že prezident telefonicky informoval prezidenta Trumpa o výsledku jednání a zopakoval, že Ukrajina zůstává otevřená mírovému řešení, ovšem za předpokladu respektování své suverenity a územní celistvosti. Návrhy na ústup ze čtyř východních oblastí označil prezident za „pokus o legitimizaci okupace“.

Páteční jednání probíhala pod patronací tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří právě zmiňovaní evropští státníci. Ti předložili Rusku návrh na třicetidenní příměří, které mělo vytvořit prostor pro humanitární pomoc a další kolo seriózních diplomatických rozhovorů. Tento návrh byl Ruskem v podstatě smeten ze stolu.

Mezinárodní společenství s rostoucími obavami sleduje, že navzdory diplomatickým gestům Moskva nejeví žádnou skutečnou snahu konflikt ukončit. Jak uvedl jeden z nejmenovaných ukrajinských diplomatů, „Putin volá po rozhovorech, ale pak vyšle delegaci, která není schopná rozhodovat, a zároveň vznáší požadavky, které by žádná suverénní země nikdy nemohla přijmout.“

Zatím není známo, kdy by se mělo uskutečnit další kolo jednání, pokud vůbec. Ukrajinská strana trvá na tom, že pokračování má smysl jen tehdy, pokud bude ruský prezident ochoten jednat přímo a především pokud Moskva přehodnotí své válečné cíle. Zelenskyj zároveň varoval, že jakákoli dohoda, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, by byla nejen nelegitimní, ale i neudržitelná.

Zatímco se na diplomatické frontě hraje o každý den, situace na bojišti zůstává i nadále napjatá. Ukrajina pokračuje v obranných operacích v Donbasu i na jihu země, zatímco Rusko nadále ostřeluje civilní infrastrukturu a mobilizuje nové jednotky. Západní lídři v Tiraně zdůraznili, že podpora Ukrajině bude pokračovat bez omezení a že se nyní více než kdy dřív počítá s jednotným postupem celé demokratické koalice.