Dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla v pátek v tureckém Istanbulu, skončila fiaskem již po necelých dvou hodinách. Přestože setkání představovalo první přímý kontakt vyjednávacích týmů obou zemí po více než třech letech, podle diplomatických zdrojů a světových agentur nepřineslo žádný posun v řešení války, která trvá už přes dva roky. Ruská strana sice formálně deklarovala „spokojenost“ s výsledkem jednání a oznámila úmysl v rozhovorech pokračovat, avšak ukrajinská i západní vyjádření mluví jednoznačně o neúspěchu.
Podle agentury Reuters samotné rozhovory skončily po méně než dvou hodinách. Zdroje z ukrajinské strany označily požadavky, které na setkání přednesla Moskva, za „naprosto nepřijatelné“ a „nerealistické“. Zároveň poukázaly na to, že ruská delegace neměla reálné pravomoci k přijímání zásadních rozhodnutí, což podle nich podtrhuje nedostatek vůle Kremlu skutečně jednat o ukončení války. Jedním z nejkontroverznějších bodů byla údajně ruská výzva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – jejichž anexi Rusko oznámilo v roce 2022, avšak nad nimiž dosud nemá plnou kontrolu.
Zásadní zklamání v Kyjevě vyvolal fakt, že ruský prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení přímých jednání, nakonec do Istanbulu vůbec nevyslal žádného vysoce postaveného představitele vlády, nýbrž pouze delegaci vedenou poradcem Vladimirem Medinským. Ukrajinský vyjednávací tým tak přišel s návrhem na přímé jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, nicméně podle aktuálních signálů z Moskvy tento krok zatím není reálně na stole.
Přestože ruská delegace po skončení rozhovorů oznámila dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 a uvedla, že obě strany nyní připraví vlastní návrhy na příměří, většina komentátorů tyto výstupy označuje spíše za snahu vytvořit iluzi diplomacie než skutečný průlom. Západní diplomaté i ukrajinští představitelé se shodují, že Moskva pouze zdržuje a nadále trvá na maximalistických požadavcích, které nemají šanci na přijetí.
Vývoj v Istanbulu okamžitě vyvolal mezinárodní reakce. Britský premiér Keir Starmer, který se aktuálně nachází na setkání evropských lídrů v albánské Tiraně, uvedl, že bezprostředně po skončení jednání proběhla společná schůzka s prezidentem Zelenským, po níž následoval telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hovoru byli zapojeni i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Podle Starmera bylo hlavním tématem právě selhání istanbulských rozhovorů a potřeba koordinovat další diplomatický i vojenský postup.
„Ruská pozice je zcela nepřijatelná – a není to poprvé,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci v Tiraně. „Na základě dnešní schůzky s prezidentem Zelenským a následného hovoru s prezidentem Trumpem jsme se rozhodli koordinovat naše další kroky ještě těsněji než dosud.“
Zelenského kancelář potvrdila, že prezident telefonicky informoval prezidenta Trumpa o výsledku jednání a zopakoval, že Ukrajina zůstává otevřená mírovému řešení, ovšem za předpokladu respektování své suverenity a územní celistvosti. Návrhy na ústup ze čtyř východních oblastí označil prezident za „pokus o legitimizaci okupace“.
Páteční jednání probíhala pod patronací tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří právě zmiňovaní evropští státníci. Ti předložili Rusku návrh na třicetidenní příměří, které mělo vytvořit prostor pro humanitární pomoc a další kolo seriózních diplomatických rozhovorů. Tento návrh byl Ruskem v podstatě smeten ze stolu.
Mezinárodní společenství s rostoucími obavami sleduje, že navzdory diplomatickým gestům Moskva nejeví žádnou skutečnou snahu konflikt ukončit. Jak uvedl jeden z nejmenovaných ukrajinských diplomatů, „Putin volá po rozhovorech, ale pak vyšle delegaci, která není schopná rozhodovat, a zároveň vznáší požadavky, které by žádná suverénní země nikdy nemohla přijmout.“
Zatím není známo, kdy by se mělo uskutečnit další kolo jednání, pokud vůbec. Ukrajinská strana trvá na tom, že pokračování má smysl jen tehdy, pokud bude ruský prezident ochoten jednat přímo a především pokud Moskva přehodnotí své válečné cíle. Zelenskyj zároveň varoval, že jakákoli dohoda, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, by byla nejen nelegitimní, ale i neudržitelná.
Zatímco se na diplomatické frontě hraje o každý den, situace na bojišti zůstává i nadále napjatá. Ukrajina pokračuje v obranných operacích v Donbasu i na jihu země, zatímco Rusko nadále ostřeluje civilní infrastrukturu a mobilizuje nové jednotky. Západní lídři v Tiraně zdůraznili, že podpora Ukrajině bude pokračovat bez omezení a že se nyní více než kdy dřív počítá s jednotným postupem celé demokratické koalice.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
