Dlouho očekávaná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která proběhla v pátek v tureckém Istanbulu, skončila fiaskem již po necelých dvou hodinách. Přestože setkání představovalo první přímý kontakt vyjednávacích týmů obou zemí po více než třech letech, podle diplomatických zdrojů a světových agentur nepřineslo žádný posun v řešení války, která trvá už přes dva roky. Ruská strana sice formálně deklarovala „spokojenost“ s výsledkem jednání a oznámila úmysl v rozhovorech pokračovat, avšak ukrajinská i západní vyjádření mluví jednoznačně o neúspěchu.
Podle agentury Reuters samotné rozhovory skončily po méně než dvou hodinách. Zdroje z ukrajinské strany označily požadavky, které na setkání přednesla Moskva, za „naprosto nepřijatelné“ a „nerealistické“. Zároveň poukázaly na to, že ruská delegace neměla reálné pravomoci k přijímání zásadních rozhodnutí, což podle nich podtrhuje nedostatek vůle Kremlu skutečně jednat o ukončení války. Jedním z nejkontroverznějších bodů byla údajně ruská výzva, aby se Ukrajina zcela stáhla ze čtyř východních regionů – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – jejichž anexi Rusko oznámilo v roce 2022, avšak nad nimiž dosud nemá plnou kontrolu.
Zásadní zklamání v Kyjevě vyvolal fakt, že ruský prezident Vladimir Putin, který sám vyzval k obnovení přímých jednání, nakonec do Istanbulu vůbec nevyslal žádného vysoce postaveného představitele vlády, nýbrž pouze delegaci vedenou poradcem Vladimirem Medinským. Ukrajinský vyjednávací tým tak přišel s návrhem na přímé jednání mezi prezidenty Zelenským a Putinem, nicméně podle aktuálních signálů z Moskvy tento krok zatím není reálně na stole.
Přestože ruská delegace po skončení rozhovorů oznámila dohodu o rozsáhlé výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000 a uvedla, že obě strany nyní připraví vlastní návrhy na příměří, většina komentátorů tyto výstupy označuje spíše za snahu vytvořit iluzi diplomacie než skutečný průlom. Západní diplomaté i ukrajinští představitelé se shodují, že Moskva pouze zdržuje a nadále trvá na maximalistických požadavcích, které nemají šanci na přijetí.
Vývoj v Istanbulu okamžitě vyvolal mezinárodní reakce. Britský premiér Keir Starmer, který se aktuálně nachází na setkání evropských lídrů v albánské Tiraně, uvedl, že bezprostředně po skončení jednání proběhla společná schůzka s prezidentem Zelenským, po níž následoval telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hovoru byli zapojeni i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Podle Starmera bylo hlavním tématem právě selhání istanbulských rozhovorů a potřeba koordinovat další diplomatický i vojenský postup.
„Ruská pozice je zcela nepřijatelná – a není to poprvé,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci v Tiraně. „Na základě dnešní schůzky s prezidentem Zelenským a následného hovoru s prezidentem Trumpem jsme se rozhodli koordinovat naše další kroky ještě těsněji než dosud.“
Zelenského kancelář potvrdila, že prezident telefonicky informoval prezidenta Trumpa o výsledku jednání a zopakoval, že Ukrajina zůstává otevřená mírovému řešení, ovšem za předpokladu respektování své suverenity a územní celistvosti. Návrhy na ústup ze čtyř východních oblastí označil prezident za „pokus o legitimizaci okupace“.
Páteční jednání probíhala pod patronací tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří právě zmiňovaní evropští státníci. Ti předložili Rusku návrh na třicetidenní příměří, které mělo vytvořit prostor pro humanitární pomoc a další kolo seriózních diplomatických rozhovorů. Tento návrh byl Ruskem v podstatě smeten ze stolu.
Mezinárodní společenství s rostoucími obavami sleduje, že navzdory diplomatickým gestům Moskva nejeví žádnou skutečnou snahu konflikt ukončit. Jak uvedl jeden z nejmenovaných ukrajinských diplomatů, „Putin volá po rozhovorech, ale pak vyšle delegaci, která není schopná rozhodovat, a zároveň vznáší požadavky, které by žádná suverénní země nikdy nemohla přijmout.“
Zatím není známo, kdy by se mělo uskutečnit další kolo jednání, pokud vůbec. Ukrajinská strana trvá na tom, že pokračování má smysl jen tehdy, pokud bude ruský prezident ochoten jednat přímo a především pokud Moskva přehodnotí své válečné cíle. Zelenskyj zároveň varoval, že jakákoli dohoda, která by znamenala ztrátu ukrajinského území, by byla nejen nelegitimní, ale i neudržitelná.
Zatímco se na diplomatické frontě hraje o každý den, situace na bojišti zůstává i nadále napjatá. Ukrajina pokračuje v obranných operacích v Donbasu i na jihu země, zatímco Rusko nadále ostřeluje civilní infrastrukturu a mobilizuje nové jednotky. Západní lídři v Tiraně zdůraznili, že podpora Ukrajině bude pokračovat bez omezení a že se nyní více než kdy dřív počítá s jednotným postupem celé demokratické koalice.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
