Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Rodríguezová se při své snaze o transformaci režimu zjevně inspirovala čínským modelem. Zatímco v ekonomické oblasti prosazuje rychlou liberalizaci, politickou kontrolu nad zemí si ponechává pevně v rukou. Chce se tak vyhnout osudu Sovětského svazu, který se zhroutil poté, co se pokusil o ekonomické i politické uvolnění současně. Ve Venezuele tak zůstává veškerá státní mašinerie – od armády a policie až po soudy a volební orgány – pod kontrolou vládnoucí Sjednocené socialistické strany (PSUV).
V rámci nové administrativy sice došlo k personálním změnám ve 13 ze 32 ministerských křesel, klíčoví hráči Madurova éry však v pozadí zůstávají. Příkladem je vlivný Diosdado Cabello nebo Vladimir Padrino López, který byl z postu ministra obrany přesunut na resort zemědělství. Tito muži se nyní loajálně řadí za Rodríguezovou a doufají, že jim spolupráce s novým vedením a USA vynese zrušení mezinárodních sankcí a zatykačů, podobně jako se to již stalo samotné prezidentce.
V hospodářské sféře postupuje Rodríguezová mnohem razantněji. Ruší zestátňování z éry Huga Cháveze a znovu otevírá klíčová odvětví, jako je těžba ropy a minerálů, soukromým investorům. Byla ustavena komise pro audit státního majetku, která má připravit půdu pro rozsáhlý rozprodej státních podniků v zemědělství i průmyslu. Venezuela se také po letech vrátila do Mezinárodního měnového fondu a obnovila diplomatické styky s USA, což v březnu 2026 stvrdilo vyvěšení americké vlajky na ambasádě v Caracasu.
Navzdory chvále od amerického prezidenta Donalda Trumpa však v zemi panuje napětí. Demokratické reformy jsou v nedohlednu, slibované prezidentské volby se zatím nekonají a propouštění politických vězňů se téměř zastavilo. Opozice, v jejímž čele stojí Maria Corina Machado, neskrývá zklamání. Machado, která se aktuálně nachází v Evropě, plánuje návrat do vlasti do konce roku 2026. Odmítá čistě ekonomické změny bez politické odpovědnosti a požaduje spravedlnost za korupci a zneužívání moci předchozími vládami.
Budoucnost Venezuely tak zůstává nejistá. Aktuální reformy sice mohou přilákat zahraniční kapitál, ale hrozí, že zemi pouze vrátí k její historické závislosti na vývozu surovin. Tato jednostranná orientace byla v minulosti hlavním zdrojem nestability, kterou chtěla kdysi „bolívarská revoluce“ odstranit. Bez hlubších politických změn a skutečného smíru s opozicí tak Rodríguezová riskuje, že ekonomický rozmach dříve či později narazí na odpor obyvatel volajících po skutečné demokracii.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.