Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Rodríguezová se při své snaze o transformaci režimu zjevně inspirovala čínským modelem. Zatímco v ekonomické oblasti prosazuje rychlou liberalizaci, politickou kontrolu nad zemí si ponechává pevně v rukou. Chce se tak vyhnout osudu Sovětského svazu, který se zhroutil poté, co se pokusil o ekonomické i politické uvolnění současně. Ve Venezuele tak zůstává veškerá státní mašinerie – od armády a policie až po soudy a volební orgány – pod kontrolou vládnoucí Sjednocené socialistické strany (PSUV).
V rámci nové administrativy sice došlo k personálním změnám ve 13 ze 32 ministerských křesel, klíčoví hráči Madurova éry však v pozadí zůstávají. Příkladem je vlivný Diosdado Cabello nebo Vladimir Padrino López, který byl z postu ministra obrany přesunut na resort zemědělství. Tito muži se nyní loajálně řadí za Rodríguezovou a doufají, že jim spolupráce s novým vedením a USA vynese zrušení mezinárodních sankcí a zatykačů, podobně jako se to již stalo samotné prezidentce.
V hospodářské sféře postupuje Rodríguezová mnohem razantněji. Ruší zestátňování z éry Huga Cháveze a znovu otevírá klíčová odvětví, jako je těžba ropy a minerálů, soukromým investorům. Byla ustavena komise pro audit státního majetku, která má připravit půdu pro rozsáhlý rozprodej státních podniků v zemědělství i průmyslu. Venezuela se také po letech vrátila do Mezinárodního měnového fondu a obnovila diplomatické styky s USA, což v březnu 2026 stvrdilo vyvěšení americké vlajky na ambasádě v Caracasu.
Navzdory chvále od amerického prezidenta Donalda Trumpa však v zemi panuje napětí. Demokratické reformy jsou v nedohlednu, slibované prezidentské volby se zatím nekonají a propouštění politických vězňů se téměř zastavilo. Opozice, v jejímž čele stojí Maria Corina Machado, neskrývá zklamání. Machado, která se aktuálně nachází v Evropě, plánuje návrat do vlasti do konce roku 2026. Odmítá čistě ekonomické změny bez politické odpovědnosti a požaduje spravedlnost za korupci a zneužívání moci předchozími vládami.
Budoucnost Venezuely tak zůstává nejistá. Aktuální reformy sice mohou přilákat zahraniční kapitál, ale hrozí, že zemi pouze vrátí k její historické závislosti na vývozu surovin. Tato jednostranná orientace byla v minulosti hlavním zdrojem nestability, kterou chtěla kdysi „bolívarská revoluce“ odstranit. Bez hlubších politických změn a skutečného smíru s opozicí tak Rodríguezová riskuje, že ekonomický rozmach dříve či později narazí na odpor obyvatel volajících po skutečné demokracii.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.