Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Rodríguezová se při své snaze o transformaci režimu zjevně inspirovala čínským modelem. Zatímco v ekonomické oblasti prosazuje rychlou liberalizaci, politickou kontrolu nad zemí si ponechává pevně v rukou. Chce se tak vyhnout osudu Sovětského svazu, který se zhroutil poté, co se pokusil o ekonomické i politické uvolnění současně. Ve Venezuele tak zůstává veškerá státní mašinerie – od armády a policie až po soudy a volební orgány – pod kontrolou vládnoucí Sjednocené socialistické strany (PSUV).
V rámci nové administrativy sice došlo k personálním změnám ve 13 ze 32 ministerských křesel, klíčoví hráči Madurova éry však v pozadí zůstávají. Příkladem je vlivný Diosdado Cabello nebo Vladimir Padrino López, který byl z postu ministra obrany přesunut na resort zemědělství. Tito muži se nyní loajálně řadí za Rodríguezovou a doufají, že jim spolupráce s novým vedením a USA vynese zrušení mezinárodních sankcí a zatykačů, podobně jako se to již stalo samotné prezidentce.
V hospodářské sféře postupuje Rodríguezová mnohem razantněji. Ruší zestátňování z éry Huga Cháveze a znovu otevírá klíčová odvětví, jako je těžba ropy a minerálů, soukromým investorům. Byla ustavena komise pro audit státního majetku, která má připravit půdu pro rozsáhlý rozprodej státních podniků v zemědělství i průmyslu. Venezuela se také po letech vrátila do Mezinárodního měnového fondu a obnovila diplomatické styky s USA, což v březnu 2026 stvrdilo vyvěšení americké vlajky na ambasádě v Caracasu.
Navzdory chvále od amerického prezidenta Donalda Trumpa však v zemi panuje napětí. Demokratické reformy jsou v nedohlednu, slibované prezidentské volby se zatím nekonají a propouštění politických vězňů se téměř zastavilo. Opozice, v jejímž čele stojí Maria Corina Machado, neskrývá zklamání. Machado, která se aktuálně nachází v Evropě, plánuje návrat do vlasti do konce roku 2026. Odmítá čistě ekonomické změny bez politické odpovědnosti a požaduje spravedlnost za korupci a zneužívání moci předchozími vládami.
Budoucnost Venezuely tak zůstává nejistá. Aktuální reformy sice mohou přilákat zahraniční kapitál, ale hrozí, že zemi pouze vrátí k její historické závislosti na vývozu surovin. Tato jednostranná orientace byla v minulosti hlavním zdrojem nestability, kterou chtěla kdysi „bolívarská revoluce“ odstranit. Bez hlubších politických změn a skutečného smíru s opozicí tak Rodríguezová riskuje, že ekonomický rozmach dříve či později narazí na odpor obyvatel volajících po skutečné demokracii.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.