Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Výzkum ukázal, že nejsilnějším prediktorem proruských postojů je to, jak blízko má k Moskvě politická strana, kterou respondent preferuje. Pokud lídři dané strany udržují vazby na Kreml nebo přebírají jeho rétoriku, jejich voliči tyto názory přejímají. Studie naznačuje, že tito lidé se často o samotný konflikt do hloubky nezajímají, ale jednoduše se ztotožňují s narativem své oblíbené politické síly.
Druhým nejvýznamnějším faktorem je náchylnost k dezinformacím a nedůvěra v tradiční média. Proruské názory jsou nadprokurativně zastoupeny u lidí, kteří čerpají zprávy z alternativních kanálů a věří konspiračním teoriím. Například u respondentů, kteří věří, že pandemie covidu-19 byla řízena vládami, je o 40 % nižší pravděpodobnost, že budou schvalovat vítězství Ukrajiny, ve srovnání s těmi, kteří důvěřují tradičním médiím.
Určitý vliv má také ideologie, konkrétně kulturní konzervatismus a autoritářství. Sympatie ke Kremlu častěji vyjadřují lidé, kteří upřednostňují silné lídry a zpochybňují práva menšin. Naopak obavy analytiků, že rostoucí ceny energií a ekonomické potíže obrátí veřejnost proti podpoře Ukrajiny, se nepotvrdily. Lidé zasažení energetickou krizí nevykazují vyšší míru podpory Ruska než zbytek populace.
Rozložení sympatií se v rámci Evropy výrazně liší. Zatímco v Polsku je podpora ruského vítězství prakticky nulová, na Slovensku se pohybuje kolem 20 %. Studie v této souvislosti upozorňuje na roli politických elit. Zatímco slovenský premiér Robert Fico podle autorů sám opakuje proruské narativy, v České republice výzkumníci zmiňují kabinet Andreje Babiše, který podle nich rezignoval na protidezinformační opatření.
Závěry studie zdůrazňují, že podpora agresora v Evropě není výsledkem hlubokého přesvědčení nebo ekonomické kalkulace, ale spíše odrazem informací a interpretací, které cirkulují v politickém systému. Ochrana integrity informačního prostředí a boj proti dezinformacím tak zůstávají hlavní výzvou pro stabilitu evropské podpory Ukrajině, která je klíčová pro další poskytování vojenské a finanční pomoci.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.