Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Prezident Trump ve svých projevech používá termíny jako „zdecimovaný“ nebo „úplně zničený“ a tvrdí, že Írán utrpěl největší ztráty v historii moderního válčení. Podle něj jsou íránské továrny na zbraně v troskách a země již nedisponuje žádným námořnictvem ani letectvem. Zprávy amerických tajných služeb, o nichž informovala média jako CNN nebo The New York Times, však naznačují, že Írán má stále operační přístup k naprosté většině svých raketových stanovišť podél strategického Hormuzského průlivu.
Zveřejnění těchto rozporů vyvolalo u prezidenta ostrou reakci na sociálních sítích, kde označil informování o těchto zpravodajských analýzách za „virtuální vlastizradu“. Trump tvrdí, že média, která zpochybňují jeho verzi o absolutním vítězství, nahrávají nepříteli a dodávají Íránu falešnou naději. Podle něj je Írán v troskách a jakákoli tvrzení o jeho přetrvávající vojenské síle jsou lživá a absurdní.
Zpravodajské služby přitom poukazují na to, že Írán efektivně využil dubnové příměří k obnově poškozených odpalovacích zařízení a k vybudování nových pozic. To by vysvětlovalo, proč je Teherán stále schopen blokovat Hormuzský průliv a drasticky tak omezovat světové dodávky energie. Odhady naznačují, že Írán by mohl současnou americkou blokádu svých přístavů ekonomicky vydržet až čtyři měsíce, aniž by došlo k úplné destabilizaci jeho režimu.
Vojenské špičky se v této věci drží v ústraní a odmítají veřejně potvrzovat či vyvracet prezidentova slova. Generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů, během slyšení v Senátu uvedl, že veškerá hodnocení škod způsobených nepřítelem podléhají utajení a bylo by nevhodné je komentovat. Podobně se vyjádřil i ministr obrany Pete Hegseth, který odmítl validovat úniky informací do médií, přestože dříve sám tvrdil, že íránský raketový program je funkčně zničen.
Demokratičtí senátoři však administrativu obviňují, že za zavřenými dveřmi v utajených brífincích podává zcela jiný obraz situace než na veřejnosti. Senátor Chris Murphy například poukázal na to, že v soukromí vojenští představitelé přiznávají omezené možnosti USA, jak vojenskou silou průliv znovu otevřít, zatímco ministr Hegseth veřejně trvá na tom, že vojenských možností je celá řada.
Analytici připomínají, že podceňování soupeře se v minulosti nevyplatilo. Už před začátkem války zpravodajské služby varovaly, že ani eliminace nejvyššího íránského vedení nepovede k okamžitému pádu režimu. Ukazuje se, že Írán se na podobný scénář dlouhodobě připravoval a jeho schopnost asymetrického válčení zůstává i přes masivní bombardování hrozbou.
Tento rozpor mezi politickou rétorikou a zpravodajskými fakty zapadá do širšího vzorce fungování současné administrativy, která často využívá nadsázku k prosazování svých cílů. Podle kritiků je však v otázce války a míru takové zkreslování reality nebezpečné, protože může vést k nesprávným strategickým rozhodnutím s globálními dopady. Celá situace tak zůstává předmětem ostrých sporů mezi Bílým domem a zpravodajskou komunitou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.