Zdecimovaný, zničený, největší ztráty v historii... Trumpova slova o Íránu neodpovídají realitě, varuje rozvědka

Prezident Trump ve svých projevech používá termíny jako „zdecimovaný“ nebo „úplně zničený“ a tvrdí, že Írán utrpěl největší ztráty v historii moderního válčení. Podle něj jsou íránské továrny na zbraně v troskách a země již nedisponuje žádným námořnictvem ani letectvem. Zprávy amerických tajných služeb, o nichž informovala média jako CNN nebo The New York Times, však naznačují, že Írán má stále operační přístup k naprosté většině svých raketových stanovišť podél strategického Hormuzského průlivu.

Zveřejnění těchto rozporů vyvolalo u prezidenta ostrou reakci na sociálních sítích, kde označil informování o těchto zpravodajských analýzách za „virtuální vlastizradu“. Trump tvrdí, že média, která zpochybňují jeho verzi o absolutním vítězství, nahrávají nepříteli a dodávají Íránu falešnou naději. Podle něj je Írán v troskách a jakákoli tvrzení o jeho přetrvávající vojenské síle jsou lživá a absurdní.

Zpravodajské služby přitom poukazují na to, že Írán efektivně využil dubnové příměří k obnově poškozených odpalovacích zařízení a k vybudování nových pozic. To by vysvětlovalo, proč je Teherán stále schopen blokovat Hormuzský průliv a drasticky tak omezovat světové dodávky energie. Odhady naznačují, že Írán by mohl současnou americkou blokádu svých přístavů ekonomicky vydržet až čtyři měsíce, aniž by došlo k úplné destabilizaci jeho režimu.

Vojenské špičky se v této věci drží v ústraní a odmítají veřejně potvrzovat či vyvracet prezidentova slova. Generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů, během slyšení v Senátu uvedl, že veškerá hodnocení škod způsobených nepřítelem podléhají utajení a bylo by nevhodné je komentovat. Podobně se vyjádřil i ministr obrany Pete Hegseth, který odmítl validovat úniky informací do médií, přestože dříve sám tvrdil, že íránský raketový program je funkčně zničen.

Demokratičtí senátoři však administrativu obviňují, že za zavřenými dveřmi v utajených brífincích podává zcela jiný obraz situace než na veřejnosti. Senátor Chris Murphy například poukázal na to, že v soukromí vojenští představitelé přiznávají omezené možnosti USA, jak vojenskou silou průliv znovu otevřít, zatímco ministr Hegseth veřejně trvá na tom, že vojenských možností je celá řada.

Analytici připomínají, že podceňování soupeře se v minulosti nevyplatilo. Už před začátkem války zpravodajské služby varovaly, že ani eliminace nejvyššího íránského vedení nepovede k okamžitému pádu režimu. Ukazuje se, že Írán se na podobný scénář dlouhodobě připravoval a jeho schopnost asymetrického válčení zůstává i přes masivní bombardování hrozbou.

Tento rozpor mezi politickou rétorikou a zpravodajskými fakty zapadá do širšího vzorce fungování současné administrativy, která často využívá nadsázku k prosazování svých cílů. Podle kritiků je však v otázce války a míru takové zkreslování reality nebezpečné, protože může vést k nesprávným strategickým rozhodnutím s globálními dopady. Celá situace tak zůstává předmětem ostrých sporů mezi Bílým domem a zpravodajskou komunitou.