Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Dopady blokády Hormuzského průlivu jsou pro asijské země drtivé. V Indii musela vláda přesměrovat zásoby plynu od průmyslu k domácnostem, aby lidé měli na čem vařit. Nepál zavedl přídělový systém, Filipíny zkrátily pracovní týden na čtyři dny a Bangladéš musel kvůli nedostatku paliv uzavřít univerzity. Asie je na energiích z Perského zálivu životně závislá; Japonsko dováží devět desetin své spotřeby, Korea čtyři pětiny. Doprava v průlivu se přitom propadla o neuvěřitelných 90 %.
Evropa je na tom o něco lépe z hlediska dovozu ropy, ale její závislost na zemním plynu je kritická. Od začátku americko-izraelského bombardování ceny plynu prudce vzrostly, což se okamžitě projevilo na akciových trzích. Evropský index MSCI klesl do 20. března o 11 %, což je citelnější propad než v samotné Asii.
V ostrém kontrastu s tím stojí odolnost Spojených států. Americký index S&P 500 ztratil jen mírných 5 %. Data potvrzují, že USA jsou díky hojnosti domácího břidlicového plynu, který kryje 36 % jejich energetických potřeb, do značné míry izolovány od mezinárodních cenových výkyvů. To dodává současné krizi cynický rozměr: Washington šíří zkázu, která ho samotného téměř nebolí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) musel přepsat své prognózy. Zatímco vyhlídky pro Británii, Japonsko, Kanadu či eurozónu po Trumpově nástupu k moci oslabily, odhad růstu amerického HDP se paradoxně zvýšil na 2,4 %. Podle Světové obchodní organizace (WTO) navíc drahé energie paradoxně povzbudí severoamerický růst, zatímco Evropu srazí téměř k nule.
Krize má i hluboký dopad na zemědělství. Brazílie a Indie dovážejí z Perského zálivu velkou část močoviny, která je nezbytná pro výrobu hnojiv. Samotné arabské státy jsou zase závislé na dovozu potravin přes průliv – prochází tudy 75 % jejich rýže a přes 90 % kukuřice a sóji. Regionální ekonomický útlum navíc zasáhne miliony dělníků z Pákistánu či Bangladéše, kteří nebudou moci posílat peníze svým rodinám domů.
Naděje ekologů, že energetický šok urychlí přechod k obnovitelným zdrojům, se zatím nenaplňují. V Asii je efekt přesně opačný – nedostatek plynu vedl k oživení zájmu o uhlí, což je pro klima ta nejhorší zpráva.
Někdejší spojenci USA na Západě jsou nuceni přijmout fakt, že Trumpova Amerika již není spolehlivým partnerem, ale hlavním zdrojem globální nejistoty. Trumpovy argumenty pro agresi jsou často vnímány jako účelové; jednou útočí kvůli jaderné hrozbě, kterou krátce předtím prohlásil za eliminovanou, jindy zavádí cla pod záminkou nucených prací.
Svět si nyní musí zvyknout na novou realitu. Vedle hrozby čínské invaze na Tchaj-wan nebo ruských ambicí v Pobaltí se na seznam největších globálních rizik dostala nevyzpytatelná americká politika „náhodného pekla“. Tato dravá forma nacionalismu, podporovaná miliony voličů hnutí MAGA, pravděpodobně nezmizí ani po příštích volbách a bude i nadále podkopávat mezinárodní stabilitu.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.