Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Dopady blokády Hormuzského průlivu jsou pro asijské země drtivé. V Indii musela vláda přesměrovat zásoby plynu od průmyslu k domácnostem, aby lidé měli na čem vařit. Nepál zavedl přídělový systém, Filipíny zkrátily pracovní týden na čtyři dny a Bangladéš musel kvůli nedostatku paliv uzavřít univerzity. Asie je na energiích z Perského zálivu životně závislá; Japonsko dováží devět desetin své spotřeby, Korea čtyři pětiny. Doprava v průlivu se přitom propadla o neuvěřitelných 90 %.
Evropa je na tom o něco lépe z hlediska dovozu ropy, ale její závislost na zemním plynu je kritická. Od začátku americko-izraelského bombardování ceny plynu prudce vzrostly, což se okamžitě projevilo na akciových trzích. Evropský index MSCI klesl do 20. března o 11 %, což je citelnější propad než v samotné Asii.
V ostrém kontrastu s tím stojí odolnost Spojených států. Americký index S&P 500 ztratil jen mírných 5 %. Data potvrzují, že USA jsou díky hojnosti domácího břidlicového plynu, který kryje 36 % jejich energetických potřeb, do značné míry izolovány od mezinárodních cenových výkyvů. To dodává současné krizi cynický rozměr: Washington šíří zkázu, která ho samotného téměř nebolí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) musel přepsat své prognózy. Zatímco vyhlídky pro Británii, Japonsko, Kanadu či eurozónu po Trumpově nástupu k moci oslabily, odhad růstu amerického HDP se paradoxně zvýšil na 2,4 %. Podle Světové obchodní organizace (WTO) navíc drahé energie paradoxně povzbudí severoamerický růst, zatímco Evropu srazí téměř k nule.
Krize má i hluboký dopad na zemědělství. Brazílie a Indie dovážejí z Perského zálivu velkou část močoviny, která je nezbytná pro výrobu hnojiv. Samotné arabské státy jsou zase závislé na dovozu potravin přes průliv – prochází tudy 75 % jejich rýže a přes 90 % kukuřice a sóji. Regionální ekonomický útlum navíc zasáhne miliony dělníků z Pákistánu či Bangladéše, kteří nebudou moci posílat peníze svým rodinám domů.
Naděje ekologů, že energetický šok urychlí přechod k obnovitelným zdrojům, se zatím nenaplňují. V Asii je efekt přesně opačný – nedostatek plynu vedl k oživení zájmu o uhlí, což je pro klima ta nejhorší zpráva.
Někdejší spojenci USA na Západě jsou nuceni přijmout fakt, že Trumpova Amerika již není spolehlivým partnerem, ale hlavním zdrojem globální nejistoty. Trumpovy argumenty pro agresi jsou často vnímány jako účelové; jednou útočí kvůli jaderné hrozbě, kterou krátce předtím prohlásil za eliminovanou, jindy zavádí cla pod záminkou nucených prací.
Svět si nyní musí zvyknout na novou realitu. Vedle hrozby čínské invaze na Tchaj-wan nebo ruských ambicí v Pobaltí se na seznam největších globálních rizik dostala nevyzpytatelná americká politika „náhodného pekla“. Tato dravá forma nacionalismu, podporovaná miliony voličů hnutí MAGA, pravděpodobně nezmizí ani po příštích volbách a bude i nadále podkopávat mezinárodní stabilitu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.