Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Dopady blokády Hormuzského průlivu jsou pro asijské země drtivé. V Indii musela vláda přesměrovat zásoby plynu od průmyslu k domácnostem, aby lidé měli na čem vařit. Nepál zavedl přídělový systém, Filipíny zkrátily pracovní týden na čtyři dny a Bangladéš musel kvůli nedostatku paliv uzavřít univerzity. Asie je na energiích z Perského zálivu životně závislá; Japonsko dováží devět desetin své spotřeby, Korea čtyři pětiny. Doprava v průlivu se přitom propadla o neuvěřitelných 90 %.
Evropa je na tom o něco lépe z hlediska dovozu ropy, ale její závislost na zemním plynu je kritická. Od začátku americko-izraelského bombardování ceny plynu prudce vzrostly, což se okamžitě projevilo na akciových trzích. Evropský index MSCI klesl do 20. března o 11 %, což je citelnější propad než v samotné Asii.
V ostrém kontrastu s tím stojí odolnost Spojených států. Americký index S&P 500 ztratil jen mírných 5 %. Data potvrzují, že USA jsou díky hojnosti domácího břidlicového plynu, který kryje 36 % jejich energetických potřeb, do značné míry izolovány od mezinárodních cenových výkyvů. To dodává současné krizi cynický rozměr: Washington šíří zkázu, která ho samotného téměř nebolí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) musel přepsat své prognózy. Zatímco vyhlídky pro Británii, Japonsko, Kanadu či eurozónu po Trumpově nástupu k moci oslabily, odhad růstu amerického HDP se paradoxně zvýšil na 2,4 %. Podle Světové obchodní organizace (WTO) navíc drahé energie paradoxně povzbudí severoamerický růst, zatímco Evropu srazí téměř k nule.
Krize má i hluboký dopad na zemědělství. Brazílie a Indie dovážejí z Perského zálivu velkou část močoviny, která je nezbytná pro výrobu hnojiv. Samotné arabské státy jsou zase závislé na dovozu potravin přes průliv – prochází tudy 75 % jejich rýže a přes 90 % kukuřice a sóji. Regionální ekonomický útlum navíc zasáhne miliony dělníků z Pákistánu či Bangladéše, kteří nebudou moci posílat peníze svým rodinám domů.
Naděje ekologů, že energetický šok urychlí přechod k obnovitelným zdrojům, se zatím nenaplňují. V Asii je efekt přesně opačný – nedostatek plynu vedl k oživení zájmu o uhlí, což je pro klima ta nejhorší zpráva.
Někdejší spojenci USA na Západě jsou nuceni přijmout fakt, že Trumpova Amerika již není spolehlivým partnerem, ale hlavním zdrojem globální nejistoty. Trumpovy argumenty pro agresi jsou často vnímány jako účelové; jednou útočí kvůli jaderné hrozbě, kterou krátce předtím prohlásil za eliminovanou, jindy zavádí cla pod záminkou nucených prací.
Svět si nyní musí zvyknout na novou realitu. Vedle hrozby čínské invaze na Tchaj-wan nebo ruských ambicí v Pobaltí se na seznam největších globálních rizik dostala nevyzpytatelná americká politika „náhodného pekla“. Tato dravá forma nacionalismu, podporovaná miliony voličů hnutí MAGA, pravděpodobně nezmizí ani po příštích volbách a bude i nadále podkopávat mezinárodní stabilitu.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).