Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Dopady blokády Hormuzského průlivu jsou pro asijské země drtivé. V Indii musela vláda přesměrovat zásoby plynu od průmyslu k domácnostem, aby lidé měli na čem vařit. Nepál zavedl přídělový systém, Filipíny zkrátily pracovní týden na čtyři dny a Bangladéš musel kvůli nedostatku paliv uzavřít univerzity. Asie je na energiích z Perského zálivu životně závislá; Japonsko dováží devět desetin své spotřeby, Korea čtyři pětiny. Doprava v průlivu se přitom propadla o neuvěřitelných 90 %.
Evropa je na tom o něco lépe z hlediska dovozu ropy, ale její závislost na zemním plynu je kritická. Od začátku americko-izraelského bombardování ceny plynu prudce vzrostly, což se okamžitě projevilo na akciových trzích. Evropský index MSCI klesl do 20. března o 11 %, což je citelnější propad než v samotné Asii.
V ostrém kontrastu s tím stojí odolnost Spojených států. Americký index S&P 500 ztratil jen mírných 5 %. Data potvrzují, že USA jsou díky hojnosti domácího břidlicového plynu, který kryje 36 % jejich energetických potřeb, do značné míry izolovány od mezinárodních cenových výkyvů. To dodává současné krizi cynický rozměr: Washington šíří zkázu, která ho samotného téměř nebolí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) musel přepsat své prognózy. Zatímco vyhlídky pro Británii, Japonsko, Kanadu či eurozónu po Trumpově nástupu k moci oslabily, odhad růstu amerického HDP se paradoxně zvýšil na 2,4 %. Podle Světové obchodní organizace (WTO) navíc drahé energie paradoxně povzbudí severoamerický růst, zatímco Evropu srazí téměř k nule.
Krize má i hluboký dopad na zemědělství. Brazílie a Indie dovážejí z Perského zálivu velkou část močoviny, která je nezbytná pro výrobu hnojiv. Samotné arabské státy jsou zase závislé na dovozu potravin přes průliv – prochází tudy 75 % jejich rýže a přes 90 % kukuřice a sóji. Regionální ekonomický útlum navíc zasáhne miliony dělníků z Pákistánu či Bangladéše, kteří nebudou moci posílat peníze svým rodinám domů.
Naděje ekologů, že energetický šok urychlí přechod k obnovitelným zdrojům, se zatím nenaplňují. V Asii je efekt přesně opačný – nedostatek plynu vedl k oživení zájmu o uhlí, což je pro klima ta nejhorší zpráva.
Někdejší spojenci USA na Západě jsou nuceni přijmout fakt, že Trumpova Amerika již není spolehlivým partnerem, ale hlavním zdrojem globální nejistoty. Trumpovy argumenty pro agresi jsou často vnímány jako účelové; jednou útočí kvůli jaderné hrozbě, kterou krátce předtím prohlásil za eliminovanou, jindy zavádí cla pod záminkou nucených prací.
Svět si nyní musí zvyknout na novou realitu. Vedle hrozby čínské invaze na Tchaj-wan nebo ruských ambicí v Pobaltí se na seznam největších globálních rizik dostala nevyzpytatelná americká politika „náhodného pekla“. Tato dravá forma nacionalismu, podporovaná miliony voličů hnutí MAGA, pravděpodobně nezmizí ani po příštích volbách a bude i nadále podkopávat mezinárodní stabilitu.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.