Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Dopady blokády Hormuzského průlivu jsou pro asijské země drtivé. V Indii musela vláda přesměrovat zásoby plynu od průmyslu k domácnostem, aby lidé měli na čem vařit. Nepál zavedl přídělový systém, Filipíny zkrátily pracovní týden na čtyři dny a Bangladéš musel kvůli nedostatku paliv uzavřít univerzity. Asie je na energiích z Perského zálivu životně závislá; Japonsko dováží devět desetin své spotřeby, Korea čtyři pětiny. Doprava v průlivu se přitom propadla o neuvěřitelných 90 %.
Evropa je na tom o něco lépe z hlediska dovozu ropy, ale její závislost na zemním plynu je kritická. Od začátku americko-izraelského bombardování ceny plynu prudce vzrostly, což se okamžitě projevilo na akciových trzích. Evropský index MSCI klesl do 20. března o 11 %, což je citelnější propad než v samotné Asii.
V ostrém kontrastu s tím stojí odolnost Spojených států. Americký index S&P 500 ztratil jen mírných 5 %. Data potvrzují, že USA jsou díky hojnosti domácího břidlicového plynu, který kryje 36 % jejich energetických potřeb, do značné míry izolovány od mezinárodních cenových výkyvů. To dodává současné krizi cynický rozměr: Washington šíří zkázu, která ho samotného téměř nebolí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) musel přepsat své prognózy. Zatímco vyhlídky pro Británii, Japonsko, Kanadu či eurozónu po Trumpově nástupu k moci oslabily, odhad růstu amerického HDP se paradoxně zvýšil na 2,4 %. Podle Světové obchodní organizace (WTO) navíc drahé energie paradoxně povzbudí severoamerický růst, zatímco Evropu srazí téměř k nule.
Krize má i hluboký dopad na zemědělství. Brazílie a Indie dovážejí z Perského zálivu velkou část močoviny, která je nezbytná pro výrobu hnojiv. Samotné arabské státy jsou zase závislé na dovozu potravin přes průliv – prochází tudy 75 % jejich rýže a přes 90 % kukuřice a sóji. Regionální ekonomický útlum navíc zasáhne miliony dělníků z Pákistánu či Bangladéše, kteří nebudou moci posílat peníze svým rodinám domů.
Naděje ekologů, že energetický šok urychlí přechod k obnovitelným zdrojům, se zatím nenaplňují. V Asii je efekt přesně opačný – nedostatek plynu vedl k oživení zájmu o uhlí, což je pro klima ta nejhorší zpráva.
Někdejší spojenci USA na Západě jsou nuceni přijmout fakt, že Trumpova Amerika již není spolehlivým partnerem, ale hlavním zdrojem globální nejistoty. Trumpovy argumenty pro agresi jsou často vnímány jako účelové; jednou útočí kvůli jaderné hrozbě, kterou krátce předtím prohlásil za eliminovanou, jindy zavádí cla pod záminkou nucených prací.
Svět si nyní musí zvyknout na novou realitu. Vedle hrozby čínské invaze na Tchaj-wan nebo ruských ambicí v Pobaltí se na seznam největších globálních rizik dostala nevyzpytatelná americká politika „náhodného pekla“. Tato dravá forma nacionalismu, podporovaná miliony voličů hnutí MAGA, pravděpodobně nezmizí ani po příštích volbách a bude i nadále podkopávat mezinárodní stabilitu.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.