Evropská unie se nachází ve víru dějin – a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.
Von der Leyen připustila, že během jejího funkčního období se Evropa musela vypořádat s bezprecedentní sérií krizí. Pandemie covidu-19, ruská agrese vůči Ukrajině, energetická krize, a nyní narušené vztahy se Spojenými státy – to vše přimělo evropské instituce jednat rychle a pragmaticky. "Lidé od Evropy očekávají akci," řekla. „Není čas přemýšlet o tom, jak se člověk má – musíme jednat.“
Podle ní současná éra znamená návrat dějin a geopolitiky, což nutí EU k tomu, aby se otevřela světu a aktivně spoluvytvářela nový světový řád. Tato změna paradigmatu je částečně způsobena nejen ruskou agresí, ale i mocenským soupeřením mezi USA a Čínou.
Evropa se podle předsedkyně Komise probudila – jak z hlediska obrany, tak ekonomiky. Označila za historické, že Unie v současnosti mobilizuje 800 miliard eur na podporu své obranyschopnosti, což by bylo ještě před několika lety nemyslitelné. „Všechny členské státy chtějí posílit naši společnou obrannou základnu,“ dodala.
Na otázku, zda je novou vůdkyní svobodného světa, odpověděla vyhýbavě, ale zdůraznila, že Evropa se musí stát důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Tvrdí, že EU je díky svým krizovým zkušenostem silnější a jednotnější než dřív. Spolupráce podle ní překračuje hranice Unie – do klíčových jednání jsou zapojeny i státy jako Norsko nebo Spojené království.
Zatímco vztahy s USA se komplikují, von der Leyen tvrdí, že Evropa zůstává silným a atraktivním partnerem pro mnoho zemí napříč světem – od Kanady po Filipíny. „Všichni chtějí více obchodu s Evropou – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ říká.
Přesto se nevyhýbá uznání, že Spojené státy procházejí hlubokou krizí identity. „Amerika se sama se sebou hádá. A Evropa si klade otázku, zda by mohla dopadnout podobně,“ říká. Přesto věří, že evropské demokracie mají silnější imunitu vůči autoritářským tendencím díky své nedávné historické zkušenosti s diktaturami.
„Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se stal zeměkoulí i geopoliticky a dnes naše sítě přátelství pokrývají celou planetu, jak můžete vidět v debatě o clech. Pozitivním vedlejším efektem je, že v současné době vedu nespočet rozhovorů s hlavami států a vlád po celém světě, kteří chtějí s námi spolupracovat na novém řádu. To platí od Islandu po Nový Zéland, od Kanady po Spojené arabské emiráty, stejně jako pro Indii, Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko, Mexiko a Jižní Ameriku. Právě teď bych mohl tyto rozhovory vést 24 hodin denně. Všichni požadují více obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vazby. Jde také o stanovení společných pravidel a o předvídatelnost. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což opět začíná být vnímáno jako něco velmi cenného. To je na jednu stranu velmi potěšující; na druhou stranu je tu samozřejmě také obrovská zodpovědnost, které musíme dostát,“ uvedla.
Na adresu rostoucí závislosti Evropy na amerických technologiích a zbraních uvedla, že je třeba posílit vlastní evropský průmysl, ale připustila i spolupráci s americkými firmami na evropské půdě. „Musíme se postarat o to, aby investice do obrany měly pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.“
Dotkla se také sporu o cla a připomněla, že obchodní války jsou ve výsledku trestem pro spotřebitele. EU podle ní jedná se Spojenými státy pragmaticky, ale také si připravuje protiopatření a usiluje o nové obchodní dohody jinde ve světě.
Na dotaz, zda by měl Brusel přehodnotit vztah k Číně kvůli možnému zklamání v USA, odpověděla, že EU diverzifikuje své dodavatelské řetězce ve všech směrech a hlavním cílem je snížit jednostrannou závislost. Ruský plyn a čínské komponenty byly podle ní mementem, které vedlo k výraznému přehodnocení strategií.
Na závěr hovořila i o ekologických cílech EU. „Decarbonizace bude pokračovat – s Američany nebo bez nich,“ uvedla. Trvá na tom, že nový systém emisních povolenek ETS2, který se má rozšířit i na dopravu a vytápění, zůstává klíčovým nástrojem klimatické politiky, ovšem zdůraznila nutnost sociálních opatření, která by zmírnila jeho dopad na občany.
Evropské instituce podle ní dokázaly během krizí využít možností, které již existují v současných smlouvách. Reformy v oblasti energetiky, zdravotnictví nebo obrany ukazují, že EU může konat rychle a efektivně i bez změny základních dokumentů. „Teoretické debaty o změně smluv mohou počkat – lidé od nás očekávají činy teď a tady,“ dodala.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
