Evropská unie se nachází ve víru dějin – a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.
Von der Leyen připustila, že během jejího funkčního období se Evropa musela vypořádat s bezprecedentní sérií krizí. Pandemie covidu-19, ruská agrese vůči Ukrajině, energetická krize, a nyní narušené vztahy se Spojenými státy – to vše přimělo evropské instituce jednat rychle a pragmaticky. "Lidé od Evropy očekávají akci," řekla. „Není čas přemýšlet o tom, jak se člověk má – musíme jednat.“
Podle ní současná éra znamená návrat dějin a geopolitiky, což nutí EU k tomu, aby se otevřela světu a aktivně spoluvytvářela nový světový řád. Tato změna paradigmatu je částečně způsobena nejen ruskou agresí, ale i mocenským soupeřením mezi USA a Čínou.
Evropa se podle předsedkyně Komise probudila – jak z hlediska obrany, tak ekonomiky. Označila za historické, že Unie v současnosti mobilizuje 800 miliard eur na podporu své obranyschopnosti, což by bylo ještě před několika lety nemyslitelné. „Všechny členské státy chtějí posílit naši společnou obrannou základnu,“ dodala.
Na otázku, zda je novou vůdkyní svobodného světa, odpověděla vyhýbavě, ale zdůraznila, že Evropa se musí stát důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Tvrdí, že EU je díky svým krizovým zkušenostem silnější a jednotnější než dřív. Spolupráce podle ní překračuje hranice Unie – do klíčových jednání jsou zapojeny i státy jako Norsko nebo Spojené království.
Zatímco vztahy s USA se komplikují, von der Leyen tvrdí, že Evropa zůstává silným a atraktivním partnerem pro mnoho zemí napříč světem – od Kanady po Filipíny. „Všichni chtějí více obchodu s Evropou – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ říká.
Přesto se nevyhýbá uznání, že Spojené státy procházejí hlubokou krizí identity. „Amerika se sama se sebou hádá. A Evropa si klade otázku, zda by mohla dopadnout podobně,“ říká. Přesto věří, že evropské demokracie mají silnější imunitu vůči autoritářským tendencím díky své nedávné historické zkušenosti s diktaturami.
„Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se stal zeměkoulí i geopoliticky a dnes naše sítě přátelství pokrývají celou planetu, jak můžete vidět v debatě o clech. Pozitivním vedlejším efektem je, že v současné době vedu nespočet rozhovorů s hlavami států a vlád po celém světě, kteří chtějí s námi spolupracovat na novém řádu. To platí od Islandu po Nový Zéland, od Kanady po Spojené arabské emiráty, stejně jako pro Indii, Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko, Mexiko a Jižní Ameriku. Právě teď bych mohl tyto rozhovory vést 24 hodin denně. Všichni požadují více obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vazby. Jde také o stanovení společných pravidel a o předvídatelnost. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což opět začíná být vnímáno jako něco velmi cenného. To je na jednu stranu velmi potěšující; na druhou stranu je tu samozřejmě také obrovská zodpovědnost, které musíme dostát,“ uvedla.
Na adresu rostoucí závislosti Evropy na amerických technologiích a zbraních uvedla, že je třeba posílit vlastní evropský průmysl, ale připustila i spolupráci s americkými firmami na evropské půdě. „Musíme se postarat o to, aby investice do obrany měly pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.“
Dotkla se také sporu o cla a připomněla, že obchodní války jsou ve výsledku trestem pro spotřebitele. EU podle ní jedná se Spojenými státy pragmaticky, ale také si připravuje protiopatření a usiluje o nové obchodní dohody jinde ve světě.
Na dotaz, zda by měl Brusel přehodnotit vztah k Číně kvůli možnému zklamání v USA, odpověděla, že EU diverzifikuje své dodavatelské řetězce ve všech směrech a hlavním cílem je snížit jednostrannou závislost. Ruský plyn a čínské komponenty byly podle ní mementem, které vedlo k výraznému přehodnocení strategií.
Na závěr hovořila i o ekologických cílech EU. „Decarbonizace bude pokračovat – s Američany nebo bez nich,“ uvedla. Trvá na tom, že nový systém emisních povolenek ETS2, který se má rozšířit i na dopravu a vytápění, zůstává klíčovým nástrojem klimatické politiky, ovšem zdůraznila nutnost sociálních opatření, která by zmírnila jeho dopad na občany.
Evropské instituce podle ní dokázaly během krizí využít možností, které již existují v současných smlouvách. Reformy v oblasti energetiky, zdravotnictví nebo obrany ukazují, že EU může konat rychle a efektivně i bez změny základních dokumentů. „Teoretické debaty o změně smluv mohou počkat – lidé od nás očekávají činy teď a tady,“ dodala.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.