Západ už neexistuje, prohlásila von der Leyenová

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 16. dubna 2025 13:17
Sdílej:

Evropská unie se nachází ve víru dějin – a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.

Von der Leyen připustila, že během jejího funkčního období se Evropa musela vypořádat s bezprecedentní sérií krizí. Pandemie covidu-19, ruská agrese vůči Ukrajině, energetická krize, a nyní narušené vztahy se Spojenými státy – to vše přimělo evropské instituce jednat rychle a pragmaticky. "Lidé od Evropy očekávají akci," řekla. „Není čas přemýšlet o tom, jak se člověk má – musíme jednat.“

Podle ní současná éra znamená návrat dějin a geopolitiky, což nutí EU k tomu, aby se otevřela světu a aktivně spoluvytvářela nový světový řád. Tato změna paradigmatu je částečně způsobena nejen ruskou agresí, ale i mocenským soupeřením mezi USA a Čínou.

Evropa se podle předsedkyně Komise probudila – jak z hlediska obrany, tak ekonomiky. Označila za historické, že Unie v současnosti mobilizuje 800 miliard eur na podporu své obranyschopnosti, což by bylo ještě před několika lety nemyslitelné. „Všechny členské státy chtějí posílit naši společnou obrannou základnu,“ dodala.

Na otázku, zda je novou vůdkyní svobodného světa, odpověděla vyhýbavě, ale zdůraznila, že Evropa se musí stát důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Tvrdí, že EU je díky svým krizovým zkušenostem silnější a jednotnější než dřív. Spolupráce podle ní překračuje hranice Unie – do klíčových jednání jsou zapojeny i státy jako Norsko nebo Spojené království.

Zatímco vztahy s USA se komplikují, von der Leyen tvrdí, že Evropa zůstává silným a atraktivním partnerem pro mnoho zemí napříč světem – od Kanady po Filipíny. „Všichni chtějí více obchodu s Evropou – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ říká.

Přesto se nevyhýbá uznání, že Spojené státy procházejí hlubokou krizí identity. „Amerika se sama se sebou hádá. A Evropa si klade otázku, zda by mohla dopadnout podobně,“ říká. Přesto věří, že evropské demokracie mají silnější imunitu vůči autoritářským tendencím díky své nedávné historické zkušenosti s diktaturami.

„Západ, jak jsme ho znali, už neexistuje. Svět se stal zeměkoulí i geopoliticky a dnes naše sítě přátelství pokrývají celou planetu, jak můžete vidět v debatě o clech. Pozitivním vedlejším efektem je, že v současné době vedu nespočet rozhovorů s hlavami států a vlád po celém světě, kteří chtějí s námi spolupracovat na novém řádu. To platí od Islandu po Nový Zéland, od Kanady po Spojené arabské emiráty, stejně jako pro Indii, Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko, Mexiko a Jižní Ameriku. Právě teď bych mohl tyto rozhovory vést 24 hodin denně. Všichni požadují více obchodu s Evropou – a nejde jen o ekonomické vazby. Jde také o stanovení společných pravidel a o předvídatelnost. Evropa je známá svou předvídatelností a spolehlivostí, což opět začíná být vnímáno jako něco velmi cenného. To je na jednu stranu velmi potěšující; na druhou stranu je tu samozřejmě také obrovská zodpovědnost, které musíme dostát,“ uvedla.

Na adresu rostoucí závislosti Evropy na amerických technologiích a zbraních uvedla, že je třeba posílit vlastní evropský průmysl, ale připustila i spolupráci s americkými firmami na evropské půdě. „Musíme se postarat o to, aby investice do obrany měly pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.“

Dotkla se také sporu o cla a připomněla, že obchodní války jsou ve výsledku trestem pro spotřebitele. EU podle ní jedná se Spojenými státy pragmaticky, ale také si připravuje protiopatření a usiluje o nové obchodní dohody jinde ve světě.

Na dotaz, zda by měl Brusel přehodnotit vztah k Číně kvůli možnému zklamání v USA, odpověděla, že EU diverzifikuje své dodavatelské řetězce ve všech směrech a hlavním cílem je snížit jednostrannou závislost. Ruský plyn a čínské komponenty byly podle ní mementem, které vedlo k výraznému přehodnocení strategií.

Na závěr hovořila i o ekologických cílech EU. „Decarbonizace bude pokračovat – s Američany nebo bez nich,“ uvedla. Trvá na tom, že nový systém emisních povolenek ETS2, který se má rozšířit i na dopravu a vytápění, zůstává klíčovým nástrojem klimatické politiky, ovšem zdůraznila nutnost sociálních opatření, která by zmírnila jeho dopad na občany.

Evropské instituce podle ní dokázaly během krizí využít možností, které již existují v současných smlouvách. Reformy v oblasti energetiky, zdravotnictví nebo obrany ukazují, že EU může konat rychle a efektivně i bez změny základních dokumentů. „Teoretické debaty o změně smluv mohou počkat – lidé od nás očekávají činy teď a tady,“ dodala. 

Stalo se