Zabíjení civilistů v sebeobraně? Právník se podíval na to, co se děje v Pásmu Gazy

Izraelská armáda
Izraelská armáda, foto: Israel Defense Forces
Klára Marková 9. června 2025 09:58
Sdílej:

Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.

Zpočátku většina zemí toto právo Izraeli uznávala. Jenže mezinárodní právo stanovuje jasné podmínky, za jakých může být sebeobrana legálně vykonávána – především zásady nezbytnosti a přiměřenosti. A právě otázka přiměřenosti se nyní dostává do popředí.

Podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella z Australské národní univerzity sebeobrana není bezbřehé právo. I když byla odpověď na útok Hamasu na začátku legitimní – šlo o obranu státu a záchranu rukojmích – její oprávněnost musí být v čase neustále přezkoumávána. Mezinárodní soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že přiměřenost se musí dodržovat po celou dobu trvání konfliktu, nikoli jen na jeho počátku.

Vzhledem k masivnímu počtu civilních obětí, hlášení o hladomoru a rozsáhlému ničení Gazy se dnes čím dál častěji objevuje názor, že Izrael překročil hranice přiměřenosti. A to by znamenalo, že už nejde o sebeobranu, ale potenciálně o akt agrese.

Izrael by mohl tvrdit, že pokračuje ve vojenské operaci kvůli záchraně zbývajících rukojmích. Nicméně podle Rothwella je použití vojenské síly za účelem záchrany občanů v zahraničí právně kontroverzní a zřídka mezinárodně uznávané jako forma sebeobrany. Operace v Gaze svým rozsahem, délkou a intenzitou daleko přesahuje běžný rámec takového zásahu.

Pokud už Izrael nemůže ospravedlnit svůj postup jako sebeobranu, pak podle Rothwella připadá v úvahu, že se jedná o nelegitimní akt agrese. Mezinárodní právo zakazuje ozbrojené útoky, okupace, bombardování i blokády – a všechny tyto prvky se v Gaze odehrávají.

I když Izrael tvrdí, že jedná jako okupační mocnost, rozsah a intenzita vojenské kampaně dalece překračuje hranice běžných bezpečnostních operací na okupovaném území.

Rothwell na závěr upozorňuje na důležitý moment: Mezinárodní společenství právem označilo ruskou invazi na Ukrajinu za akt agrese. Je na místě se ptát, zda nebude stejný právní rámec použit i v případě Izraele a Gazy. Debata o právní legitimnosti izraelské války tak nadále zůstává živá – a stále komplikovanější. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Nejen slepičí polévka: Co jedí šéfkuchaři a lékaři, když jsou nemocní nebo mají kocovinu

Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.

Novinky
Tchaj-wan

Proč je obrana Tchaj-wanu klíčová: Má morální, strategický a historický význam

Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.

Novinky
Palestina

Strategie EU pro Izrael: Brusel chce chránit palestinskou státnost v rozhovorech s Trumpem

Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.

Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí změní svět k nepoznání. Sahara se ocitne pod vodou, varují experti

Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.