Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Zpočátku většina zemí toto právo Izraeli uznávala. Jenže mezinárodní právo stanovuje jasné podmínky, za jakých může být sebeobrana legálně vykonávána – především zásady nezbytnosti a přiměřenosti. A právě otázka přiměřenosti se nyní dostává do popředí.
Podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella z Australské národní univerzity sebeobrana není bezbřehé právo. I když byla odpověď na útok Hamasu na začátku legitimní – šlo o obranu státu a záchranu rukojmích – její oprávněnost musí být v čase neustále přezkoumávána. Mezinárodní soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že přiměřenost se musí dodržovat po celou dobu trvání konfliktu, nikoli jen na jeho počátku.
Vzhledem k masivnímu počtu civilních obětí, hlášení o hladomoru a rozsáhlému ničení Gazy se dnes čím dál častěji objevuje názor, že Izrael překročil hranice přiměřenosti. A to by znamenalo, že už nejde o sebeobranu, ale potenciálně o akt agrese.
Izrael by mohl tvrdit, že pokračuje ve vojenské operaci kvůli záchraně zbývajících rukojmích. Nicméně podle Rothwella je použití vojenské síly za účelem záchrany občanů v zahraničí právně kontroverzní a zřídka mezinárodně uznávané jako forma sebeobrany. Operace v Gaze svým rozsahem, délkou a intenzitou daleko přesahuje běžný rámec takového zásahu.
Pokud už Izrael nemůže ospravedlnit svůj postup jako sebeobranu, pak podle Rothwella připadá v úvahu, že se jedná o nelegitimní akt agrese. Mezinárodní právo zakazuje ozbrojené útoky, okupace, bombardování i blokády – a všechny tyto prvky se v Gaze odehrávají.
I když Izrael tvrdí, že jedná jako okupační mocnost, rozsah a intenzita vojenské kampaně dalece překračuje hranice běžných bezpečnostních operací na okupovaném území.
Rothwell na závěr upozorňuje na důležitý moment: Mezinárodní společenství právem označilo ruskou invazi na Ukrajinu za akt agrese. Je na místě se ptát, zda nebude stejný právní rámec použit i v případě Izraele a Gazy. Debata o právní legitimnosti izraelské války tak nadále zůstává živá – a stále komplikovanější.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.