Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Zpočátku většina zemí toto právo Izraeli uznávala. Jenže mezinárodní právo stanovuje jasné podmínky, za jakých může být sebeobrana legálně vykonávána – především zásady nezbytnosti a přiměřenosti. A právě otázka přiměřenosti se nyní dostává do popředí.
Podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella z Australské národní univerzity sebeobrana není bezbřehé právo. I když byla odpověď na útok Hamasu na začátku legitimní – šlo o obranu státu a záchranu rukojmích – její oprávněnost musí být v čase neustále přezkoumávána. Mezinárodní soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že přiměřenost se musí dodržovat po celou dobu trvání konfliktu, nikoli jen na jeho počátku.
Vzhledem k masivnímu počtu civilních obětí, hlášení o hladomoru a rozsáhlému ničení Gazy se dnes čím dál častěji objevuje názor, že Izrael překročil hranice přiměřenosti. A to by znamenalo, že už nejde o sebeobranu, ale potenciálně o akt agrese.
Izrael by mohl tvrdit, že pokračuje ve vojenské operaci kvůli záchraně zbývajících rukojmích. Nicméně podle Rothwella je použití vojenské síly za účelem záchrany občanů v zahraničí právně kontroverzní a zřídka mezinárodně uznávané jako forma sebeobrany. Operace v Gaze svým rozsahem, délkou a intenzitou daleko přesahuje běžný rámec takového zásahu.
Pokud už Izrael nemůže ospravedlnit svůj postup jako sebeobranu, pak podle Rothwella připadá v úvahu, že se jedná o nelegitimní akt agrese. Mezinárodní právo zakazuje ozbrojené útoky, okupace, bombardování i blokády – a všechny tyto prvky se v Gaze odehrávají.
I když Izrael tvrdí, že jedná jako okupační mocnost, rozsah a intenzita vojenské kampaně dalece překračuje hranice běžných bezpečnostních operací na okupovaném území.
Rothwell na závěr upozorňuje na důležitý moment: Mezinárodní společenství právem označilo ruskou invazi na Ukrajinu za akt agrese. Je na místě se ptát, zda nebude stejný právní rámec použit i v případě Izraele a Gazy. Debata o právní legitimnosti izraelské války tak nadále zůstává živá – a stále komplikovanější.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Děti a teenageři po celém světě stále častěji sdílejí své každodenní kosmetické rutiny na sociálních sítích, zejména v populárních videích typu “Get Ready With Me”. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Pediatrics však varuje, že tento trend může být pro mladé uživatele nejen nevhodný, ale i škodlivý.
Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.