Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
Současná válka mezi USA, Izraelem a Íránem si již vyžádala tisíce obětí. Podle oficiálních údajů zemřelo přes 1 500 lidí v Íránu, více než 1 000 v Libanonu a další desítky v Izraeli, na Západním břehu a v arabských státech Perského zálivu. Kromě přímých obětí na životech dochází k masivnímu vysídlování obyvatelstva – během necelého měsíce opustilo své domovy 3,2 milionu lidí v Íránu a přes milion v Libanonu. Tento chaos vede ke kolapsu péče o chronicky nemocné a drastickému omezení přístupu k základní zdravotní pomoci.
Dr. Balkhy vyjádřila extrémní znepokojení nad možnými útoky na jaderná zařízení a odsolovací stanice. Zasáhnutí jaderné elektrárny, ať už úmyslné nebo náhodné, by mělo nedozírné zdravotní následky. Tyto obavy umocňují zprávy o dopadech projektilů v areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr. Stejně katastrofální by byla destrukce odsolovacích zařízení, na kterých jsou státy v Zálivu životně závislé. Bez nich by miliony lidí zůstaly prakticky bez pitné vody, přičemž i podzemní zdroje mohou být kontaminovány v důsledku útoků na ropná nebo jaderná stanoviště.
WHO již ověřila desítky útoků na zdravotnický sektor v celém regionu. Dr. Balkhy připomněla, že dříve lidé v dobách války hledali v nemocnicích bezpečí, dnes se však tato zařízení stávají terči. Jako příklad uvedla nedávný útok na nemocnici v súdánském Dárfúru, kde zahynuly desítky lidí včetně dětí a personálu. Podle ředitelky je nezbytné obnovit respekt k mezinárodnímu humanitárnímu právu, aby zdravotníci a pacienti nebyli legitimními cíli.
Zatímco se pozornost světa upírá na konflikt mezi USA a Íránem, Dr. Balkhy upozorňuje, že krize v Gaze, Súdánu a Jemenu jsou nebezpečně přehlíženy. Toto zanedbávání vede k dalšímu utrpení, nemocem a úmrtím, která zůstávají bez patřičné mezinárodní reakce. Jediným řešením je podle WHO okamžitá deeskalace a trvalé příměří, které by umožnilo stabilizovat kritickou humanitární situaci.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.