Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Mnoho zaměstnavatelů však již nyní v reakci na zvyšující se produktivitu technologií pozastavuje nábory nebo přistupuje k redukci pracovních míst. Například společnost Amazon veřejně oznámila snižování stavů řízené umělou inteligencí, což u pracovníků vyvolává snahu pochopit, které úkoly budou v budoucnu outsourcovány. Zpráva Microsoftu, která studuje dopady generativní inteligence, se snaží do této problematiky vnést více jasno.
Podle zprávy vykazují nejvyšší skóre aplikovatelnosti AI role jako překladatelé, historici a spisovatelé. To znamená, že náplň jejich práce se nejvíce shoduje se současnými schopnostmi umělé inteligence. Konkurenci ze strany technologií budou muset čelit také pracovníci v zákaznickém servisu a prodeji, což v USA představuje přibližně pět milionů pracovních míst.
Obecně platí, že nejvíce ohrožené jsou pozice zahrnující znalostní práci, jako jsou administrativní úkoly v kancelářích, matematika nebo práce s počítačem. Obchodní pozice jsou na seznamu vysoko především proto, že často spočívají ve sdílení a vysvětlování informací. Microsoft sice uvádí, že vysoká aplikovatelnost neznamená automatické nahrazení člověka, přesto se seznam stal na internetu virálním jako soupis nejohroženějších povolání.
Některé velké firmy jako IBM již přistoupily k zmrazení tisíců pracovních míst, u nichž očekávají, že je v příštích pěti letech převezme umělá inteligence. Absolventi ve Velké Británii navíc čelí nejhoršímu trhu práce od roku 2018, protože zaměstnavatelé využívají technologie k osekávání nákladů. Existují však obory, kterých se AI pravděpodobně nedotkne, zejména ty vyžadující manuální obsluhu těžké techniky.
Mezi profese s prakticky nulovým vystavením generativní inteligenci patří operátoři bagrů, obsluha mostů a zdymadel nebo pracovníci v čistírnách odpadních vod. Přesto lídři v oboru, jako je šéf společnosti Nvidia Jensen Huang, tvrdí, že každé pracovní místo bude nějakým způsobem ovlivněno. Podle Huanga lidé neztratí práci přímo kvůli AI, ale spíše kvůli někomu jinému, kdo se s touto technologií naučí efektivně pracovat.
Zajímavým zjištěním je, že vysokoškolský titul již nepředstavuje spolehlivou ochranu před pracovní revolucí. Výzkumníci zjistili, že profese vyžadující bakalářské vzdělání, jako jsou politologové, novináři nebo analytici managementu, mají vyšší míru aplikovatelnosti AI než pozice s nižšími požadavky na vzdělání. Studium 200 000 konverzací uživatelů nástroje Copilot potvrdilo, že AI exceluje právě v úkolech spojených s výzkumem a psaním.
Na opačné straně stojí kariérní cesty s nízkým vystavením AI, po kterých naopak roste poptávka. Týká se to zejména sektoru zdravotnictví, kde se v následujícím desetiletí očekává vznik největšího počtu nových pracovních míst, zejména v oblasti domácí a osobní péče. Výzkumníci však dodávají, že jejich studie se zaměřovala pouze na velké jazykové modely a jiné formy automatizace mohou v budoucnu zasáhnout i obory jako dálková doprava.
Kiran Tomlinson z Microsoftu pro magazín Fortune zdůraznil, že cílem studie bylo ukázat, jak AI změní způsob vykonávání práce, nikoliv lidi nahradit. Umělá inteligence podle něj sice podporuje mnoho úkolů v oblasti psaní a komunikace, ale nedokáže plně zastat žádnou profesi v celém jejím rozsahu. Je proto důležité nadále studovat sociální a ekonomické dopady zrychlujícího se přijímání těchto technologií.
Mladší generace, konkrétně generace Z, vsadila po vlnách propouštění v technologickém sektoru na zdánlivě stabilní obory, jako je školství. I v tomto sektoru však může AI způsobit značné komplikace. Zpráva uvádí, že relativně vysokou míru vystavení technologii mají například učitelé ekonomie, obchodu nebo knihovnictví na vysokých školách, stejně jako vzdělavatelé v oblasti správy farem a domácností.
I když je nepravděpodobné, že by školy začaly hromadně nasazovat robotické učitele, výsledky výzkumu ukazují, jak rychle může technologie změnit podobu vzdělávací profese. Mezi deset nejméně ovlivněných povolání patří kromě obsluhy bagrů také formíři v hutích, pokladači kolejí, brusiči podlah, zřízenci v nemocnicích nebo operátoři motorových člunů a dřevorubeckých strojů.
Naopak mezi čtyřicítku nejvíce ovlivněných profesí se zařadili tlumočníci, průvodci v dopravě, autoři, pracovníci v brokerství, organizátoři na farmách, telemarketéři, personalizovaní finanční poradci, archiváři či vývojáři webu. Seznam uzavírají geografové, modelky, analytici trhu a dispečeři veřejné bezpečnosti. Podle výkonných ředitelů největších firem tak stará pravidla práce přestávají platit a nastává éra, kde se strategie bude muset přizpůsobit spojení lidskosti a umělé inteligence.
10 profesí nejméně ovlivněných generativní AI:
40 profesí nejvíce ovlivněných generativní AI:
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.