Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Mnoho zaměstnavatelů však již nyní v reakci na zvyšující se produktivitu technologií pozastavuje nábory nebo přistupuje k redukci pracovních míst. Například společnost Amazon veřejně oznámila snižování stavů řízené umělou inteligencí, což u pracovníků vyvolává snahu pochopit, které úkoly budou v budoucnu outsourcovány. Zpráva Microsoftu, která studuje dopady generativní inteligence, se snaží do této problematiky vnést více jasno.
Podle zprávy vykazují nejvyšší skóre aplikovatelnosti AI role jako překladatelé, historici a spisovatelé. To znamená, že náplň jejich práce se nejvíce shoduje se současnými schopnostmi umělé inteligence. Konkurenci ze strany technologií budou muset čelit také pracovníci v zákaznickém servisu a prodeji, což v USA představuje přibližně pět milionů pracovních míst.
Obecně platí, že nejvíce ohrožené jsou pozice zahrnující znalostní práci, jako jsou administrativní úkoly v kancelářích, matematika nebo práce s počítačem. Obchodní pozice jsou na seznamu vysoko především proto, že často spočívají ve sdílení a vysvětlování informací. Microsoft sice uvádí, že vysoká aplikovatelnost neznamená automatické nahrazení člověka, přesto se seznam stal na internetu virálním jako soupis nejohroženějších povolání.
Některé velké firmy jako IBM již přistoupily k zmrazení tisíců pracovních míst, u nichž očekávají, že je v příštích pěti letech převezme umělá inteligence. Absolventi ve Velké Británii navíc čelí nejhoršímu trhu práce od roku 2018, protože zaměstnavatelé využívají technologie k osekávání nákladů. Existují však obory, kterých se AI pravděpodobně nedotkne, zejména ty vyžadující manuální obsluhu těžké techniky.
Mezi profese s prakticky nulovým vystavením generativní inteligenci patří operátoři bagrů, obsluha mostů a zdymadel nebo pracovníci v čistírnách odpadních vod. Přesto lídři v oboru, jako je šéf společnosti Nvidia Jensen Huang, tvrdí, že každé pracovní místo bude nějakým způsobem ovlivněno. Podle Huanga lidé neztratí práci přímo kvůli AI, ale spíše kvůli někomu jinému, kdo se s touto technologií naučí efektivně pracovat.
Zajímavým zjištěním je, že vysokoškolský titul již nepředstavuje spolehlivou ochranu před pracovní revolucí. Výzkumníci zjistili, že profese vyžadující bakalářské vzdělání, jako jsou politologové, novináři nebo analytici managementu, mají vyšší míru aplikovatelnosti AI než pozice s nižšími požadavky na vzdělání. Studium 200 000 konverzací uživatelů nástroje Copilot potvrdilo, že AI exceluje právě v úkolech spojených s výzkumem a psaním.
Na opačné straně stojí kariérní cesty s nízkým vystavením AI, po kterých naopak roste poptávka. Týká se to zejména sektoru zdravotnictví, kde se v následujícím desetiletí očekává vznik největšího počtu nových pracovních míst, zejména v oblasti domácí a osobní péče. Výzkumníci však dodávají, že jejich studie se zaměřovala pouze na velké jazykové modely a jiné formy automatizace mohou v budoucnu zasáhnout i obory jako dálková doprava.
Kiran Tomlinson z Microsoftu pro magazín Fortune zdůraznil, že cílem studie bylo ukázat, jak AI změní způsob vykonávání práce, nikoliv lidi nahradit. Umělá inteligence podle něj sice podporuje mnoho úkolů v oblasti psaní a komunikace, ale nedokáže plně zastat žádnou profesi v celém jejím rozsahu. Je proto důležité nadále studovat sociální a ekonomické dopady zrychlujícího se přijímání těchto technologií.
Mladší generace, konkrétně generace Z, vsadila po vlnách propouštění v technologickém sektoru na zdánlivě stabilní obory, jako je školství. I v tomto sektoru však může AI způsobit značné komplikace. Zpráva uvádí, že relativně vysokou míru vystavení technologii mají například učitelé ekonomie, obchodu nebo knihovnictví na vysokých školách, stejně jako vzdělavatelé v oblasti správy farem a domácností.
I když je nepravděpodobné, že by školy začaly hromadně nasazovat robotické učitele, výsledky výzkumu ukazují, jak rychle může technologie změnit podobu vzdělávací profese. Mezi deset nejméně ovlivněných povolání patří kromě obsluhy bagrů také formíři v hutích, pokladači kolejí, brusiči podlah, zřízenci v nemocnicích nebo operátoři motorových člunů a dřevorubeckých strojů.
Naopak mezi čtyřicítku nejvíce ovlivněných profesí se zařadili tlumočníci, průvodci v dopravě, autoři, pracovníci v brokerství, organizátoři na farmách, telemarketéři, personalizovaní finanční poradci, archiváři či vývojáři webu. Seznam uzavírají geografové, modelky, analytici trhu a dispečeři veřejné bezpečnosti. Podle výkonných ředitelů největších firem tak stará pravidla práce přestávají platit a nastává éra, kde se strategie bude muset přizpůsobit spojení lidskosti a umělé inteligence.
10 profesí nejméně ovlivněných generativní AI:
40 profesí nejvíce ovlivněných generativní AI:
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.