V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Jednání nemají stanovený časový limit, ačkoliv předchozí kolo netrvalo ani dvě hodiny. Na místo dorazil také šéf turecké tajné služby, ředitel MIT İbrahim Kalın, což podtrhuje vážnost a citlivost jednání.
Ještě před samotným setkáním s ruskou stranou se ukrajinský náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja sešel se zástupci Německa, Itálie a Velké Británie.
Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhije Tycheho proběhla koordinace postojů před nadcházejícím jednáním. Ukrajinská strana znovu zdůraznila své klíčové požadavky: schůzku mezi prezidenty obou zemí a dosažení úplného příměří.
Ruská delegace pod vedením Medinského je připravena předložit memorandum
Ruskou delegaci v Istanbulu vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před začátkem jednání oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Moskva je připravena předložit ukrajinské straně memorandum zaměřené na „spolehlivé řešení kořenových příčin krize“. Oznámil to prostřednictvím agentury TASS a aplikace Telegram.
Lavrov včera také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Podle ruského ministerstva zahraničí spolu probrali různé iniciativy směřující k politickému řešení konfliktu.
S napětím se očekává, zda dnešní rozhovory přinesou konkrétní posun. Turecko se i nadále snaží sehrát roli prostředníka, a přítomnost jeho zpravodajské služby naznačuje, že jednání budou probíhat za vysokého dohledu a patrně i v přísně kontrolovaném režimu.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) ale zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Zpráva, připravená pro Sněmovnu reprezentantů USA a aktualizovaná k 11. květnu 2025, uvádí, že Putin vnímá konflikt jako existenciální boj se Západem, který rozhodne nejen o postavení Ruska ve světě, ale také o jeho vlastní moci a historickém odkazu.
„Putin je téměř jistě odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle zůstávají do značné míry nezměněny – usiluje o neutralitu Ukrajiny a další rozdělení jejího území,“ stojí v analýze.
Navzdory nedávným pokusům o mírová jednání je Kreml podle DIA připraven pokračovat ve vojenských operacích minimálně do konce roku 2025. Putin trvá na tom, že Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a že se musí stáhnout z okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Zpráva však zároveň upozorňuje, že Moskva se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, protože kvůli rozsáhlým ztrátám na Ukrajině nemá kapacity na plnohodnotnou konvenční válku se Západem. Ruská schopnost odstrašení a konkurence vůči alianci bude podle DIA oslabená nejméně na další tři roky.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.