V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Jednání nemají stanovený časový limit, ačkoliv předchozí kolo netrvalo ani dvě hodiny. Na místo dorazil také šéf turecké tajné služby, ředitel MIT İbrahim Kalın, což podtrhuje vážnost a citlivost jednání.
Ještě před samotným setkáním s ruskou stranou se ukrajinský náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja sešel se zástupci Německa, Itálie a Velké Británie.
Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhije Tycheho proběhla koordinace postojů před nadcházejícím jednáním. Ukrajinská strana znovu zdůraznila své klíčové požadavky: schůzku mezi prezidenty obou zemí a dosažení úplného příměří.
Ruská delegace pod vedením Medinského je připravena předložit memorandum
Ruskou delegaci v Istanbulu vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před začátkem jednání oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Moskva je připravena předložit ukrajinské straně memorandum zaměřené na „spolehlivé řešení kořenových příčin krize“. Oznámil to prostřednictvím agentury TASS a aplikace Telegram.
Lavrov včera také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Podle ruského ministerstva zahraničí spolu probrali různé iniciativy směřující k politickému řešení konfliktu.
S napětím se očekává, zda dnešní rozhovory přinesou konkrétní posun. Turecko se i nadále snaží sehrát roli prostředníka, a přítomnost jeho zpravodajské služby naznačuje, že jednání budou probíhat za vysokého dohledu a patrně i v přísně kontrolovaném režimu.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) ale zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Zpráva, připravená pro Sněmovnu reprezentantů USA a aktualizovaná k 11. květnu 2025, uvádí, že Putin vnímá konflikt jako existenciální boj se Západem, který rozhodne nejen o postavení Ruska ve světě, ale také o jeho vlastní moci a historickém odkazu.
„Putin je téměř jistě odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle zůstávají do značné míry nezměněny – usiluje o neutralitu Ukrajiny a další rozdělení jejího území,“ stojí v analýze.
Navzdory nedávným pokusům o mírová jednání je Kreml podle DIA připraven pokračovat ve vojenských operacích minimálně do konce roku 2025. Putin trvá na tom, že Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a že se musí stáhnout z okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Zpráva však zároveň upozorňuje, že Moskva se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, protože kvůli rozsáhlým ztrátám na Ukrajině nemá kapacity na plnohodnotnou konvenční válku se Západem. Ruská schopnost odstrašení a konkurence vůči alianci bude podle DIA oslabená nejméně na další tři roky.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.