V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Jednání nemají stanovený časový limit, ačkoliv předchozí kolo netrvalo ani dvě hodiny. Na místo dorazil také šéf turecké tajné služby, ředitel MIT İbrahim Kalın, což podtrhuje vážnost a citlivost jednání.
Ještě před samotným setkáním s ruskou stranou se ukrajinský náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja sešel se zástupci Německa, Itálie a Velké Británie.
Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhije Tycheho proběhla koordinace postojů před nadcházejícím jednáním. Ukrajinská strana znovu zdůraznila své klíčové požadavky: schůzku mezi prezidenty obou zemí a dosažení úplného příměří.
Ruská delegace pod vedením Medinského je připravena předložit memorandum
Ruskou delegaci v Istanbulu vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před začátkem jednání oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Moskva je připravena předložit ukrajinské straně memorandum zaměřené na „spolehlivé řešení kořenových příčin krize“. Oznámil to prostřednictvím agentury TASS a aplikace Telegram.
Lavrov včera také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Podle ruského ministerstva zahraničí spolu probrali různé iniciativy směřující k politickému řešení konfliktu.
S napětím se očekává, zda dnešní rozhovory přinesou konkrétní posun. Turecko se i nadále snaží sehrát roli prostředníka, a přítomnost jeho zpravodajské služby naznačuje, že jednání budou probíhat za vysokého dohledu a patrně i v přísně kontrolovaném režimu.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) ale zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Zpráva, připravená pro Sněmovnu reprezentantů USA a aktualizovaná k 11. květnu 2025, uvádí, že Putin vnímá konflikt jako existenciální boj se Západem, který rozhodne nejen o postavení Ruska ve světě, ale také o jeho vlastní moci a historickém odkazu.
„Putin je téměř jistě odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle zůstávají do značné míry nezměněny – usiluje o neutralitu Ukrajiny a další rozdělení jejího území,“ stojí v analýze.
Navzdory nedávným pokusům o mírová jednání je Kreml podle DIA připraven pokračovat ve vojenských operacích minimálně do konce roku 2025. Putin trvá na tom, že Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a že se musí stáhnout z okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Zpráva však zároveň upozorňuje, že Moskva se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, protože kvůli rozsáhlým ztrátám na Ukrajině nemá kapacity na plnohodnotnou konvenční válku se Západem. Ruská schopnost odstrašení a konkurence vůči alianci bude podle DIA oslabená nejméně na další tři roky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.