V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Jednání nemají stanovený časový limit, ačkoliv předchozí kolo netrvalo ani dvě hodiny. Na místo dorazil také šéf turecké tajné služby, ředitel MIT İbrahim Kalın, což podtrhuje vážnost a citlivost jednání.
Ještě před samotným setkáním s ruskou stranou se ukrajinský náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja sešel se zástupci Německa, Itálie a Velké Británie.
Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhije Tycheho proběhla koordinace postojů před nadcházejícím jednáním. Ukrajinská strana znovu zdůraznila své klíčové požadavky: schůzku mezi prezidenty obou zemí a dosažení úplného příměří.
Ruská delegace pod vedením Medinského je připravena předložit memorandum
Ruskou delegaci v Istanbulu vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před začátkem jednání oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Moskva je připravena předložit ukrajinské straně memorandum zaměřené na „spolehlivé řešení kořenových příčin krize“. Oznámil to prostřednictvím agentury TASS a aplikace Telegram.
Lavrov včera také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Podle ruského ministerstva zahraničí spolu probrali různé iniciativy směřující k politickému řešení konfliktu.
S napětím se očekává, zda dnešní rozhovory přinesou konkrétní posun. Turecko se i nadále snaží sehrát roli prostředníka, a přítomnost jeho zpravodajské služby naznačuje, že jednání budou probíhat za vysokého dohledu a patrně i v přísně kontrolovaném režimu.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) ale zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Zpráva, připravená pro Sněmovnu reprezentantů USA a aktualizovaná k 11. květnu 2025, uvádí, že Putin vnímá konflikt jako existenciální boj se Západem, který rozhodne nejen o postavení Ruska ve světě, ale také o jeho vlastní moci a historickém odkazu.
„Putin je téměř jistě odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle zůstávají do značné míry nezměněny – usiluje o neutralitu Ukrajiny a další rozdělení jejího území,“ stojí v analýze.
Navzdory nedávným pokusům o mírová jednání je Kreml podle DIA připraven pokračovat ve vojenských operacích minimálně do konce roku 2025. Putin trvá na tom, že Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a že se musí stáhnout z okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Zpráva však zároveň upozorňuje, že Moskva se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, protože kvůli rozsáhlým ztrátám na Ukrajině nemá kapacity na plnohodnotnou konvenční válku se Západem. Ruská schopnost odstrašení a konkurence vůči alianci bude podle DIA oslabená nejméně na další tři roky.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.
Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.