V tureckém paláci Çırağan v Istanbulu právě začínají důležitá jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Na místo již dorazili všichni účastníci, přičemž jako první přijela hostitelská turecká delegace, následovaná ruskou (v 12:40 místního času) a ukrajinskou asi o sedm minut později. Rozhovory byly naplánovány na 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Jednání nemají stanovený časový limit, ačkoliv předchozí kolo netrvalo ani dvě hodiny. Na místo dorazil také šéf turecké tajné služby, ředitel MIT İbrahim Kalın, což podtrhuje vážnost a citlivost jednání.
Ještě před samotným setkáním s ruskou stranou se ukrajinský náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja sešel se zástupci Německa, Itálie a Velké Británie.
Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhije Tycheho proběhla koordinace postojů před nadcházejícím jednáním. Ukrajinská strana znovu zdůraznila své klíčové požadavky: schůzku mezi prezidenty obou zemí a dosažení úplného příměří.
Ruská delegace pod vedením Medinského je připravena předložit memorandum
Ruskou delegaci v Istanbulu vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Ještě před začátkem jednání oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Moskva je připravena předložit ukrajinské straně memorandum zaměřené na „spolehlivé řešení kořenových příčin krize“. Oznámil to prostřednictvím agentury TASS a aplikace Telegram.
Lavrov včera také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí USA Marcem Rubiem. Podle ruského ministerstva zahraničí spolu probrali různé iniciativy směřující k politickému řešení konfliktu.
S napětím se očekává, zda dnešní rozhovory přinesou konkrétní posun. Turecko se i nadále snaží sehrát roli prostředníka, a přítomnost jeho zpravodajské služby naznačuje, že jednání budou probíhat za vysokého dohledu a patrně i v přísně kontrolovaném režimu.
Podle nejnovější zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) ale zůstává Vladimir Putin neochvějně přesvědčen o konečném vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině. Jeho cíle se od začátku invaze v roce 2022 téměř nezměnily. Zpráva také uvádí, že Putin považuje válku na Ukrajině za existenční boj a spoléhá na taktiku vyčerpání soupeře.
Zpráva, připravená pro Sněmovnu reprezentantů USA a aktualizovaná k 11. květnu 2025, uvádí, že Putin vnímá konflikt jako existenciální boj se Západem, který rozhodne nejen o postavení Ruska ve světě, ale také o jeho vlastní moci a historickém odkazu.
„Putin je téměř jistě odhodlán zvítězit na Ukrajině a jeho cíle zůstávají do značné míry nezměněny – usiluje o neutralitu Ukrajiny a další rozdělení jejího území,“ stojí v analýze.
Navzdory nedávným pokusům o mírová jednání je Kreml podle DIA připraven pokračovat ve vojenských operacích minimálně do konce roku 2025. Putin trvá na tom, že Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a že se musí stáhnout z okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Zpráva však zároveň upozorňuje, že Moskva se snaží vyhnout přímému střetu s NATO, protože kvůli rozsáhlým ztrátám na Ukrajině nemá kapacity na plnohodnotnou konvenční válku se Západem. Ruská schopnost odstrašení a konkurence vůči alianci bude podle DIA oslabená nejméně na další tři roky.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.
Jiřina Bohdalová musela ze zdravotních důvodů vynechat další akci, na které by za normálních okolností nechtěla chybět. Legendu české kinematografie potrápil krevní tlak. A i kvůli počasí, kdy Česko neustále trápí bouřky, se rozhodla zůstat doma.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny se svým projevem u příležitosti konce aktuálního volebního období. Před poslanci mimo jiné oznámil termín parlamentních voleb, které se uskuteční ve dnech 3. a 4. října, a vyzval politické strany k věcné, korektní a slušné předvolební kampani bez osobních útoků.
Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhne Evu Decroix, poslankyni a místopředsedkyni ODS. Nahradí tak dosavadního ministra Pavla Blažka, který rezignoval v souvislosti s kontroverzním přijetím vysokého daru v podobě bitcoinů.