Správné používání nosních sprejů je zásadní pro jejich účinnost, přesto většina lidí dělá při aplikaci hned dvě zásadní chyby. Lékaři proto varují, že nesprávné používání nejen snižuje účinek léků, ale může vést i k nepříjemným vedlejším účinkům.
Podle lékaře Roberta Sportera z manhattanské pobočky ENT and Allergy Associates je největší chybou směřování aplikátoru přímo do středu nosní dutiny, tedy na nosní přepážku. Spray by měl být vždy lehce nakloněn směrem k vnějšímu koutku oka. „Chceme, aby lék zasáhl nosní lastury, kde dochází k největšímu zánětu,“ vysvětluje.
Druhou častou chybou je příliš silné nasátí spreje po aplikaci. Podle lékařů by měl člověk po nastříkání pouze lehce nasát vzduch, aby lék zůstal v nosní dutině a nesklouzl až do krku, kde už nemá žádný účinek.
„Pokud člověk udělá hluboký nádech, veškerý lék skončí v krku a zcela mineme cílové místo,“ doplnil Sporter. Zároveň upozornil, že právě nosní přepážka obsahuje velké množství krevních cév, a pokud na ni pacient sprej směřuje, může dojít ke krvácení nebo nadměrnému vysychání nosní sliznice.
V záběrech Guttillina videa je také vidět, jak si při aplikaci lehce stáhne tvář do strany, aby se nosní dírka více otevřela. Tento krok sice není nezbytný, ale podle lékaře by mohl v některých případech pomoci.
Dalším doporučením je vyhnout se častému používání rychle účinkujících dekongestantních sprejů, jako je oxymetazolin nebo fenylefrin. Ty sice okamžitě uvolní dýchací cesty, ale při dlouhodobějším používání – obvykle déle než tři dny – si na ně tělo zvykne a může dojít k paradoxnímu zhoršení ucpání nosu.
Lékaři tak doporučují používat raději nosní kortikosteroidní spreje jako Avamys, které však musí být aplikovány pravidelně. Jen tak totiž mohou efektivně zvládat příznaky alergií.
„Ideální čas na zahájení užívání nosního spreje kvůli pylové sezóně byl minulý týden,“ připomněl Sporter s tím, že druhým nejlepším časem je právě teď.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
Írán uprostřed ozbrojeného konfliktu s Izraelem dramaticky posiluje digitální kontrolu. Úředníkům i jejich ochrance zakázal používat internetová zařízení, veřejnosti omezuje přístup k zahraničním webům a aktivoval uzavřenou státní „halal síť“. Zákazy a výpadky navazují na izraelské údery na íránské jaderné cíle. Režim se podle všeho připravuje na plnou informační izolaci země během pokračující války.
V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Fialova vláda zřejmě bude pokračovat v činnosti až do podzimních sněmovních voleb. Kabinet ve středu přežil další hlasování o vyslovení nedůvěry, již čtvrté během současného funkčního období Poslanecké sněmovny. Tentokrát ho opozice iniciovala kvůli bitcoinové kauze kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).