Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Na rozdíl od černých děr, které vznikají kolapsem umírajících hvězd, prvotní černé díry jsou teoretické objekty, které se podle Stephena Hawkinga vytvořily bezprostředně po Velkém třesku zhruba před 13,8 miliardami let. Jsou mnohem menší a lehčí než supermasivní černé díry, které se nachází ve středu většiny galaxií, včetně té naší.
Stephen Hawking v 70. letech minulého století poprvé detailně zkoumal prvotní černé díry a přišel s přelomovou myšlenkou takzvaného Hawkingova záření. Podle jeho teorie černé díry pomalu uvolňují radiační částice, čímž se postupně zmenšují, a nakonec se vypaří. Teoreticky by tedy měly explodovat a vypustit do vesmíru veškeré částice, které nasbíraly.
Hawkingovo záření je pro vědce klíčové, protože pokud se hypotéza potvrdí, mohlo by to „zcela přepsat dějiny vesmíru“. Prvotní černé díry jsou ideálními kandidáty pro pozorování tohoto jevu, protože jsou menší a tím pádem se rychleji zahřívají a vypařují. Podle vědců může k jejich explozi docházet jednou za deset let nebo i častěji. Z tohoto důvodu už jsou na vesmírné objekty namířeny teleskopy, které čekají na zachycení tohoto vesmírného představení.
Exploze by měla podle výzkumníků uvolnit veškeré dosud známé částice, ale také ty, jejichž existence ještě nebyla prokázána. To by mohlo vědcům pomoct odhalit nejstarší tajemství vesmíru. Vědci z týmu Michaela Bakera z UMass Amherst, kteří se podíleli na studii, uvedli, že i když si nemohou být stoprocentně jistí, že k explozi dojde v příštím desetiletí, měli by být připraveni.
Vědci se shodují, že by exploze prvotní černé díry znamenala revoluci ve fyzice. „Poskytla by důkazy o existenci prvotních černých děr, důkazy o Hawkingově záření a poskytla by definitivní informace o základních částicích, které se v přírodě vyskytují,“ píše tým v časopise Physical Review Letters.
Tento objev by mohl potvrdit existenci prvotních černých děr, které dosud nebyly přímo pozorovány. Zároveň by to poprvé v praxi prokázalo Hawkingovo záření, což by byl velký průlom v teoretické fyzice. Vědci si v podstatě přejí, aby došlo k explozi, protože by to bylo obrovským přínosem pro celé lidstvo.
Pro laiky je důležité vědět, že se není čeho bát. Ačkoliv se jedná o nevídanou kosmickou událost, exploze nebude viditelná pouhým okem.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.