Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Na rozdíl od černých děr, které vznikají kolapsem umírajících hvězd, prvotní černé díry jsou teoretické objekty, které se podle Stephena Hawkinga vytvořily bezprostředně po Velkém třesku zhruba před 13,8 miliardami let. Jsou mnohem menší a lehčí než supermasivní černé díry, které se nachází ve středu většiny galaxií, včetně té naší.
Stephen Hawking v 70. letech minulého století poprvé detailně zkoumal prvotní černé díry a přišel s přelomovou myšlenkou takzvaného Hawkingova záření. Podle jeho teorie černé díry pomalu uvolňují radiační částice, čímž se postupně zmenšují, a nakonec se vypaří. Teoreticky by tedy měly explodovat a vypustit do vesmíru veškeré částice, které nasbíraly.
Hawkingovo záření je pro vědce klíčové, protože pokud se hypotéza potvrdí, mohlo by to „zcela přepsat dějiny vesmíru“. Prvotní černé díry jsou ideálními kandidáty pro pozorování tohoto jevu, protože jsou menší a tím pádem se rychleji zahřívají a vypařují. Podle vědců může k jejich explozi docházet jednou za deset let nebo i častěji. Z tohoto důvodu už jsou na vesmírné objekty namířeny teleskopy, které čekají na zachycení tohoto vesmírného představení.
Exploze by měla podle výzkumníků uvolnit veškeré dosud známé částice, ale také ty, jejichž existence ještě nebyla prokázána. To by mohlo vědcům pomoct odhalit nejstarší tajemství vesmíru. Vědci z týmu Michaela Bakera z UMass Amherst, kteří se podíleli na studii, uvedli, že i když si nemohou být stoprocentně jistí, že k explozi dojde v příštím desetiletí, měli by být připraveni.
Vědci se shodují, že by exploze prvotní černé díry znamenala revoluci ve fyzice. „Poskytla by důkazy o existenci prvotních černých děr, důkazy o Hawkingově záření a poskytla by definitivní informace o základních částicích, které se v přírodě vyskytují,“ píše tým v časopise Physical Review Letters.
Tento objev by mohl potvrdit existenci prvotních černých děr, které dosud nebyly přímo pozorovány. Zároveň by to poprvé v praxi prokázalo Hawkingovo záření, což by byl velký průlom v teoretické fyzice. Vědci si v podstatě přejí, aby došlo k explozi, protože by to bylo obrovským přínosem pro celé lidstvo.
Pro laiky je důležité vědět, že se není čeho bát. Ačkoliv se jedná o nevídanou kosmickou událost, exploze nebude viditelná pouhým okem.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.