Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Na rozdíl od černých děr, které vznikají kolapsem umírajících hvězd, prvotní černé díry jsou teoretické objekty, které se podle Stephena Hawkinga vytvořily bezprostředně po Velkém třesku zhruba před 13,8 miliardami let. Jsou mnohem menší a lehčí než supermasivní černé díry, které se nachází ve středu většiny galaxií, včetně té naší.
Stephen Hawking v 70. letech minulého století poprvé detailně zkoumal prvotní černé díry a přišel s přelomovou myšlenkou takzvaného Hawkingova záření. Podle jeho teorie černé díry pomalu uvolňují radiační částice, čímž se postupně zmenšují, a nakonec se vypaří. Teoreticky by tedy měly explodovat a vypustit do vesmíru veškeré částice, které nasbíraly.
Hawkingovo záření je pro vědce klíčové, protože pokud se hypotéza potvrdí, mohlo by to „zcela přepsat dějiny vesmíru“. Prvotní černé díry jsou ideálními kandidáty pro pozorování tohoto jevu, protože jsou menší a tím pádem se rychleji zahřívají a vypařují. Podle vědců může k jejich explozi docházet jednou za deset let nebo i častěji. Z tohoto důvodu už jsou na vesmírné objekty namířeny teleskopy, které čekají na zachycení tohoto vesmírného představení.
Exploze by měla podle výzkumníků uvolnit veškeré dosud známé částice, ale také ty, jejichž existence ještě nebyla prokázána. To by mohlo vědcům pomoct odhalit nejstarší tajemství vesmíru. Vědci z týmu Michaela Bakera z UMass Amherst, kteří se podíleli na studii, uvedli, že i když si nemohou být stoprocentně jistí, že k explozi dojde v příštím desetiletí, měli by být připraveni.
Vědci se shodují, že by exploze prvotní černé díry znamenala revoluci ve fyzice. „Poskytla by důkazy o existenci prvotních černých děr, důkazy o Hawkingově záření a poskytla by definitivní informace o základních částicích, které se v přírodě vyskytují,“ píše tým v časopise Physical Review Letters.
Tento objev by mohl potvrdit existenci prvotních černých děr, které dosud nebyly přímo pozorovány. Zároveň by to poprvé v praxi prokázalo Hawkingovo záření, což by byl velký průlom v teoretické fyzice. Vědci si v podstatě přejí, aby došlo k explozi, protože by to bylo obrovským přínosem pro celé lidstvo.
Pro laiky je důležité vědět, že se není čeho bát. Ačkoliv se jedná o nevídanou kosmickou událost, exploze nebude viditelná pouhým okem.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.