Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Lavrov při svém projevu na ruské univerzitě označil americký návrh za taktiku „nejprve příměří, a pak se uvidí“, kterou Moskva odmítá. Trval na tom, že k jakémukoli pokroku musí být nejprve „vyřešeny kořenové příčiny války“. Ruský ministr tak dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat a nehodlá se zapojit do smysluplných mírových jednání v dohledné době.
Návrh na příměří přednesl prezident Trump již v březnu. Ukrajina jej okamžitě přijala a jeho plán podpořili i evropští spojenci Kyjeva. Kreml ale trvale odmítal jakékoli příměří bez předběžných podmínek.
Konečné zamítnutí přišlo během telefonického rozhovoru mezi Trumpem a Vladimirem Putinem 19. května. Putin během hovoru návrh znovu odmítl a místo toho navrhl vypracování memoranda o možném budoucím mírovém ujednání.
Prezident Trump následně informoval evropské lídry o obsahu telefonátu a podle deníku Wall Street Journal jim sdělil, že Putin o mír zájem nemá, protože je přesvědčen, že válku vyhrává. Informace z prostředí jednání zároveň uvádějí, že evropští představitelé byli překvapeni tím, že Trump se zdál být relativně smířený s Putinovým postojem, jak informoval portál Axios.
Sergej Lavrov během svého projevu navíc obvinil evropské lídry – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – z toho, že tlačí na prezidenta Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku.
V týdnu před Lavrovovým projevem se uskutečnilo mírové jednání v Istanbulu, které iniciovala Ukrajina po opakovaných výzvách k příměří. Rusko se rozhodlo vyslat jen nízko postavené představitele v čele s Vladimirem Medinským, poradcem prezidenta Putina. Ruská strana znovu zopakovala své maximalistické požadavky, mezi které patří i uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných ukrajinských regionů.
Ani Putin, ani Lavrov se istanbulských rozhovorů osobně nezúčastnili, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta k přímému jednání tváří v tvář. Jejich absence podle mnohých potvrzuje, že Moskva v této fázi války nemá skutečný zájem na ukončení konfliktu.
Zatímco USA a Evropa hledají cesty k zastavení krveprolití, Kreml dává přednost pokračování ofenzivy, kterou považuje za výhodnou. V atmosféře diplomatického napětí je stále zřejmější, že bez zásadní změny v postoji Ruska zůstane každé mírové úsilí zřejmě bez výsledku.
Zůstává tak na Spojených státech a evropských partnerech, aby i nadále podporovali Ukrajinu v její obraně a zároveň hledali způsoby, jak donutit Moskvu k návratu k serióznímu vyjednávání. Prezident Trump nadále věří, že jeho přímý přístup a vyjednávací styl může v budoucnu přinést výsledky. Zatím ale ruské vedení odmítá jakýkoli posun směrem k míru.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
