Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Lavrov při svém projevu na ruské univerzitě označil americký návrh za taktiku „nejprve příměří, a pak se uvidí“, kterou Moskva odmítá. Trval na tom, že k jakémukoli pokroku musí být nejprve „vyřešeny kořenové příčiny války“. Ruský ministr tak dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat a nehodlá se zapojit do smysluplných mírových jednání v dohledné době.
Návrh na příměří přednesl prezident Trump již v březnu. Ukrajina jej okamžitě přijala a jeho plán podpořili i evropští spojenci Kyjeva. Kreml ale trvale odmítal jakékoli příměří bez předběžných podmínek.
Konečné zamítnutí přišlo během telefonického rozhovoru mezi Trumpem a Vladimirem Putinem 19. května. Putin během hovoru návrh znovu odmítl a místo toho navrhl vypracování memoranda o možném budoucím mírovém ujednání.
Prezident Trump následně informoval evropské lídry o obsahu telefonátu a podle deníku Wall Street Journal jim sdělil, že Putin o mír zájem nemá, protože je přesvědčen, že válku vyhrává. Informace z prostředí jednání zároveň uvádějí, že evropští představitelé byli překvapeni tím, že Trump se zdál být relativně smířený s Putinovým postojem, jak informoval portál Axios.
Sergej Lavrov během svého projevu navíc obvinil evropské lídry – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – z toho, že tlačí na prezidenta Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku.
V týdnu před Lavrovovým projevem se uskutečnilo mírové jednání v Istanbulu, které iniciovala Ukrajina po opakovaných výzvách k příměří. Rusko se rozhodlo vyslat jen nízko postavené představitele v čele s Vladimirem Medinským, poradcem prezidenta Putina. Ruská strana znovu zopakovala své maximalistické požadavky, mezi které patří i uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných ukrajinských regionů.
Ani Putin, ani Lavrov se istanbulských rozhovorů osobně nezúčastnili, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta k přímému jednání tváří v tvář. Jejich absence podle mnohých potvrzuje, že Moskva v této fázi války nemá skutečný zájem na ukončení konfliktu.
Zatímco USA a Evropa hledají cesty k zastavení krveprolití, Kreml dává přednost pokračování ofenzivy, kterou považuje za výhodnou. V atmosféře diplomatického napětí je stále zřejmější, že bez zásadní změny v postoji Ruska zůstane každé mírové úsilí zřejmě bez výsledku.
Zůstává tak na Spojených státech a evropských partnerech, aby i nadále podporovali Ukrajinu v její obraně a zároveň hledali způsoby, jak donutit Moskvu k návratu k serióznímu vyjednávání. Prezident Trump nadále věří, že jeho přímý přístup a vyjednávací styl může v budoucnu přinést výsledky. Zatím ale ruské vedení odmítá jakýkoli posun směrem k míru.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
