Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Lavrov při svém projevu na ruské univerzitě označil americký návrh za taktiku „nejprve příměří, a pak se uvidí“, kterou Moskva odmítá. Trval na tom, že k jakémukoli pokroku musí být nejprve „vyřešeny kořenové příčiny války“. Ruský ministr tak dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat a nehodlá se zapojit do smysluplných mírových jednání v dohledné době.
Návrh na příměří přednesl prezident Trump již v březnu. Ukrajina jej okamžitě přijala a jeho plán podpořili i evropští spojenci Kyjeva. Kreml ale trvale odmítal jakékoli příměří bez předběžných podmínek.
Konečné zamítnutí přišlo během telefonického rozhovoru mezi Trumpem a Vladimirem Putinem 19. května. Putin během hovoru návrh znovu odmítl a místo toho navrhl vypracování memoranda o možném budoucím mírovém ujednání.
Prezident Trump následně informoval evropské lídry o obsahu telefonátu a podle deníku Wall Street Journal jim sdělil, že Putin o mír zájem nemá, protože je přesvědčen, že válku vyhrává. Informace z prostředí jednání zároveň uvádějí, že evropští představitelé byli překvapeni tím, že Trump se zdál být relativně smířený s Putinovým postojem, jak informoval portál Axios.
Sergej Lavrov během svého projevu navíc obvinil evropské lídry – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – z toho, že tlačí na prezidenta Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku.
V týdnu před Lavrovovým projevem se uskutečnilo mírové jednání v Istanbulu, které iniciovala Ukrajina po opakovaných výzvách k příměří. Rusko se rozhodlo vyslat jen nízko postavené představitele v čele s Vladimirem Medinským, poradcem prezidenta Putina. Ruská strana znovu zopakovala své maximalistické požadavky, mezi které patří i uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných ukrajinských regionů.
Ani Putin, ani Lavrov se istanbulských rozhovorů osobně nezúčastnili, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta k přímému jednání tváří v tvář. Jejich absence podle mnohých potvrzuje, že Moskva v této fázi války nemá skutečný zájem na ukončení konfliktu.
Zatímco USA a Evropa hledají cesty k zastavení krveprolití, Kreml dává přednost pokračování ofenzivy, kterou považuje za výhodnou. V atmosféře diplomatického napětí je stále zřejmější, že bez zásadní změny v postoji Ruska zůstane každé mírové úsilí zřejmě bez výsledku.
Zůstává tak na Spojených státech a evropských partnerech, aby i nadále podporovali Ukrajinu v její obraně a zároveň hledali způsoby, jak donutit Moskvu k návratu k serióznímu vyjednávání. Prezident Trump nadále věří, že jeho přímý přístup a vyjednávací styl může v budoucnu přinést výsledky. Zatím ale ruské vedení odmítá jakýkoli posun směrem k míru.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
