Lavrov potvrdil, že Rusko o mír nestojí. Putin ho nechce, myslí si, že vyhrává

Lavrov při svém projevu na ruské univerzitě označil americký návrh za taktiku „nejprve příměří, a pak se uvidí“, kterou Moskva odmítá. Trval na tom, že k jakémukoli pokroku musí být nejprve „vyřešeny kořenové příčiny války“. Ruský ministr tak dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat a nehodlá se zapojit do smysluplných mírových jednání v dohledné době.

Návrh na příměří přednesl prezident Trump již v březnu. Ukrajina jej okamžitě přijala a jeho plán podpořili i evropští spojenci Kyjeva. Kreml ale trvale odmítal jakékoli příměří bez předběžných podmínek.

Konečné zamítnutí přišlo během telefonického rozhovoru mezi Trumpem a Vladimirem Putinem 19. května. Putin během hovoru návrh znovu odmítl a místo toho navrhl vypracování memoranda o možném budoucím mírovém ujednání.

Prezident Trump následně informoval evropské lídry o obsahu telefonátu a podle deníku Wall Street Journal jim sdělil, že Putin o mír zájem nemá, protože je přesvědčen, že válku vyhrává. Informace z prostředí jednání zároveň uvádějí, že evropští představitelé byli překvapeni tím, že Trump se zdál být relativně smířený s Putinovým postojem, jak informoval portál Axios.

Sergej Lavrov během svého projevu navíc obvinil evropské lídry – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – z toho, že tlačí na prezidenta Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku.

V týdnu před Lavrovovým projevem se uskutečnilo mírové jednání v Istanbulu, které iniciovala Ukrajina po opakovaných výzvách k příměří. Rusko se rozhodlo vyslat jen nízko postavené představitele v čele s Vladimirem Medinským, poradcem prezidenta Putina. Ruská strana znovu zopakovala své maximalistické požadavky, mezi které patří i uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných ukrajinských regionů.

Ani Putin, ani Lavrov se istanbulských rozhovorů osobně nezúčastnili, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta k přímému jednání tváří v tvář. Jejich absence podle mnohých potvrzuje, že Moskva v této fázi války nemá skutečný zájem na ukončení konfliktu.

Zatímco USA a Evropa hledají cesty k zastavení krveprolití, Kreml dává přednost pokračování ofenzivy, kterou považuje za výhodnou. V atmosféře diplomatického napětí je stále zřejmější, že bez zásadní změny v postoji Ruska zůstane každé mírové úsilí zřejmě bez výsledku.

Zůstává tak na Spojených státech a evropských partnerech, aby i nadále podporovali Ukrajinu v její obraně a zároveň hledali způsoby, jak donutit Moskvu k návratu k serióznímu vyjednávání. Prezident Trump nadále věří, že jeho přímý přístup a vyjednávací styl může v budoucnu přinést výsledky. Zatím ale ruské vedení odmítá jakýkoli posun směrem k míru.