Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Lavrov při svém projevu na ruské univerzitě označil americký návrh za taktiku „nejprve příměří, a pak se uvidí“, kterou Moskva odmítá. Trval na tom, že k jakémukoli pokroku musí být nejprve „vyřešeny kořenové příčiny války“. Ruský ministr tak dal jasně najevo, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat a nehodlá se zapojit do smysluplných mírových jednání v dohledné době.
Návrh na příměří přednesl prezident Trump již v březnu. Ukrajina jej okamžitě přijala a jeho plán podpořili i evropští spojenci Kyjeva. Kreml ale trvale odmítal jakékoli příměří bez předběžných podmínek.
Konečné zamítnutí přišlo během telefonického rozhovoru mezi Trumpem a Vladimirem Putinem 19. května. Putin během hovoru návrh znovu odmítl a místo toho navrhl vypracování memoranda o možném budoucím mírovém ujednání.
Prezident Trump následně informoval evropské lídry o obsahu telefonátu a podle deníku Wall Street Journal jim sdělil, že Putin o mír zájem nemá, protože je přesvědčen, že válku vyhrává. Informace z prostředí jednání zároveň uvádějí, že evropští představitelé byli překvapeni tím, že Trump se zdál být relativně smířený s Putinovým postojem, jak informoval portál Axios.
Sergej Lavrov během svého projevu navíc obvinil evropské lídry – včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – z toho, že tlačí na prezidenta Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku.
V týdnu před Lavrovovým projevem se uskutečnilo mírové jednání v Istanbulu, které iniciovala Ukrajina po opakovaných výzvách k příměří. Rusko se rozhodlo vyslat jen nízko postavené představitele v čele s Vladimirem Medinským, poradcem prezidenta Putina. Ruská strana znovu zopakovala své maximalistické požadavky, mezi které patří i uznání ztráty Krymu a čtyř okupovaných ukrajinských regionů.
Ani Putin, ani Lavrov se istanbulských rozhovorů osobně nezúčastnili, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta k přímému jednání tváří v tvář. Jejich absence podle mnohých potvrzuje, že Moskva v této fázi války nemá skutečný zájem na ukončení konfliktu.
Zatímco USA a Evropa hledají cesty k zastavení krveprolití, Kreml dává přednost pokračování ofenzivy, kterou považuje za výhodnou. V atmosféře diplomatického napětí je stále zřejmější, že bez zásadní změny v postoji Ruska zůstane každé mírové úsilí zřejmě bez výsledku.
Zůstává tak na Spojených státech a evropských partnerech, aby i nadále podporovali Ukrajinu v její obraně a zároveň hledali způsoby, jak donutit Moskvu k návratu k serióznímu vyjednávání. Prezident Trump nadále věří, že jeho přímý přístup a vyjednávací styl může v budoucnu přinést výsledky. Zatím ale ruské vedení odmítá jakýkoli posun směrem k míru.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
