V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Zatímco v ulicích Teheránu panuje napětí, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steva Witkoffa v rozhovoru pro Fox News vyjádřil podiv nad tím, že Írán pod masivním tlakem dosud nekapituloval. Witkoff uvedl, že Donald Trump je „zvědavý“, proč Teherán při takovém množství amerických námořních sil v regionu a ekonomických sankcích dosud nepřistoupil na požadavky omezit svůj jaderný program. Podle vyslance je s podivem, že Íránci stále nepřišli s jasným závazkem, jak hodlají prokázat, že neusilují o jadernou zbraň.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí reagoval na americká prohlášení stručně a sebevědomě na sociální síti X s tím, že důvodem, proč země nekapituluje, je prostý fakt, že jsou Íránci. Přesto se zdá, že diplomacie zcela neutichla. Arákčí naznačil, že existuje šance na diplomatické řešení a že pracuje na protinávrhu, který by mohl zohlednit obavy obou stran. Další kolo nepřímých jednání mezi Witkoffem a Arákčím by se mohlo uskutečnit v Ženevě již tento čtvrtek.
Situace v regionu zůstává vojensky velmi vyostřená. Spojené státy v posledních týdnech posilují svou přítomnost na Blízkém východě a k oblasti směřuje úderná skupina letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Donald Trump navíc nedávno prohlásil, že při lednových nepokojích v Íránu zahynulo až 32 000 lidí, což je číslo výrazně vyšší než jakékoli předchozí odhady. Bílý dům tak nadále zvažuje všechny alternativy, včetně případného vojenského úderu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ujistil, že Teherán pozorně sleduje kroky USA a je připraven na jakýkoli scénář, ačkoliv deklaruje zájem o stabilitu v regionu. Klíčovým bodem sporu zůstává obohacování uranu. Washington požaduje, aby se Írán vzdal svých zásob vysoce obohaceného uranu, které podle mezinárodních odhadů přesahují 440 kilogramů. Teherán naopak trvá na svém právu na mírové využívání jaderné energie.
Podle vyjádření íránských představitelů by však Teherán mohl zvážit kombinované řešení. To by zahrnovalo export části zásob obohaceného uranu do zahraničí, snížení jeho čistoty a vytvoření regionálního konsorcia pro obohacování. Výměnou za tyto ústupky Írán požaduje oficiální uznání práva na mírové jaderné aktivity a zmírnění sankcí, které drtí tamní ekonomiku.
Atmosféra na univerzitách v Teheránu přesto zůstává výbušná. Vedení Teheránské univerzity sice uvedlo, že povolí demonstrace v areálu školy, pokud nebudou překročeny „červené linie“, ale zároveň varovalo studenty, že v případě násilností nad nimi nebude držet ochranou ruku. Studenti však zdůrazňují, že jejich protesty jsou především vyjádřením smutku za přátele a kolegy, kteří přišli o život během lednových represí.
Diskuse o nové dohodě by se měly naplno rozběhnout na začátku března, přičemž obě strany potvrzují, že možnost dosažení prozatímní dohody stále existuje. Vše však závisí na tom, zda se podaří sladit Trumpův požadavek na úplné podřízení se americkým podmínkám s íránským odporem k tomu, co Teherán vnímá jako ponižující kapitulaci.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.