V Íránu vypukly nové protesty. Witkoff se diví, že Teherán pod masivním tlakem dosud nekapituloval

V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Zatímco v ulicích Teheránu panuje napětí, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steva Witkoffa v rozhovoru pro Fox News vyjádřil podiv nad tím, že Írán pod masivním tlakem dosud nekapituloval. Witkoff uvedl, že Donald Trump je „zvědavý“, proč Teherán při takovém množství amerických námořních sil v regionu a ekonomických sankcích dosud nepřistoupil na požadavky omezit svůj jaderný program. Podle vyslance je s podivem, že Íránci stále nepřišli s jasným závazkem, jak hodlají prokázat, že neusilují o jadernou zbraň.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí reagoval na americká prohlášení stručně a sebevědomě na sociální síti X s tím, že důvodem, proč země nekapituluje, je prostý fakt, že jsou Íránci. Přesto se zdá, že diplomacie zcela neutichla. Arákčí naznačil, že existuje šance na diplomatické řešení a že pracuje na protinávrhu, který by mohl zohlednit obavy obou stran. Další kolo nepřímých jednání mezi Witkoffem a Arákčím by se mohlo uskutečnit v Ženevě již tento čtvrtek.

Situace v regionu zůstává vojensky velmi vyostřená. Spojené státy v posledních týdnech posilují svou přítomnost na Blízkém východě a k oblasti směřuje úderná skupina letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Donald Trump navíc nedávno prohlásil, že při lednových nepokojích v Íránu zahynulo až 32 000 lidí, což je číslo výrazně vyšší než jakékoli předchozí odhady. Bílý dům tak nadále zvažuje všechny alternativy, včetně případného vojenského úderu.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján ujistil, že Teherán pozorně sleduje kroky USA a je připraven na jakýkoli scénář, ačkoliv deklaruje zájem o stabilitu v regionu. Klíčovým bodem sporu zůstává obohacování uranu. Washington požaduje, aby se Írán vzdal svých zásob vysoce obohaceného uranu, které podle mezinárodních odhadů přesahují 440 kilogramů. Teherán naopak trvá na svém právu na mírové využívání jaderné energie.

Podle vyjádření íránských představitelů by však Teherán mohl zvážit kombinované řešení. To by zahrnovalo export části zásob obohaceného uranu do zahraničí, snížení jeho čistoty a vytvoření regionálního konsorcia pro obohacování. Výměnou za tyto ústupky Írán požaduje oficiální uznání práva na mírové jaderné aktivity a zmírnění sankcí, které drtí tamní ekonomiku.

Atmosféra na univerzitách v Teheránu přesto zůstává výbušná. Vedení Teheránské univerzity sice uvedlo, že povolí demonstrace v areálu školy, pokud nebudou překročeny „červené linie“, ale zároveň varovalo studenty, že v případě násilností nad nimi nebude držet ochranou ruku. Studenti však zdůrazňují, že jejich protesty jsou především vyjádřením smutku za přátele a kolegy, kteří přišli o život během lednových represí.

Diskuse o nové dohodě by se měly naplno rozběhnout na začátku března, přičemž obě strany potvrzují, že možnost dosažení prozatímní dohody stále existuje. Vše však závisí na tom, zda se podaří sladit Trumpův požadavek na úplné podřízení se americkým podmínkám s íránským odporem k tomu, co Teherán vnímá jako ponižující kapitulaci.