Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Válka v Íránu, která je nyní v režimu příměří, má totiž přímý dopad na stabilitu kolem Tchaj-wanu. Někteří pozorovatelé varují, že aktivní konflikt s Teheránem by mohl Peking svádět k útoku na ostrov. Důvodem je nejen rozptýlení pozornosti Washingtonu, ale také fakt, že Pentagon do Perského zálivu přesouvá klíčové zbraňové systémy, které měly původně sloužit k odstrašení Číny.
Sázka na stabilizaci vztahů je vysoká. Případná čínsko-americká válka o Tchaj-wan by byla katastrofou nesrovnatelně větší než střet s Íránem. Trump přitom již dříve naznačil, že se Si Ťin-pchingem vedl „dobrý rozhovor“ o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu. Tento výrok však ve Washingtonu vyvolal bouři, protože podle kritiků porušuje takzvaných „šest záruk“, které tvoří jeden z pilířů americké politiky vůči Číně.
Tyto záruky, původně formulované Ronaldem Reaganem v roce 1982, mimo jiné uvádějí, že USA nebudou s Pekingem předem konzultovat prodej zbraní na Tchaj-wan. Ačkoliv je Kongres nedávno povýšil na oficiální politiku, z právního hlediska nejsou pro prezidenta závazné jako zákon. Jde spíše o politické vodítko, které nezakazuje budoucí vyjednávání o vzájemném vojenském omezení v průlivu.
Teoreticky má tedy prezident pravomoc vyjednat s Pekingem dohodu, která by snížila napětí výměnou za omezení prodejů zbraní Tchaj-wanu, pokud by Čína prokazatelně omezila své raketové a vyloďovací kapacity. Takový krok by však v současné atmosféře narazil na tvrdý odpor Kongresu i armády a mohl by vést až k legislativnímu zákazu jakýchkoliv rozhovorů na toto téma.
Zásadním problémem zůstává, že Trumpova administrativa se nezdá být schopná provést takto komplexní a dlouhodobou strategickou rekalibraci. Mnohé nasvědčuje tomu, že Trumpova politika vůči Číně vzniká „za pochodu“, je založena na osobních dojmech prezidenta a soustředí se téměř výhradně na obchodní „dealy“ s jeho „přítelem“ Siem.
Chybí důkazy o soudržné strategii založené na odborných posudcích. Současné uvolnění napětí mezi Washingtonem a Pekingem je spíše iluzorní a stojí na osobních sympatiích obou vůdců, nikoliv na trvalých zájmech obou států. Za těchto okolností by jakýkoliv pokus o seriózní vyjednávání o bezpečnosti Tchaj-wanu mohl snadno skončit neúspěchem.
I když tedy „šest záruk“ nejsou nedotknutelným písmem svatým, jejich silná politická podpora naznačuje, že pokusy o jejich přehodnocení v zájmu stability v Tchajwanském průlivu budou muset pravděpodobně počkat na jinou administrativu. Trumpova vláda by se prozatím měla držet hesla „neškodit“, což bude s ohledem na její dosavadní kroky na Blízkém východě velmi obtížný úkol.
Vzhledem k urgentní potřebě stabilizovat globální pořádek je summit Trump–Si nezbytný, ale očekávání by měla zůstat střízlivá. Stabilizace vztahů nesmí být postavena jen na osobní dobré vůli, ale na pevných základech, které v současné americké politice vůči východní Asii zatím citelně chybí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).