Napětí na Blízkém východě může destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou, varují experti

Čína
Čína, foto: Pixabay
Klára Marková 8. dubna 2026 17:09
Sdílej:

Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.

Válka v Íránu, která je nyní v režimu příměří, má totiž přímý dopad na stabilitu kolem Tchaj-wanu. Někteří pozorovatelé varují, že aktivní konflikt s Teheránem by mohl Peking svádět k útoku na ostrov. Důvodem je nejen rozptýlení pozornosti Washingtonu, ale také fakt, že Pentagon do Perského zálivu přesouvá klíčové zbraňové systémy, které měly původně sloužit k odstrašení Číny.

Sázka na stabilizaci vztahů je vysoká. Případná čínsko-americká válka o Tchaj-wan by byla katastrofou nesrovnatelně větší než střet s Íránem. Trump přitom již dříve naznačil, že se Si Ťin-pchingem vedl „dobrý rozhovor“ o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu. Tento výrok však ve Washingtonu vyvolal bouři, protože podle kritiků porušuje takzvaných „šest záruk“, které tvoří jeden z pilířů americké politiky vůči Číně.

Tyto záruky, původně formulované Ronaldem Reaganem v roce 1982, mimo jiné uvádějí, že USA nebudou s Pekingem předem konzultovat prodej zbraní na Tchaj-wan. Ačkoliv je Kongres nedávno povýšil na oficiální politiku, z právního hlediska nejsou pro prezidenta závazné jako zákon. Jde spíše o politické vodítko, které nezakazuje budoucí vyjednávání o vzájemném vojenském omezení v průlivu.

Teoreticky má tedy prezident pravomoc vyjednat s Pekingem dohodu, která by snížila napětí výměnou za omezení prodejů zbraní Tchaj-wanu, pokud by Čína prokazatelně omezila své raketové a vyloďovací kapacity. Takový krok by však v současné atmosféře narazil na tvrdý odpor Kongresu i armády a mohl by vést až k legislativnímu zákazu jakýchkoliv rozhovorů na toto téma.

Zásadním problémem zůstává, že Trumpova administrativa se nezdá být schopná provést takto komplexní a dlouhodobou strategickou rekalibraci. Mnohé nasvědčuje tomu, že Trumpova politika vůči Číně vzniká „za pochodu“, je založena na osobních dojmech prezidenta a soustředí se téměř výhradně na obchodní „dealy“ s jeho „přítelem“ Siem.

Chybí důkazy o soudržné strategii založené na odborných posudcích. Současné uvolnění napětí mezi Washingtonem a Pekingem je spíše iluzorní a stojí na osobních sympatiích obou vůdců, nikoliv na trvalých zájmech obou států. Za těchto okolností by jakýkoliv pokus o seriózní vyjednávání o bezpečnosti Tchaj-wanu mohl snadno skončit neúspěchem.

I když tedy „šest záruk“ nejsou nedotknutelným písmem svatým, jejich silná politická podpora naznačuje, že pokusy o jejich přehodnocení v zájmu stability v Tchajwanském průlivu budou muset pravděpodobně počkat na jinou administrativu. Trumpova vláda by se prozatím měla držet hesla „neškodit“, což bude s ohledem na její dosavadní kroky na Blízkém východě velmi obtížný úkol.

Vzhledem k urgentní potřebě stabilizovat globální pořádek je summit Trump–Si nezbytný, ale očekávání by měla zůstat střízlivá. Stabilizace vztahů nesmí být postavena jen na osobní dobré vůli, ale na pevných základech, které v současné americké politice vůči východní Asii zatím citelně chybí.

Stalo se
Novinky
Velká Británie

Vyjednavači se dohodli na novém programu mobility. Z EU bude moci do Británie přijet sto tisíc mladých občanů

Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.

Novinky
Analýza
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Opravdu je schůzka lídrů Číny, USA a Ruska historická? Částečně ano, do dějin se ale nezapíše

Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.

Novinky
Donald Trump

Trump vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny

Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.

Novinky
Donald Tusk

Putin nikdy přítelem nebude, jsme ale připraveni jednat s Ruskem o konci války, vzkazují evropští lídři

Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.