Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Válka v Íránu, která je nyní v režimu příměří, má totiž přímý dopad na stabilitu kolem Tchaj-wanu. Někteří pozorovatelé varují, že aktivní konflikt s Teheránem by mohl Peking svádět k útoku na ostrov. Důvodem je nejen rozptýlení pozornosti Washingtonu, ale také fakt, že Pentagon do Perského zálivu přesouvá klíčové zbraňové systémy, které měly původně sloužit k odstrašení Číny.
Sázka na stabilizaci vztahů je vysoká. Případná čínsko-americká válka o Tchaj-wan by byla katastrofou nesrovnatelně větší než střet s Íránem. Trump přitom již dříve naznačil, že se Si Ťin-pchingem vedl „dobrý rozhovor“ o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu. Tento výrok však ve Washingtonu vyvolal bouři, protože podle kritiků porušuje takzvaných „šest záruk“, které tvoří jeden z pilířů americké politiky vůči Číně.
Tyto záruky, původně formulované Ronaldem Reaganem v roce 1982, mimo jiné uvádějí, že USA nebudou s Pekingem předem konzultovat prodej zbraní na Tchaj-wan. Ačkoliv je Kongres nedávno povýšil na oficiální politiku, z právního hlediska nejsou pro prezidenta závazné jako zákon. Jde spíše o politické vodítko, které nezakazuje budoucí vyjednávání o vzájemném vojenském omezení v průlivu.
Teoreticky má tedy prezident pravomoc vyjednat s Pekingem dohodu, která by snížila napětí výměnou za omezení prodejů zbraní Tchaj-wanu, pokud by Čína prokazatelně omezila své raketové a vyloďovací kapacity. Takový krok by však v současné atmosféře narazil na tvrdý odpor Kongresu i armády a mohl by vést až k legislativnímu zákazu jakýchkoliv rozhovorů na toto téma.
Zásadním problémem zůstává, že Trumpova administrativa se nezdá být schopná provést takto komplexní a dlouhodobou strategickou rekalibraci. Mnohé nasvědčuje tomu, že Trumpova politika vůči Číně vzniká „za pochodu“, je založena na osobních dojmech prezidenta a soustředí se téměř výhradně na obchodní „dealy“ s jeho „přítelem“ Siem.
Chybí důkazy o soudržné strategii založené na odborných posudcích. Současné uvolnění napětí mezi Washingtonem a Pekingem je spíše iluzorní a stojí na osobních sympatiích obou vůdců, nikoliv na trvalých zájmech obou států. Za těchto okolností by jakýkoliv pokus o seriózní vyjednávání o bezpečnosti Tchaj-wanu mohl snadno skončit neúspěchem.
I když tedy „šest záruk“ nejsou nedotknutelným písmem svatým, jejich silná politická podpora naznačuje, že pokusy o jejich přehodnocení v zájmu stability v Tchajwanském průlivu budou muset pravděpodobně počkat na jinou administrativu. Trumpova vláda by se prozatím měla držet hesla „neškodit“, což bude s ohledem na její dosavadní kroky na Blízkém východě velmi obtížný úkol.
Vzhledem k urgentní potřebě stabilizovat globální pořádek je summit Trump–Si nezbytný, ale očekávání by měla zůstat střízlivá. Stabilizace vztahů nesmí být postavena jen na osobní dobré vůli, ale na pevných základech, které v současné americké politice vůči východní Asii zatím citelně chybí.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.