V Evropě odstartovala nová éra megapožárů

Rozsah současné katastrofy překonává veškeré dosavadní historické záznamy a ukazuje, jak silně svírá evropský kontinent klimatická krize. Jen ve Francii lehnulo popelu již více než 160 tisíc hektarů půdy, což představuje nejsilnější vlnu požárů v historii země, přičemž do konce požární sezóny zbývají ještě celé měsíce. Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy zasaženého Bordeaux podle The Guardian prohlásil, že země čelí nejnáročnější situaci od konce druhé světové války, přičemž hasičské sbory v obou zemích bojují s plameny, které jsou divočejší než cokoliv, s čím se v minulosti setkaly.

Eskalující situace zasáhla zároveň několik evropských států, což vytváří výjimečnou a koordinovanou nadnárodní krizi. Vedle Španělska, kde plameny v horské provincii Ávila západně od Madridu vytvořily největší požár v historii země, hlásí zásadní komplikace také Řecko a Turecko. Na řeckém ostrově Kréta a u města Gythio již při hašení položili život nejméně tři hasiči. Zasažené oblasti napříč západní Evropou musely opustit stovky tisíc obyvatel a obě země byly nuceny požádat o okamžitou pomoc Evropskou unii.

Odborníci varují, že v podmínkách, které v současnosti na kontinentu panují, je úplné uhašení ohňů takového rozsahu prakticky nemožné. Podle experta na lesní inženýrství z univerzity v Lleidě Víctora Resca de Diose vstoupila Evropa do éry požárů, které hoří s intenzitou srovnatelnou s výbuchy atomových bomb a nelze je lidskými silami dohasit. Úplné zklidnění situace tak nastane až ve chvíli, kdy požáry vyčerpají veškeré dostupné palivo, nebo přijdou dlouhotrvající a vydatné deště.

Za současným extrémním vývojem stojí podle vědců kombinace neobvyklých výkyvů počasí, které jsou zesilovány globálním oteplováním. Loňská zima byla ve Francii i ve Španělsku mimosezónně bohatá na srážky, což vedlo k masivnímu nárůstu vegetace. Když však od května západní Evropu zasáhla série drtivých vln veder, hustá zeleň extrémně rychle vyschla a proměnila se v obrovskou zásobu vysoce hořlavého paliva, což vyvolalo doslova řetězovou reakci.

Následky současných megapožárů budou zasažené regiony pociťovat ještě dlouho poté, co se podaří plameny zpacifikovat. Znečištěný vzduch a hustý dým představují vážné zdravotní riziko pro miliony obyvatel, přičemž zplodiny z lesních požárů celosvětově způsobují přes sto tisíc předčasných úmrtí ročně. Rozsáhlé škody zároveň utrpí místní ekonomiky, neboť plameny zasáhly významné turistické oblasti, vyhlášené vinařské regiony i klíčové dopravní a obranné uzly.

Na rozdíl od Severní Ameriky nebo Austrálie, kde obyvatelé s rizikem nekontrolovatelných požárů dlouhodobě počítají, převládal v Evropě dosud zjednodušený předpoklad, že podobným katastrofám lze vždy účinně zabránit. Experti však zdůrazňují, že pokud bude lidstvo pokračovat ve spalování fosilních paliv a zvyšování globálních teplot, stanou se tyto extrémní události běžnou součástí evropské reality.

Do budoucna se tak Evropa musí připravit na to, že katastrofální scénáře známé z Kalifornie budou stále častější. Odborníci nevylučují, že v blízkých letech budeme svědky masivních ohňových komplexů, které najednou pohltí stovky tisíc nebo dokonce milion hektarů půdy. Způsob, jakým lidé přistupují k uspořádání krajiny i k životu v ohrožených oblastech, se tak bude muset zásadně proměnit.