Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Rozsah současné katastrofy překonává veškeré dosavadní historické záznamy a ukazuje, jak silně svírá evropský kontinent klimatická krize. Jen ve Francii lehnulo popelu již více než 160 tisíc hektarů půdy, což představuje nejsilnější vlnu požárů v historii země, přičemž do konce požární sezóny zbývají ještě celé měsíce. Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy zasaženého Bordeaux podle The Guardian prohlásil, že země čelí nejnáročnější situaci od konce druhé světové války, přičemž hasičské sbory v obou zemích bojují s plameny, které jsou divočejší než cokoliv, s čím se v minulosti setkaly.
Eskalující situace zasáhla zároveň několik evropských států, což vytváří výjimečnou a koordinovanou nadnárodní krizi. Vedle Španělska, kde plameny v horské provincii Ávila západně od Madridu vytvořily největší požár v historii země, hlásí zásadní komplikace také Řecko a Turecko. Na řeckém ostrově Kréta a u města Gythio již při hašení položili život nejméně tři hasiči. Zasažené oblasti napříč západní Evropou musely opustit stovky tisíc obyvatel a obě země byly nuceny požádat o okamžitou pomoc Evropskou unii.
Odborníci varují, že v podmínkách, které v současnosti na kontinentu panují, je úplné uhašení ohňů takového rozsahu prakticky nemožné. Podle experta na lesní inženýrství z univerzity v Lleidě Víctora Resca de Diose vstoupila Evropa do éry požárů, které hoří s intenzitou srovnatelnou s výbuchy atomových bomb a nelze je lidskými silami dohasit. Úplné zklidnění situace tak nastane až ve chvíli, kdy požáry vyčerpají veškeré dostupné palivo, nebo přijdou dlouhotrvající a vydatné deště.
Za současným extrémním vývojem stojí podle vědců kombinace neobvyklých výkyvů počasí, které jsou zesilovány globálním oteplováním. Loňská zima byla ve Francii i ve Španělsku mimosezónně bohatá na srážky, což vedlo k masivnímu nárůstu vegetace. Když však od května západní Evropu zasáhla série drtivých vln veder, hustá zeleň extrémně rychle vyschla a proměnila se v obrovskou zásobu vysoce hořlavého paliva, což vyvolalo doslova řetězovou reakci.
Následky současných megapožárů budou zasažené regiony pociťovat ještě dlouho poté, co se podaří plameny zpacifikovat. Znečištěný vzduch a hustý dým představují vážné zdravotní riziko pro miliony obyvatel, přičemž zplodiny z lesních požárů celosvětově způsobují přes sto tisíc předčasných úmrtí ročně. Rozsáhlé škody zároveň utrpí místní ekonomiky, neboť plameny zasáhly významné turistické oblasti, vyhlášené vinařské regiony i klíčové dopravní a obranné uzly.
Na rozdíl od Severní Ameriky nebo Austrálie, kde obyvatelé s rizikem nekontrolovatelných požárů dlouhodobě počítají, převládal v Evropě dosud zjednodušený předpoklad, že podobným katastrofám lze vždy účinně zabránit. Experti však zdůrazňují, že pokud bude lidstvo pokračovat ve spalování fosilních paliv a zvyšování globálních teplot, stanou se tyto extrémní události běžnou součástí evropské reality.
Do budoucna se tak Evropa musí připravit na to, že katastrofální scénáře známé z Kalifornie budou stále častější. Odborníci nevylučují, že v blízkých letech budeme svědky masivních ohňových komplexů, které najednou pohltí stovky tisíc nebo dokonce milion hektarů půdy. Způsob, jakým lidé přistupují k uspořádání krajiny i k životu v ohrožených oblastech, se tak bude muset zásadně proměnit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.