V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Přípravu jídel kuchařkám výrazně komplikuje nedostatek prostoru i odpovídajícího vybavení. Škola v Connecticutu byla postavena v šedesátých letech minulého století bez kuchyně, protože děti tehdy chodily na oběd domů. Školní obvod nakonec improvizovanou kuchyni sestavil ze tří bývalých kabinetů a skladů. Vedoucí jídelny tak má svůj pracovní stůl jen několik kroků od dřezu na mytí hrnců, který se navíc nachází v jiné místnosti než sporák a chladničky. Ředitelka školního stravování Susan Maffeová podle CNN označuje celý proces za mimořádně náročný.
Situace v Meridenu ilustruje překážky, kterým čelí řada amerických školních obvodů při snaze připravovat více jídel z čerstvých surovin. Přechod na poctivé vaření a omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin ve školách představuje klíčový pilíř iniciativy Make America Healthy Again, kterou prosazuje administrativa prezidenta Trumpa a ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. Kennedy zdůrazňuje potřebu snížit množství přidaného cukru a dodat školám kvalitní suroviny, lepší vybavení i odborné zaškolení personálu.
Na modernizaci školních kuchyní přislíbila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová dotace ve výši 70 milionů dolarů, zatímco resort zdravotnictví vyčlenil dalších 30 milionů dolarů na výzkum efektivních postupů. Zástupci školních jídelen však upozorňují, že tato částka je v měřítku celých Spojených států naprosto nedostatečná. Předsedkyně nadace School Nutrition Foundation Gay Andersonová připomněla, že 70 milionů dolarů rozdělených mezi padesát států uspokojí jen zlomok reálných potřeb.
Sami zástupci obvodu v Meridenu loni investovali do nákupu a oprav kuchyňského vybavení přes 300 tisíc dolarů, přičemž celý stát Connecticut má z první tranše spolkových grantů obdržet pouhých 209 tisíc dolarů. Chybějící spotřebiče navíc nejsou jediným problémem, protože školám schází také prostor, kvalifikovaná pracovní síla a finance na běžný provoz. Tlak na vedení škol se přitom zvyšuje v souvislosti s chystanými federálními výživovými normami pro programy, které denně zajišťují snídaně pro 15 milionů a obědy pro 30 milionů dětí.
Podle průzkumu asociace School Nutrition Association vaří alespoň část menu z čerstvých základních surovin na denní bázi pouze 16 procent amerických školních obvodů. Přestože alespoň jednou týdně zařadí čerstvě připravené jídlo 71 procent obvodů, více než 93 procent z nich udává nedostatek personálu, kulinářského tréninku i infrastruktury. Vybavení kuchyní se stát od státu i škola od školy výrazně liší, přičemž mnohé základní školy disponují pouze dřezy a chladničkami bez možnosti jakéhokoli vaření.
Zásadní překážku představuje také vysoká fluktuace zaměstnanců, kteří často odcházejí za vyššími mzdami do maloobchodu nebo skladů. Přechod na vaření ze základních surovin přitom vyžaduje náročné zaškolení personálu v oblasti hygieny, zpracování surového masa i obsluhy profesního kuchyňského náčiní. Provozovatelé jídelen se zároveň potýkají s dlouhodobým deficitem v běžném financování, kdy státní příspěvky nepokrývají reálné náklady na přípravu jednoho oběda.
V Meridenu vyšly náklady na jeden oběd v loňském roce na 5,07 dolaru, zatímco federální kompenzace činila jen přibližně 4,80 dolaru za jídlo. Vzniklý rozpočtový schodek ve výši 250 tisíc dolarů musí vedení jídelen dorovnávat prodejem doplňkových svačin, cateringem pro školní akce a krajskými dotacemi. Ředitelka Maffeová dodává, že v případě zavedení přísnějších pravidel pro povinné vaření z čerstvých surovin si nedovede představit, jak by škola takové požadavky dokázala naplnit.
Některé školní obvody přesto dokázaly do vlastní infrastruktury investovat a podíl čerstvých jídel zvýšit. Obvod Littleton v Coloradu vybudoval za čtyři miliony dolarů centrální výrobní kuchyni, kde profesionální kuchaři připravují vlastní polévky, omáčky i pečivo z místních surovin. Ředitelka tamního stravování Jessica Gouldová však upozorňuje, že po technickém zajištění provozu přichází další výzva v podobě změny stravovacích návyků dětí zvyklých na průmyslově zpracované polotovary.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.