Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Cesta izraelského premiéra přichází přesně měsíc před plánovanými parlamentními volbami v Izraeli. Návštěva se odehrává na pozadí sílící politické kontroverze vyvolané zprávami v listech Haaretz a The New York Times. Tyto deníky uvedly, že prezident Emirátů varoval Netanjahua před rozsáhlou operací hnutí Hamás jen několik dní před útokem ze sedmého října. Podobné informace přinesly i další zahraniční deníky ohledně varování ze strany Egypta.
Časopis The Atlantic uvedl, že šéf egyptské rozvědky Abbás Kámil odletěl do Izraele koncem září s varováním, že situace v Pásmu Gazy brzy vybuchne. Zpráva listu Wall Street Journal navíc zmínila nejméně tři egyptská varování předaná Izraeli, z nichž poslední mělo formu přímého telefonátu premiérovi. Netanjahova kancelář všechna tato tvrzení opakovaně odmítla a označila je za zkonstruované lži s cílem poškodit premiéra v předvolebním boji. Izraelská opozice přesto využívá tato zjištění k tomu, aby z odpovědnosti za bezpečnostní selhání učinila hlavní téma své kampaně.
Kandidát opozice a hlavní rival v nadcházejících volbách Gadi Eizenkot prohlásil, že zveřejněné informace nenechávají nikoho na pochybách o pochybení vlády. Podle Eizenkota vedl Netanjahu stát se slepotou, arogancí a neodpovědností k největší katastrofě v jeho historii. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů uvedlo, že mediální spekulace nekomentuje, avšak uskutečnění telefonátu s varováním výslovně nepopřelo. Emirátská strana pouze zdůraznila, že příslušné zpravodajské informace byly a jsou mezi oběma státy předávány standardními kanály.
Podle zdrojů CNN z prostředí izraelské politiky se Netanjahuova kancelář marně snažila přimět představitele Emirátů k oficiálnímu vyvrácení zpráv o varování. Spojené arabské emiráty přistoupily pouze k vydání obecného prohlášení o sdílení zpravodajských poznatků. Netanjahuova strana Likud následně na premiérově účtu na síti X zveřejnila obvinění z hrubého vnějšího zasahování do izraelských voleb. Z tohoto zasahování obvinila palestinského politika Muhammada Dahlana žijícího v Emirátech, aniž by však předložila jakékoliv důkazy.
Už v květnu letošního roku Netanjahuova kancelář tvrdila, že premiér v březnu tajně navštívil Spojené arabské emiráty a dosáhl historického průlomu. Tehdejší emirátská diplomacie však tato tvrzení označila za zcela nepodložená a návštěvu popřela. Napětí kolem veřejných prohlášení přesto nezastavilo faktický rozvoj praktické bezpečnostní spolupráce mezi oběma zeměmi. Izrael a Spojené arabské emiráty nadále udržují úzké kontakty v mnoha strategických oblastech.
V průběhu vojenského konfliktu s Íránem rozmístil Izrael na území Spojených arabských emirátů svůj systém protivzdušné obrany Železná kopule. Izraelští představitelé v této souvislosti potvrdili, že bezpečnostní kooperace obou států dosáhla dosud nebývalé úrovně. Přes tyto rozsáhlé vojenské a zpravodajské vazby však premiér Netanjahu dosud neuskutečnil žádnou oficiální a veřejně přiznanou návštěvu Emirátů. Obě země přesto nadále pokračují v koordinaci svých kroků v celém regionu Blízkého východu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.