Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Pod studií s názvem Co když automatizace výzkumu a vývoje AI spustí inteligenční explozi je podepsáno více než dvacet odborníků, píše The Guardian. Mezi pedagogy a výzkumníky figurují držitel Nobelovy ceny Geoffrey Hinton a kanadský počítačový vědec Yoshua Bengio. K autorům se připojil také šéfvýzkumník společnosti OpenAI Jakub Pachocki a spoluzakladatel firmy Anthropic Jack Clark. Společně upozorňují na riziko, že by systémy umělé inteligence mohly začít vylepšovat samy sebe bez jakéhokoliv lidského zásahu.
Klíčovým zdrojem obávané inteligenční exploze je podle zprávy plná automatizace výzkumu a vývoje v oblasti samotné umělé inteligence. Pokud algoritmy dosáhnou v této oblasti expertní úrovně, jediný vývojář by mohl řídit kapacitu odpovídající milionům špičkových lidských vědců. Zdokonalené systémy by pak mohly být po svém vytvoření okamžitě nasazeny do praxe. Autoři varují, že jakmile tento proces jednou začne, okno pro jakýkoliv lidský zásah či regulaci se velmi rychle uzavře.
Nekontrolovaný růst schopností AI by podle výzkumníků mohl vážně ohrozit lidskou kontrolu nad těmito systémy. Zpráva zdůrazňuje, že by docházelo k narušení rovnováhy sil mezi státy, soukromými společnostmi i jednotlivými složkami vlád. Ačkoliv by dramatický pokrok mohl přinést průlom v medicíně a technologiích, přináší s sebou současně extrémní bezpečnostní rizika. Pokročilé algoritmy by například mohly umožnit vývoj biologických a kybernetických hrozeb rychleji, než půjde vytvářet účinnou obranu.
Přední technologické firmy přitom potvrzují, že umělá inteligence již dnes přebírá stále větší část svého vlastního vývoje. Společnost Anthropic uvádí, že systémy AI v současnosti generují zhruba osmdesát procent svého vlastního kódu. Firma OpenAI zase využívá autonomní agenty například při trénování nových modelů. Oba technologičtí giganti již dříve souhlasili s tím, že jejich systémy budou z hlediska bezpečnosti posuzovat nezávislí hodnotitelé.
Autoři studie navrhují vládním činitelům tři hlavní politické priority, které by měly rizika inteligenční exploze zmírnit. Prvním krokem má být požadavek na transparentní zprávy o pokroku ve výzkumu včetně nasazení nezávislých auditorů přímo do vývojových firem. Státy by měly rovněž hledat způsoby, jak překotný vývoj umělé inteligence v případě potřeby dočasně zpomalit nebo omezit. Třetím doporučením je aktivní příprava na adaptaci na scénáře, kdy k prudkému nárůstu schopností AI skutečně dojde.
Mezi konkrétními opatřeními vědci zmínili například stanovení limitů pro rychlost, s jakou se algoritmy mohou v daném časovém období zlepšovat. Dále navrhují úzkou spolupráci s datovými centry, jež by umožnila v krizové situaci pozastavit konkrétní výzkumné projekty. Automatizované výzkumné systémy by podle zprávy měly být zcela izolované, aby se zamezilo jejich úniku mimo lidskou kontrolu. Vlády by si měly rovněž vypracovat krizové plány pro různé varianty vývoje, které mohou z inteligenční exploze vzplynout.
Ačkoliv produktivita automatizovaného výzkumu AI zatím nedosáhla prahu potřebného ke spuštění inteligenční exploze, nejnovější systémy se k této hranici podle odborníků blíží. Vědecké a vývojové projekty, které by lidem trvaly celé měsíce, by podle studie mohly být plně automatizovány do roku 2028. Výzkumníci zdůrazňují, že příprava na tyto scénáře by se měla stát urgentní prioritou na nejvyšších úrovních státních vedení. Vzhledem k vysokému tempu pokroku totiž hrozí, že bezpečnostní testování a regulace nebudou stíhat držet krok s autonomním vývojem.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.