Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Jádrem skandálu je zjištění, že Mandelson v lednu 2025 neprošel bezpečnostní prověrkou. Přesto byl o měsíc později do úřadu velvyslance jmenován, neboť ministerstvo zahraničí původní negativní rozhodnutí přehlasovalo. V návaznosti na to, že tyto skutečnosti vyšly najevo, byl propuštěn vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí Olly Robbins. Premiér Starmer se hájí tím, že o negativním výsledku prověrky předem nevěděl a že před ním byla tato informace záměrně zatajena.
Podle předsedy vlády se dozvěděl o doporučení bezpečnostních orgánů, aby byla Mandelsonovi bezpečnostní prověrka odepřena, až minulé úterý. Starmer prohlásil, že kdyby tuto informaci měl k dispozici dříve, ke jmenování by se rozhodl nepřistoupit. Vláda nyní čelí otázkám, proč tento zásadní fakt nebyl zohledněn dříve, a opozice premiérovi vyčítá, že se snaží přenést odpovědnost na podřízené úředníky.
Peter Mandelson byl nakonec v září loňského roku z funkce velvyslance odvolán. Stalo se tak poté, co se na veřejnost dostala korespondence odhalující jeho těsný vztah s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Přestože Mandelson dříve své vazby na Epsteina bagatelizoval a vyjadřoval nad nimi lítost, uniklé e-maily ukázaly, že jejich kontakt byl mnohem intenzivnější a trval i poté, co byl Epstein v roce 2008 odsouzen za zneužívání nezletilé dívky.
Situace se pro Mandelsona dále zkomplikovala v lednu letošního roku po zveřejnění dalších milionů stránek spisů spojených s Epsteinem. Dokumenty naznačují, že Mandelson během svého působení na ministerstvu obchodu v letech 2008 až 2010 nabízel Epsteinovi pomoc s lobbováním za snížení daní pro bankéře. Navíc mu měl poskytovat interní vládní informace, například o chystané vládní finanční pomoci pro řešení řecké dluhové krize nebo o plánované demisi premiéra Gordona Browna.
Opoziční lídryně Kemi Badenochová ostře kritizuje Starmerovu verzi událostí. Tvrdí, že pokud se premiér o pochybeních dozvěděl v úterý, měl o tom parlament informovat neprodleně, jak ukládá ministerský kodex. Badenochová připomněla Starmerovi jeho vlastní slova z minulosti, kdy prohlašoval, že pokud premiér uvede parlament v omyl, měl by odstoupit. Nyní se ptá, zda pro něj platí stejná pravidla jako pro ostatní politiky.
Tlak na premiéra nepřichází pouze z opozičních řad, ale i z jeho vlastní Labouristické strany. Lord Maurice Glasman prohlásil, že Starmer již nemůže jako důvěryhodný premiér pokračovat, protože není schopen přiznat chybu. Podobně kriticky se vyjádřila i suspendovaná labouristická poslankyně Diane Abbottová, podle které veřejnost od premiéra očekává transparentnost, nikoliv vyhýbavé odpovědi typu „nikdo mi nic neřekl“.
Peter Mandelson byl v únoru zatčen v souvislosti s podezřením na zneužití pravomocí veřejného činitele a jeho případ je nadále předmětem vyšetřování. Vládní vyšetřování okolností jeho jmenování již vydalo první dílčí zprávy, které potvrzují, že premiér byl varován před reputačními riziky spojenými s Mandelsonovou minulostí. Další závěry se očekávají po uzavření policejního prověřování, což pro premiéra Starmera představuje pokračující politickou nejistotu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.