Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Kritici prezidentovi okamžitě připomněli, že v Afghánistánu zahynulo 457 britských příslušníků ozbrojených sil a celkem 1 160 vojáků z řad amerických spojenců. Zvláště ostře reagovali veteráni, kteří v zemi přímo sloužili.
Například labouristický poslanec a bývalý důstojník RAF Calvin Bailey uvedl, že Trumpova slova se ani v nejmenším nepodobají realitě, kterou zažili lidé v poli. Podobně se vyjádřil i konzervativní poslanec Ben Obese-Jecty, který jako kapitán sloužil v nebezpečné provincii Helmand a označil za smutné, že prezident takto znevažuje oběti partnerů.
Kontroverzi umocňuje fakt, že sám Donald Trump se v mládí vyhnul vojenské službě ve Vietnamu kvůli diagnóze výrůstků na patních kostech, o jejíž pravdivosti se dodnes vedou spory. Stephen Stewart, bývalý voják a spisovatel, označil za vrchol ironie, když se k odvaze jiných vyjadřuje někdo, kdo se odvodu vyhnul. Trumpovy komentáře podle něj zneuctily památku padlých kamarádů a spojenců.
Britští politici také upozorňují na historický paradox Trumpových útoků na Alianci. Spojené státy jsou totiž jedinou zemí, která kdy aktivovala článek 5 o kolektivní obraně, a to právě po teroristických útocích z 11. září 2001. Evropští spojenci tehdy přišli Americe na pomoc bez zaváhání. Podle předsedy obranného výboru Dolní sněmovny Tana Dhesiho jsou prezidentovy výroky urážkou všech statečných mužů a žen, kteří riskovali své životy, aby podpořili své spojence.
Trumpovo zpochybňování přínosu NATO přichází v době, kdy jsou vztahy s Evropou napjaté i kvůli jeho tlaku na dánskou suverenitu v Grónsku. Dánsko přitom v Afghánistánu ztratilo 44 vojáků, což je v přepočtu na počet obyvatel nejvyšší ztráta ze všech spojeneckých zemí s výjimkou USA. Předsedkyně výboru pro zahraniční věci Emily Thornberryová zdůraznila, že nejde o pouhou chybu, ale o záměrnou urážku rodin, které v konfliktu ztratily své blízké.
Lídr liberálních demokratů Ed Davey připomněl, že Trump se vojně vyhnul celkem pětkrát, a proto nemá právo zpochybňovat oběti ostatních. Podle něj by se měli stydět i všichni britští politici, kteří se prezidentovi stále snaží nadbíhat.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.