Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Podle odborníků může za tímto jevem stát překvapivě vysoké množství surové ropy, kterému se daří dvojitou blokádu průlivu obcházet prostřednictvím takzvaných tajných toků. Tankery se podle všeho vyhýbají odhalení tím, že záměrně vypínají své transpondéry a plují takzvaně potmě. JPMorgan odhaduje, že tyto nelegální toky dosáhly v posledních dvou květnových týdnech přibližně 2,1 milionu barelů denně, což představuje sice menší, ale stále významnou část z původních více než patnácti milionů barelů, které tudy před válkou denně protekly.
Další analýzy investiční banky Piper Sandler odhadují, hercům na černém trhu se v květnu podařilo z průlivu vyvézt celkem 2,9 milionu barelů ropy denně. Tato částka v sobě zahrnuje jak lodě, které zaplatily poplatky íránským subjektům, tak zhruba 900 tisíc barelů z čistě „přízračných“ přeprav se skrytou identitou. Podle expertů tyto utajené dodávky pomáhají krizi tlumit mnohem úspěšněji, než se původně zdálo možné, i když samy o sobě k odvrácení masivního úbytku celosvětových zásob nestačí.
Cena severomořské ropy Brent v pátek klesla na 93 dolarů za barel, což je sice nad předválečnou úrovní, ale zároveň bezpečně pod nedávným maximem 114 dolarů. Tajné toky však nejsou hlavním důvodem tohoto uklidnění. Podstatně větší vliv má skutečnost, že přibližně 4,5 milionu barelů denně opouští Perský záliv alternativními trasami, zejména přes saúdskoarabský ropovod Východ-Západ do rudomořského přístavu Janbu. Klíčovým faktorem je také Čína, která jako jeden z největších světových spotřebitelů drasticky omezila dovoz ropy a raději čerpá ze svých vlastních obrovských zásob, což spolu s poklesem poptávky na dalších trzích pomáhá zmírnit celkový nedostatek.
Řada ropných veteránů se nicméně obává, že trh pod vlivem těchto dočasných řešení reálné dopady krize podceňuje. Komerční zásoby ropy od začátku války prudce klesají a strategické nouzové rezervy Spojených států se rychle blíží svým nejnižším hodnotám od začátku osmdesátých let. Odborníci proto varují, že situace se bude zhoršovat a cena ropy Brent by mohla v červenci a srpnu vystoupat v průměru až na 130 dolarů za barel. Pokud se tyto předpovědi naplní, ceny pohonných hmot během léta výrazně vzrostou, což bude pro spotřebitele sice nákladný, ale nejrychlejší impuls k tomu, aby začali energiemi šetřit a omezili spotřebu.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.