Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Podle odborníků může za tímto jevem stát překvapivě vysoké množství surové ropy, kterému se daří dvojitou blokádu průlivu obcházet prostřednictvím takzvaných tajných toků. Tankery se podle všeho vyhýbají odhalení tím, že záměrně vypínají své transpondéry a plují takzvaně potmě. JPMorgan odhaduje, že tyto nelegální toky dosáhly v posledních dvou květnových týdnech přibližně 2,1 milionu barelů denně, což představuje sice menší, ale stále významnou část z původních více než patnácti milionů barelů, které tudy před válkou denně protekly.
Další analýzy investiční banky Piper Sandler odhadují, hercům na černém trhu se v květnu podařilo z průlivu vyvézt celkem 2,9 milionu barelů ropy denně. Tato částka v sobě zahrnuje jak lodě, které zaplatily poplatky íránským subjektům, tak zhruba 900 tisíc barelů z čistě „přízračných“ přeprav se skrytou identitou. Podle expertů tyto utajené dodávky pomáhají krizi tlumit mnohem úspěšněji, než se původně zdálo možné, i když samy o sobě k odvrácení masivního úbytku celosvětových zásob nestačí.
Cena severomořské ropy Brent v pátek klesla na 93 dolarů za barel, což je sice nad předválečnou úrovní, ale zároveň bezpečně pod nedávným maximem 114 dolarů. Tajné toky však nejsou hlavním důvodem tohoto uklidnění. Podstatně větší vliv má skutečnost, že přibližně 4,5 milionu barelů denně opouští Perský záliv alternativními trasami, zejména přes saúdskoarabský ropovod Východ-Západ do rudomořského přístavu Janbu. Klíčovým faktorem je také Čína, která jako jeden z největších světových spotřebitelů drasticky omezila dovoz ropy a raději čerpá ze svých vlastních obrovských zásob, což spolu s poklesem poptávky na dalších trzích pomáhá zmírnit celkový nedostatek.
Řada ropných veteránů se nicméně obává, že trh pod vlivem těchto dočasných řešení reálné dopady krize podceňuje. Komerční zásoby ropy od začátku války prudce klesají a strategické nouzové rezervy Spojených států se rychle blíží svým nejnižším hodnotám od začátku osmdesátých let. Odborníci proto varují, že situace se bude zhoršovat a cena ropy Brent by mohla v červenci a srpnu vystoupat v průměru až na 130 dolarů za barel. Pokud se tyto předpovědi naplní, ceny pohonných hmot během léta výrazně vzrostou, což bude pro spotřebitele sice nákladný, ale nejrychlejší impuls k tomu, aby začali energiemi šetřit a omezili spotřebu.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.