Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Podle odborníků může za tímto jevem stát překvapivě vysoké množství surové ropy, kterému se daří dvojitou blokádu průlivu obcházet prostřednictvím takzvaných tajných toků. Tankery se podle všeho vyhýbají odhalení tím, že záměrně vypínají své transpondéry a plují takzvaně potmě. JPMorgan odhaduje, že tyto nelegální toky dosáhly v posledních dvou květnových týdnech přibližně 2,1 milionu barelů denně, což představuje sice menší, ale stále významnou část z původních více než patnácti milionů barelů, které tudy před válkou denně protekly.
Další analýzy investiční banky Piper Sandler odhadují, hercům na černém trhu se v květnu podařilo z průlivu vyvézt celkem 2,9 milionu barelů ropy denně. Tato částka v sobě zahrnuje jak lodě, které zaplatily poplatky íránským subjektům, tak zhruba 900 tisíc barelů z čistě „přízračných“ přeprav se skrytou identitou. Podle expertů tyto utajené dodávky pomáhají krizi tlumit mnohem úspěšněji, než se původně zdálo možné, i když samy o sobě k odvrácení masivního úbytku celosvětových zásob nestačí.
Cena severomořské ropy Brent v pátek klesla na 93 dolarů za barel, což je sice nad předválečnou úrovní, ale zároveň bezpečně pod nedávným maximem 114 dolarů. Tajné toky však nejsou hlavním důvodem tohoto uklidnění. Podstatně větší vliv má skutečnost, že přibližně 4,5 milionu barelů denně opouští Perský záliv alternativními trasami, zejména přes saúdskoarabský ropovod Východ-Západ do rudomořského přístavu Janbu. Klíčovým faktorem je také Čína, která jako jeden z největších světových spotřebitelů drasticky omezila dovoz ropy a raději čerpá ze svých vlastních obrovských zásob, což spolu s poklesem poptávky na dalších trzích pomáhá zmírnit celkový nedostatek.
Řada ropných veteránů se nicméně obává, že trh pod vlivem těchto dočasných řešení reálné dopady krize podceňuje. Komerční zásoby ropy od začátku války prudce klesají a strategické nouzové rezervy Spojených států se rychle blíží svým nejnižším hodnotám od začátku osmdesátých let. Odborníci proto varují, že situace se bude zhoršovat a cena ropy Brent by mohla v červenci a srpnu vystoupat v průměru až na 130 dolarů za barel. Pokud se tyto předpovědi naplní, ceny pohonných hmot během léta výrazně vzrostou, což bude pro spotřebitele sice nákladný, ale nejrychlejší impuls k tomu, aby začali energiemi šetřit a omezili spotřebu.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.