Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Ačkoli z této cesty nevzešly žádné konkrétní dohody, Kim Čong-un vyzdihl její význam a uvedl, že výběr Pchjongjangu jako cíle první letošní státní návštěvy čínského prezidenta ukazuje mimořádnou důležitost vzájemných vazeb. Peking se tímto krokem snaží obnovit svůj vliv nad strategicky významným, ale nepředvídatelným partnerem, který se v poslední době sblížil s Ruskem.
Prezident Si Ťin-pching tak mohl dát Kimovi najevo, že hlavním ochráncem a podporovatelem Severní Koreje zůstává Čína. Pro Kima naopak přítomnost takto významného hosta, jen několik týdnů po Siových setkáních s americkým lídrem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, znamenala potvrzení, že má navzdory přetrvávajícím mezinárodním sankcím vlivné spojence.
Během pondělního banketu čínský prezident prohlásil, že obě země spojují hory a řeky a sdílejí společný osud. Kim Čong-un reagoval slovy, že přátelství s Čínou zůstává pro KLDR nejvyšší prioritou, a potvrdil podporu pekingské politice jedné Číny s tím, že spojenectví obou států trvá i uprostřed současných zvratů v mezinárodních záležitostech.
Oba státníci se shodli na prohlubování výměnných pobytů na vysoké úrovni i na posilování mezilidských vztahů. Připomněli také, že letošní rok si žádá oslavu 65. výročí obranné dohody, která je jedinou smlouvou tohoto druhu, již Čína s jakoukoli zemí má. Čína představuje pro Severní Koreu nejdůležitějšího politického i ekonomického partnera a záchranné lano tváří v tvář tvrdým mezinárodním sankcím uvaleným kvůli jejímu jadernému programu.
Přestože je Severní Korea na Číně závislá a v této alianci vystupuje jako slabší partner, Kimovi se v oficiálních výstupech podařilo prosadit svou, jelikož ve státních médiích zcela chyběly zmínky o denuklearizaci Korejského poloostrova, od jejichž veřejného prosazování Čína v posledních letech ustupuje.
V doprovodu čínského prezidenta byli klíčoví členové jeho vlády, včetně šéfa aparátu Cchaj Čchiho, ministra obrany Tung Ťüna, ministra zahraničí Wang Iho a ministra obchodu Wang Wen-tchaoa. V úterý oba vůdci navštívili Věž přátelství, která připomíná čínské vojáky padlé v korejské válce, a v pchjongjangské elitní kádrové škole společně zasadili jedli symbolizující trvalé přátelství.
Během svého pobytu byl Si ubytován v exkluzivní státní rezidenci Kumsusan v centru města, která byla postavena v roce 2019 právě pro jeho tehdejší první státní návštěvu a která dříve hostila také ruského prezidenta Vladimira Putina či běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Okázalé veřejné ceremonie však zcela nezakryly přetrvávající rozdíly mezi oběma státy. Si Ťin-pching ve svém projevu vyjádřil naději, že návštěva pomůže otevřít světlejší budoucnost pro socialistickou věc obou zemí, což pro Čínu zůstává citlivým bodem.
Peking dlouhodobě podněcuje Severní Koreu k převzetí čínského modelu komunistického vedení, který kombinuje vládu jedné strany s otevíráním trhů, zahraničními investicemi a mezinárodním obchodem. Podle analytiků však tón čínských zpráv naznačuje jistou frustraci, neboť Kim Čong-un se o žádném rozvojovém procesu nezmínil a Severní Korea nadále odmítá čerpat z čínských zkušeností s ekonomickým rozvojem.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.