Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Ačkoli z této cesty nevzešly žádné konkrétní dohody, Kim Čong-un vyzdihl její význam a uvedl, že výběr Pchjongjangu jako cíle první letošní státní návštěvy čínského prezidenta ukazuje mimořádnou důležitost vzájemných vazeb. Peking se tímto krokem snaží obnovit svůj vliv nad strategicky významným, ale nepředvídatelným partnerem, který se v poslední době sblížil s Ruskem.
Prezident Si Ťin-pching tak mohl dát Kimovi najevo, že hlavním ochráncem a podporovatelem Severní Koreje zůstává Čína. Pro Kima naopak přítomnost takto významného hosta, jen několik týdnů po Siových setkáních s americkým lídrem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, znamenala potvrzení, že má navzdory přetrvávajícím mezinárodním sankcím vlivné spojence.
Během pondělního banketu čínský prezident prohlásil, že obě země spojují hory a řeky a sdílejí společný osud. Kim Čong-un reagoval slovy, že přátelství s Čínou zůstává pro KLDR nejvyšší prioritou, a potvrdil podporu pekingské politice jedné Číny s tím, že spojenectví obou států trvá i uprostřed současných zvratů v mezinárodních záležitostech.
Oba státníci se shodli na prohlubování výměnných pobytů na vysoké úrovni i na posilování mezilidských vztahů. Připomněli také, že letošní rok si žádá oslavu 65. výročí obranné dohody, která je jedinou smlouvou tohoto druhu, již Čína s jakoukoli zemí má. Čína představuje pro Severní Koreu nejdůležitějšího politického i ekonomického partnera a záchranné lano tváří v tvář tvrdým mezinárodním sankcím uvaleným kvůli jejímu jadernému programu.
Přestože je Severní Korea na Číně závislá a v této alianci vystupuje jako slabší partner, Kimovi se v oficiálních výstupech podařilo prosadit svou, jelikož ve státních médiích zcela chyběly zmínky o denuklearizaci Korejského poloostrova, od jejichž veřejného prosazování Čína v posledních letech ustupuje.
V doprovodu čínského prezidenta byli klíčoví členové jeho vlády, včetně šéfa aparátu Cchaj Čchiho, ministra obrany Tung Ťüna, ministra zahraničí Wang Iho a ministra obchodu Wang Wen-tchaoa. V úterý oba vůdci navštívili Věž přátelství, která připomíná čínské vojáky padlé v korejské válce, a v pchjongjangské elitní kádrové škole společně zasadili jedli symbolizující trvalé přátelství.
Během svého pobytu byl Si ubytován v exkluzivní státní rezidenci Kumsusan v centru města, která byla postavena v roce 2019 právě pro jeho tehdejší první státní návštěvu a která dříve hostila také ruského prezidenta Vladimira Putina či běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Okázalé veřejné ceremonie však zcela nezakryly přetrvávající rozdíly mezi oběma státy. Si Ťin-pching ve svém projevu vyjádřil naději, že návštěva pomůže otevřít světlejší budoucnost pro socialistickou věc obou zemí, což pro Čínu zůstává citlivým bodem.
Peking dlouhodobě podněcuje Severní Koreu k převzetí čínského modelu komunistického vedení, který kombinuje vládu jedné strany s otevíráním trhů, zahraničními investicemi a mezinárodním obchodem. Podle analytiků však tón čínských zpráv naznačuje jistou frustraci, neboť Kim Čong-un se o žádném rozvojovém procesu nezmínil a Severní Korea nadále odmítá čerpat z čínských zkušeností s ekonomickým rozvojem.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.