Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Jedním z hlavních cílů jednání je spuštění nového partnerství pro konkurenceschopnost, které má zajistit lepší koordinaci v obchodu, investicích a hospodářské bezpečnosti. Podobné formáty trvalého dialogu udržuje unie v současnosti pouze s Japonskem a Indií. Kromě toho obě strany stvrdí podpisem dohodu o digitálním obchodu, jejíž text byl vyjednán v loňském roce.
Velká část rozhovorů se však bude točit kolem vojenství. Jihokorejští výrobci zbraní se totiž stávají stále důležitějšími dodavateli pro rychle se vyzbrojující Evropu, i když pro zavedené unijní zbrojaře mohou časem představovat konkurenci. Bezpečnostní a obranné partnerství podepsaly obě strany již v listopadu 2024. Evropské státy, které spěchají s nákupem hotové vojenské techniky, aby odradily Rusko, oceňují u asijského partnera zejména rychlost dodávek a kompatibilitu se standardy NATO.
Největším evropským odběratelem jihokorejských zbraní je Polsko, které uzavřelo miliardové kontrakty na samohybné houfnice K9A1 Thunder, tanky K2 Black Panther, raketomety K239 Čonmu a lehká bojová letadla FA-50. Mezi lety 2022 a 2024 směřovala do Polska téměř polovina veškerého jihokorejského vojenského exportu. Významným zákazníkem se stalo také Rumunsko, které objednalo houfnice K9 a muniční vozidla K10, přičemž součástí dohody je i vybudování výrobních kapacit společnosti Hanwha Aerospace přímo v Rumunsku. Menší nákupy, převážně houfnic K9, realizovalo Estonsko, Norsko a Finsko.
Zájem o jihokorejskou techniku roste i kvůli obavám ze závislosti na Spojených státech, kde prezident Donald Trump zpochybňuje tradiční bezpečnostní vazby s Evropou. Asijští dodavatelé by v budoucnu mohli profitovat z unijního programu půjček na nákup zbraní SAFE, ovšem kvůli tlaku na podporu domácího průmyslu mohou firmy ze třetích zemí tvořit maximálně 35 procent konečné hodnoty financovaných systémů. Jižní Korea usilovala o získání výjimky pro širší zapojení, podobně jako se to podařilo Kanadě, k dohodě v tomto bodě ale zatím nedošlo.
Unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius navíc nadhodil možnost budoucího zapojení Jižní Koreje do rodící se Evropské obranné unie, která má těsněji integrovat obranný a vojensko-průmyslový komplex kontinentu. Kubilius uvedl, že účast v tomto orgánu by teoreticky mohla být otevřená jak pro Jižní Koreu, tak pro další země, jako je Spojené království, Norsko a Ukrajina, a případně Kanada. Zatím není jisté, kdy bude návrh obranné unie předložen, mohlo by se tak však stát po summitu NATO v Ankaře na začátku července.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.