Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Jedním z hlavních cílů jednání je spuštění nového partnerství pro konkurenceschopnost, které má zajistit lepší koordinaci v obchodu, investicích a hospodářské bezpečnosti. Podobné formáty trvalého dialogu udržuje unie v současnosti pouze s Japonskem a Indií. Kromě toho obě strany stvrdí podpisem dohodu o digitálním obchodu, jejíž text byl vyjednán v loňském roce.
Velká část rozhovorů se však bude točit kolem vojenství. Jihokorejští výrobci zbraní se totiž stávají stále důležitějšími dodavateli pro rychle se vyzbrojující Evropu, i když pro zavedené unijní zbrojaře mohou časem představovat konkurenci. Bezpečnostní a obranné partnerství podepsaly obě strany již v listopadu 2024. Evropské státy, které spěchají s nákupem hotové vojenské techniky, aby odradily Rusko, oceňují u asijského partnera zejména rychlost dodávek a kompatibilitu se standardy NATO.
Největším evropským odběratelem jihokorejských zbraní je Polsko, které uzavřelo miliardové kontrakty na samohybné houfnice K9A1 Thunder, tanky K2 Black Panther, raketomety K239 Čonmu a lehká bojová letadla FA-50. Mezi lety 2022 a 2024 směřovala do Polska téměř polovina veškerého jihokorejského vojenského exportu. Významným zákazníkem se stalo také Rumunsko, které objednalo houfnice K9 a muniční vozidla K10, přičemž součástí dohody je i vybudování výrobních kapacit společnosti Hanwha Aerospace přímo v Rumunsku. Menší nákupy, převážně houfnic K9, realizovalo Estonsko, Norsko a Finsko.
Zájem o jihokorejskou techniku roste i kvůli obavám ze závislosti na Spojených státech, kde prezident Donald Trump zpochybňuje tradiční bezpečnostní vazby s Evropou. Asijští dodavatelé by v budoucnu mohli profitovat z unijního programu půjček na nákup zbraní SAFE, ovšem kvůli tlaku na podporu domácího průmyslu mohou firmy ze třetích zemí tvořit maximálně 35 procent konečné hodnoty financovaných systémů. Jižní Korea usilovala o získání výjimky pro širší zapojení, podobně jako se to podařilo Kanadě, k dohodě v tomto bodě ale zatím nedošlo.
Unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius navíc nadhodil možnost budoucího zapojení Jižní Koreje do rodící se Evropské obranné unie, která má těsněji integrovat obranný a vojensko-průmyslový komplex kontinentu. Kubilius uvedl, že účast v tomto orgánu by teoreticky mohla být otevřená jak pro Jižní Koreu, tak pro další země, jako je Spojené království, Norsko a Ukrajina, a případně Kanada. Zatím není jisté, kdy bude návrh obranné unie předložen, mohlo by se tak však stát po summitu NATO v Ankaře na začátku července.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
